Projekt Cybersyn měl řídit ekonomiku Chile

Projekt Cybersyn byl kybernetický projekt v Chile, navržený za vlády Salvadora Allende [1] v letech 1971 a 1973. Prezident se snažil mezi státními podniky zprovoznit komunikační síť, která by fungovala v reálném čase. Cílem projektu bylo vybudovat podpůrný systém k řízení národního hospodářství.
Projekt se skládal ze čtyř modulů: ekonomický simulátor, vlastní software pro kontrolu továrního výkonu, operační velín a národní síť telexových zařízení, které byly propojeny s jedním sálovým počítačem. [2] Místnost s velínem vypadala jako řídící můstek z paluby Enterprise, legendární vesmírné lodi ze seriálu Star Trek. I když fungovala pouze tři roky a nakonec byla zničena, byla blíže k realitě než známý sci-fi příběh. Dnes existuje její replika.

Tým, který měl na starosti vývoj projektu Cybersyn v Chile.

Od roku 1971, do pádu vlády [3] v září 1973, tým chilských odborníků v čele s Britem Staffordem Beerem [4] pracoval na vývoji technologického systému pro řízení v reálném čase, který by byl aplikovatelný na státní průmysl v této jihoamerické zemi. S omezenými zdroji a neomezenou kreativitou byl malý tým inženýrů, designérů a počítačových odborníků za méně než jeden rok schopen vytvořit prototyp, který neexistoval nikde jinde na světě, natož v celostátním měřítku: tzv. Cybersyn nebo španělsky – projekt Synco.

Eden Medina [5] z univerzity v Indianě napsala na toto téma diplomovou práci s názvem „Kybernetičtí revolucionáři. Technologie a politika v Chile Salvadora Allende“, a zároveň tuto historickou kapitolu rozvinula ve své disertační práci. Využila při tom více než 50 rozhovorů a dalších archivních materiálů, které autorce pomohly vysvětlit tuto revoluční kapitolu a technicko-politické souvislosti, které ji provázely.

Beer měl v úmyslu realizovat svou teorii modelu životaschopných systémů (VSM, podle zkratky v angličtině). Životaschopný systém měl být složen z několika nezávislých projektů s vysokým stupněm autonomie. Jeho myšlenkou bylo implantovat elektronický nervový systém do chilské společnosti, kde se společně propojí všechny součásti vnitrostátní komunikační sítě. V dlouhodobém horizontu bylo počítáno, že tento systém řízení měl pomoci k větší rovnoprávnosti.

Tento vědec byl považován za jednoho z otců kybernetiky a navíc byl silně ovlivněn chilskými biology – Humbertem Maturanem [6] a Franciscem Varelem [7]. Od roku 1970 Stafford Beer pracoval jako mezinárodní poradce a měl skvělý život, řídil si Rolls Royce a žil ve velkém domě na okraji Londýna. Avšak dosud jeho myšlenky organizační kybernetiky nebyly nikdy uvedeny do praxe v širším měřítku. Proto, když mu jednoho dne zavolal Fernando Flores [8], mladý inženýr socialistické vlády a pozval jej uplatnit své teorie a pomoci uspořádat státní ekonomiku v Chile, nezaváhal ani na chvíli. „Byl to pro mě jako orgasmus,“ vzpomínal o několik let později.

Přistál v Santiagu de Chile v roce 1971. V Chile čerstvě vládla socialistická strana Lidové jednoty [9] v čele se Salvadorem Allende, který se stal prvním demokraticky zvoleným socialistickým prezidentem. Byl to on, kdo věřil, že revoluci lze provést mírovými prostředky. Země však byla v politickém napětí a Spojené státy později zasáhly prostřednictvím CIA. [10] Vzpomíná, že i když byl vyplácen v dolarech, do Chile vozil nedostatkové zboží, především čokoládu a whisky, o které byl žádán. Černý trh byl na vzestupu.

Přes počáteční revoluční euforii, kdy se dokonce věřilo i v nemožné, lidé uvnitř vlády si uvědomili, že obrovské množství nově znárodněných dolů a továren způsobil organizační zmatek a nízkou účinnost produkce, a to jak ve společnostech, které si držely původní manažery, tak i v těch, které byly obsazeny jejími zaměstnanci.

Medina vypráví o setkání mezi kybernetikem a prezidentem:

Allende, vystudovaný patolog, se díky biologické inspiraci okamžitě chopil kybernetického modelu Beera a uznale pokyvoval během vysvětlování. Tato reakce na kybernetika zapůsobila. „Vysvětlil jsem mu celý plán a celý životaschopný systémový model jen jednou; nikdy jsem nepracoval s někým, kdo by byl schopen pochopit napoprvé vše, co jsem říkal.“ Jakmile se Allende obeznámil s Beerovým modelem, začal posilovat politické aspekty projektu a trval na tom, aby se systém choval „decentralizovaným způsobem a zahrnoval pracovníky a anti-byrokracii.“ Když Beer konečně dokončil nejvyšší úroveň hierarchie systému, místo, které v modelu bylo vyhrazeno pro prezidenta Allende, prezident se opřel o opěradlo židle a řekl. „Konečně, lidé.

Například Havana a Moskva již pracovaly nějakou dobu na počítačových projektech pro řízení ekonomiky. Avšak Chilané vsadili na něco zcela jiného. Místo toho, aby posilovali politickou moc v hierarchii komunistické strany, zde byli posilováni dělníci, kterým bylo umožněno samostatné rozhodování. Pokud na místě nemohl být problém vyřešen, byl postoupen výš, až se v konečném důsledku ocitl v operačním centru, které se nacházelo v hlavním městě.

Operační velín

Schéma rolí

Operační sál si zaslouží zvláštní zmínku. Design sálu je úžasný a velmi futuristický. Za jeho návrh byl zodpovědný němec Gui Bonsiepe [11], prominentní člen školy designu (ULM, Německo). Pro příchozí informace byly využívány principy Gestaltismu [12], aby s nimi bylo manipulováno jednoduchým a srozumitelným způsobem. Sedm otočných židlí bylo uspořádáno do kruhu uvnitř šestiúhelníkového prostoru, kde byla zároveň umístěna obrazovka s názvem Futuro (obrazovka zobrazovala simulátor chilské ekonomiky s jednotlivými výkazy). Na ní se zobrazovalo například schéma VSM [13], zprávy různých výjimek z celé země v reálném čase a další aktuální ekonomická data.

Těch několik málo tlačítek na opěradle sedadel sloužilo k vyžadování přehledů, které umožňovaly uživatelům spravovat získávané informace. V epoše psacích strojů byla tato práce výhradním dílem sekretářek. Podle Beera bylo cílem „odstranit faktor ženy mezi strojem a uživatelem.“ Tento skutek je podle Mediny „připomínkou pro projektanty, že genderové a třídní předpoklady mohou mít vliv na návrh technologického systému, i když je navrhováno něco pro utopickou budoucnost.

Cybersyn (anglicky, kybernetická synergie), nebo Synco (ve španělštině, informační systém řízení a kontroly) projekt měl několik částí.
Jedním z nich, který dosáhl nejvyšší efektivity, byl Cibernet, částečně i díky nálezu 500 strojů dálnopisů [14] ve vojenském skladišti. S nimi byli odborníci schopni vyvinout systém, který propojil znárodněné podniky a umožnil sledovat jejich výrobu a problémy v reálném čase. Firmy komunikovaly s operační místností a odtud se získávaly informace o státní výrobě.

Projekt CHeCo (chilská ekonomika) měl za cíl modelovat a předpovídat chování ekonomického systému za pomocí simulátorů, jehož výsledky byly analyzovány v operační místnosti. To vyžadovalo použití speciálního software, který byl původně vyvinut pro Římský klub [15].

Další část projektu se jmenovala Ciberfolk, který měl za úkol implementovat zařízení v každé domácnosti, aby lidé mohli vyjádřit svůj názor a svůj souhlas či nesouhlas s vládní politikou. Ciberfolk nebyl nikdy uveden do praxe mimo pilotní experimenty. Tady už vidíme zcela konkrétní linearitu s dnešním internetem.

Kybernetika versus smrt

Podle Mediny, projekt Cybersyn nebyl nesmysl. “Části projektu byly pro vládu velmi přínosné. Vybudování sítě dálnopisů po celé zemi bylo rozhodující v době, kdy v zemi proběhly dvě největší stávky řidičů kamionů, které paralyzovaly zemi přerušením zásobování velkých měst. Díky této síti se vláda mohla lépe koordinovat s továrnami a pracovníky, hledat alternativní cesty a dodávat chybějící zásoby, protože silnice byly odříznuty. Ve výsledku to ale nebyl zase tak důležitý faktor, který pomohl vládě přežít a překonat tuto velkou krizi.

Stafford Beer na sklonku života.

Sama však nevěří, že v rámci strany Lidové jednoty byl projekt účinný tak, jak si to představovali samotní návrháři, „protože v částech projektu existovaly rozpory, jak modelovat nebo předpovídat chování systému, v tomto případě ekonomického systému, který nebyl závislý na prezidentovi. Jaké modely nebo předpovědi chování ekonomiky zvolit, když existovalo mnoho faktorů mimo systém, bez možnosti ovlivnění jejich chování. Mluvíme o černém trhu nebo o americkém zásahu. Jak se zobrazí toto jako ekonomický ukazatel?
Musíte dát vzdělání pracovníkům, aby bylo možné zavést něco takového,“ pokračuje Medina. „Když vidíte ty krásné plány, v nichž by na systému participovali dělníci a rozvíjeli své vlastní závody a byli tak zapojení do používání systému… To ovšem potřebuje hodně vzdělaných pracovníků. A když vidíte, co se ve skutečnosti dělo v dílnách a co dělali pracovníci, kteří často stávkovali, především v horkých letech 1972-73 nebo měli problém výrobu vůbec spustit. Zkuste za těchto podmínek vymyslet způsoby, jak zpracovat suroviny a materiály, pokud nejsou zrovna nedostatkovým zbožím.

Bylo by příliš žádat víc v tomto chaosu, školení a vzdělávání v oboru počítačových systémů pro rozvoj továren. A myslím, že Fernando Flores měl také velmi podnětný komentář, když řekl, že „kybernetika má omezenou hodnotu, pokud tě někdo chce zabít.

Projekt Cibersyn se nikdy nedostal mimo pilotní program a tak nezpůsobil revoluci chilské ekonomiky tak, jak bylo zamýšleno. Dne 11. září 1973 [16], tři dny poté, kdy Allende nařídil přenést operační místnost do paláce vlády, bylo sídlo bombardováno letectvem. Začal vojenský převrat, který skončil sebevraždou prezidenta Salvadora Allende a způsobil konec chilské socialistické utopie.

Medina popisuje první setkání pučistů s projektem: „Při vstupu Pinochetových vojáků do řídící místnosti se jeden z nich zeptal: “Tohle slouží k ovládání celé země?“. A jeden pracovník mu dal typicky kybernetickou odpověď: „Co myslíte tou kontrolou?“. Dále se rozhovor nevyvíjel moc dobře a brzy na to vojáci zničili (rozstříleli) všechno, co vytvořil Beerův tým.

Tak začala éra neoliberální pravice pod taktovkou generála Augusta Pinocheta [17], který také zaváděl experimenty v chilské ekonomice, uplatňováním ekonomických teorií Miltona Friedmana [18].

Allende spáchal sebevraždu ve stejný den převratu. Mnoho členů projektu bylo vyhnáno, někteří poté, co utrpěli politickou perzekuci. Stafford Beer se vrátil do Anglie, prodal svůj honosný dům a přestěhoval se do malého domku ve Walesu, kde neměl ani pitnou vodu. Vzdal se většiny svého majetku a začal žít jednodušším životem. Jeho práce se začaly soustředit na další sociální otázky. Začal psát o bídě, o kybernetice a útlaku, o využití počítačů k řešení politických konfliktů, atd. Chile byl zlomový bod, který ho hluboce ovlivnil na celý zbytek jeho dalšího života. Zemřel v roce 2002.

Od pučistického převratu již uplynulo mnoho let a byla sepsána celá řada knih, které vzpomínají na více než 40 tisíc obětí nezákonného zadržování, mučení, poprav a zmizení, které zůstaly po této krvavé diktatuře, která trvala 17 let. Nicméně chybělo málo a sen o prvním internetu by se proměnil ve skutečnost.

Trailer k seriálu o projektu Synco [21], který se však nikdy nenatočil:

Zdroje:

[1] Salvador Allende. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Salvador_Allende
[2] Project Cybersyn. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Project_Cybersyn
[3] Golpe de Estado en Chile de 1973. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Golpe_de_Estado_en_Chile_de_1973
[4] Stafford Beer. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Stafford_Beer
[5] Eden Medina. School of Informatics and Computing. INDIANA UNIVERSITY BLOOMINGTON. Online:
https://www.soic.indiana.edu/all-people/profile.html?profile_id=255
[6] Humberto Maturana. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Humberto_Maturana
[7] Francisco Varela. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Francisco_Varela
[8] Fernando Flores. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Fernando_Flores
[9] Unidad Popular. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Unidad_Popular
[10] tamtéž jako [3]
[11] Gui Bonsiepe. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Gui_Bonsiepe
[12] Gestaltismus. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gestaltismus
[13] Mapování toku hodnot. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mapování_toku_hodnot
[14] Dálnopis. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dálnopis
[15] The Club of Rome. clubofrome.org. Online: http://www.clubofrome.org
[16] tamtéž jako [3]
[17] Augusto Pinochet. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Augusto_Pinochet
[18] Milton Friedman. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Milton_Friedman
[19] Ángela Precht,Proyecto Cybersyn: Los revolucionarios cibernéticos de Salvador Allende. 10.09.2013. eldiario.es. Online:http://www.eldiario.es/turing/revolucionarios-ciberneticos-Salvador-Allende_0_173933188.html
[20] Andy Beckett: Santiago dreaming. 8.9.2003. theguardian.com. Online: https://www.theguardian.com/technology/2003/sep/08/sciencenews.chile
[21] Renyo Berreta: SYNCO, Teaser 2010. 6.8.2010. youtube.com. Online: zde.

Přečti si také:  Kauza: United Cacao

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*