Mayskou civilizaci zahubilo sucho

Kvetoucí středoamerickou civilizaci zahubilo dlouhodobé sucho. Vyplývá to z detailních klimatologických výzkumů, které prováděl tým vedený Geraldem Haugem [1][2] z geologického institutu univerzity v Curychu. Základem složité organizace mayské společnosti byla velká města na mexickém poloostrově Yucatan. V osmém století v nich žilo až 15 miliónů občanů. V následujícím století však civilizace rychle upadala a dodnes není zcela jasná příčina jejího konce. Nyní vědci po studiu usazenin v severovenezuelském zálivu Cariaco stanovili tři období velkého sucha, která probíhala v letech 810, 860 a 910 našeho letopočtu. Stejné období odpovídá i krizovým etapám mayské historie.
Haug se svými kolegy přiřadil k jednotlivým vrstvám usazenin každoroční období vláhy a sucha a detailně po 50 mikrometrech analyzovali koncentraci titanu.Ten je indikátorem silných dešťů, protože ty ho vymývají z půdy a řek a odnášejí ho až do oceánu, kde se usazuje na dně. Každoroční sezónní rozdíl jeho obsahu v půdě je až 30 %. Soustředili jsme se na období 9. a 10. století a provedli jsme šest tisíc měření ve 30 cm usazenin,“ uvedl Haug v rozhovoru pro New Scientist [3]: “Našli jsme tři období velkého sucha, které trvalo asi sto let.
Tato změna klimatu během devátého století podle švýcarských vědců společnost Mayů „postrčila na okraj propasti.“ Mayové byli známí svojí až hysterickou závislostí na složitém kalendáři. Je zajímavé, že období sucha se opakovala po 208 letech, což se blíží 206-letému cyklu sluneční aktivity. Ten i tak zkušení astronomové, jakým Mayové byli, neznali, a tak nevěděli, že období sucha skončí.
Pokud by to věděli, soudí vědci, mohla jejich civilizace přežít.
Avšak jiní vědci, specializující se na tuto civilizací, jsou k podobným závěrům skeptičtí. Mayové se během 1500 let své historie před uvedeným obdobím vypracovali na výborné vodohospodáře – stavěli kanály, nádrže, akvadukty. ”Jakékoliv závěry nemohou vycházet pouze z jednoho faktoru. Přelidnění, ekologické problémy a ekonomické faktory také hrály svoji roli v tom, že se toto středoamerické impérium stalo vratkým,“ upozorňuje Jeremy Sabloff. [4] “Ovšem možnost, že změna klimatu sehrála svoji roli, roste.
Možná, že byla tou „slámkou, která zlomila vaz přetíženého velblouda,“ soudí Sabloff. Výzkumy však vůbec nepřesvědčily archeologa Normana Hammonda, [5] který upozorňuje, že severní metropole Chichen Itzá byla kvetoucím sídlem až do 13. století, i když také prošla svým obdobím sucha. [6]

Poznámka T.S.:
Na základě teorie vědců v čele s Geraldem Haugem a podle rozmluvy s archeology na místě nalezišť v oblasti severního Peru se domnívám, že zánik mnoha dalších jihoamerických civilizací zapříčinilo právě dlouhé období sucha. To, co se řada lidí snaží vysvětlit za pomoci nadpřirozených sil, byl jen holý boj o přežití a ztráta moci nad obyvatelstvem, v důsledku ekonomických a přírodních katastrof a jejich přesídlení na jiná místa.

Odkazy:

[1] Haug, Gerald, Prof. Dr., Department of Earth Sciences, Online: https://www.erdw.ethz.ch/en/people/profile.html?persid=95440
[2] Gerald Haug. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerald_Haug
[3] Gaia Vince: Intense droughts blamed for Mayan collapse. newscientist.com. 13.03.2003. Online: https://www.newscientist.com/article/dn3502-intense-droughts-blamed-for-mayan-collapse/
[4] Jerry Sabloff. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Jerry_Sabloff
[5] Norman Hammond. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Norman_Hammond
[6] Gerald H. Haug a kol.: Climate and the Collapse of Maya Civilization. Science 14 Mar 2003: Vol. 299, Issue 5613, pp. 1731-1735. Internet: http://science.sciencemag.org/content/299/5613/1731 – pdf: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.570.4041&rep=rep1&type=pdf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*