Co by se stalo, kdyby Kolumbus neobjevil Ameriku?

Napadla vás někdy otázka, jak by vypadal svět, pokud by Kryštof Kolumbus neobjevil Ameriku? Pokud by z nějakého důvodu, před více než 500 lety, tento mořeplavec sponzorovaný španělskou korunou, ke břehům Nového světa nedoplul, případně se její objevení zpozdilo o několik desítek let? Historie světa by byla zcela jiná.

Zkuste si to představit. 12.10.1492 Kryštof Kolumbus nepřiplouvá do Ameriky a svět přehazuje historickou výhybku na zcela jiný příběh! Evropě by se nepodařilo odcizit obrovské bohatství a tím pádem by pravděpodobně nenastal rozkvět evropské kultury a víry tak, jak to známe z historie. Říše střední a Jižní Ameriky by zcela převládly na kontinentu, který by nikdy neviděl jeho vlastní obyvatelstvo tak brutálně zničené a zmrzačené.

Mapa prvních cest do Nového světa. zdroj [9].
„Naším dědictvím byla děravá síť,“ napsal uprostřed beznaděje autor anonymní básně objevené mezi „zdmi potřísněné zbytky mozku“, po španělském obsazení Mexika, k němuž došlo v roce 1519. Báseň je z knihy “Visión de los vencidos” (Vize poražených).[1] Vypráví, co se stalo při obléhání Tenochtitlánu, hlavního města aztécké říše, španělským dobyvatelem Hernánem Cortésem.

Můžeme si proto položit otázku, co by se opravdu stalo, kdyby o 27 let dříve, v říjnu 1492, lodě pod velením Kryštofa Kolumba nikdy Ameriku neobjevily.

Aby bylo možné vytvořit vůbec nějakou konstrukci, která dnes zcela patří do světa fikce, je klíčové analyzovat situaci španělské koruny v té době. A to je úkolem historiků. Jedním z nich je venezuelský historik, Alejandro López, ředitel národního historického muzea,  který si položil otázku. “Co by se stalo s Evropou, kdyby Kolumbus na cestu nevyrazil?

Z historie víme, že Španělsko v tomto období začalo proces sjednocení, charakterizované manželstvím Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského v roce 1469, což znamenalo rozšíření obou království, která v sobě spojovala různá Iberská území. V roce 1492 došlo k ukončení muslimské okupace, dobytím granadského sultanátu,[2] jež trvala téměř 800 let. Navíc také došlo k vyhoštění Židů z těchto zemí.

Po jejich vyhnání se katolicismus stal hlavní politickou sílou na Iberském poloostrově, takže pokud by nepřišel emisar španělské koruny Kryštof Kolumbus, je možné, že ta by pokračovala ve své expanzivní politice směřující k severní Africe a Středozemí,“ kde byli jejich nedávno poražení nepřátelé,” říká López. Ten se také domnívá, že “snahou bylo vytvořit národní identitu semknutou kolem katolicismu. Existoval by tím proces kontroly, který by pak zaručil správní autonomii.” Podle jeho názoru byla kolonizace Ameriky vedena “potřebou větší přilnavosti militantních věřících”, neboť “španělský katolicismus se právě narodil.

Náboženská ikonografie, zvyky uctívání a kult jediného Boha. Všechny tyto zvyky byly uloženy původním obyvatelům prostřednictvím náboženských nařízení, která přišla do „Nového světa“ v tzv. „válce proti nevěřícím.“ Mexický vědec Josué Sánchez zmiňuje existenci doktríny „amerického satanismu“, který osočoval původní obyvatele z praktikování čarodějnictví a nazýval je jako „nečisté a odsouzeníhodné duše, které mají být spaseny,“ dodává López.

“Tento náboženský boj vyvolal v Americe možná největší ničivé následky, které kdy historie zaznamenala,” píše Sánchez ve svém textu příhodně nazvaném “Vynucování křesťanského satanismu v Americe”. [3]

Nové bohatství pro Evropu

Jaká by byla Evropa bez Ameriky?” ptá se López a hned si odpovídá: “bylo by to území bez bohatství, bez potěšení a bez utopie.” Podle jeho názoru invaze do tzv. “Indií” posílila rozvoj západní Evropy. “Pokud by tomu tak nebylo, Evropa by byla vržena do temnoty,” říká.

Zdroj [9].
Historik se odvolává na získané bohatství z nekontrolovaného využívání zlata, stříbra a drahých kamenů. Jmenovat můžeme například perly, získané v dnešní Venezuele, zlato Inků v Peru, stříbro z dolů Potosí v Bolívii nebo z ložisek v mexickém Zacatecas a Guanajuato. Bez toho by nebylo možné v Evropě nastartovat obchodní a předindustriální motor patnáctého století, což bylo možné jen díky všemu, co bylo přijato z Ameriky.

Zlato a stříbro byly klíčem k renesanci a sloužilo k otevření brány ráje na nebi i brány kapitalistického merkantilismu na zemi,“ [4] napsal uruguayský intelektuál Eduardo Galeano [5] ve své slavné knize “Las venas abiertas de América Latina” (Otevřené žíly Latinské Ameriky). Ale nebyly to jen cenné kovy. Nové země rovněž přinesly na evropský kontinent i jiné druhy potěšení. „Nepřikládáme význam hodnotě kakaa, cukru a tabáku. Evropa by bez Ameriky nikdy neměla tyto požitky,“ říká López.

Bulharsko-francouzský spisovatel Tzvetan Todorov, [6] ve své knize “Dobytí Ameriky: problém druhého”, [7] popisuje „touhu zbohatnout a nutkání dominovat,“ jako hlavní důvod pro chování cizinců, s tehdejší představou, že Indiáni byli horší a byli “na půli cesty mezi muži a zvířaty”. Pro něj je tento předpoklad základem pro pochopení ničení, které nastalo. Podle Todorova je možné, že během dobývání a kolonizace zemřelo až 90% populace, která v té době existovala, to znamená, že zemřelo téměř 70 milionů lidí! Příčiny? Vraždy, špatné zacházení a dosud neznámé nemoci. “Žádný masakr dvacátého století nelze srovnávat s touto katastrofou,” píše.

Jaká by byla Amerika ?

Přiznám se, že tato otázka mě zajímá ze všeho nejvíc. Jak by tedy vypadala Amerika, pokud by nikdy nebyla objevena a tamní říše by postupně lépe konsolidovaly svoji moc ? Zkusme se na to podívat v našich, ne zcela přesných, západních termínech. V Americe by pravděpodobně “nastal intenzivní historický vývoj,” vysvětluje López a dodává, že “ve Střední Americe byla tehdy dominantní kultura Aztéků, kterou bychom podle západních termínů nazvali impérium,” které vzniklo díky spojenectví národů Texcoco, Tlacopan a Tenochtitlan.

Aztékové by se určitě rozšířili ze Střední Ameriky. Měli možnost dojít až do Panamy”, díky úpadku mayské kultury v Guatemale a jižním Mexiku.

O mnoho kilometrů dále na jih, u východních andských Kordilér, v současné Kolumbii, se rozvíjela kultura Chibchas, [8] která zrovna v letech příchodu Kryštofa Kolumba zažívala rozkvět, a podle Lópezova názoru mohla dosáhnout panamské šíje, při hledání námořní cesty směrem k Atlantiku. Další významnou kulturou té doby jsou Inkové v Andách, kteří měli „nejúčinnější sociální, politický a administrativní systém, jaký v předhispánské Americe existoval a pravděpodobně by mohli dosáhnou argentinské pampy. Na druhé straně existovaly karibské národy, které ovládaly moře a severní pobřeží Venezuely, Brazílie, Guayany a Surinamu.

Pokud jde o Severní Ameriku, López se domnívá, že kdyby nedorazili Angličané, byla by pravděpodobně ovlivněna středoamerickou kulturou a nebo severskými mocnostmi. Z jeho úhlu pohledu by Latinská Amerika byla spíše středoamerickým světem „protože to byl ten, který měl největší sféru vlivu a možnosti rozšiřování.“

Ať by to bylo tak nebo jinak, dnes jsou to pouze utopické teorie a představy. Dějiny neznají “kdyby”. Faktem je, že Amerika si při kolonizaci prošla obrovským bezprávím a krveprolitím, které barbarským způsobem zničilo svým způsobem úžasné a zvláštní kultury, na které nelze vůbec pohlížet naším způsobem vidění světa.

Zdroje:

[1] Visión de los vencidos. Cantos tristes de la conquista. Online: http://biblioweb.tic.unam.mx/libros/vencidos/cap15.html
[2] Granada (emirát). Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Granada_(emirát)
[3] Sánchez, J., La imposición del diabolismo cristiano en América. researchgate.net. Online: https://www.researchgate.net/publication/235747755_La_imposicion_del_diabolismo_cristiano_en_America
[4] Merkantilismus. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Merkantilismus
[5] Eduardo Galeano. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduardo_Galeano
[6] Tzvetan Todorov. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tzvetan_Todorov
[7] Todorov, T.: Dobytí Ameriky: problém druhého. ISBN: 8020405828. Online: https://www.databazeknih.cz/knihy/dobyti-ameriky-problem-druheho-88300
[8] Muiscas (etnia). ecured.cu. Online: https://www.ecured.cu/Muiscas_(etnia)
[9] Goméz, N.: ¿Qué pasaría si Colón no hubiera llegado a América? „Europa estaría sumida en el oscurantismo“. rt.com. 12.10.2017. Online: https://actualidad.rt.com/actualidad/252608-colon-america-europa-oscurantismo

Přečtěte si také:  Umění diplomacie ve starověkém Peru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*