Umění diplomacie ve starověkém Peru

Pro typického Evropana jsou synonymem pro Peru především Inkové. Je třeba si ale uvědomit, že incká kultura nebyla jediná významná kultura, která se na území dnešního Peru nacházela. Více či méně pojem státu, tak jak ho chápeme my, měl v době incké říše – kečuánsky Tahuantinsuyo – zcela jiný charakter. Je třeba poznamenat, že incké síle vždy vzdorovaly jiné kultury, neméně významné, které byly rozptýlené po celém území dnešního Peru a jejichž porobení nebo, pokud to nebylo možné, diplomatické řešení, bylo pro Inky prvořadým cílem.

Ať už to byla kultura Chachapoyas v severním Peru, obývající vysoké andské vrcholky a která byla nakonec pokořena Inky, avšak nikoliv dobytím, ale vyhladověním při obléhaní pevnosti Kueláp,[1] někdy ve druhé polovině 15. století. Chachapoyas se s porážkou nikdy nesmířili a nikdy nebyli “poinčtěni” v pravém slova smyslu, takže ve chvíli vpádu conquistadorů se přiklonili na stranu španělských dobyvatelů.

Území kmene Chanků se nalézalo v těsné blízkosti Cusca.

Další zajímavou kulturou, se kterou se Inkové museli vypořádat jako první, neboť byla rozvinuta v blízkosti regionu Cusco, a hned v počátku existence je silně ohrožovala, byla kultura Chankas (česky Čankové). [2] Jedná se o jednu z nejvýznamějších peruánských kultur, která se rozvíjela na územích dnešních andských regionů Apurímac, Ayacucho a Huancavelica. Podle historiků, pád říše Wari, [3] která se vyvinula právě na území regionu Ayacucho, znamenal počátek období velké sociální a politické nestability. Dlouhotrvající války mezi jednotlivými kulturami způsobily, že populace byly založeny i na místech, kde mohly zůstat v bezpečí, mimo dosah útočníků. Byla to doba konfliktů. A v tomto okamžiku se objevily právě Chankas, ale ne jako útočníci, kteří ukončili nadvládu říše Wari, ale jako důsledek nových sociálních podmínek.

Usadili se ve velkých výškách. Z krve a války, chaosu a smrti se zformovali jako velcí válečníci, kteří byli donuceni vždy bojovat, aby si zachránili svůj život. Někteří historici tak dospěli k závěru, že Chankas byli potomci Wari kvůli sekulárnímu násilí. Mezi roky 1100 až 1400 n.l. osídlily jejich města velkou část oblastí Ayacucho, Huancavelica a Apurímac. Organizovali se jako konfederace vesnic, jež uznávaly společnou minulost a legendární bojovníky. Podle kronikáře Pedra Sarmienta de Gamboa [4] se Chankové dělili do dvou proudů, kdy uznávali dva hlavní legendární bojovníky. První byl vládce Paucaray, který se usadil v obcích Huamanga a Vilcashuamán. Zatímco druhý legendární vládce založil andskou společnosti v Andahuaylas.

Toto rozdělení na dvě části určovalo bojovou strategii, když šli do války. Když se připravovali na rozhodující konfrontaci s Inky, Chankas rozdělili své armády na tři větve, a každou z nich právě na dvě poloviny. První armáda byla poslána do Contisuyu, druhá k Antisuyu, zatímco třetí a hlavní byla poslána do Cusca. První dvě armády získaly vítězství, avšak třetí armáda byla rozhodující. Tato třetí skupina vojáků byla podřízena dvěma velitelům, jménem Tomayo Huaraca a Asto Huaraca. Oba se setkali s prvním Inkou Viracochou, který hrozil výpadem svých vojáků na sever.

V roce 1344 se podařilo vůdcům Chanků, podporovaným svými 40 000 válečníky, přinutit Inku Viracochu, aby se společně obrátili k některému neutrálnímu vládci, před kterým by uzavřeli mírovou dohodu. Inkové a Chankas odcestovali na sever a po čase se konečně dostali do domu velkého krále Yunkaypampy (nyní městečko Yungay v provincii Ancash). Následující den, za přítomnosti svědků a samotného vládce, který působil jako ručitel, byla ustavena mírová dohoda mezi Chankas a Inky. Uzavřená dohoda byla trvalá.

Tímto krátkým článkem jsem chtěl jen ukázat, že Inkové nebyli jediní v předkolumbovském Peru, kdo aspiroval na vůdčí roli. Incký způsob vlády v sobě nezahrnoval jen vojenskou sílu, ale daleko častěji využívali diplomacie a přesvědčování, výměnou za výdobytky jejich civilizace. Díky tomu se skutečně později mohli stát tou hlavní hybnou silou, která vybudovala obrovskou říši zvanou Tahuantinsuyo. Avšak takovou říši, která byla postavena na vratkých základech mnohonárodnostního etnika.

Zdroje:

[1] Kuélap. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Kuélap
[2] Chanca. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Chanca
[3] Ayacucho prehispánico. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Ayacucho_prehispánico#Wari
[4] Pedro Sarmiento de Gamboa. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pedro_Sarmiento_de_Gamboa
[5] Zapata, A; Rojas, R; Pereyra, N.; Historia y cultura de Ayacucho. IEP, Instituto de Estudios Peruanos, 2008. ISBN: 978-9972-51-283-4.
[6]  Inca Garcilaso de la Vega. Comentarios reales de los incas. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Comentarios_reales_de_los_incas

Přečtěte si také:  Co by se stalo, kdyby Kolumbus neobjevil Ameriku?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.