Tajný lov na Doktora Smrti

Po chycení Adolfa Eichmanna [1],[2] a odletu celého izraelského komanda zpět do vlasti zbývalo několik dní. Během té doby agenti čekali v konspiračním domě a zajatce vyslýchali. Věděli, že v místě s velkou pravděpodobností žijí další “velké ryby” bývalého nacistického režimu, a proto se snažili z Eichmanna dostat nějakou zajímavou informaci o dalším cíli – sadistovi Josefu Mengele. [3] Věděli, že proti nim hraje čas, a že případná akce by byla velmi riskantní, ale za pokus to rozhodně stálo.

Představa, že se Mengele skrývá někde poblíž, agentům Mosadu nedávala klidu. Vymysleli tedy strategii, se kterou se rozhodli přesvědčit Eichmanna a dostat z něj nějaké informace. Postavili ho před hotovou věc: ví, že doktor Mengele je v Buenos Aires, a že jim tedy musí dát jeho přesnou adresu.
Avšak Eichmannova odpověď nebyla příliš povzbudivá. Sám sice nepopřel, že by ho znal, ale tvrdil, že neví, kde je a nikdy neslyšel, že by pobýval v Argentině, nebo kdekoliv jinde v Jižní Americe. Když na něho přesto dále naléhali, řekl jim, že nechce zradit své přátele. Nakonec jim řekl pravý důvod, proč odmítá dále vypovídat: prý se obává, aby se jeho ženě a dětem něco nestalo. Nebylo jasné, zda Eichmann svá tvrzení skutečně zakládá na strachu z odplaty a nebo na obavách, že by pak nebyl nikdo, kdo by finančně podporoval jeho rodinu… Avšak po několikátém dalším naléhání Eichmann přece jen povolil a řekl, že Mengele donedávna žil v Buenos Aires, v jistém penzionu “Němky Jurmanové”. Izraelci neměli na nějakou velkou akci potřebné lidi, ale adresu přesto chtěli prověřit. Aby to bylo možné, potřebovali najít solidní manželský pár, který hovoří plynule španělsky a který tak nebude budit sebemenší podezření. Povedlo se jim najít izraelskou dvojici – Neomi a Hilela Poochovy, kteří splňovali výše uvedená kritéria.

Vyslali tedy manželský pár do čtvrti Vicente Lopéz, [4] kde měl Mengele údajně bydlet. Penzion byla osamělá vilka v úzké ulici s pečlivě udržovaným trávníkem. Mladý pár si vymyslel věrohodnou záminku a zazvonili v jedné ze sousedních vil. Dozvěděli se, že v domě, o který se zajímají, bydlí nájemníci z USA. To vzbudilo podezření a tak začalo několikadenní sledování, protože Isser Harel,[5] šéf celé operace se domníval, že by v domě mohl být Mengele, vydávající se za Američana. Avšak jak se krátil čas, nedostávalo se žádných valných výsledků. Z pořízených tajných fotografií osob nebyl ani jeden podobný “Doktoru Smrti”. Bylo potřeba zkusit něco jiného. Další den proto zajel Hilel do Vicente Lopéz znovu a chodil po místních ulicích asi dvě hodiny, až potkal listonoše.

Hledání Josefa Mengeleho s nabízenou odměnou za dopadení ve výši 2 375 000 dolarů.

Přistoupil k němu a zdvořile ho oslovil: “Promiňte, ale můžu se vás na něco zeptat ? Hledám svého strýce, je to lékař. Pár let už jsem o něm neslyšel. Vím jen, že bydlel někde tady, ale přesnou adresu neznám.”
“A jak se strýček jmenuje ?” zeptal se listonoš.
“Doktor Menele.”
“Doktor Menele? Ano, na někoho takového si pamatuji. Bydlel tamhle” – a listonoš ukázal na vytipovanou vilu – “ještě donedávna. Odstěhoval se, je to pár týdnů, možná měsíc.”
To mám smůlu,” řekl Hilel “promeškal jsem ho tedy jen těsně. Nenechal tu novou adresu? Kam za ním posíláte poštu ?”
Listonoš pokrčil rameny. “

To nevím. Mně nikdo žádnou novou adresu nedával.” [6]
Tato skutečnost, že “doktor Menele” nesdělil listonošovi nové místo pobytu, utvrdila agenty v přesvědčení, že jsou opravdu Mengelemu na stopě. Zbývalo jen ověřit na místní poště, jestli Doktor Smrti nenahlásil změnu adresy přímo tam. Tentokrát se to obešlo bez komolení jeho jména. Vedoucí pošty Hilelovi sdělil, že donedávna zde opravdu doktor Mengele bydlel, ale bohužel jeho novou adresu nemají a tak veškerou korespondenci “vracejí odesílateli”. Tady tedy stopa vychladla.

Ve svých poznámkách o doktoru Mengelem měl Isser Harel ještě jeden trumf.[7] Mengele čas od času vystupoval pod falešným jménem Gregor a v jedné autodílně měl umístěno několik soustruhů. Existovala tedy malá možnost, že Mengele zůstal s autodílnou v kontaktu i po svém útěku z Buenos Aires. Vypracovali tedy další plán, kdy měl Hilel přijít do dílny a požadovat objednávku většího množství šroubů s levotočivým závitem.
Po příchodu oslovil sekretářku, s tím že by potřeboval vyrobit větší množství těchto šroubů a že mu jeden známý doporučil dílnu pana Gregora, a že by si tedy s pánem o celé věci rád promluvil.
Sekretářka ho vyzvala, aby se posadil, a odešla. Hilel slyšel přes dveře, jak s někým hovoří, ale smysl rozhovoru nezachytil. Sekretářka se vrátila, beze slova si ho pečlivě prohlédla a opět odešla. Po chvíli se vrátila, řekla mu, že tady žádný pan Gregor není a soustružnické práce neprovádějí.Na základě těchto skutků agenti došli k přesvědčení, že informace o Gregorově dílně se zakládají na pravdě. Sekretářka svým chováním prozradila, že jí to jméno cizí není a následná odmítavá reakce vše jen potvrdila. Pokud i nadále s dílnou udržoval nějaké styky, bylo nade vší pochybnost jasné, že o něm nikdo mluvit nechce a nebude. Jeho krytí fungovalo dokonale. Lidé z Mosadu bohužel už neměli více času ani zdrojů na další pátrání a tak Josef Mengele unikl spravedlnosti.
Přes mezinárodní snahu chytit jej, nebyl nikdy objeven a žil 35 let skryt pod falešnými jmény jako krysa. Chycení Adolfa Eichmanna a jeho odsouzení a poprava v Izraeli Josefa Mengeleho vystrašila a donutila k častému stěhování. Mosad ho sice na nějaký čas vystopoval, ale Izrael nařídil, vzhledem k navazování přátelských vztahů s Paraguayí, hledat nepřátele blíže k domovu. Nebyl objeven ani dalšími lovci nacistů až do 6. června 1985, kdy bylo nalezeno jeho tělo a díky DNA identifikováno teprve v roce 1992. [8]

Zdroje:

[1] T.Stěhule: Operace Eichmann a nacistické podsvětí v Argentině. 16.09.2017. Online: http://tom-stehule.com/2017/09/16/operace-eichmann-a-nacisticke-podsveti-v-argentine/
[2] Únos Adolfa Eichmanna. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Únos_Adolfa_Eichmanna
[3] Josef Mengele. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Mengele
[4] Vicente López, Buenos Aires. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Vicente_López,_Buenos_Aires
[5] Iser Har’el. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Iser_Har’el
[6] Isser Harel. Dům v Garibaldiho ulici / Mosad: Operace Eichmann. Originální název: The House on Garibaldi Street. 2008. ISBN: 978-80-7335-150-2
[7] tamtéž jako [6]
[8] tamtéž jako [3]

Přečtěte si také:  Chavín de Huántar: Své největší tajemství stále ukrývá

Tomáš

cestovatel, publicista.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.