Existovalo kdysi hluboko v pralese tajemné město Z ?

V 18. století se uskutečnila portugalská expedice, která prý v srdci Brazílie narazila na zcela neznámé opuštěné město. Tím dala základ legendě, která bohužel už stála život desítky lidí a provokuje cestovatele a záhadology dodnes.

Portugalská vláda tehdy financovala expedice takzvaných Bandeiras, česky bychom řekli „vlajkonošů“ nebo „praporů“, jejichž cílem byl obyčejně průzkum a zábor nového území a hledání zlata a nerostů.

V roce 1753 skupina šesti takových vlajkonošů, vedená Franciscem Raposoem a João Silvou Guimaraesem, uspořádala výpravu do vnitrozemí státu Mato Grosso. Výpravy se zúčastnila řada černých otroků, soumarů a také původních obyvatel Jižní Ameriky. Mnozí z účastníků tehdejší expedice byli dobrodruzi, kteří se jíž účastnili jiných výprav do brazilských deštných pralesů.

V Národní knihovně v Rio de Janeiru existuje tzv. „rukopis č. 512,“ desetistránkový dokument, psaný portugalsky a nazvaný poněkud obšírně – „Historický popis velkého, skrytého a velmi starého města bez obyvatel, objeveného v roce 1753.“ Rukopis, ačkoliv rozpadlý, jehož některé části byly zcela nečitelné, nám však poskytl zajímavé vyprávění, jehož podstatu shrnuje tento článek.

Kousek textu z tajemného rukopisu č. 512.

Popis záhadné expedice

Expedice zamířila do džungle výše zmiňované amazonské kotliny, aby se pokusila vyhledat stopy po ztracených dolech Muribeca. Rukopis popisuje, že expedice putovala měsíce a přes neznámé území, které neznali ani jejich indiánští průvodci. Později průzkumníci při honu na jelena našli podivné uskupení lesklých křemencových hor. (Byly to mokré křemenné krystaly, lesklé v zapadajícím slunci z nedávného deště.)

O několik dní později dorazili do hor a sledovali náznaky cesty až k vrcholům, odkud viděli to, co se zdálo být kamenným městem přibližně čtyři míle daleko. Bylo tak obrovské, že muži z expedice byli přesvědčeni, že našli starověké hlavní město Brazílie. Když expedice dorazila do města, zdálo se, jako by toto místo zničilo velké zemětřesení. Sloupy a části budov byly rozházeny naprosto všude. Průzkumníci v dokumentu popsali, že vstoupili do města skrze tři vysoké oblouky. Na středním a největším oblouku byly údajně nápisy, které ovšem byly příliš vysoko, než aby mohly být přečteny a opsány.

Hlavní ulice byla lemována domy, jejichž interiéry byly velmi tmavé (bez oken) a zcela prázdné. Kvůli jejich klenutým stropům se objevily hlasy, které nabádaly nevstupovat dovnitř budov z důvodu bezpečnosti. Průzkumníci se tedy pustili po dlouhé ulici, až došli na čtvercové náměstí. Uprostřed náměstí byl sloup z černého kamene, mimořádné výšky a velikosti. Na něm byla socha muže s levou rukou na boku a jeho pravou rukou ukazoval ukazováčkem na sever. V každém koutě náměstí byl obelisk, podobný těm, které používali staří Římané – některé z nich byly vážně poškozené, jako po zásahu bleskem (blesky).

Hledání ztracených civilizací v Amazonii může i dnes připomínat hledání jehly v kupce sena. Na obrázku objev neznámých staveb v Hondurasu, v roce 2015. Zdroj: National Geographic


Vpravo od náměstí byla nádherná stavba, která mohla být považována za palác, snad dům pána této záhadné země. Nad vchodovými dveřmi byla vyobrazena postava nahého mladíka korunovaného vavřínem. Pod štítem figury byly nějaké nápisy, ale již pokažené zubem času.

Na opačné straně náměstí prý průzkumníci našly trosky staveb, připomínající chrámy. Zřícené zdi byly vykládané rytinami obrazů a fresek, vynikajícího zpracování. Všude bylo ticho, město bylo dlouho opuštěné.

Pod náměstím objevili širokou řeku s prostornými břehy. Cestovatelé ji během tří dnů prozkoumali a nakonec se dostali až k vodopádu. Pod ním se řeka rozšiřovala a působila jako velký oceán, obepínající poloostrov pokrytý zelenými keři a stromy. Na východ od vodopádu objevili mnoho „hlubokých zářezů a strašidelných výkopů„. Jejich hloubku nebyli schopni změřit, protože ani nejdelší lano, které s sebou měli, nedosáhlo dna. Kolem dokola celého místa našli stříbrné šupiny, „jako by byly vytaženy z dolů nahoru a ponechány na místě teprve před malou chvilkou.“ Tyto jeskyně vypadaly jako staré důlní šachty nebo možné hrobky.

Velikost a vznešenost zřícenin dokázala, že se jednalo o město velkého významu, jehož současnými a jedinými obyvateli byli ptáci, netopýři a krysy. Kdo tu kdysi žil a proč lidé opustili toto ohromné ​​místo?

Joao Antonio (jediná osoba zmíněná v dokumentu) našel v jednom z domů velkou zlatou minci, na jedné straně obrázek osoby na kolenou a na její druhé straně luk, koruna a šíp. Existují teorie, které prohlašují, že zlatá mince odpovídá popisu perské mince krále Dareiose z Persie (521-486 př.n.l.),[1] která zobrazuje lukostřelce, který klečí s lukem, toulcem na šípy a kopím. Je ale skutečně tohle ta mince, která se jim tehdy přimotala do cesty?

Pokud by tomu tak bylo, vzniká otázka, jak se tam dostala. Jediná smysluplná odpověď je, že se tam dostala díky rozvoji obchodu. Mince prý mohly přinést obchodníci ze Středomoří během doby, kdy toto majestátní kamenné město prosperovalo. Mohlo prosperovat díky těžebním aktivitám v legendárních dolech Muribeca? Nebo tyto dvě záhady spolu vůbec nesouvisí?

Průzkumníci dále popsali, že v blízkosti trosek zahlédli dva bílé muže s dlouhými, tmavými vlasy a vousy (oblečenými údajně v evropském oblečení!). Kroužili v kánoi u ústí velkého zálivu tvořeného řekou. Vystřelili proto z pušky v pokusu o zachycení jejich pozornosti, ale tento akt prošel zdánlivě bez povšimnutí a kánoe za moment zmizela.

Otázky zůstávají
Po několika měsících tvrdé cesty zpět na východ dorazili na malou základnu na řece São Francisco. Odtud se vrátili do Salvadoru s tímto zdokumentovaným popisem jejich dobrodružství, který byl posléze poslán místokráli Luiz Peregrinovi de Carvalho,[2] který ale dokumentu nevěnoval přílišnou pozornost.

P. Fawcett, tvůrce legendy o tajemném městě Z.

To může svědčit o tom, že je celý dokument podvrh, který byl záhy odhalen a místokrál mu proto nevěnoval pozornost. Jak bychom se tedy měli postavit k tomuto dokumentu? Je to podvrh? Můžeme věřit příběhu tehdejších průzkumníků? Pohrává si s velkým objevem starověkého ztraceného města, podzemních dolů a skrytých pokladů! Můžeme se jen domnívat, co se stalo s Raposem a ostatními členy jeho expedice. O jejich dalším životě nikdo neví. Zachovali si své malé „tajemství“ a prožili zbytek svého života v utajení?

Co když měl ale rukopis splnit nějakou tehdejší politickou objednávku a byl oproti skutečným nálezům “upraven” ? Co když hlavní aktéři potřebovali dostat určité záruky, aby mohl být splněn nějaký jejich záměr (například získat finanční prostředky na další průzkumy oblasti) a využili k tomu tento dokument? To už se dnes nedozvíme. Zůstávají jen otázky, vyvolávající další otázky.

Osobně si myslím, že se tady setkává několik příběhů dohromady, které spolu vytvořily legendu.

Archeologie pokročila
Důkazy o existenci této říše v amazonském pralese hledají archeologové, badatelé a cestovatelé již dlouho a zatím marně. Avšak ani v této části světa se vývoj nezastavil. Díky moderní technologii a možnosti satelitního mapování, byly v roce 1999 objeveny ruiny neznámého města na hranici s Bolívií. Podle anglického časopisu Antiquity [3] zde vědci objevili zbytky téměř dvou set staveb. Mohlo by se jednat o město, které zmiňují dávné výpravy španělských conquistadorů a brazilských bandeirantes do nitra deštného pralesa? Pravděpodobně ne. Zatím ale více informací k objevu není. Jisté je však to, že amazonský prales umí svá tajemství velmi dobře skrývat.

Asi nejvýznamějším propagátorem záhady kolem tajemného města Z byl britský plukovník Percy H. Fawcett [4] se svým synem, které to však nakonec stálo život. S největší pravděpodobností je zabili nepřátelští Indiáni.

Ivan Mackerle byl jedním z nejznámějších českých dobrodruhů a záhadologů. I on uskutečnil výpravu po stopách ztraceného města Z.

Po prostudování archivních záznamů portugalské výpravy a rozhovorech s náčelníky, si spočítal, že ztracené město se nachází někde v džungli poblíž řeky Xingú a Tapajós. Na základě jeho životního příběhu byl natočen celovečerní životopisný film, [5] který je i na poměry Hollywoodu poměrně povedený.

V roce 2009 na toto téma vyšla kniha “Ztracené město v Amazonii” od Davida Granna, [6] která opět rozvířila zájem veřejnosti o záhadu kolem tohoto dobrodruha.

Město Z se v expedici před několika lety snažil najít i český cestovatel Ivan Mackerle, který o jejich cestě natočil dokument. [7] Ten se držel stop P.H. Fawcetta a zamířil při svém pátrání do státu Matto Grosso. Jaké bylo překvapení, když objevil pouze odlesněnou pampu, která na první pohled neskrývala žádná tajemství. Doba se změnila. Pralesy jsou z části vykáceny a tam, kde dříve hrozila smrt, nyní můžete pohodlně dojet automobilem. Nicméně i tato expedice skončila neúspěchem a pouze v pohoří Roncador objevili skalní převis s podivnými znaky, které byly zakresleny a jsou předmětem dalšího zkoumání.

Mnohem dál k objasnění záhady se dostal americký antropolog Michael Hackenberger, [8] který se zabývá amazonskou archeologií a žil s lidmi kmene Kuikuro, potomky dávné civilizace. V jeho knihách porovnává současné kmeny v oblasti s předchozí civilizací, po které objevil pozůstatky. Odkrývá tajemství starověké civilizace Kuhikugu a dokládá její přítomnost v Matto Grosso.

Archeologická oblast zahrnuje dvacet měst a vesnic rozložených na ploše asi 20 000 km2, kde kdysi žilo přibližně 50 000 lidí. Kuhikugu bylo pravděpodobně obýváno před 1500 lety, až do doby, kdy asi před 400 lety byli místní lidé velmi pravděpodobně zabiti chorobami, zanesenými do Nového světa prvními Evropany. Hackenberger jejich přítomnost dokládá i nálezy keramiky. Jejich urbanistické schopnosti se velmi podobaly našim. Kolem některých komunit v Kuhikugu, byly postaveny velké obranné příkopy a palisády. [9]  Celá řada jejich “měst” po celém regionu měla velká náměstí, některé až kolem 150 m napříč. [10][11]

Uměli stavět ulice a chodníky do pravého úhlu a mnoho komunit v Kuhikugu bylo propojeno cestami, které přemostily některé řeky.  To vše bylo vybudováno s matematickou přesností. Dovedli řídit svoje zdroje a poradit si i s častými záplavami a zajistit si půdu k obživě během období dešťů. Pěstovali maniok a dovedně využívali přehrady a rybníky, což naznačuje, že obyvatelé Kuhikugu chovali ryby. Jak tento antropolog dokládá, některé dovednosti jsou ještě dnes praktikovány jejich moderními potomky z kmene Kuikuro.

Hackenberger je jedním z těch, který popsal “křemencové hory”, které mohli někteří pokládat za město. Jsou však jen přírodním útvarem.

Je tedy velmi pravděpodobné, že legendy o říši Kuhikugu ovlivnily britského průzkumníka, Percy Fawceta, aby se vydal na svou nešťastnou poslední výpravu v roce 1925, a hledal v amazonském deštném pralese to, co on nazval “městem Z”.

Zdroje:

[1] Dareios I.. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dareios_I.
[2] Luis Pedro Peregrino de Carvalho e Menezes de Ataíde, 10º conde de Atouguia. geni.com. Online: https://www.geni.com/people/Luis-Pedro-Peregrino-de-Carvalho-e-Menezes-de-Ataíde-10º-conde-de-Atouguia/6000000014777191123
[3] Antiquity, Department of Archaeology, Durham University. UK. Online: https://antiquity.ac.uk
[4] Percy Fawcett. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Percy_Fawcett
[5] Gray, J: Ztracené město Z.,USA, 2016, csfd.cz. Online: https://www.csfd.cz/film/251444-ztracene-mesto-z/prehled/
[6] Grann, D., Ztracené město v Amazonii. 2009. ISBN: 978-80-7222-680-1. Online: https://www.databazeknih.cz/knihy/ztracene-mesto-v-amazonii-39030
[7] Mackerle, I.: Mato Grosso – brána do neznáma. 2009. Online: http://www.bushmanfilm.com/mato-grosso-brana-do-neznama/
[8] Heckenberger, M.: Anthropology, University of Florida. Online: https://anthro.ufl.edu/heckenberger/
[9] Heckenberger, M., The Ecology of Power: Culture, Place, and Personhood in the Southern Amazon, A.D. 1000-2000. New York: Routledge, 2005. ISBN 0-415-94598-4
[10] tamtéž jako [9]
[11] Heckenberger, Michael J.; Kuikuro, Afukaka; Kuikuro, Urissapá Tabata; Russell, J. Christian; Schmidt, Morgan; Fausto, Carlos; and Franchetto, Bruna. „Amazonia 1492: Pristine Forest or Cultural Parkland?“ Science. April 25, 2003.

Přečtěte si také:  Dokument: Tajemné podzemí Peru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.