Otec teologie osvobození zemřel ve věku 96 let
Vše začalo v roce 1968, kdy 40letý Gustavo Gutiérrez působil jako poradce shromáždění latinskoamerických biskupů v Medellínu.
Poté napsal knihu, která se zrodila jako součást této zkušenosti a která se původně jmenovala „Směrem k teologii rozvoje“, ale nakonec se stala „Směrem k teologii osvobození“.
Kniha byla vydána v roce 1971 a dala tak jméno tomu, co se stalo určujícím impulsem po Druhém vatikánském koncilu v latinskoamerické církvi.
V roce 1983 tehdejší kardinál Joseph Ratzinger, budoucí papež Benedikt XVI., napsal peruánským biskupům a požádal je, aby Gutiérreze prošetřili. Ratzinger citoval několik údajných problémů v Gutiérrezově práci, včetně údajně marxistického pohledu na historii, selektivního čtení Bible se zaměřením na hmotné vykoupení a třídně řízeného pojetí teologie.
Biskupové byli rozděleni, ale zdálo se, že jsou připraveni vynést nějaký negativní verdikt, dokud na poslední chvíli nepřišel zásah legendárního německého jezuitského teologa otce Karla Rahnera, pouhé dva týdny před svou smrtí ve věku 80 let.
„Jsem přesvědčen o pravověrnosti teologického díla Gustava Gutiérreze,“ napsal Rahner. „Teologie osvobození, kterou představuje, je zcela ortodoxní. Odsouzení Gustava Gutiérreze by mělo, jak jsem plně přesvědčen, velmi negativní důsledky… Dnes existují různé školy a tak tomu bylo vždy… Bylo by politováníhodné, kdyby byl tento legitimní pluralismus omezován administrativními prostředky.“
Gutiérrez, který zemřel 22. října 2024 ve věku 96 let, byl ikonou latinskoamerického katolicismu 20. století a reakce pro nebo proti Gutiérrezově průkopnické teologii označovaly hlavní zlomové linie v církvi na kontinentu. Gutiérrez měl téměř 20 čestných titulů a založil Bartolomé de Las Casas Institute v Limě, Peru. Za svou práci pro lidskou důstojnost v Latinské Americe byl v roce 1993 jmenován členem francouzské Čestné legie.
- „Doufáme, že brzy přijde den, kdy přestane útlak, nedůstojná a nespravedlivá chudoba, ukrutná masová represe. Tehdy se stane teologie osvobození obsoletní a pro tento den teologové osvobození pracují, i když pak budou nezaměstnaní. Dokud však útlak trvá – a statistiky dokládají, že Latinská Amerika je stále chudší – je teologie osvobození potřebná a naléhavá. Je to jediná teologie, která brání chudé tohoto světa, nebo je přinejmenším jediná, která to činí absolutně závazně.“ Jon Sobrino, 1991.