Šest mýtů o objevení Ameriky

12.října je datum, které je v mnoha zemích světa oslavováno jako den, kdy v roce 1492 Kryštof Kolumbus poprvé doplul do Ameriky. V řadě hispánských zemích má tento den různé jméno. Ve Španělsku je to “Národní den Španělska”, v dalších latinskoamerických zemích je to například “Den Kryštofa Kolumba”, “Den respektu a kulturní rozmanitosti” nebo “Den domorodé rezistence”.

Svátek se uchytil během dvacátého století, zpočátku spontánně a neoficiálně, jako připomínka nové kulturní identity, která byla produktem kontaktů mezi domorodými národy Ameriky a španělskými kolonizátory. Kolem tohoto data existuje mnoho příběhů a legend. Pojďme se na šest největších mýtů ohledně objevení tohoto kontinentu podívat podrobněji.

Kolumbus neobjevil Ameriku
V mnoha školách na celém světě se děti učí, že 12. října 1492 byl učiněn „objev“ Ameriky. Zapomíná se ale na to, že když Kolumbus dorazil na americkou půdu, existovalo tam už několik vyvinutých civilizací, jako byli Inkové nebo Aztékové, před nimo Mayové, Toltékové či Olmékové, nemluvě o indiánských civilizacích Severní Ameriky. Tyto národy se samostatně vyvíjely, a to od příchodu prvních lidí na kontinent před nejméně 14 000 lety!  Naopak, příchod Kolumba do Ameriky byl pouze počátkem dobytí tohoto území španělskou říší, která celou cestu financovala.
Údaje hovoří samy za sebe: podle Španělského imperiálního úřadu pro podporu a regulaci obchodu s Novým světem (Casa de Contratación), v průběhu prvních 150 let po roce 1492, španělské lodě přepravily do Španělska 181 tisíc kilogramů zlata a 16 milionů kilogramů stříbra! Jednalo se o největší loupež v dějinách světa!

Kolumbus nebyl první Evropan, který do Ameriky doplul
I když byla diskuse mezi “objevem” a “dobytím” vyřešena už dávno, existuje ještě další historická kontroverze. Různí archeologové si uvědomují, že Kryštof Kolumbus nebyl první Evropan, který Ameriky dosáhl. Na kanadském ostrově New Foundland byly nalezeny vikingské osady z doby nejméně 500 let před příjezdem španělských lodí! Také novější výzkumy naznačují, že lodě z jihovýchodní Asie a Polynésie mohly kontinentu dosáhnout daleko před Kolumbem. I když sice došlo k “objevení” Ameriky Vikingy, nedošlo k takovým “kontaktům” příchozích s místními obyvateli, aby to zanechalo stopu v genofondu Indiánů. V DNA americké populace není stopa po cizím ovlivnění, až do doby příchodu Kolumbovy výpravy.

Kolumbus nedoplul do Ameriky 12. října
I když to vypadá neuvěřitelně, tří lodě pod velením admirála Kryštofa Kolumba nedorazily k Bahamským břehům v době, která se zapsala do historie. Je to způsobeno tím, že v roce 1492 byl stále používán Julijánský kalendář,[1] který byl vytvořen ještě za dob římského císaře Julia Caesara. Tento kalendář totiž vytvořil časovou prodlevu, která byla opravena až 90 let po příchodu Kolumba do Ameriky, v roce 1582.
Tehdy papež Řehoř XIII. zavedl systém používaný až dosud ve většině zemí světa. Tato změna by znamenala pro rok objevení náhlý posun data ze 4. října na 15. října. Z tohoto důvodu by datum příjezdu Kolumba do Ameriky bylo ve skutečnosti 20. nebo 21. října 1492.

Kolumbus podvedl své námořníky
Po opuštění Puerto de Palos, navigátoři vedeni Kolumbem (ostatně, řada z nich byla zloději a podvodníky), měli prioritní cíl: vydělat peníze. Proto jako motivační pobídku španělští katoličtí králové slíbili odměnu 10 000 maravedů (tehdejší španělská měna) prvnímu člověku, který spatří novou zemi.
Jak bylo zaznamenáno v Kolumbově deníku, námořník Rodrigo de Triana byl první, kdo spatřil na obzoru pobřeží. Nicméně později admirál přišel s další verzí, v níž ujišťuje, že to byl on sám, kdo spatřil několik hodin předtím ostrov, kde se vylodí. Tím pádem si nárokoval i odměnu, což pravděpodobně zapříčinilo, že Rodrigo de Triana opustil Španělsko a stal se pirátem.

Kolumbus byl katolickými králi zatčen
Navzdory svým úspěchům a dobytím ve službách Španělska Kolumbus v roce 1500 udělal velkou chybu. Jako vicekrál ostrova Hispaniola (nyní Haiti a Dominikánská republika) byl obviněn ze zneužívání a špatného zacházení s lidmi a nepotismu (systém, kdy jsou do klíčových funkcí dosazováni příbuzní).
To vyvolalo povstání proti němu a proto španělští králové poslali velitele Francisco de Bobabilla, aby potlačil rebélii. Když ten dorazil na ostrov, našel administrativu v tak strašlivém stavu, že se rozhodl zatknout Kolumba a jeho dva bratry – Bartoloměje a Diega – a ihned je poslat k soudu do Španělska. [2]

Jen jedna latinskoamerická země neoslavuje 12. října
Jak jsem zmínil v úvodu článku, i když je označení pro tento den v jednotlivých zemích různé, nepochybně odkazuje na to, co tento den znamená. Tak například v Chile se jmenuje “Den setkání dvou světů”, zatímco v Argentině až do roku 2010 byl používán název “Den rasy”, který byl ale změněn na “Den respektu a kulturní rozmanitosti”. Nebo ve Venezuele je den od roku 2002 nazýván “Dnem domorodého odporu”.
Nicméně existuje jedna země na americkém kontinentu, kde se toto datum neoslavuje: Kuba. Namísto toho na ostrově oslavují 10. října, kdy začala první válka za nezávislost Kuby na Španělsku v roce 1868. Tato válka tehdy skončila pro nezávislost Kuby špatně. To už je ale jiný příběh. [3]

Zdroje:

[1]Juliánský kalendář. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Juliánský_kalendář
[2] Colón Apresado Y Encarcelado Por Bobadilla. historiadelnuevomundo.com. Online: http://www.historiadelnuevomundo.com/index.php/2010/09/colon-apresado-y-encarceldo-por-bobadilla/
[3] Guerra de los Diez Años. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Guerra_de_los_Diez_Años
[4] Mayor, S.: Seis mitos sobre Cristóbal Colón y su llegada a América. rt.com. 12.10.2016. Online: https://es.rt.com/4qjj

Přečtěte si také:  Kultura Chimú obětovala 140 dětí. Proč?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.