Přehrada Belo Monte: ekologický zločin století

Brazílie před 11 lety spustila odvážný plán nazvaný “Accelerated Growth Plan” nebo-li Plán zrychleného růstu. Cílem je vytváření nových pracovních míst a posílení hospodářství budováním silnic, přehrad a jiné infrastruktury, zejména v povodí Amazonky, neboť zde Brazílie vidí obrovský potenciál, který zemi pomůže stát se jednou z vyspělých zemí světa. Součástí plánu je i přehrada Belo Monte, která, pokud bude zcela dokončena, stane se třetí největší přehrada světa!

Někteří z vás již pravděpodobně viděli znepokojivé fotky domorodého obyvatelstva zneužívaného ze strany brazilských úřadů, které před několika lety oběhly prostřednictvím internetu celý svět. Ukazují aroganci moci, která je pro Jižní Ameriku často velmi příznačná, zvláště ve vztahu k původním obyvatelům. A jak to tak vypadá, nezměnilo se vůbec nic.

Fotografie ukazuje viditelně otřeseného domorodce, který je násilně zadržován vojákem, zatímco ostatní příslušníci armády berou zbraně a běží na své pozice v pozadí. Zdroj [1]

Za těmito tragickými obrazy se skrývá příběh plný protestů proti stavbě přehrady nazvané Belo Monte, která leží na řece Xingu v brazilské Amazonii. Přehrada ve svém plném zatopení zaplaví obrovskou plochu úrodné půdy, vysuší část řeky Xingu, a způsobí obrovskou devastaci deštného pralesa. To bude mít za následek výrazné snížení zásob ryb na 100 km úseku řeky, která je zdrojem potravy, na níž závisí přežití kmenového obyvatelstva v celé oblasti.

Fotografie ukazuje matku s batoletem, která se zoufale snaží protlačit zpět proti řadě ozbrojených mužů, kteří ji obklopují. Jejich tváře a těla jsou zakryté štíty, takže vidíme jen jejich vojenské boty a jediný ohrožující obušek.

Mnoho Brazilců se domnívá, že pokud bude Belo Monte dostavěno, bude to znamenat volnou cestu pro ničení dalších nádherných řek Amazonky – vedle Tapajós bude následovat Araguaia, Tocantins, a tak dále. Amazonka se stane nekonečnou řadou mrtvých nádrží, jejíž život odčerpají obrovské stěny z betonu a oceli. Kritici projektu tvrdí, že navíc pro správnou efektivitu přehrady bude nutné postavit na toku řeky Xingu i další zadržovací nádrže, aby elektrárna mohla vyrábět energii i v době nízkého stavu vody.

Samotná přehrada byla poprvé navržena v roce 1975, ještě za vlády vojenské diktatury. V osmdesátých letech minulého století byly předloženy její plány, které byly několikrát přepracovány. Dnes se předpokládá s plánovanou kapacitou 11 000 MW, což z ní učiní druhou největší brazilskou vodní elektrárnu a třetí největší na světě, ihned za čínskou přehradou Tři Soutěsky. Její výkon bude představovat 11% instalované kapacity Brazílie.

Proti stavbě od samého počátku bojují místní Indiáni kmenů Kayapó, Arara, Juruna, Araweté, Xikrin, Asurini a Parakanã, jejichž přežití závisí na tom, zda se celá stavba zprovozní nebo ne. Jak takový boj vypadá, vidíte na fotkách výše. Organizace Survival International (SI), která bojuje za práva domorodých lidí po celém světě tvrdí, že muž a žena, kteří jsou vyfoceni na fotografiích, jsou právě členy kmene Kayapó, kteří byli po tři desetiletí v čele boje proti takzvanému “růstu”.

Přečtěte si také:  Byl napsán Voynichův rukopis v Jižní Americe ?
Mapka Brazílie znázorňující polohu Belo Monte. zdroj: internet.

“Nechceme, aby tato přehrada zničila ekosystémy a biologickou rozmanitost, o kterou jsme se starali po tisíciletí, a kterou můžeme zachovat,” vysvětlil lid kmene Kayapó své postoje v roce 2015 brazilské vládě v otevřeném dopise. Na stranu protestujících kmenů se postavila i celá řada slavných lidí, jako třeba zpěvák Sting, herečka Sigourney Weaver nebo režisér James Cameron.

Protesty proti stavbě přehrady Belo Monte.

“Svět musí vědět, co se zde děje. Musí pochopit, že když zničí lesy a domorodé obyvatele, zničí také celý svět.”

Domorodci žijící v oblasti.

Obrovské kmenové protesty z roku 2009 nejprve úspěšně zastavily samotnou přípravu výstavby přehrady. Tehdy byla bitva vyhrána, ale celá válka ne.

V červenci 2011 totiž vláda prezidentky Dilmy Rousseffové posvětila výstavbu komplexu Belo Monte, a tak dnešní domorodci stojí před částečně provozuschopnou přehradou.

Megastavba do dnešních dní stála více než 18,5 miliard dolarů a bude mít vliv na devět milionů hektarů nedotčeného deštného pralesa.  Navrhovaná oblast, která má být přehrazena, se považuje za domov mnoha kmenů, které mají právo na to, aby žily v souladu se svými rodovými zvyklostmi o samotě. Ačkoli mnozí argumentují ekonomickým přínosem, stojí za to zdůraznit, že přehrada způsobí vystěhování odhadem 20 000 místních obyvatel z jejich domovů (nemluvě o mnoha druzích divoké zvěře). Velká část těch lidí, kteří budou přemístěni, jsou domorodci, kteří po staletí žijí (a chrání) tuto oblast v rámci svých kmenových a přírodních zákonů.

Scény ze setkání obyvatel kmene Kayapó. Elektrárna představuje pro původní obyvatelstvo Brazílie ohrožení. Její oponenti vytvářejí jednotu, aby odolali její výstavbě. Zatím je jejich boj marný.

Navíc existuje vysoké riziko invaze do původních oblastí spojené s násilím, jako se to děje již teď v různých dalších oblastech Amazonie. Nemluvě o ohrožení živobytí tisíců domorodců, kteří jsou závislí na potravinách a vodě z lesa a řeky. To vše bude nenávratně zničeno. Navíc brazilská vládní organizace pro záležitosti indiánů FUNAI uvedla, že v blízkosti přehrady mohou žít některé dosud nekontaktované kmeny Indiánů.

Náčelník kmene Kayapó pláče, poté co se dozvěděl o zahájení výstavby přehrady.

Stavba láká velké množství migrujících pracovníků a kolonistů, kteří ohrožují místní obyvatele kmenů nemocemi. Domorodí lidé jsou totiž velmi zranitelní vůči různým infekcím a nemocem zavlečenými zvenčí a dokonce i běžná nachlazení může pro ně být fatální.

Realita vypadá ale tak, že brazilská vláda domorodce ignoruje. Navíc jednání vlády vůči nim je protiprávní. S domorodci totiž přehradu řádně nekonzultovala, čímž vláda porušuje jak brazilské, tak i mezinárodní právo. Řeka Xingu je jedním z hlavních přítoků Amazonky a více než 80% jejího průtoku bude odkloněno masivní vodní elektrárnou. To bude mít zničující účinek na životně důležitý ekosystém, který se často označuje jako “plíce světa”.

Přečtěte si také:  Mexico City: problém jménem voda

V současnosti je přehrada v částečném provozu a to od květnu 2016. V dubnu 2017 zrušil federální soud licenci na její další výstavbu, protože konsorcium nevybudovalo vhodné obytné domy v Altamiře, městě přímo ovlivněném hydroelektrárnou. Stavbu také provází korupce a skandály. Elektrárna má však i přesto dokončena do roku 2019 a uvedena do plného provozu.

Pokud by to někoho zajímalo, na internetu lze stále podepsat petici proti spuštění vodní elektrárny Belo Monte a to zde.

Zdroje:

[1] McAdam, S.: “The World Must Know What Is Happening Here”: The Story Behind Those Shocking Viral Images. trueactivist.com. 21.08.2015. online: http://www.trueactivist.com/the-world-must-know-what-is-happening-here-the-story-behind-those-shocking-viral-images/

[2] Haciendo que Brasil se responsabilice por los daños de la represa Belo Monte. aida-americas.org. online: https://aida-americas.org/es/haciendo-que-brasil-se-responsabilice-por-los-da-os-de-la-represa-belo-monte

[3] Belo Monte Dam. internationalrivers.org. online: https://www.internationalrivers.org/campaigns/belo-monte-dam

[4] Represa Belo Monte. Wikipedia. online: https://es.wikipedia.org/wiki/Represa_de_Belo_Monte[5] Firma de la petición de cacique Raoni. Online: http://raoni.com/firma-peticion-contra-belo-monte.php

[5] Firma de la petición de cacique Raoni. Online: http://raoni.com/firma-peticion-contra-belo-monte.php

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.