{"id":1383,"date":"2021-05-08T00:10:00","date_gmt":"2021-05-07T22:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=1383"},"modified":"2023-07-26T22:06:56","modified_gmt":"2023-07-26T20:06:56","slug":"jaroslav-mares-kurupira-stale-tajemna","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2021\/05\/08\/jaroslav-mares-kurupira-stale-tajemna\/","title":{"rendered":"Jaroslav Mare\u0161: Kurupira st\u00e1le tajemn\u00e1"},"content":{"rendered":"

Ve st\u0159edu 5. kv\u011btna 2021 n\u00e1s n\u00e1hle opustil spisovatel Jaroslav Mare\u0161. Vzpom\u00edn\u00e1m na n\u00e1\u0161 prvn\u00ed rozhovor, kter\u00fd jsme vedli v roce 2017 a jako vzpom\u00ednku na vynikaj\u00edc\u00edho badatele, cestovatele a kryptozoologa znovu tento rozhovor publikuji. <\/strong><\/p>\n

Pane Jaroslave, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jste se vr\u00e1til ke sv\u00e9 milovan\u00e9 tajemn\u00e9 Kurupi\u0159e! A mrz\u00ed m\u011b, \u017ee u\u017e jsme spolu dal\u0161\u00ed rozhovor nesta\u010dili…<\/strong><\/p>\n

Pro \u0159adu lid\u00ed p\u0159edstavuje Jaroslav Mare\u0161 prototyp cestovatele, kter\u00fd se po cel\u00fd \u017eivot aktivn\u011b v\u011bnoval pozorov\u00e1n\u00ed divoce \u017eij\u00edc\u00edch zv\u00ed\u0159at, kryptozoologii, z\u00e1had\u00e1m a entomologii.\u00a0<\/span>Po \u010dase vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed, ohledn\u011b term\u00ednu sch\u016fzky, se kone\u010dn\u011b setk\u00e1v\u00e1me jednoho kr\u00e1sn\u00e9ho z\u00e1\u0159ijov\u00e9ho dne v klidn\u00e9 kav\u00e1rn\u011b v centru Prahy. Cestov\u00e1n\u00ed je dodnes jeho velk\u00fd kon\u00ed\u010dek a tak jsem velmi r\u00e1d, \u017ee se potk\u00e1v\u00e1me osobn\u011b, abychom si popov\u00eddali o jeho \u017eivot\u011b, knih\u00e1ch a samoz\u0159ejm\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1had\u011b jeho \u017eivota – tajemn\u00e9 stolov\u00e9 ho\u0159e jm\u00e9nem Kurupira.<\/span><\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

\"\"Bude to t\u00e9m\u011b\u0159 40 let od Va\u0161\u00ed expedice na d\u00e9monickou horu v srdci amazonsk\u00fdch prales\u016f. Kdy\u017e se dnes \u0159ekne Kurupira, co to pro V\u00e1s st\u00e1le je\u0161t\u011b znamen\u00e1 ? Zm\u011bnil se V\u00e1\u0161 n\u00e1zor na tuto horu ?
\n<\/b><\/span>\u201cKurupira je pro m\u011b st\u00e1le tajemstv\u00edm obest\u0159en\u00e1 hora. N\u00e1zor na ni jsem nezm\u011bnil. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee se jedn\u00e1 o zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 mo\u017en\u00e1 n\u011bkdy v budoucnu bude mo\u017en\u00e9 prozkoumat. I kdy\u017e j\u00e1 vzhledem k v\u011bku stoj\u00edm dnes ji\u017e sp\u00ed\u0161e v pozad\u00ed, n\u011bkte\u0159\u00ed moji kolegov\u00e9, p\u0159edev\u0161\u00edm sv\u011btozn\u00e1m\u00fd paleontolog RNDr. Martin Kundr\u00e1t, PhD, se o dosa\u017een\u00ed vrcholov\u00e9 plo\u0161iny t\u00e9to hory aktivn\u011b zaj\u00edmaj\u00ed. St\u00e1le se sna\u017e\u00ed naj\u00edt zp\u016fsob, jak tam proniknout. Mohlo by to znamenat i objev nov\u00fdch zaj\u00edmav\u00fdch druh\u016f \u017eivo\u010dich\u016f \u010di maso\u017erav\u00fdch rostlin, tak, jak se to ji\u017e poda\u0159ilo i u jin\u00fdch stolovek. Bohu\u017eel, zat\u00edm bez konkr\u00e9tn\u00edch v\u00fdsledk\u016f. Kontakty, kter\u00e9 jsem p\u0159ed lety v Braz\u00edlii m\u011bl, u\u017e dnes bohu\u017eel nem\u00e1m. K z\u00edsk\u00e1n\u00ed nov\u00fdch informac\u00ed se ale pokou\u0161\u00edm vyu\u017e\u00edvat zn\u00e1m\u00fdch, kte\u0159\u00ed do oblasti cestuj\u00ed.\u201d<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed do oblasti stolov\u00fdch hor na severu Braz\u00edlie cestovali tvrd\u00ed, \u017ee Kurupira nikdy neexistovala a \u017ee je Va\u0161e kniha jen smy\u0161lenkami brazilsk\u00fdch legend, m\u00edchan\u00fdch s realitou?
\n<\/b><\/span>\u201cTo je dost \u00fasm\u011bvn\u00e9. Ti lid\u00e9 jist\u011b v \u0161ir\u0161\u00ed oblasti Kurupiry nikdy nebyli. Je v\u0161ak pravda, \u017ee tam v sou\u010dasnosti vl\u00e1dne velk\u00fd zmatek v zem\u011bpisn\u00fdch n\u00e1zvech, a to se t\u00fdk\u00e1 jak hor, tak i t\u0159eba i \u0159ek. V dob\u011b na\u0161\u00ed cesty v roce 1978 byla Kurupira pod jm\u00e9nem Serra Curupira uv\u00e1d\u011bna nejen na brazilsk\u00fdch map\u00e1ch, kter\u00e9 jsme m\u011bli k dispozici, ale t\u0159eba i na map\u011b Braz\u00edlie, vydan\u00e9 u n\u00e1s v roce 1969 Kartografick\u00fdm nakladatelstv\u00edm (mohu potvrdit, J.M. mi p\u016fvodn\u00ed mapy se zakreslenou horou uk\u00e1zal – pozn. T.S.) Dnes se na brazilsk\u00fdch map\u00e1ch pou\u017e\u00edv\u00e1 pro Kurupiru spolu se sousedn\u00edm poho\u0159\u00edm na z\u00e1pad\u011b n\u00e1zev Serra Urucuzeiro a na venezuelsk\u00e9 stran\u011b st\u0159\u00eddav\u011b Cerro Delgado Chalbaud, nebo je neozna\u010den\u00e1. Tento n\u00e1zev je pak p\u0159isouzen ho\u0159e na sever od n\u00ed, jak to platilo od dob francouzsko-venezuelsk\u00e9 expedice po\u010d\u00e1tkem pades\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed a jak je to dle m\u00e9ho n\u00e1zoru spr\u00e1vn\u00e9. To znamen\u00e1, \u017ee z nezn\u00e1m\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din bylo jm\u00e9no Kurupira vypu\u0161t\u011bno, a nahrazeno jin\u00fdmi n\u00e1zvy a ve jm\u00e9nech t\u011bchto hor vznikl neuv\u011b\u0159iteln\u00fd chaos.
\nDokonce i Kr\u00e1lovsk\u00e1 zem\u011bpisn\u00e1 spole\u010dnost v Lond\u00fdn\u011b v devades\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed upozor\u0148ovala na skute\u010dnost, \u017ee jsou v t\u00e9to oblasti zam\u011b\u0148ov\u00e1na jm\u00e9na hor a \u0159ek, jejich\u017e toky nejsou nav\u00edc na brazilsk\u00fdch map\u00e1ch spr\u00e1vn\u011b zakresleny. Nap\u0159\u00edklad \u0159eka Pacocimau byla d\u0159\u00edve na na\u0161ich map\u00e1ch ozna\u010dov\u00e1na jako Toototobi. Dnes je Toototobi d\u00e1l na z\u00e1pad\u011b. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, Domn\u00edv\u00e1m se s velkou jistotou, \u017ee britsk\u00fd spisovatel A. C. Doyle ve sv\u00e9 knize \u201cZtracen\u00fd sv\u011bt\u201d pou\u017e\u00edv\u00e1 re\u00e1lie skute\u010dn\u00e9 hory Kurupira, o n\u00ed\u017e ho pravd\u011bpodobn\u011b informoval jeho p\u0159\u00edtel P.H. Fawcett.\u201c<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

V knize p\u00ed\u0161ete, \u017ee oblast byla uzav\u0159en\u00e1 arm\u00e1dou. Sledujete je\u0161t\u011b aktu\u00e1ln\u00ed situaci kolem oblasti ? M\u00e1te n\u011bjak\u00e9 informace o v\u00fdvoji ?
\n<\/b><\/span>\u201cArm\u00e1dou uzav\u0159en\u00e1 oblast je pom\u011brn\u011b \u0161irok\u00e1. Jako d\u016fvod existuje cel\u00e1 \u0159ada z\u00e1minek. A\u0165 je to boj proti drogov\u00fdm kartel\u016fm nebo ochrana indi\u00e1nsk\u00fdch kmen\u016f. Dokonce p\u0159ijat\u00e1 opat\u0159en\u00ed jsou tak p\u0159\u00edsn\u00e1, \u017ee pouze podez\u0159en\u00ed jim d\u00e1v\u00e1 opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k sest\u0159elen\u00ed letadla. To nem\u00e1m z druh\u00e9 ruky, to je ofici\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dn\u00ed opat\u0159en\u00ed, o n\u011bm\u017e jsem byl s kr\u00e1tk\u00fdm p\u0159edstihem informov\u00e1n jedn\u00edm plukovn\u00edkem brazilsk\u00e9 arm\u00e1dy, se kter\u00fdm jsem se v Praze setkal.
\n<\/span><\/i><\/span>Nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00fdm a podivn\u00fdm d\u016fkazem je zru\u0161en\u00e1 v\u00fdstavba silnice Perimetral Norte, kter\u00e1 m\u011bla spojovat z\u00e1pad a v\u00fdchod zem\u011b. Bylo tam investov\u00e1no obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed pen\u011bz a stavba si vy\u017e\u00e1dala \u0159adu lidsk\u00fdch \u017eivot\u016f, aby nakonec byla zcela a bez p\u00e1dn\u00e9ho d\u016fvodu zru\u0161ena. Z\u0159ejm\u011b proto, \u017ee vedla pouh\u00fdch 100 km od t\u00e9to tajemn\u00e9 stolov\u00e9 hory.
\n<\/span><\/i><\/span>V\u0161echny tyto skute\u010dnosti navazuj\u00ed na d\u00e1vnou indi\u00e1nskou pov\u011bst, \u017ee je Kurupira s\u00eddlem d\u011bsiv\u00e9ho d\u00e9mona, a proto se m\u00edstn\u00ed indi\u00e1ni do bl\u00edzkosti t\u00e9to stolov\u00e9 hory neodva\u017euj. A nakonec je tady \u0159ada z\u00e1hadn\u00fdch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se v okol\u00ed d\u011bj\u00ed. O n\u011bkter\u00fdch z nich jsem zmi\u0148oval i v knize. To jsou jen st\u0159\u00edpky, kter\u00e9 se dostaly na sv\u011btlo, kdov\u00ed, co tam vlastn\u011b je! Faktem je, \u017ee je Kurupira st\u00e1le zcela nedostupn\u00e1. \u201d<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Hrdinou druh\u00e9 \u010d\u00e1sti Va\u0161\u00ed knihy o tajemn\u00e9 stolov\u00e9 ho\u0159e je lovec orchidej\u00ed a zlatokop Reg. Jeho smrt je pro m\u011b tro\u0161ku z\u00e1hadou, a tak by m\u011b zaj\u00edmalo, co si o tom dnes mysl\u00edte?
\n<\/b><\/span>\u201cNo samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Ot\u00e1zka je, zda skute\u010dn\u011b zahynul, nebo t\u0159eba jen cht\u011bl z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu zmizet. Nasv\u011bd\u010duje tomu n\u011bkolik skute\u010dnost\u00ed. Nech\u00e1pu t\u0159eba, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee ten jeho spole\u010dn\u00edk jm\u00e9nem Tom, v pralese \u00fapln\u00fd zelen\u00e1\u010d, kter\u00fd s n\u00edm pod Kurupirou m\u011bl b\u00fdt a \u00fadajn\u011b ho na\u0161el mrtv\u00e9ho, se s\u00e1m a bez pomoci dostal zp\u011bt do civilizace. To je pro takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka prakticky nemo\u017en\u00e9. Tak\u017ee, jak o tom p\u00ed\u0161i i v knize, ot\u00e1zka Regovy posledn\u00ed v\u016fle nebo d\u016fkaz\u016f jeho smrti nazna\u010duj\u00ed, \u017ee mohli b\u00fdt spolu domluveni a Reg se t\u0159eba u\u017e pod Kurupiru nevr\u00e1til a n\u011bkde zmizel i se svou \u010c\u00ed\u0148ankou, kterou miloval. Tom se pak n\u011bjak\u00fd \u010das zdr\u017eel v Boa Vist\u011b a nakonec se se svou historkou po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b vr\u00e1til zp\u011bt. Jak to bylo ve skute\u010dnosti, se u\u017e stejn\u011b nikdo nedov\u00ed.\u201d<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

V posledn\u00edch t\u00fddnech jsme se dozv\u011bd\u011bli o zabit\u00ed n\u011bkolika p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f izolovan\u00e9ho kmene v Braz\u00edlii. [1] Jak\u00e9 je podle v\u00e1s postaven\u00ed m\u00edstn\u00edch Indi\u00e1n\u016f ve skute\u010dnosti ? Pln\u00ed FUNAI (organizace na ochranu Indi\u00e1n\u016f) dob\u0159e svoji funkci ? (V\u00edme, \u017ee v minulosti tato organizace pro\u0161la \u0159adou skand\u00e1l\u016f spojen\u00fdch s likvidac\u00ed domorod\u00fdch Indi\u00e1n\u016f.)
\n<\/b><\/span>\u201cPodle m\u00fdch zku\u0161enost\u00ed prob\u00edh\u00e1 nekon\u010d\u00edc\u00ed v\u00e1lka mezi garimpeiros (portugalsk\u00fd n\u00e1zev pro zlatokopy, pozn. T.S.) a indi\u00e1ny, a jen sem tam n\u011bco pronikne ven do m\u00e9di\u00ed. V\u011bt\u0161inou garimpeiros vyhr\u00e1vaj\u00ed, proto\u017ee maj\u00ed modern\u00ed st\u0159eln\u00e9 zbran\u011b. V podstat\u011b bych to p\u0159irovnal k tomu, kdy\u017e Ameri\u010dan\u00e9 \u201cvy\u010distili\u201d Severn\u00ed Ameriku od Indi\u00e1n\u016f. Stejn\u00e1 v\u011bc se d\u011bje v Ji\u017en\u00ed Americe. Ale tak\u00e9 indi\u00e1ni um\u00ed b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00ed. Nap\u0159\u00edklad tzv. \u010dern\u00ed Waitari, kter\u00e9 bych p\u0159irovnal k elitn\u00ed bojov\u00e9 jednotce, proti kter\u00fdm nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 legrace bojovat. Oni znaj\u00ed dokonale p\u0159\u00edrodu a um\u00ed se v n\u00ed pohybovat, skr\u00fdvat. Tvrd\u00ed se o nich, \u017ee jsou neviditeln\u00ed. Ne\u017e se nad\u011bjete, z ni\u010deho nic proti v\u00e1m stoj\u00ed bojovn\u00edk Waitari. Nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvaj\u00ed luky a \u0161\u00edpy, ale \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce tak\u00e9 fouka\u010dky s otr\u00e1ven\u00fdmi \u0161ipkami. To, \u017ee v\u00e1s s n\u00ed zas\u00e1hnou ani nepoc\u00edt\u00edte, nebo si m\u016f\u017eete myslet \u017ee v\u00e1s n\u011bco \u0161t\u00edplo nebo jste se \u0161kr\u00e1bli o v\u011btvi\u010dku, a za 5 minut jste po smrti.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

S organizac\u00ed FUNAI jsme se p\u0159i na\u0161ich cest\u00e1ch nikdy nesetkali, ale v Braz\u00edlii nem\u00e1 dobrou pov\u011bst. Z historie v\u00edme, \u017ee se p\u0159\u00edmo pod\u00edleli na zab\u00edjen\u00ed indi\u00e1n\u016f, a\u0165 u\u017e formou otr\u00e1ven\u00fdch potravin, nebo i jinak. V\u00edte, probl\u00e9mem Braz\u00edlie je obrovsk\u00e1 korupce, a j\u00e1 pochybuji, \u017ee se to tam n\u011bjak zlep\u0161ilo. Takov\u00e9 lidi najdete v\u017edycky. Kdy\u017e se pot\u0159ebujete zbavit n\u011bjak\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9 osady nebo t\u0159eba jako garimpeiro se pot\u0159ebujete dostat do n\u011bjak\u00e9 oblasti, tak si mysl\u00edm, \u017ee i podplacen\u00ed funkcion\u00e1\u0159i z organizace FUNAI nad t\u00edm nejen p\u0159iv\u0159ou o\u010di, ale je\u0161t\u011b v\u00e1m s t\u00edm pomohou.\u201d<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Napsal jste v\u00edce jak 20 knih.[2] Na kterou z nich jste obzvl\u00e1\u0161t\u011b hrd\u00fd ?
\n<\/b><\/span>\u201cZe v\u0161ech kn\u00ed\u017eek je to jednozna\u010dn\u011b \u201cKurupira – zlov\u011bstn\u00e9 tajemstv\u00ed\u201d. Nejen d\u00edky stylu, kter\u00fdm je naps\u00e1na, ale p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky p\u0159edm\u011btu knihy, m\u00e9m osobn\u00edm z\u00e1\u017eitku z cesty, kter\u00fd byl pro m\u011b nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1\u017eitkem v \u017eivot\u011b, i kdy\u017e jsme tam m\u00e1lem z\u016fstali. O knihu m\u011bli velk\u00fd z\u00e1jem i \u010dten\u00e1\u0159i, tak\u017ee m\u011bla celkem 5 dotisk\u016f.\u201d<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

V\u017edy m\u011b fascinovalo Va\u0161e vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o amazonsk\u00fdch mravenc\u00edch a jejich zp\u016fsobu \u017eivota. P\u016fsobilo to na m\u011b, \u017ee oni jsou jedni ze skute\u010dn\u00fdch vl\u00e1dc\u016f d\u017eungle. Zvl\u00e1\u0161\u0165 jejich v\u00fdroba \u201czvl\u00e1\u0161tn\u00ed houby\u201d, kterou se pak \u017eiv\u00ed cel\u00e1 jejich kolonie. Maj\u00ed tito mravenci je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed tajemstv\u00ed, kter\u00e9 mus\u00edme pochopit ?
\n<\/b><\/span>\u201cRozhodn\u011b ano, v posledn\u00edch letech se st\u00e1le v\u00edce myrmekolog\u016f (myrmekologie – nauka o mravenc\u00edch, pozn. T.S.) domn\u00edv\u00e1, \u017ee se jedn\u00e1 o superorganismus, kde jednotliv\u00ed mravenci p\u0159edstavuj\u00ed n\u011bco jako t\u0159eba bu\u0148ky lidsk\u00e9ho t\u011bla. T\u011blo v\u00e1m tak\u00e9 \u0159\u00edd\u00ed mozek a vy nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edte nad n\u011bkter\u00fdmi procesy, \u0159\u00edzen\u00e9 vegetativn\u00edmi nervy. Stejn\u011b tak na m\u011b p\u016fsob\u00ed funkce toho mraveni\u0161t\u011b. Ale kde je ten mozek ? V\u011bda \u0159\u00edk\u00e1 instinkt, ale nikdo nedovede vysv\u011btlit, co to ten instinkt je.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Kdy\u017e si toti\u017e p\u0159edstav\u00edme tu obrovskou d\u011blbu pr\u00e1ce, kter\u00e1 v cel\u00e9m procesu v\u00fdroby houby nast\u00e1v\u00e1, je t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit, kdo to v tom obrovsk\u00e9m mno\u017estv\u00ed jednotlivc\u016f \u0159\u00edd\u00ed. To z\u0159et\u011bzen\u00ed funkc\u00ed, p\u011bstov\u00e1n\u00ed houby, a jak si to jednotliv\u00e9 kasty p\u0159ed\u00e1vaj\u00ed mezi sebou. To nen\u00ed jen nano\u0161en\u00ed list\u016f, ale n\u00e1sledn\u011b to mus\u00ed rozm\u011blnit, dal\u0161\u00ed skupina to mus\u00ed rozd\u011blit na men\u0161\u00ed d\u00edlky atd. To je kombinovan\u00fd \u00fasudek, kter\u00e9ho samotn\u00fd mravenec nen\u00ed schopn\u00fd. M\u016f\u017eeme se domn\u00edvat, \u017ee existuje n\u011bco jako kolektivn\u00ed v\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 tyto kolonie \u0159\u00edd\u00ed, ale z v\u011bdeck\u00e9ho hlediska o tom zat\u00edm moc nev\u00edme.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee kdy\u017e nov\u00e1 kr\u00e1lovna opou\u0161t\u00ed mraveni\u0161t\u011b, nese si v kusadlech z\u00e1rodek houby, a ve chv\u00edli, kdy zalo\u017e\u00ed nov\u00e9 mraveni\u0161t\u011b, to p\u016fvodn\u00ed u\u017e je pro ni konkurentem a mravenci mezi sebou bojuj\u00ed. Ale neplat\u00ed to tak u v\u0161ech druh\u016f. Do Evropy se dostal p\u0159ed lety jeden druh mravence, p\u016fvodem z Argentiny, kter\u00fd se ale chov\u00e1 tak, \u017ee nov\u00e9 kolonie naopak s mate\u0159sk\u00fdmi koloniemi kooperuj\u00ed. Takov\u00e1 gigantick\u00e1 supermraveni\u0161t\u011b se rychle \u0161\u00ed\u0159\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, p\u0159edev\u0161\u00edm v teplej\u0161\u00edch oblastech, a nikdo nev\u00ed, jak to skon\u010d\u00ed.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

\u010c\u00edm se v posledn\u00edch letech nejv\u00edce zab\u00fdv\u00e1te? St\u00e1le p\u00ed\u0161ete knihy?
\n<\/b><\/span>\u201cSt\u00e1le se v\u011bnuji sv\u00e9mu kon\u00ed\u010dku a to je entomologie. Pracuji t\u0159eba na popisu n\u011bkter\u00fdch nov\u00fdch druh\u016f mantikor. Z\u00e1rove\u0148 m\u00e1m rozeps\u00e1ny asi z jedn\u00e9 t\u0159etiny dv\u011b knihy. Jednu o Yukonu a jednu o cest\u00e1ch za brouky kolem sv\u011bta. V 70. letech u\u017e jsem v nakladatelstv\u00ed Academia podobnou knihu vydal, samoz\u0159ejm\u011b v mnohem men\u0161\u00edm rozsahu, a byla velmi rychle vyprod\u00e1na. Ta, na kter\u00e9 te\u010f pracuji, bude mnohem obsa\u017en\u011bj\u0161\u00ed a zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed. V\u0161echno v\u0161ak z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli se domluv\u00edm s nakladatelstv\u00edm.\u201d<\/span><\/i><\/span><\/p>\n