{"id":1578,"date":"2021-09-25T00:10:00","date_gmt":"2021-09-24T22:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=1578"},"modified":"2021-08-30T18:43:51","modified_gmt":"2021-08-30T16:43:51","slug":"existovalo-kdysi-hluboko-v-pralese-tajemne-mesto-z","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2021\/09\/25\/existovalo-kdysi-hluboko-v-pralese-tajemne-mesto-z\/","title":{"rendered":"Existovalo kdysi hluboko v&nbsp;pralese tajemn\u00e9 m\u011bsto Z&nbsp;?"},"content":{"rendered":"<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><b>V&nbsp;18.&nbsp;stolet\u00ed se uskute\u010dnila portugalsk\u00e1 expedice, kter\u00e1 pr\u00fd v&nbsp;srdci Braz\u00edlie narazila na zcela nezn\u00e1m\u00e9 opu\u0161t\u011bn\u00e9 m\u011bsto. T\u00edm dala z\u00e1klad legend\u011b, kter\u00e1 bohu\u017eel u\u017e st\u00e1la \u017eivot des\u00edtky lid\u00ed a provokuje cestovatele a z\u00e1hadology dodnes.<\/b><\/span><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Portugalsk\u00e1 vl\u00e1da tehdy financovala expedice takzvan\u00fdch Bandeiras, \u010desky bychom \u0159ekli \u201evlajkono\u0161\u016f\u201c nebo \u201eprapor\u016f\u201c, jejich\u017e c\u00edlem byl oby\u010dejn\u011b pr\u016fzkum a z\u00e1bor nov\u00e9ho \u00fazem\u00ed a hled\u00e1n\u00ed zlata a nerost\u016f.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">V&nbsp;roce 1753 skupina \u0161esti takov\u00fdch vlajkono\u0161\u016f, veden\u00e1 <\/span><b>Franciscem Raposoem<\/b><span style=\"font-weight: 400;\"> a<\/span><b> Jo\u00e3o Silvou Guimaraesem<\/b><span style=\"font-weight: 400;\">, uspo\u0159\u00e1dala v\u00fdpravu do vnitrozem\u00ed st\u00e1tu Mato Grosso. V\u00fdpravy se z\u00fa\u010dastnila \u0159ada \u010dern\u00fdch otrok\u016f, soumar\u016f a tak\u00e9 p\u016fvodn\u00edch obyvatel Ji\u017en\u00ed Ameriky. Mnoz\u00ed z&nbsp;\u00fa\u010dastn\u00edk\u016f tehdej\u0161\u00ed expedice byli dobrodruzi, kte\u0159\u00ed se j\u00ed\u017e \u00fa\u010dastnili jin\u00fdch v\u00fdprav do brazilsk\u00fdch de\u0161tn\u00fdch prales\u016f.<\/span><\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">V&nbsp;N\u00e1rodn\u00ed knihovn\u011b v&nbsp;Rio de Janeiru existuje tzv. \u201erukopis \u010d. 512,\u201c desetistr\u00e1nkov\u00fd dokument, psan\u00fd portugalsky a nazvan\u00fd pon\u011bkud ob\u0161\u00edrn\u011b &#8211; &#8220;Historick\u00fd popis velk\u00e9ho, skryt\u00e9ho a velmi star\u00e9ho m\u011bsta bez obyvatel, objeven\u00e9ho v&nbsp;roce 1753.&#8221; Rukopis, a\u010dkoliv rozpadl\u00fd, jeho\u017e n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti byly zcela ne\u010diteln\u00e9, n\u00e1m v\u0161ak poskytl zaj\u00edmav\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, jeho\u017e podstatu shrnuje tento \u010dl\u00e1nek.<\/span><\/p>\n<figure id=\"attachment_1630\" aria-describedby=\"caption-attachment-1630\" style=\"width: 800px\" class=\"wp-caption aligncenter\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"size-large wp-image-1630\" src=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/512manuscrito-To-no-Cosmos-1024x523.jpg\" alt=\"\" width=\"800\" height=\"409\" srcset=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/512manuscrito-To-no-Cosmos.jpg 1024w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/512manuscrito-To-no-Cosmos-300x153.jpg 300w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/512manuscrito-To-no-Cosmos-768x392.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px\" \/><figcaption id=\"caption-attachment-1630\" class=\"wp-caption-text\"><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif;\"> Kousek textu z&nbsp;tajemn\u00e9ho rukopisu \u010d. 512.<\/span><\/figcaption><\/figure>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><b>Popis z\u00e1hadn\u00e9 expedice<\/b><\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Expedice zam\u00ed\u0159ila do d\u017eungle v\u00fd\u0161e zmi\u0148ovan\u00e9 amazonsk\u00e9 kotliny, aby se pokusila vyhledat stopy po ztracen\u00fdch dolech Muribeca. Rukopis popisuje, \u017ee expedice putovala m\u011bs\u00edce a p\u0159es nezn\u00e1m\u00e9 \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 neznali ani jejich indi\u00e1n\u0161t\u00ed pr\u016fvodci. Pozd\u011bji pr\u016fzkumn\u00edci p\u0159i honu na jelena na\u0161li podivn\u00e9 uskupen\u00ed leskl\u00fdch k\u0159emencov\u00fdch hor. (Byly to mokr\u00e9 k\u0159emenn\u00e9 krystaly, leskl\u00e9 v&nbsp;zapadaj\u00edc\u00edm slunci z&nbsp;ned\u00e1vn\u00e9ho de\u0161t\u011b.) <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">O n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji dorazili do hor a sledovali n\u00e1znaky cesty a\u017e k&nbsp;vrchol\u016fm, odkud vid\u011bli to, co se zd\u00e1lo b\u00fdt kamenn\u00fdm m\u011bstem p\u0159ibli\u017en\u011b \u010dty\u0159i m\u00edle daleko. Bylo tak obrovsk\u00e9, \u017ee mu\u017ei z&nbsp;expedice byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee na\u0161li starov\u011bk\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto Braz\u00edlie. Kdy\u017e expedice dorazila do m\u011bsta, zd\u00e1lo se, jako by toto m\u00edsto zni\u010dilo velk\u00e9 zem\u011bt\u0159esen\u00ed. Sloupy a \u010d\u00e1sti budov byly rozh\u00e1zeny naprosto v\u0161ude. Pr\u016fzkumn\u00edci v&nbsp;dokumentu popsali, \u017ee vstoupili do m\u011bsta skrze t\u0159i vysok\u00e9 oblouky. Na st\u0159edn\u00edm a nejv\u011bt\u0161\u00edm oblouku byly \u00fadajn\u011b n\u00e1pisy, kter\u00e9 ov\u0161em byly p\u0159\u00edli\u0161 vysoko, ne\u017e aby mohly b\u00fdt p\u0159e\u010dteny a ops\u00e1ny.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">Hlavn\u00ed ulice byla lemov\u00e1na domy, jejich\u017e interi\u00e9ry byly velmi tmav\u00e9 (bez oken) a zcela pr\u00e1zdn\u00e9. Kv\u016fli jejich klenut\u00fdm strop\u016fm se objevily hlasy, kter\u00e9 nab\u00e1daly nevstupovat dovnit\u0159 budov z&nbsp;d\u016fvodu bezpe\u010dnosti. Pr\u016fzkumn\u00edci se tedy pustili po dlouh\u00e9 ulici, a\u017e do\u0161li na \u010dtvercov\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed. Uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed byl sloup z&nbsp;\u010dern\u00e9ho kamene, mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 v\u00fd\u0161ky a velikosti. Na n\u011bm byla socha mu\u017ee s&nbsp;levou rukou na boku a jeho pravou rukou ukazoval ukazov\u00e1\u010dkem na sever. V&nbsp;ka\u017ed\u00e9m kout\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed byl obelisk, podobn\u00fd t\u011bm, kter\u00e9 pou\u017e\u00edvali sta\u0159\u00ed \u0158\u00edman\u00e9 &#8211; n\u011bkter\u00e9 z&nbsp;nich byly v\u00e1\u017en\u011b po\u0161kozen\u00e9, jako po z\u00e1sahu bleskem (blesky). <\/span><\/span><\/p>\n<figure id=\"attachment_1626\" aria-describedby=\"caption-attachment-1626\" style=\"width: 800px\" class=\"wp-caption aligncenter\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"size-large wp-image-1626\" src=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/73d08589ciudad_perdida10_1000x666-1024x682.jpg\" alt=\"\" width=\"800\" height=\"533\" srcset=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/73d08589ciudad_perdida10_1000x666.jpg 1024w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/73d08589ciudad_perdida10_1000x666-300x200.jpg 300w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/73d08589ciudad_perdida10_1000x666-768x512.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px\" \/><figcaption id=\"caption-attachment-1626\" class=\"wp-caption-text\"><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif;\">Hled\u00e1n\u00ed ztracen\u00fdch civilizac\u00ed v&nbsp;Amazonii m\u016f\u017ee i dnes p\u0159ipom\u00ednat hled\u00e1n\u00ed jehly v&nbsp;kupce sena. Na obr\u00e1zku objev nezn\u00e1m\u00fdch staveb v&nbsp;Hondurasu, v&nbsp;roce 2015. Zdroj: National Geographic<\/span><\/figcaption><\/figure>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\"><br \/>\n<\/span><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif;\">Vpravo od n\u00e1m\u011bst\u00ed byla n\u00e1dhern\u00e1 stavba, kter\u00e1 mohla b\u00fdt pova\u017eov\u00e1na za pal\u00e1c, snad d\u016fm p\u00e1na t\u00e9to z\u00e1hadn\u00e9 zem\u011b. Nad vchodov\u00fdmi dve\u0159mi byla vyobrazena postava nah\u00e9ho mlad\u00edka korunovan\u00e9ho vav\u0159\u00ednem. Pod \u0161t\u00edtem figury byly n\u011bjak\u00e9 n\u00e1pisy, ale ji\u017e poka\u017een\u00e9 zubem \u010dasu.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed pr\u00fd pr\u016fzkumn\u00edci na\u0161ly trosky staveb, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed chr\u00e1my. Z\u0159\u00edcen\u00e9 zdi byly vykl\u00e1dan\u00e9 rytinami obraz\u016f a fresek, vynikaj\u00edc\u00edho zpracov\u00e1n\u00ed. V\u0161ude bylo ticho, m\u011bsto bylo dlouho opu\u0161t\u011bn\u00e9. <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">Pod n\u00e1m\u011bst\u00edm objevili \u0161irokou \u0159eku s&nbsp;prostorn\u00fdmi b\u0159ehy. Cestovatel\u00e9 ji b\u011bhem t\u0159\u00ed dn\u016f prozkoumali a nakonec se dostali a\u017e k&nbsp;vodop\u00e1du. Pod n\u00edm se \u0159eka roz\u0161i\u0159ovala a p\u016fsobila jako velk\u00fd oce\u00e1n, obep\u00ednaj\u00edc\u00ed poloostrov pokryt\u00fd zelen\u00fdmi ke\u0159i a stromy. Na v\u00fdchod od vodop\u00e1du objevili mnoho &#8220;<\/span><i><span style=\"font-weight: 400;\">hlubok\u00fdch z\u00e1\u0159ez\u016f a stra\u0161ideln\u00fdch v\u00fdkop\u016f<\/span><\/i><span style=\"font-weight: 400;\">&#8220;. Jejich hloubku nebyli schopni zm\u011b\u0159it, proto\u017ee ani nejdel\u0161\u00ed lano, kter\u00e9 s&nbsp;sebou m\u011bli, nedos\u00e1hlo dna. Kolem dokola cel\u00e9ho m\u00edsta na\u0161li st\u0159\u00edbrn\u00e9 \u0161upiny, &#8220;<\/span><i><span style=\"font-weight: 400;\">jako by byly vyta\u017eeny z&nbsp;dol\u016f nahoru a ponech\u00e1ny na m\u00edst\u011b teprve p\u0159ed malou chvilkou.<\/span><\/i><span style=\"font-weight: 400;\">&#8221; Tyto jeskyn\u011b vypadaly jako star\u00e9 d\u016fln\u00ed \u0161achty nebo mo\u017en\u00e9 hrobky. <\/span><\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">&#8220;<\/span><i><span style=\"font-weight: 400;\">Velikost a vzne\u0161enost z\u0159\u00edcenin dok\u00e1zala, \u017ee se jednalo o m\u011bsto velk\u00e9ho v\u00fdznamu, jeho\u017e sou\u010dasn\u00fdmi a jedin\u00fdmi obyvateli byli pt\u00e1ci, netop\u00fd\u0159i a krysy. Kdo tu kdysi \u017eil a pro\u010d lid\u00e9 opustili toto ohromn\u00e9 \u200b\u200bm\u00edsto?<\/span><\/i><span style=\"font-weight: 400;\">&#8220;<\/span><\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><b>Joao Antonio<\/b><span style=\"font-weight: 400;\"> (jedin\u00e1 osoba zm\u00edn\u011bn\u00e1 v&nbsp;dokumentu) na\u0161el v&nbsp;jednom z&nbsp;dom\u016f velkou zlatou minci, na jedn\u00e9 stran\u011b obr\u00e1zek osoby na kolenou a na jej\u00ed druh\u00e9 stran\u011b luk, koruna a \u0161\u00edp. Existuj\u00ed teorie, kter\u00e9 prohla\u0161uj\u00ed, \u017ee zlat\u00e1 mince odpov\u00edd\u00e1 popisu persk\u00e9 mince kr\u00e1le Dareiose z&nbsp;Persie (521-486 p\u0159.n.l.),[1] kter\u00e1 zobrazuje lukost\u0159elce, kter\u00fd kle\u010d\u00ed s&nbsp;lukem, toulcem na \u0161\u00edpy a kop\u00edm. Je ale skute\u010dn\u011b tohle ta mince, kter\u00e1 se jim tehdy p\u0159imotala do cesty? <\/span><\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Pokud by tomu tak bylo, vznik\u00e1 ot\u00e1zka, jak se tam dostala. Jedin\u00e1 smyslupln\u00e1 odpov\u011b\u010f je, \u017ee se tam dostala d\u00edky rozvoji obchodu. Mince pr\u00fd mohly p\u0159in\u00e9st obchodn\u00edci ze St\u0159edomo\u0159\u00ed b\u011bhem doby, kdy toto majest\u00e1tn\u00ed kamenn\u00e9 m\u011bsto prosperovalo. Mohlo prosperovat d\u00edky t\u011b\u017eebn\u00edm aktivit\u00e1m v&nbsp;legend\u00e1rn\u00edch dolech Muribeca? Nebo tyto dv\u011b z\u00e1hady spolu v\u016fbec nesouvis\u00ed? <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Pr\u016fzkumn\u00edci d\u00e1le popsali, \u017ee v&nbsp;bl\u00edzkosti trosek zahl\u00e9dli dva b\u00edl\u00e9 mu\u017ee s&nbsp;dlouh\u00fdmi, tmav\u00fdmi vlasy a vousy (oble\u010den\u00fdmi \u00fadajn\u011b v&nbsp;evropsk\u00e9m oble\u010den\u00ed!). Krou\u017eili v&nbsp;k\u00e1noi u \u00fast\u00ed velk\u00e9ho z\u00e1livu tvo\u0159en\u00e9ho \u0159ekou. Vyst\u0159elili proto z&nbsp;pu\u0161ky v&nbsp;pokusu o zachycen\u00ed jejich pozornosti, ale tento akt pro\u0161el zd\u00e1nliv\u011b bez pov\u0161imnut\u00ed a k\u00e1noe za moment zmizela.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><b>Ot\u00e1zky z\u016fst\u00e1vaj\u00ed<br \/>\n<\/b><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">Po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch tvrd\u00e9 cesty zp\u011bt na v\u00fdchod dorazili na malou z\u00e1kladnu na \u0159ece S\u00e3o Francisco. Odtud se vr\u00e1tili do Salvadoru s&nbsp;t\u00edmto zdokumentovan\u00fdm popisem jejich dobrodru\u017estv\u00ed, kter\u00fd\u00a0<\/span><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">byl posl\u00e9ze posl\u00e1n m\u00edstokr\u00e1li <\/span><b>Luiz Peregrinovi de Carvalho<\/b><span style=\"font-weight: 400;\">,[2] kter\u00fd ale dokumentu nev\u011bnoval p\u0159\u00edli\u0161nou pozornost.<\/span><\/span><\/p>\n<figure id=\"attachment_1631\" aria-describedby=\"caption-attachment-1631\" style=\"width: 350px\" class=\"wp-caption alignleft\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-1631\" src=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/hith-PercyFawcett-E-300x168.jpg\" alt=\"\" width=\"350\" height=\"197\" srcset=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/hith-PercyFawcett-E-300x168.jpg 300w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/hith-PercyFawcett-E-768x431.jpg 768w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/hith-PercyFawcett-E.jpg 1024w\" sizes=\"auto, (max-width: 350px) 100vw, 350px\" \/><figcaption id=\"caption-attachment-1631\" class=\"wp-caption-text\"><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif;\"> P. Fawcett, tv\u016frce legendy o tajemn\u00e9m m\u011bst\u011b Z.<\/span><\/figcaption><\/figure>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">To m\u016f\u017ee sv\u011bd\u010dit o tom, \u017ee je cel\u00fd dokument podvrh, kter\u00fd byl z\u00e1hy odhalen a m\u00edstokr\u00e1l mu proto nev\u011bnoval pozornost. Jak bychom se tedy m\u011bli postavit k&nbsp;tomuto dokumentu? Je to podvrh? M\u016f\u017eeme v\u011b\u0159it p\u0159\u00edb\u011bhu tehdej\u0161\u00edch pr\u016fzkumn\u00edk\u016f? Pohr\u00e1v\u00e1 si s&nbsp;velk\u00fdm objevem starov\u011bk\u00e9ho ztracen\u00e9ho m\u011bsta, podzemn\u00edch dol\u016f a skryt\u00fdch poklad\u016f! M\u016f\u017eeme se jen domn\u00edvat, co se stalo s&nbsp;Raposem a ostatn\u00edmi \u010dleny jeho expedice. O jejich dal\u0161\u00edm \u017eivot\u011b nikdo nev\u00ed. Zachovali si sv\u00e9 mal\u00e9 &#8220;tajemstv\u00ed&#8221; a pro\u017eili zbytek sv\u00e9ho \u017eivota v&nbsp;utajen\u00ed? <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Co kdy\u017e m\u011bl ale rukopis splnit n\u011bjakou tehdej\u0161\u00ed politickou objedn\u00e1vku a byl oproti skute\u010dn\u00fdm n\u00e1lez\u016fm \u201cupraven\u201d ? Co kdy\u017e hlavn\u00ed akt\u00e9\u0159i pot\u0159ebovali dostat ur\u010dit\u00e9 z\u00e1ruky, aby mohl b\u00fdt spln\u011bn n\u011bjak\u00fd jejich z\u00e1m\u011br (nap\u0159\u00edklad z\u00edskat finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky na dal\u0161\u00ed pr\u016fzkumy oblasti) a vyu\u017eili k&nbsp;tomu tento dokument? To u\u017e se dnes nedozv\u00edme. Z\u016fst\u00e1vaj\u00ed jen ot\u00e1zky, vyvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky. <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Osobn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee se tady setk\u00e1v\u00e1 n\u011bkolik p\u0159\u00edb\u011bh\u016f dohromady, kter\u00e9 spolu vytvo\u0159ily legendu.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><b>Archeologie pokro\u010dila<br \/>\n<\/b><\/span><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">D\u016fkazy o existenci t\u00e9to \u0159\u00ed\u0161e v&nbsp;amazonsk\u00e9m pralese hledaj\u00ed archeologov\u00e9, badatel\u00e9 a cestovatel\u00e9 ji\u017e dlouho a zat\u00edm marn\u011b. Av\u0161ak ani v&nbsp;t\u00e9to \u010d\u00e1sti sv\u011bta se v\u00fdvoj nezastavil. D\u00edky modern\u00ed technologii a mo\u017enosti satelitn\u00edho mapov\u00e1n\u00ed, byly v&nbsp;roce 1999 objeveny ruiny nezn\u00e1m\u00e9ho m\u011bsta na hranici s&nbsp;Bol\u00edvi\u00ed. Podle anglick\u00e9ho \u010dasopisu Antiquity [3] zde v\u011bdci objevili zbytky t\u00e9m\u011b\u0159 dvou set staveb. Mohlo by se jednat o m\u011bsto, kter\u00e9 zmi\u0148uj\u00ed d\u00e1vn\u00e9 v\u00fdpravy \u0161pan\u011blsk\u00fdch conquistador\u016f a brazilsk\u00fdch bandeirantes do nitra de\u0161tn\u00e9ho pralesa? Pravd\u011bpodobn\u011b ne. Zat\u00edm ale v\u00edce informac\u00ed k&nbsp;objevu nen\u00ed. Jist\u00e9 je v\u0161ak to, \u017ee amazonsk\u00fd prales um\u00ed sv\u00e1 tajemstv\u00ed velmi dob\u0159e skr\u00fdvat. <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">Asi nejv\u00fdznam\u011bj\u0161\u00edm propag\u00e1torem z\u00e1hady kolem tajemn\u00e9ho m\u011bsta Z&nbsp;byl britsk\u00fd plukovn\u00edk <\/span><b>Percy H. Fawcett <\/b><span style=\"font-weight: 400;\">[4] se sv\u00fdm synem, kter\u00e9 to v\u0161ak nakonec st\u00e1lo \u017eivot. S&nbsp;nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed je zabili nep\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed Indi\u00e1ni. <\/span><\/span><\/p>\n<figure id=\"attachment_1629\" aria-describedby=\"caption-attachment-1629\" style=\"width: 450px\" class=\"wp-caption alignright\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"size-full wp-image-1629\" src=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/KO0707_rozhovor_1.jpg\" alt=\"\" width=\"450\" height=\"330\" srcset=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/KO0707_rozhovor_1.jpg 450w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/11\/KO0707_rozhovor_1-300x220.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 450px) 100vw, 450px\" \/><figcaption id=\"caption-attachment-1629\" class=\"wp-caption-text\"><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif;\"> Ivan Mackerle byl jedn\u00edm z&nbsp;nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch dobrodruh\u016f a z\u00e1hadolog\u016f. I on uskute\u010dnil v\u00fdpravu po stop\u00e1ch ztracen\u00e9ho m\u011bsta Z.<\/span><\/figcaption><\/figure>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Po prostudov\u00e1n\u00ed archivn\u00edch z\u00e1znam\u016f portugalsk\u00e9 v\u00fdpravy a rozhovorech s&nbsp;n\u00e1\u010deln\u00edky, si spo\u010d\u00edtal, \u017ee ztracen\u00e9 m\u011bsto se nach\u00e1z\u00ed n\u011bkde v&nbsp;d\u017eungli pobl\u00ed\u017e \u0159eky Xing\u00fa a Tapaj\u00f3s. Na z\u00e1klad\u011b jeho \u017eivotn\u00edho p\u0159\u00edb\u011bhu byl nato\u010den celove\u010dern\u00ed \u017eivotopisn\u00fd film, [5] kter\u00fd je i na pom\u011bry Hollywoodu pom\u011brn\u011b poveden\u00fd. <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">V&nbsp;roce 2009 na toto t\u00e9ma vy\u0161la kniha \u201cZtracen\u00e9 m\u011bsto v&nbsp;Amazonii\u201d od <\/span><b>Davida Granna<\/b><span style=\"font-weight: 400;\">, [6] kter\u00e1 op\u011bt rozv\u00ed\u0159ila z\u00e1jem ve\u0159ejnosti o z\u00e1hadu kolem tohoto dobrodruha. <\/span><\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">M\u011bsto Z&nbsp;se v&nbsp;expedici p\u0159ed n\u011bkolika lety sna\u017eil naj\u00edt i \u010desk\u00fd cestovatel <\/span><b>Ivan Mackerle, <\/b><span style=\"font-weight: 400;\">kter\u00fd o jejich cest\u011b nato\u010dil dokument. [7] Ten se dr\u017eel stop P.H. Fawcetta a zam\u00ed\u0159il p\u0159i sv\u00e9m p\u00e1tr\u00e1n\u00ed do st\u00e1tu Matto Grosso. Jak\u00e9 bylo p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e objevil pouze odlesn\u011bnou pampu, kter\u00e1 na prvn\u00ed pohled neskr\u00fdvala \u017e\u00e1dn\u00e1 tajemstv\u00ed. Doba se zm\u011bnila. Pralesy jsou z&nbsp;\u010d\u00e1sti vyk\u00e1ceny a tam, kde d\u0159\u00edve hrozila smrt, nyn\u00ed m\u016f\u017eete pohodln\u011b dojet automobilem. Nicm\u00e9n\u011b i tato expedice skon\u010dila ne\u00fasp\u011bchem a pouze v&nbsp;poho\u0159\u00ed Roncador objevili skaln\u00ed p\u0159evis s&nbsp;podivn\u00fdmi znaky, kter\u00e9 byly zakresleny a jsou p\u0159edm\u011btem dal\u0161\u00edho zkoum\u00e1n\u00ed. <\/span><\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">Mnohem d\u00e1l k&nbsp;objasn\u011bn\u00ed z\u00e1hady se dostal americk\u00fd antropolog <\/span><b>Michael Hackenberger, <\/b><span style=\"font-weight: 400;\">[<\/span><span style=\"font-weight: 400;\">8<\/span><span style=\"font-weight: 400;\">] kter\u00fd se zab\u00fdv\u00e1 amazonskou archeologi\u00ed a \u017eil s&nbsp;lidmi kmene Kuikuro, potomky d\u00e1vn\u00e9 civilizace. V&nbsp;jeho knih\u00e1ch porovn\u00e1v\u00e1 sou\u010dasn\u00e9 kmeny v&nbsp;oblasti s&nbsp;p\u0159edchoz\u00ed civilizac\u00ed, po kter\u00e9 objevil poz\u016fstatky. Odkr\u00fdv\u00e1 tajemstv\u00ed starov\u011bk\u00e9 civilizace Kuhikugu a dokl\u00e1d\u00e1 jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost v&nbsp;Matto Grosso. <\/span><\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Archeologick\u00e1 oblast zahrnuje dvacet m\u011bst a vesnic rozlo\u017een\u00fdch na plo\u0161e asi 20&nbsp;000 km2, kde kdysi \u017eilo p\u0159ibli\u017en\u011b 50&nbsp;000&nbsp;lid\u00ed. Kuhikugu bylo pravd\u011bpodobn\u011b ob\u00fdv\u00e1no p\u0159ed 1500 lety, a\u017e do doby, kdy asi p\u0159ed 400 lety byli m\u00edstn\u00ed lid\u00e9 velmi pravd\u011bpodobn\u011b zabiti chorobami, zanesen\u00fdmi do Nov\u00e9ho sv\u011bta prvn\u00edmi Evropany. Hackenberger jejich p\u0159\u00edtomnost dokl\u00e1d\u00e1 i n\u00e1lezy keramiky. Jejich urbanistick\u00e9 schopnosti se velmi podobaly na\u0161im. Kolem n\u011bkter\u00fdch komunit v&nbsp;Kuhikugu, byly postaveny velk\u00e9 obrann\u00e9 p\u0159\u00edkopy a palis\u00e1dy. [9] \u00a0Cel\u00e1 \u0159ada jejich \u201cm\u011bst\u201d po cel\u00e9m regionu m\u011bla velk\u00e1 n\u00e1m\u011bst\u00ed, n\u011bkter\u00e9 a\u017e kolem 150&nbsp;m nap\u0159\u00ed\u010d. [10][11] <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Um\u011bli stav\u011bt ulice a chodn\u00edky do prav\u00e9ho \u00fahlu a mnoho komunit v&nbsp;Kuhikugu bylo propojeno cestami, kter\u00e9 p\u0159emostily n\u011bkter\u00e9 \u0159eky. \u00a0To v\u0161e bylo vybudov\u00e1no s&nbsp;matematickou p\u0159esnost\u00ed. Dovedli \u0159\u00eddit svoje zdroje a poradit si i s&nbsp;\u010dast\u00fdmi z\u00e1plavami a zajistit si p\u016fdu k&nbsp;ob\u017eiv\u011b b\u011bhem obdob\u00ed de\u0161\u0165\u016f. P\u011bstovali maniok a dovedn\u011b vyu\u017e\u00edvali p\u0159ehrady a rybn\u00edky, co\u017e nazna\u010duje, \u017ee obyvatel\u00e9 Kuhikugu chovali ryby. Jak tento antropolog dokl\u00e1d\u00e1, n\u011bkter\u00e9 dovednosti jsou je\u0161t\u011b dnes praktikov\u00e1ny jejich modern\u00edmi potomky z&nbsp;kmene Kuikuro.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Hackenberger je jedn\u00edm z&nbsp;t\u011bch, kter\u00fd popsal \u201ck\u0159emencov\u00e9 hory\u201d, kter\u00e9 mohli n\u011bkte\u0159\u00ed pokl\u00e1dat za m\u011bsto. Jsou v\u0161ak jen p\u0159\u00edrodn\u00edm \u00fatvarem.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Je tedy velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee legendy o \u0159\u00ed\u0161i Kuhikugu ovlivnily britsk\u00e9ho pr\u016fzkumn\u00edka, Percy Fawceta, aby se vydal na svou ne\u0161\u0165astnou posledn\u00ed v\u00fdpravu v&nbsp;roce 1925, a hledal v&nbsp;amazonsk\u00e9m de\u0161tn\u00e9m pralese to, co on nazval \u201cm\u011bstem Z\u201d.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Zdroje:<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">[1] Dareios I.. Wikipedia. Online: <\/span><a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Dareios_I.\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span style=\"font-weight: 400;\">https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Dareios_I. <\/span><\/a><span style=\"font-weight: 400;\"><br \/>\n<\/span><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">[2] Luis Pedro Peregrino de Carvalho e Menezes de Ata\u00edde, 10\u00ba conde de Atouguia. geni.com. Online: <\/span><a href=\"https:\/\/www.geni.com\/people\/Luis-Pedro-Peregrino-de-Carvalho-e-Menezes-de-Ata%C3%ADde-10%C2%BA-conde-de-Atouguia\/6000000014777191123\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span style=\"font-weight: 400;\">https:\/\/www.geni.com\/people\/Luis-Pedro-Peregrino-de-Carvalho-e-Menezes-de-Ata\u00edde-10\u00ba-conde-de-Atouguia\/6000000014777191123<br \/>\n<\/span><\/a><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">[3] Antiquity, Department of Archaeology, Durham University. UK. Online: <\/span><a href=\"https:\/\/antiquity.ac.uk\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span style=\"font-weight: 400;\">https:\/\/antiquity.ac.uk<br \/>\n<\/span><\/a><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">[4] Percy Fawcett. Wikipedia. Online: <\/span><a href=\"https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Percy_Fawcett\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span style=\"font-weight: 400;\">https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Percy_Fawcett<br \/>\n<\/span><\/a><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">[5] Gray, J: Ztracen\u00e9 m\u011bsto Z.,USA, 2016, csfd.cz. Online: <\/span><a href=\"https:\/\/www.csfd.cz\/film\/251444-ztracene-mesto-z\/prehled\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span style=\"font-weight: 400;\">https:\/\/www.csfd.cz\/film\/251444-ztracene-mesto-z\/prehled\/<br \/>\n<\/span><\/a><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">[6] Grann, D., Ztracen\u00e9 m\u011bsto v&nbsp;Amazonii. 2009. ISBN: 978-80-7222-680-1. Online: <\/span><a href=\"https:\/\/www.databazeknih.cz\/knihy\/ztracene-mesto-v-amazonii-39030\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span style=\"font-weight: 400;\">https:\/\/www.databazeknih.cz\/knihy\/ztracene-mesto-v-amazonii-39030<br \/>\n<\/span><\/a><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">[7] Mackerle, I.: Mato Grosso &#8211; br\u00e1na do nezn\u00e1ma. 2009. Online: <\/span><a href=\"http:\/\/www.bushmanfilm.com\/mato-grosso-brana-do-neznama\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span style=\"font-weight: 400;\">http:\/\/www.bushmanfilm.com\/mato-grosso-brana-do-neznama\/<\/span><\/a><span style=\"font-weight: 400;\"><br \/>\n<\/span><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\"><span style=\"font-weight: 400;\">[8] Heckenberger, M.: Anthropology, University of Florida. Online: <\/span><a href=\"https:\/\/anthro.ufl.edu\/heckenberger\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\"><span style=\"font-weight: 400;\">https:\/\/anthro.ufl.edu\/heckenberger\/<br \/>\n<\/span><\/a><\/span><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[9] Heckenberger, M., The Ecology of Power: Culture, Place, and Personhood in the Southern Amazon, A.D. 1000-2000. New York: Routledge, 2005. ISBN 0-415-94598-4<br \/>\n<\/span><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[10] tamt\u00e9\u017e jako [9]<br \/>\n<\/span><span style=\"font-weight: 400; font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[11] Heckenberger, Michael J.; Kuikuro, Afukaka; Kuikuro, Urissap\u00e1 Tabata; Russell, J. Christian; Schmidt, Morgan; Fausto, Carlos; and Franchetto, Bruna. &#8220;Amazonia 1492: Pristine Forest or Cultural Parkland?&#8221; Science. April 25, 2003.<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V&nbsp;18.&nbsp;stolet\u00ed se uskute\u010dnila portugalsk\u00e1 expedice, kter\u00e1 pr\u00fd v&nbsp;srdci Braz\u00edlie narazila na zcela nezn\u00e1m\u00e9 opu\u0161t\u011bn\u00e9 m\u011bsto. T\u00edm dala z\u00e1klad legend\u011b, kter\u00e1 bohu\u017eel u\u017e st\u00e1la \u017eivot des\u00edtky lid\u00ed a provokuje cestovatele a z\u00e1hadology dodnes.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1623,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[32],"tags":[31,34,70,21,5,43],"class_list":["post-1578","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zahady","tag-amazonie","tag-archeologie","tag-brazilie","tag-conquista","tag-jizni-amerika","tag-zahady"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1578","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1578"}],"version-history":[{"count":10,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1578\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1874,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1578\/revisions\/1874"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1623"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1578"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1578"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1578"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}