{"id":1655,"date":"2022-03-19T00:10:00","date_gmt":"2022-03-18T23:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=1655"},"modified":"2022-03-08T10:48:39","modified_gmt":"2022-03-08T09:48:39","slug":"americky-tutanchamon-a-zlate-poklady-ukryte-v-pisku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2022\/03\/19\/americky-tutanchamon-a-zlate-poklady-ukryte-v-pisku\/","title":{"rendered":"Americk\u00fd Tutanchamon a zlat\u00e9 poklady ukryt\u00e9 v p\u00edsku"},"content":{"rendered":"

S cestovatelem Tom\u00e1\u0161em St\u011bhulem se vyd\u00e1me na dobrodru\u017enou cestu po m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch z\u00e1had\u00e1ch Ji\u017en\u00ed Ameriky a budeme si pov\u00eddat o zlat\u00e9m pokladu, kter\u00fd se \u0161pan\u011blsk\u00fdm dobyvatel\u016fm ani vykrada\u010d\u016fm hrob\u016f na\u0161t\u011bst\u00ed nepoda\u0159ilo uko\u0159istit.<\/b><\/span><\/p>\n

<\/p>\n

\u201e<\/span>Nejv\u011bt\u0161\u00edm probl\u00e9mem Ji\u017en\u00ed Ameriky jsou vykrada\u010di hrob\u016f a velk\u00e1 kriminalita.\u201c<\/i><\/b><\/span><\/p>\n

Tom\u00e1\u0161i, v posledn\u00edch letech se intenz\u00edvn\u011b zaj\u00edm\u00e1te o z\u00e1hady Peru a Ji\u017en\u00ed Ameriky. V \u010dem jste na\u0161el inspiraci?<\/b><\/span><\/p>\n

Je\u0161t\u011b v dob\u011b m\u00fdch studi\u00ed jsem tou\u017eil cestovat, ale konkr\u00e9tn\u011b o Peru jsem se popravd\u011b nikdy p\u0159\u00edli\u0161 nezaj\u00edmal. \u017divot m\u011b ale nasm\u011broval jinak\u2026 Jednoho dne jsem na internetu objevil nab\u00eddku pracovn\u00edho pobytu ve \u0160pan\u011blsku a rozhodl se ji p\u0159ijmout, i kdy\u017e jsem \u0161pan\u011blsky neum\u011bl ani slovo. Trvalo mi p\u016fl roku, ne\u017e jsem se s m\u00edstn\u00edmi dok\u00e1zal alespo\u0148 trochu domluvit. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem tam poznal svou budouc\u00ed \u017eenu, Peru\u00e1nku. A kdy\u017e mi skon\u010dil pracovn\u00ed kontrakt, rozhodli jsme se, \u017ee spolu pojedeme za jej\u00ed rodinou.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Zamiloval jste se do Peru na prvn\u00ed pohled?<\/b><\/span><\/p>\n

V\u016fbec ne, musel jsem mu nejprve p\u0159ij\u00edt na chu\u0165. Nebyl jsem nad\u0161encem v prav\u00e9m slova smyslu. Peru je toti\u017e velmi specifick\u00e9 a oproti Evrop\u011b v mnoha ohledech zcela odli\u0161n\u00e9.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

V \u010dem?<\/b><\/span><\/p>\n

P\u0159edev\u0161\u00edm mentalitou lid\u00ed. Pokud bych m\u011bl hovo\u0159it o z\u00e1kladn\u00edch lidsk\u00fdch hodnot\u00e1ch, nemohl jsem si nev\u0161imnout, \u017ee nap\u0159\u00edklad cena \u017eivota je v Peru \u00fapln\u011b jin\u00e1, ne\u017e jak ji vn\u00edm\u00e1me my, Evropan\u00e9. Je tam ve m\u011bstech velk\u00e1 kriminalita a bezpe\u010dnost rozhodn\u011b nen\u00ed samoz\u0159ejmost\u00ed. Neplat\u00ed tady z\u00e1kony, na jak\u00e9 jsme zvykl\u00ed a to, co my tady pova\u017eujeme za naprostou samoz\u0159ejmost, je v Peru utopi\u00ed. Turista tento fakt poc\u00edtit nemus\u00ed, ale kdy\u017e hovo\u0159\u00edte s m\u00edstn\u00edmi, \u017eijete s nimi pod jednou st\u0159echou a za\u017e\u00edv\u00e1te oby\u010dejn\u00e9 chv\u00edle jejich \u017eivot\u016f, za\u010dnete realitu odli\u0161n\u00e9 kultury poci\u0165ovat tvrd\u011b.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

P\u0159esto se v\u00e1m ale Peru \u010dasem zad\u0159elo pod k\u016f\u017ei. Pro\u010d?<\/b><\/span><\/p>\n

S man\u017eelkou jsme v zemi jej\u00edch p\u0159edk\u016f byli dosud p\u011btkr\u00e1t. Nav\u0161t\u011bvovali jsme pam\u00e1tky a jezdili i do turisticky m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch m\u00edst, kter\u00e9 byly i pro mou \u017eenu velkou novinkou. Sice n\u00e1s oba uchv\u00e1tily, ale prvotn\u00ed impuls k tomu, abych se o tam\u011bj\u0161\u00ed archeologii, p\u016fvodn\u00ed kultury i z\u00e1hady cel\u00e9 Ji\u017en\u00ed Ameriky zaj\u00edmal v\u00edc, p\u0159i\u0161el od m\u00e9ho kamar\u00e1da. Inspiroval m\u011b k tomu, abych je za\u010dal v\u00edce studovat, pokusil se o nich n\u011bco napsat a vyu\u017eil osobn\u00ed fotoarchiv, kter\u00fd m\u00e1m k dispozici. \u010c\u00edm v\u00edce podrobn\u011bj\u0161\u00edch informac\u00ed jsem z\u00edsk\u00e1val, t\u00edm v\u00edce jsem se do tam\u011bj\u0161\u00ed historie zamilov\u00e1val. Cht\u011bl bych va\u0161im \u010dten\u00e1\u0159\u016fm prost\u0159ednictv\u00edm dal\u0161\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f v Z\u00e1had\u00e1ch \u017eivota p\u0159ibl\u00ed\u017eit, \u017ee Ji\u017en\u00ed Amerika nen\u00ed ani zdaleka jen Machu Picchu. Z\u00e1hadu m\u016f\u017eete naj\u00edt t\u00e9m\u011b\u0159 na ka\u017ed\u00e9m kroku.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Pov\u00eddejte\u2026<\/b><\/span><\/p>\n

T\u0159eba tohle (Tom\u00e1\u0161 ukazuje na foto \u010d. 1) je nejv\u011bt\u0161\u00ed pyramida Ji\u017en\u00ed Ameriky postaven\u00e1 jen z hlin\u011bn\u00fdch cihel. Lze ji vid\u011bt na vlastn\u00ed o\u010di v severn\u00edm Peru, asi deset kilometr\u016f od Trujilla. Jmenuje se Pyramida Slunce (Huaca del Sol). Postavila ji mo\u010dick\u00e1 kultura, je\u017e \u017eila v Peru je\u0161t\u011b p\u0159ed Inky, n\u011bkdy od za\u010d\u00e1tku na\u0161eho letopo\u010dtu do 700 n. l. Hned vedle je podobn\u011b velk\u00e1 Pyramida M\u011bs\u00edce, kter\u00e1 je narozd\u00edl od t\u00e9 prvn\u00ed p\u0159\u00edstupn\u00e1 ve\u0159ejnosti.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

\"\"
Foto \u010d. 1 – pyramida Slunce.<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

O t\u00e9to kultu\u0159e jsem p\u0159izn\u00e1m se, nikdy nesly\u0161ela.<\/b><\/span><\/p>\n

Nejste sama. Ve zkratce mohu \u0159\u00edci, \u017ee to byli nejen zru\u010dn\u00ed um\u011blci a schopn\u00ed zem\u011bd\u011blci, ale tak\u00e9 vynikaj\u00edc\u00ed bojovn\u00edci, kte\u0159\u00ed \u010dasto uklid\u0148ovali sv\u00e9 nel\u00edtostn\u00e9 bohy lidsk\u00fdmi ob\u011btinami. R\u00e1d v\u00e1m o jejich pozoruhodn\u00e9m \u017eivot\u011b n\u011bkdy v budoucnu nap\u00ed\u0161u podrobn\u00fd \u010dl\u00e1nek. Zaujalo m\u011b, \u017ee si je\u0161t\u011b do konce 18. stolet\u00ed sami Peru\u00e1nci mysleli, \u017ee jejich jedin\u00ed p\u0159edci byli Inkov\u00e9 a spojovali s nimi ve\u0161ker\u00e9 archeologick\u00e9 n\u00e1lezy. Jen\u017ee se nemohli m\u00fdlit v\u00edc. Teprve a\u017e d\u00edky poznatk\u016fm peru\u00e1nsk\u00e9ho archeologa <\/span><\/i>Julia C. Tella<\/i><\/b> (1880 – 1947), kter\u00fd se mimo jin\u00e9 zaslou\u017eil o v\u00fdzkum kol\u00e9bky andsk\u00e9 civilizace, tzv. Chav\u00ednsk\u00e9 kultury, se tento omyl za\u010dal postupn\u011b vyvracet.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

P\u0159esto\u017ee toho u\u017e o Inc\u00edch, Mo\u010dic\u00edch, Chav\u00ednu, a dal\u0161\u00edch prastar\u00fdch peru\u00e1nsk\u00fdch kultur\u00e1ch v\u00edme d\u00edky vykop\u00e1vk\u00e1m pom\u011brn\u011b hodn\u011b, o t\u011bch men\u0161\u00edch, nap\u0159\u00edklad o civilizaci Vic\u00fas, kter\u00e1 byla z\u010d\u00e1sti vyloupena, nev\u00edme skoro nic. Jak\u00e1 byla jejich architektura nebo zvyky? V\u00ed se, \u017ee kultura Vic\u00fas za\u010dala p\u016fsobit v Peru p\u0159ibli\u017en\u011b 200 let p\u0159. n.l. a pravd\u011bpodobn\u011b postupn\u011b splynula s Mo\u010diky. Z\u016fstaly n\u00e1m po nich tis\u00edce pr\u00e1zdn\u00fdch d\u011br od vykrada\u010d\u016f hrob\u016f a zat\u00edm dv\u011b neporu\u0161en\u00e9 pyramidy, kter\u00e9 se sice archeolog\u016fm poda\u0159ilo ochr\u00e1nit a zakonzervovat, ale v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je nikdo nezkoum\u00e1. Mimochodem, jen v severn\u00edm Peru je zn\u00e1m\u00e1 existence minim\u00e1ln\u011b dvou set pyramid, je\u017e by st\u00e1ly za bli\u017e\u0161\u00ed v\u00fdzkum, ale nejsou na n\u011bj prost\u0159edky. A nem\u00e1me ani nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, kolik jich z\u016fst\u00e1v\u00e1 pod n\u00e1nosy p\u00edsku st\u00e1le skryto. M\u016f\u017eeme bez v\u00fd\u010ditek sv\u011bdom\u00ed \u0159\u00edci, \u017ee peru\u00e1nsk\u00e1 archeologie st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 v n\u011bkter\u00fdch oblastech velkou nezn\u00e1mou a podle jejich vlastn\u00edch odhad\u016f m\u016f\u017ee trvat dal\u0161\u00edch tis\u00edc let, ne\u017e se budou st\u00e1vaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ce bl\u00ed\u017eit k z\u00e1v\u011bru.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Chyb\u00ed prost\u0159edky, nebo v\u016fle?<\/b><\/span><\/p>\n

\u0158ekl bych, \u017ee oboj\u00ed. Ale je to velk\u00e1 \u0161koda, z mnoha d\u016fvod\u016f. Peru je hodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v tom, (a te\u010f to malinko p\u0159e\u017eenu), \u017ee m\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 na ka\u017ed\u00e9m kilometru \u010dtvere\u010dn\u00edm n\u011bjakou historickou pam\u00e1tku. V\u0161e, co tady kdysi bylo, z\u016fstalo v p\u016fvodn\u00ed podob\u011b na v\u011bky v\u011bk\u016f zakonzervov\u00e1no pod n\u00e1nosy p\u00edsku. Nejv\u011bt\u0161\u00edm probl\u00e9mem jsou huaqueros, vykrada\u010di hrob\u016f, kte\u0159\u00ed si s vykop\u00e1vkami pochopiteln\u011b ned\u011blaj\u00ed takovou n\u00e1mahu, jako precizn\u00ed archeologov\u00e9. D\u00e1 se o nich \u0159\u00edci, \u017ee jsou to takov\u00ed amat\u00e9r\u0161t\u00ed archeologov\u00e9, kte\u0159\u00ed si jdou za sv\u00fdm c\u00edlem s krump\u00e1\u010dem a lopatou. Bohu\u017eel pro n\u00e1s, v\u0161echny cenn\u00e9 artefakty, kter\u00e9 najdou, v\u010detn\u011b mumi\u00ed, pak prod\u00e1vaj\u00ed na \u010dern\u00e9m trhu a sv\u011bt u\u017e se o nich nikdy nic nedozv\u00ed. Je to obrovsk\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed, proto\u017ee n\u00e1m historie nav\u017edy miz\u00ed p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee huaqueros nikdo nezastav\u00ed?<\/b><\/span><\/p>\n

N\u011bkter\u00e1 nalezi\u0161t\u011b hl\u00eddan\u00e1 jsou, ale v\u011bt\u0161ina z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1le voln\u011b dostupn\u00e1 a tento fakt samoz\u0159ejm\u011b p\u0159itahuje pozornost profesion\u00e1ln\u00edch vykrada\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed v\u0161echny nalezen\u00e9 artefakty prom\u011b\u0148uj\u00ed na rychl\u00e9 pen\u00edze, ani\u017e by se zaj\u00edmali o cokoliv jin\u00e9ho. Je to obrovsk\u00fd probl\u00e9m a nem\u00e1me ani tu\u0161en\u00ed, jak\u00e9 \u2013 dosud nev\u00eddan\u00e9 \u2013 historick\u00e9 poklady nav\u017edy skon\u010dily v soukrom\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch. P\u0159ipome\u0148me si nap\u0159\u00edklad zlat\u00fd poklad P\u00e1na ze Sip\u00e1nu, dodnes nejv\u011bt\u0161\u00ed archeologick\u00fd n\u00e1lez Ji\u017en\u00ed Ameriky, jen\u017e mohl v roce 1987 skon\u010dit stejn\u011b.\u00a0<\/span><\/i><\/span>Jen n\u00e1hodou neobjevili toto rozs\u00e1hl\u00e9 nalezi\u0161t\u011b b\u011bhem sv\u00fdch ni\u010div\u00fdch n\u00e1jezd\u016f \u0161pan\u011bl\u0161t\u00ed dobyvatel\u00e9 a jen \u0161\u0165astn\u00fdm \u0159\u00edzen\u00edm osudu jej archeologov\u00e9 vytrhli p\u0159\u00edmo ze sp\u00e1r\u016f vykrada\u010d\u016f hrobek. Ti u\u017e toti\u017e byli se sv\u00fdmi krump\u00e1\u010di jen dvacet centimetr\u016f od vstupu do hrobky. Pokud by Sip\u00e1n vyplundrovali, stejn\u011b jako mnoho dal\u0161\u00edch vz\u00e1cn\u00fdch nalezi\u0161\u0165, nikdy bychom se o n\u011bm nedozv\u011bd\u011bli. Peru \u010dasto na mnoha m\u00edstech vypad\u00e1 jako m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed krajina pln\u00e1 kr\u00e1ter\u016f po bomb\u00e1ch. Ka\u017ed\u00e1 z t\u011bchto d\u011br p\u0159edstavuje jednu vyplen\u011bnou hrobku, b\u00edl\u00e9 m\u00edsto v na\u0161\u00ed historii, kter\u00e9 u\u017e nikdy nebude dopln\u011bno. Vykrada\u010di hrob\u016f odn\u00e1\u0161ej\u00ed \u010d\u00e1st archeologick\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed Peru a i kdy\u017e se s t\u00edm bojuje, nikdo tomu v tuto chv\u00edli nedok\u00e1\u017ee zcela zabr\u00e1nit.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

To je hodn\u011b smutn\u00e9 a n\u00e1m nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e doufat, \u017ee se to zm\u011bn\u00ed. Pov\u00edte mi n\u011bco v\u00edce o zachr\u00e1n\u011bn\u00fdch ostatc\u00edch P\u00e1na ze Sip\u00e1nu?<\/b><\/span><\/p>\n

Jednalo se o neporu\u0161en\u00fd hrob mo\u010dick\u00e9ho vl\u00e1dce, kter\u00fd zem\u0159el n\u011bkdy ve 3. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu v severn\u00edm Peru. N\u011bkdy se mu \u0159\u00edk\u00e1 \u00bbAmerick\u00fd Tutanchamon\u00ab, proto\u017ee v mno\u017estv\u00ed nalezen\u00fdch poh\u0159ebn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f se egyptsk\u00e9mu vl\u00e1dci velmi podobal. N\u00e1zev m\u00edsta Sip\u00e1n je zn\u00e1m\u00e9 ze star\u00fdch koloni\u00e1ln\u00edch dokument\u016f, jeho p\u016fvod poch\u00e1z\u00ed z vyhynul\u00e9ho mo\u010dick\u00e9ho jazyka a jeho v\u00fdznam podle archeolog\u016f m\u016f\u017ee odkazovat na lun\u00e1rn\u00ed kult. Sip\u00e1n pat\u0159\u00ed k nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edm a nejreprezentativn\u011bj\u0161\u00edm pam\u00e1tk\u00e1m Mo\u010dik\u016f. Jeho pyramida zvan\u00e1 Huaca Rajada se uk\u00e1zala b\u00fdt dosud nejbohat\u0161\u00edm poh\u0159ebi\u0161t\u011bm cel\u00e9 Ameriky. V nedalek\u00fdch kopc\u00edch byly nalezeny rozs\u00e1hl\u00e9 oblasti ur\u010den\u00e9 k bydlen\u00ed, jsou tam dal\u0161\u00ed budovy a poz\u016fstatky opevn\u011bn\u00ed, je\u017e zd\u016fraz\u0148uj\u00ed jeho strategick\u00fd v\u00fdznam. Pokud si vzpom\u00edn\u00e1m, tak oblast zahrnuje v\u00edce ne\u017e dvacet pyramidov\u00fdch struktur.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Jak\u00e9 poklady zde byly nalezeny?<\/b><\/span><\/p>\n

Hrobka P\u00e1na ze Sip\u00e1nu, jak byl panovn\u00edk pojmenov\u00e1n, byla bohat\u011b zdobena keramikou, textilem a \u0161perky vy\u0159ez\u00e1van\u00fdmi z m\u011bdi, zlata, st\u0159\u00edbra a drah\u00fdch kamen\u016f. Samotn\u00fd vlada\u0159 byl poh\u0159ben uvnit\u0159 d\u0159ev\u011bn\u00e9 rakve se v\u0161emi \u0161perky a atributy, kter\u00e9 pou\u017e\u00edval b\u011bhem sv\u00e9 vl\u00e1dy: korunou, chrast\u00edtkem a zlat\u00fdmi n\u00e1hrdeln\u00edky, st\u0159\u00edbrn\u00fdm \u017eezlem, pozlacen\u00fdmi m\u011bd\u011bn\u00fdmi symboly moci, n\u00e1prsenkou z tyrkysov\u00fdch mo\u0159sk\u00fdch mu\u0161l\u00ed, nosn\u00edmi krou\u017eky a n\u00e1u\u0161nicemi vykl\u00e1dan\u00fdmi drah\u00fdmi kameny. D\u00edky test\u016fm DNA a archeologick\u00fdm v\u00fdzkum\u016fm proveden\u00fdch peru\u00e1nsk\u00fdmi v\u011bdci bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee bojovn\u00edk byl 1,67 metr\u016f vysok\u00fd a zem\u0159el ve v\u011bku 40 let. Bylo mo\u017en\u00e9 znovu vytvo\u0159it rysy obli\u010deje, barvu pleti, o\u010di a vlasy. Kolem n\u011bj bylo nalezeno osm t\u011bl rodiny a slu\u017eebnictva. Tito lid\u00e9 byli podle dobov\u00fdch zvyklost\u00ed usmrceni a poh\u0159beni se sv\u00fdm vl\u00e1dcem, aby jej doprov\u00e1zeli na cest\u011b do posmrtn\u00e9ho \u017eivota. Spolu s n\u00edm byla poh\u0159bena jeho \u017eena, dv\u011b konkub\u00edny, syn jedn\u00e9 z nich, velitel arm\u00e1dy a jeho z\u00e1stupce, voj\u00e1k, kter\u00fd st\u0159e\u017eil hrob a kter\u00fd m\u011bl amputovan\u00e9 nohy, aby nemohl uniknout a plnil sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed a\u017e do konce! Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee zde byl je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed sluha, sed\u00edc\u00ed ve v\u00fdklenku, jak\u00e9si pozorovateln\u011b nad ostatn\u00edmi hroby, pro p\u0159\u00edpad, kdyby musel celou skupinu p\u0159ed n\u011b\u010d\u00edm varovat p\u0159i jejich kolektivn\u00ed cest\u011b do v\u011b\u010dnosti\u2026 Vedle t\u00e9to hlavn\u00ed hrobky byly objeveny dal\u0161\u00ed dv\u011b, kter\u00e9 odpov\u00eddaj\u00ed kn\u011bzi a takzvan\u00e9mu \u00bbstar\u00e9mu p\u00e1novi ze Sip\u00e1nu\u00ab.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Jak se archeolog\u016fm poda\u0159ilo P\u00e1na ze Sip\u00e1nu p\u0159ed zlod\u011bji uchr\u00e1nit?<\/b><\/span><\/p>\n

V Peru se na\u0161t\u011bst\u00ed ne v\u017edy poda\u0159\u00ed n\u00e1lezy v\u011bt\u0161\u00edch rozm\u011br\u016f \u00fapln\u011b utajit. \u010c\u00e1st zlata tak skon\u010dila v rukou policie, kter\u00e1 za\u010dala nalezi\u0161t\u011b v Sip\u00e1nu chr\u00e1nit silou. Bohu\u017eel, s\u00edla z\u00e1kona nem\u00e1 v Peru tak tvrdou a \u00fadernou p\u011bst, jako v Evrop\u011b a vykrada\u010di hrob\u016f si to samoz\u0159ejm\u011b nenechali l\u00edbit. Jak se ozbrojen\u00e9 gangy dozv\u011bd\u011bly o zlatu a dal\u0161\u00edch vz\u00e1cnostech, byly jako vosy. Celou oblast bylo t\u0159eba hl\u00eddat se zbran\u011bmi v ruce ve dne i v noci, dokud se situace nestabilizovala. Pokud v\u00edm, bylo to tam docela ostr\u00e9. Odborn\u00edci uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee se v neporu\u0161en\u00e9 hrobce na\u0161lo v\u00edce ne\u017e 600 p\u0159edm\u011bt\u016f nep\u0159edstaviteln\u00e9 hodnoty.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

\"\"
Nalezen\u00fd hrob p\u00e1na ze Sip\u00e1nu.<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

Je tedy v dne\u0161n\u00ed dob\u011b, pokud bych se vydala do Peru, n\u011bkde mo\u017en\u00e9 vid\u011bt artefakty z vykop\u00e1vek, o kter\u00fdch te\u010f mluv\u00edme, na vlastn\u00ed o\u010di?<\/b><\/span><\/p>\n

Ur\u010dit\u011b ano, k P\u00e1nu ze Sip\u00e1nu existuje na pob\u0159e\u017e\u00ed ve m\u011bst\u011b Chiclayo t\u0159\u00edpodla\u017en\u00ed muzeum zlata, je\u017e sou\u010dasn\u011b funguje jako bezpe\u010dnostn\u00ed trezor. Uvnit\u0159 nen\u00ed mo\u017en\u00e9 fotit. Pokud se tam n\u011bkdy vyd\u00e1te, budete si moci zbl\u00edzka prohl\u00e9dnout poz\u016fstatky mo\u010dick\u00e9 kultury a spat\u0159\u00edte v\u0161echny prastar\u00e9 artefakty, kter\u00e9 se archeolog\u016fm poda\u0159ilo zachr\u00e1nit a zrenovovat do p\u016fvodn\u00ed podoby. Je to \u00fa\u017easn\u00fd z\u00e1\u017eitek. Dal\u0161\u00ed muzeum je p\u0159\u00edmo v m\u00edst\u011b nalezi\u0161t\u011b v Sip\u00e1nu. Jeho v\u00fdstavbu sponzorovali Italov\u00e9, a tak si p\u0159edstavte, \u017ee p\u0159ijedete do m\u00edsta, kde v\u016fbec nic nen\u00ed, kde lid\u00e9 \u017eij\u00ed ve sv\u00fdch mal\u00fdch skromn\u00fdch hlin\u011bn\u00fdch dome\u010dc\u00edch a p\u0159\u00edmo v jejich sousedstv\u00ed najdete n\u00e1dhern\u00e9 klimatizovan\u00e9 modern\u00ed muzeum. Turist\u00e9 sem p\u0159\u00edli\u0161 nejezd\u00ed, proto\u017ee severn\u00ed Peru nen\u00ed v porovn\u00e1n\u00ed s jihem pro turisty tolik atraktivn\u00ed. Byli jsme tam sami.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Je tam i zv\u00fd\u0161en\u00e1 kriminalita?<\/b><\/span><\/p>\n

Bezpochyby. Kdy\u017e jsem byl na jihu na Machu Picchu a v Cuzcu, bylo zn\u00e1t, \u017ee st\u00e1t investuje nemal\u00e9 pen\u00edze pro to, aby se zde turist\u00e9 c\u00edtili relativn\u011b v bezpe\u010d\u00ed. Severn\u00ed Peru je mnohem divo\u010dej\u0161\u00ed\u2026<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee jste se tam neb\u00e1l jet? Bylo to proto, \u017ee jste m\u011bl vedle sebe svou \u017eenu, kter\u00e1 zn\u00e1 m\u00edstn\u00ed pom\u011bry?<\/b><\/span><\/p>\n

Popravd\u011b se my \u010ce\u0161i obvykle neboj\u00edme nikde, proto\u017ee strach z kriminality zkr\u00e1tka nem\u00e1me ve sv\u00e9 povaze. Nejsme doma zvykl\u00ed \u010delit t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9mu nebezpe\u010d\u00ed, a tak si ho ani v zahrani\u010d\u00ed moc nep\u0159ipou\u0161t\u00edme a riskujeme daleko v\u00edc, ne\u017e jin\u00ed. \u010casto n\u00e1s ani nenapadne, \u017ee bychom m\u011bli b\u00fdt mnohem opatrn\u011bj\u0161\u00ed, a \u017ee to, co plat\u00ed u n\u00e1s, jinde nefunguje. Peru\u00e1nci oproti n\u00e1m \u017eij\u00ed u\u017e od mali\u010dka v neust\u00e1l\u00e9m nap\u011bt\u00ed a p\u0159ij\u00edmaj\u00ed ur\u010ditou formu rizika. Uvedu p\u0159\u00edklad: \u0161el jsem se proj\u00edt po m\u011bst\u011b. Prohl\u00e9dl jsem si zdej\u0161\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 vily a byla to n\u00e1dhern\u00e1 proch\u00e1zka, cenn\u00e1 hlavn\u011b proto, \u017ee jsem skoro nikoho nepotkal. Pro n\u00e1s \u010cechy, kte\u0159\u00ed r\u00e1di chod\u00edme, je to relax. Moji p\u0159\u00edbuzn\u00ed ale moje nad\u0161en\u00ed nesd\u00edleli a k\u00e1rali m\u011b slovy: \u201eV\u00ed\u0161, co se ti mohlo st\u00e1t? Taky mohlo p\u0159ijet auto, do kter\u00fdho by t\u011b nalo\u017eili a odvezli kdov\u00ed kam. Pak mohli \u017e\u00e1dat v\u00fdkupn\u00e9, nebo t\u011b okr\u00e1st. D\u011bje se to tady \u010dasto!\u201c<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Co v\u00e1s na Peru nejv\u00edc \u0161okovalo?<\/b><\/span><\/p>\n

Hol\u00fd fakt, \u017ee se tady \u010dlov\u011bk \u010dasto nedovol\u00e1 sv\u00e9ho teoretick\u00e9ho pr\u00e1va. \u0160patn\u011b jsem se smi\u0159oval s t\u00edm, \u017ee jsou v\u0161ichni okolo m\u011b v neust\u00e1l\u00e9m stresu z toho, \u017ee se n\u011bco stane a co h\u016f\u0159, \u017ee u\u017e jim to ani nep\u0159ipad\u00e1 divn\u00e9. Stejn\u011b jako my vn\u00edm\u00e1me \u010ceskou republiku za naprosto bezpe\u010dnou u\u017e automaticky, oni jsou automaticky zvykl\u00ed \u017e\u00edt v nebezpe\u010d\u00ed.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

M\u00e1te n\u011bjakou d\u016fle\u017eitou radu pro turisty?<\/b><\/span><\/p>\n

Ur\u010dit\u011b bych jim doporu\u010dil vyh\u00fdbat se osam\u011bl\u00fdm m\u00edst\u016fm, vyb\u00edrat si m\u00edstn\u00ed dopravu pe\u010dliv\u011b a nem\u00edt t\u0159eba hodinky ani drah\u00e9 oble\u010den\u00ed. Pokud u\u017e mus\u00edte, m\u011bjte s sebou jen n\u011bjak\u00fd levn\u00fd mobil, kter\u00fd nebude p\u0159itahovat ni\u010d\u00ed pozornost a fo\u0165\u00e1k m\u011bjte p\u0159i cestov\u00e1n\u00ed dob\u0159e schovan\u00fd v ba\u0165ohu. Pokud v\u00e1s ale p\u0159epadnou n\u011bkde po cest\u011b p\u0159i no\u010dn\u00ed j\u00edzd\u011b autobusem (a to se st\u00e1v\u00e1), dejte jim v\u0161echno, co budou cht\u00edt, proto\u017ee v\u00e1\u0161 \u017eivot pro n\u011b nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou cenu. Opravdu nechci \u010dten\u00e1\u0159e nijak d\u011bsit, v\u017edycky je to o \u0161t\u011bst\u00ed, ale je t\u0159eba po\u010d\u00edtat \u00fapln\u011b se v\u0161\u00edm a z\u016fst\u00e1vat obez\u0159etn\u00ed a nen\u00e1padn\u00ed. Nen\u00ed divu, \u017ee v Peru budete potk\u00e1v\u00e1t i \u00bbchud\u00e9\u00ab ba\u0165\u016f\u017ek\u00e1\u0159e, proto\u017ee oni moc dob\u0159e v\u00ed, co d\u011blaj\u00ed. Vypadaj\u00ed, \u017ee nemaj\u00ed ani na j\u00eddlo a to je spr\u00e1vn\u00e9. T\u011bchto lid\u00ed si podle m\u00fdch zku\u0161enost\u00ed nikdo moc nev\u0161\u00edm\u00e1.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

S jak\u00fdmi z\u00e1hadami, kter\u00e9 v\u00e1m doslova vzaly dech, jste se v Ji\u017en\u00ed Americe setkal?<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Bylo jich nes\u010detn\u011b. Ale pokud bych m\u011bl vybrat sv\u00e9ho favorita, ur\u010dit\u011b by to bylo Cuzco. Kdysi bylo centrem Inck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, a podle m\u011b je dodnes hlavn\u00edm m\u011bstem Peru, i kdy\u017e ofici\u00e1ln\u011b za n\u011bj cel\u00fd sv\u011bt pova\u017euje Limu. A co m\u011b dostalo? Bezpochyby Chr\u00e1m Slunce, Coricancha, kter\u00fd dnes slou\u017e\u00ed jako dominik\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter Santo Domingo. Pozoruhodn\u00e9 je, \u017ee se dodnes zachovala \u010d\u00e1st p\u016fvodn\u00ed inck\u00e9 zdi, kter\u00e1 p\u0159e\u017eila nes\u010detn\u011b zem\u011bt\u0159esen\u00ed, zat\u00edmco v\u0161echny modern\u00ed stavby popadaly, v\u010detn\u011b okoln\u00edch zd\u00ed kl\u00e1\u0161t\u011bra. Kdyby inck\u00fd Chr\u00e1m Slunce nezni\u010dili dominik\u00e1ni, aby na jeho m\u00edst\u011b postavili sv\u016fj svatost\u00e1nek, mohli bychom jej obdivovat v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se. Vnit\u0159n\u00ed prostory, kter\u00e9 stav\u011bli je\u0161t\u011b Inkov\u00e9, z\u016fstaly zachov\u00e1ny t\u00e9m\u011b\u0159 v p\u016fvodn\u00ed podob\u011b. Zm\u011bnilo se jen to, \u017ee kolem t\u011bchto zd\u00ed, kter\u00e9 p\u0159etrvaly v\u011bky, lid\u00e9 odli\u0161n\u00e9 v\u00edry vybudovali kl\u00e1\u0161ter.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Tady si m\u016f\u017eete prohl\u00e9dnout (foto \u010d. 2), jak Chr\u00e1m Slunce podle rekonstrukce vypadal v dob\u011b, kdy jej poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvili (a posl\u00e9ze vydrancovali) \u0160pan\u011bl\u00e9. Bylo to nejposv\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed kultovn\u00ed m\u00edsto Ink\u016f, st\u011bny chr\u00e1mu Slunce byly kompletn\u011b oblo\u017een\u00e9 zlatem. Jednou z velk\u00fdch z\u00e1had z\u016fst\u00e1v\u00e1, kam se z Chr\u00e1mu Slunce ztratily nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 v n\u011bm p\u0159i p\u0159\u00edjezdu \u0160pan\u011bl\u016f z\u0159ejm\u011b opravdu byly. Ztratil se z n\u011bj nap\u0159\u00edklad gigantick\u00fd obelisk ze zlata, zvan\u00fd Punchaoo, v podob\u011b Slunce a nebo se dodnes postr\u00e1d\u00e1 zlat\u00fd \u0159et\u011bz Muru Urco \u2013 ten m\u011bl podle o\u010dit\u00fdch sv\u011bdk\u016f t\u00e9 doby obep\u00ednat cel\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed Cuzca! \u0160pan\u011bl\u00e9 na\u0161li mnoho jin\u00fdch \u2013 men\u0161\u00edch \u2013 zlat\u00fdch slunc\u00ed v jin\u00fdch chr\u00e1mech, ale to nejposv\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed se jim uko\u0159istit nepoda\u0159ilo. Pr\u00fd ho odnesl posledn\u00ed ink\u016fv gener\u00e1l Quisquis. Ale \u017ee se i p\u0159esto \u0160pan\u011bl\u00e9 museli koupat ve zlat\u011b, nen\u00ed pochyb. Pod\u00edvejte se na rozs\u00e1hlou zatravn\u011bnou plochu v Cuzcu, kter\u00e1 se d\u00e1 vid\u011bt z Chr\u00e1mu Slunce \u2013 Coricanchi.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

\"\"
Foto \u010d. 2 – model chr\u00e1mu Coricancha<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

Co je na n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edho?<\/b><\/span><\/p>\n

Cel\u00e1 tato posv\u00e1tn\u00e1 zahrada Ink\u016f byla podle odborn\u00edk\u016f kdysi kompletn\u011b ze zlata. Byly zde zlat\u00e9 stromy, sochy zv\u00ed\u0159at i lid\u00ed \u2013 a v\u0161eho, co si jen dok\u00e1\u017eete p\u0159edstavit \u2013 v n\u00e1dhern\u00e9m a detailn\u00edm zpracov\u00e1n\u00ed. To v\u0161e zmizelo ve \u0160pan\u011blsku a mo\u017en\u00e1 bylo roztaveno do zlat\u00fdch cihel, kter\u00e9 m\u00e1 dnes n\u011bkdo v trezoru. Byl to obrovsk\u00fd zlo\u010din, ale na\u0161t\u011bst\u00ed alespo\u0148 pe\u010dliv\u011b zdokumentov\u00e1n \u0161pan\u011blsk\u00fdmi kronik\u00e1\u0159i. To je jedin\u00e1 v\u00fdhoda v cel\u00e9 trag\u00e9dii, kter\u00e1 se nejen ke Cuzcu, ale cel\u00e9 inck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i v\u00e1\u017ee.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Kronik\u00e1\u0159i zaznamenali i dal\u0161\u00ed zaj\u00edmavosti. Nap\u0159\u00edklad, \u017ee se b\u011bhem pouh\u00fdch 15 let stala z n\u00e1dhern\u00e9ho zlat\u00e9ho m\u011bsta pln\u00e9ho vo\u0148av\u00fdch zahrad a \u010dist\u00fdch pot\u016f\u010dk\u016f \u0161pinav\u00e1 \u017eumpa. \u0160pan\u011bl\u00e9 m\u011bsto vydrancovali, ale jejich lup nebyl zdaleka takov\u00fd, jak\u00fd cht\u011bli. Inkov\u00e9 stihli sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed cennosti a jim nejmilej\u0161\u00ed svat\u00e9 relikvie odv\u00e9zt a n\u011bkam ukr\u00fdt. Mo\u017en\u00e1 tak d\u016fmysln\u011b, \u017ee je neobjev\u00ed ani dne\u0161n\u00ed vykrada\u010di hrob\u016f. Ale kdo v\u00ed.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

Neum\u00edm si ani p\u0159edstavit, kolik pr\u00e1ce museli Inkov\u00e9 ob\u011btovat, aby takovou zlatou zahradu vytvo\u0159ili. A dnes je tam \u00bbjen\u00ab tr\u00e1va.<\/b><\/span><\/p>\n

Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika lety zde st\u00e1ly star\u00e9 domy, ale Peru\u00e1nci je nechali srovnat se zem\u00ed. Nikdo tam nesm\u00ed kopat, proto\u017ee se jedn\u00e1 o p\u0159\u00edsn\u011b chr\u00e1n\u011bnou z\u00f3nu, o st\u00e1le \u017eiv\u00e9 archeologick\u00e9 nalezi\u0161t\u011b, zcela jist\u011b pln\u00e9 poklad\u016f, kter\u00e9 st\u00e1le \u010dekaj\u00ed na sv\u00e9 objeven\u00ed. V p\u016fd\u011b byly v minulosti nalezeny zlat\u00e9 figurky (foto \u010d. 3) a dal\u0161\u00ed zlat\u00e9 p\u0159edm\u011bty nesm\u00edrn\u00e9 hodnoty.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

\"\"
Foto \u010d. 3 – nalezen\u00e9 p\u0159edm\u011bty v inck\u00fdch zahrad\u00e1ch v Cuzcu<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

Dal\u0161\u00edm velk\u00fdm myst\u00e9riem jsou kamenn\u00e9 zdi inck\u00e9 pevnosti Sacsayhuam\u00e1n.<\/b><\/span><\/p>\n

Ano. Pod\u00edvejte se pozorn\u011b na tuto fotografii (foto \u010d. 4). Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee d\u00e1vn\u00ed stavitel\u00e9 dok\u00e1zali tak velk\u00e9 kameny \u2013 jen j\u00e1 m\u00e1m metr osmdes\u00e1t \u2013 tak \u0161ikovn\u011b naskl\u00e1dat, aby z nich ud\u011blali neprostupnou a do sebe p\u0159esn\u011b zapadaj\u00edc\u00ed ze\u010f? Ka\u017ed\u00fd z t\u011bchto kamen\u016f nav\u00edc sah\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bkolik metr\u016f pod zem. Jak to ud\u011blali? Je to z\u00e1hada, nad n\u00ed\u017e se pozastavuje snad ka\u017ed\u00fd, kdo toto d\u00edlo spat\u0159il na vlastn\u00ed o\u010di. V\u010detn\u011b odborn\u00edk\u016f. M\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, a v tom se shoduji i s n\u011bkolika legendami, je, \u017ee sta\u0159\u00ed Inkov\u00e9 znali n\u011bjakou tajnou techniku, kter\u00e1 jim umo\u017e\u0148ovala k\u00e1men zm\u011bk\u010dit a posl\u00e9ze napasovat tam, kam pot\u0159ebovali. Kdy\u017e se nad t\u00edm zamysl\u00edte, dojde v\u00e1m, \u017ee nelze napl\u00e1novat, aby jeden tak obrovsk\u00fd k\u00e1men p\u0159esn\u011b zapadl do druh\u00e9ho v tak velk\u00e9m rozsahu a na cel\u00e9 t\u0159ec\u00ed plo\u0161e nad zem\u00ed i pod zem\u00ed. Tak pevn\u011b, \u017ee p\u0159elst\u00ed i p\u0159\u00edrodu. Kdy\u017e cel\u00e9 Cuzco za\u010dalo padat vlivem zem\u011bt\u0159esen\u00ed, v\u0161echny okoln\u00ed stavby padly, ale inck\u00e9 z\u016fstaly. Inkov\u00e9 rozhodn\u011b v\u011bd\u011bli moc dob\u0159e, pro\u010d a hlavn\u011b jak je postavit, a my jejich rozs\u00e1hl\u00fdch znalost\u00ed ani vzd\u00e1len\u011b nedosahujeme.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n

\"\"
Foto \u010d. 4 – Sacsayhuam\u00e1n<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

V Chr\u00e1mu Slunce m\u011b tak\u00e9 fascinovala inck\u00e1 ok\u00e9nka (foto \u010d. 5). Kamenn\u00e9 st\u011bny jsou hladk\u00e9 a perfektn\u011b se\u0159\u00edznut\u00e9 a nen\u00ed pochyb, \u017ee je to precizn\u00ed ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, kterou na\u0161e civilizace v kamenictv\u00ed dosud nep\u0159ekonala. Byli to \u00fa\u017easn\u00ed stavitel\u00e9 a jejich geni\u00e1ln\u00ed schopnosti jsou pro m\u011b \u2013 a nejen pro m\u011b \u2013 dodnes z\u00e1hadou. Nebo se pod\u00edvejte na dvan\u00e1cti\u00fahlov\u00fd k\u00e1men (foto \u010d. 6), kter\u00fd je sice komer\u010dn\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed, ale existuj\u00ed i jin\u00e9 zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed. V Chr\u00e1mu Slunce jsou i dal\u0161\u00ed kameny, kter\u00e9 maj\u00ed daleko v\u00edce \u00fahl\u016f. Kdy\u017e v Coricanche dominik\u00e1ni v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st inck\u00fdch zd\u00ed rozbourali, zjistili, \u017ee kameny maj\u00ed stejn\u011b propracovan\u00e9 \u00fahly i uvnit\u0159 stavby. V\u0161echny na sebe n\u00e1dhern\u011b navazuj\u00ed i v m\u00edstech, kter\u00e9 pozorovatel nevid\u00ed. Je to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 a nen\u00ed divu, \u017ee stavba dodnes odol\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00e9mu zem\u011bt\u0159esen\u00ed i v\u0161em p\u0159\u00edrodn\u00edm p\u0159ek\u00e1\u017ek\u00e1m. Bohu\u017eel ne t\u011bm lidsk\u00fdm.<\/span><\/i><\/span><\/p>\n