{"id":2185,"date":"2022-05-07T00:10:00","date_gmt":"2022-05-06T22:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=2185"},"modified":"2022-04-07T11:37:34","modified_gmt":"2022-04-07T09:37:34","slug":"divka-ktera-prezila-vlastni-smrt","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2022\/05\/07\/divka-ktera-prezila-vlastni-smrt\/","title":{"rendered":"D\u00edvka, kter\u00e1 p\u0159e\u017eila vlastn\u00ed smrt"},"content":{"rendered":"

Tento p\u0159\u00edb\u011bh pln\u00fd nad\u011bje, od\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed a bolesti se ud\u00e1l p\u0159ed 47 lety. Tehdy sedmn\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvka Juliane Kopcke, p\u0159esn\u011b na \u0160t\u011bdr\u00fd den roku 1971, cestovala se svou matkou na palub\u011b letadla z peru\u00e1nsk\u00e9 Limy do m\u011bsta Pucallpa v amazonsk\u00e9 d\u017eungli. T\u011b\u0161ili se na p\u0159\u00edjemn\u011b str\u00e1ven\u00e9 v\u00e1noce v tropick\u00e9 d\u017eungli. Bohu\u017eel, kr\u00e1tce po startu do\u0161lo k hav\u00e1rii, p\u0159i kter\u00e9 zahynulo 91 pasa\u017e\u00e9r\u016f a \u010dlen\u016f pos\u00e1dky, a\u017e na jednu jedinou osobu – Juliane Kopcke.<\/b><\/span><\/p>\n

<\/span><\/p>\n

Jako by tomu osud cht\u011bl, aby jm\u00e9no <\/span>Juliane Kopcke <\/b>oblet\u011blo sv\u011bt a stalo se slavn\u00fdm. Nicm\u00e9n\u011b tro\u0161ku jinak, ne\u017e cht\u011bli jej\u00ed rodi\u010de. Narodila se v peru\u00e1nsk\u00e9 Lim\u011b 10. \u0159\u00edjna 1954, jako dcera n\u011bmeck\u00e9ho biologa <\/span>Hanse Wilhelma Kopckeho <\/b>a jeho man\u017eelky, <\/span>Anny Marie Emilie Koepcke<\/b>.[1],[2]<\/span><\/span><\/p>\n

\"\"
Julianne s rodi\u010di. Zdroj: internet<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

Jej\u00ed matka Anna vystudovala zoologii v N\u011bmecku a pozd\u011bji cestovala po cel\u00e9m Peru, aby mohla pozn\u00e1vat zv\u00ed\u0159ata. D\u00edky tomu se za sv\u00e9ho \u017eivota stala slavnou ornitolo\u017ekou, kter\u00e1 napsala n\u011bkolik publikac\u00ed o peru\u00e1nsk\u00e9m ptactvu a \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed Peru, \u010d\u00edm\u017e si z\u00edskala mezin\u00e1rodn\u00ed presti\u017e. Na \u0160t\u011bdr\u00fd den 1971 se vracela se svoj\u00ed dcerou Juliane do Pucallpy, aby mohla spolu s n\u00ed a s man\u017eelem pro\u017e\u00edt klidn\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed sv\u00e1tky.<\/span> Bohu\u017eel si k tomu vybrali leteckou spole\u010dnost L\u00edneas A\u00e9reas Nacionales S.A. (LANSA), kter\u00e1 u\u017e v t\u00e9 dob\u011b nem\u011bla p\u0159\u00edli\u0161 dobrou pov\u011bst. <\/span><\/span><\/p>\n

LANSA byla zalo\u017eena v Lim\u011b v listopadu 1963 a od ledna 1964 za\u010dala provozovat lety a propagovat turistick\u00e1 m\u00edsta, jako je Machu Picchu (Cuzco) nebo Chan Chan (Trujillo).[3]<\/span><\/p>\n

P\u0159esto\u017ee spole\u010dnost fungovala pouh\u00fdch 9 let, po\u010det jej\u00edch leteck\u00fdch hav\u00e1ri\u00ed vytvo\u0159il rekord, \u010d\u00edm\u017e se firma zapsala do Guinessovy knihy smutn\u00fdm prvenstv\u00edm v po\u010dtu t\u0159\u00ed leteck\u00fdch nehod za velmi kr\u00e1tkou dobu. V\u011bt\u0161ina hav\u00e1ri\u00ed byla zp\u016fsobena nespr\u00e1vnou \u00fadr\u017ebou nebo provozem stroj\u016f. Hned prvn\u00ed nehoda byla zp\u016fsobena chybou pilota. Stala se 27. dubna 1966, kdy se z\u0159\u00edtilo letadlo Lockheed L-749 let\u00edc\u00ed na vnitrost\u00e1tn\u00ed lince, pobl\u00ed\u017e m\u011bste\u010dka Yauyos. V\u0161ech 49 cestuj\u00edc\u00edch zahynulo.[4]\u00a0<\/span>O 4 roky pozd\u011bji, 9 srpna 1970, se z\u0159\u00edtilo dal\u0161\u00ed letadlo. Jeho n\u00e1zev byl \u201eTupac Amaru\u201c na po\u010dest inck\u00e9ho panovn\u00edka a havarovalo pouze n\u011bkolik minut po vzletu z Cusca. P\u0159\u00ed\u010dinou hav\u00e1rie byla op\u011bt \u0161patn\u00e1 \u00fadr\u017eba a chybn\u00fd postup pos\u00e1dky b\u011bhem nouzov\u00e9ho postupu.[5]\u00a0<\/span><\/span><\/p>\n

A pak p\u0159i\u0161la osudn\u00e1 \u201cv\u00e1no\u010dn\u00ed\u201d hav\u00e1rie kterou jsem u\u017e zmi\u0148oval. 24. prosince 1971 odstartovalo letadlo OB-R-941, s n\u00e1zvem \u201eMateo Pumacahua\u201c.[6] <\/span><\/p>\n

Nehoda<\/b><\/span><\/p>\n

\"\"
M\u00edsto dopadu letadla. Zdroj: Wikipedia<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

Let \u010d. 508 vzl\u00e9tl z Limy kolem poledne ve sm\u011bru Pucallpa, kter\u00e9 bylo pouze zast\u00e1vkou na cest\u011b do m\u011bsta Iquitos, hluboko v peru\u00e1nsk\u00e9 d\u017eungli. U m\u011bsta Oy\u00f3n, st\u00e1le je\u0161t\u011b v bl\u00edzkosti Limy se letadlo naposledy ohl\u00e1silo s t\u00edm, \u017ee po\u010das\u00ed je dobr\u00e9 a pokra\u010duj\u00ed d\u00e1l. Pouze s drobn\u00fdmi turbulencemi p\u0159el\u00e9tlo v 7000 metrech Andy a 40 minut od vzletu vstoupilo nad amazonskou d\u017eungli. Teprve tady za\u010dala kl\u00ed\u010dit trag\u00e9die v podob\u011b zhor\u0161uj\u00edc\u00edho se po\u010das\u00ed. <\/span><\/p>\n

P\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed bou\u0159e zp\u016fsobovala turbulence a donutila kapit\u00e1na, aby na\u0159\u00eddil pasa\u017e\u00e9r\u016fm p\u0159ipoutat se. Letadlo se za\u010dalo t\u0159\u00e1st a cestuj\u00edc\u00ed byli \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce nerv\u00f3zn\u00ed a vyd\u011b\u0161en\u00ed.\u00a0<\/span><\/p>\n

D\u00edky \u0159\u00eddk\u00e9mu vzduchu letadlo ztratilo v\u00fd\u0161ku na 6000 metr\u016f. Piloti u\u017e v\u011bd\u011bli, \u017ee je zle, a \u017ee se dostali do nebezpe\u010dn\u00e9ho bou\u0159kov\u00e9ho mraku. Tak\u00e9 ot\u0159esy byly st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed a zavazadla za\u010dala vypad\u00e1vat z \u00falo\u017en\u00fdch prostor a ohro\u017eovat cestuj\u00edc\u00ed. Piloti sestoupili se strojem asi na 4000 metr\u016f a hledali hust\u0161\u00ed vzduch, kter\u00fd by jim umo\u017enil nouzov\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed. Posledn\u00ed minuty p\u0159ed katastrofou popsala pozd\u011bji Julianne takto: <\/span>\u201cCelou dobu jsem koukala na prav\u00fd motor jako na n\u011bjak\u00fd zdroj m\u00e9 fyzick\u00e9 opory. Studen\u00e1 vlhkost ruky m\u00e9 matky jasn\u011b ukazovala jak trp\u00ed. V tom okam\u017eiku se dosavadn\u00ed cesta zm\u011bnila na nejv\u011bt\u0161\u00edm dobrodru\u017estv\u00edm m\u00e9ho \u017eivota, kdy\u017e jsem zahl\u00e9dla ohromn\u00e9 a oslepuj\u00edc\u00ed sv\u011btlo, kter\u00e9 proniklo vrtul\u00ed. Letadlo se rychle naklonilo a rozlomen\u00e9 za\u010dalo padat k zemi\u201d<\/span><\/i>.<\/span><\/span><\/p>\n

\"\"
Letadlo Lockheed 188A Electra, OB-R-941, v roce 1968. Zdroj: aviaton-safety.net<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

Tvrd\u00ed se, \u017ee ve 12 hodin 36 minut, kdy se letadlo nach\u00e1zelo ve v\u00fd\u0161ce asi 3000 metr\u016f, prav\u00fd motor zas\u00e1hl blesk a zap\u00e1lil palivovou n\u00e1dr\u017e, kter\u00e1 explodovala. V\u00fdbuch zp\u016fsobil, \u017ee se letadlo rozlomilo na dva kusy.\u00a0<\/span>Samotn\u00e1 Julianne vypov\u011bd\u011bla, \u017ee se letoun rozlomil p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00ed, jen n\u011bkolik \u0159ad sedadel od ocasu letadla. Okam\u017eit\u011b byla zaplavena pocity bezt\u00ed\u017ee a z\u00e1vrat\u011b z t\u00e9 nenad\u00e1l\u00e9 propasti kolem dokola.<\/span><\/span><\/p>\n

Posledn\u00ed slova letu\u0161ky:
\n<\/b><\/span>\u201cD\u00e1my a p\u00e1nov\u00e9, informujeme v\u00e1s, \u017ee proch\u00e1z\u00edme z\u00f3nou vysok\u00fdch turbulenc\u00ed, kter\u00e1 je zp\u016fsobena velkou bou\u0159\u00ed nad amazonsk\u00fdm pralesem. Pros\u00edm, dob\u0159e si ut\u00e1hn\u011bte bezpe\u010dnostn\u00ed p\u00e1sy…\u201d<\/b><\/span><\/span><\/p><\/blockquote>\n

\u201cMatka se mi vysmekla z ruky, a to bylo naposledy kdy jsem se j\u00ed \u017eiv\u00e9 dot\u00fdkala\u201d<\/span><\/i>, popsala Julianne, posledn\u00ed okam\u017eiky, kter\u00e9 pro\u017eila s matkou. Prudk\u00e1 bou\u0159e a v\u00fdbuch letadla zp\u016fsobil, \u017ee zmizelo beze stopy a z\u00e1chran\u00e1\u0159i pozd\u011bji vyslan\u00ed do t\u011bchto m\u00edst hledali letadlo bez \u00fasp\u011bchu.<\/span><\/span><\/p>\n

\u00a0<\/b><\/span><\/p>\n

\"\"<\/span><\/p>\n

Sama v d\u017eungli<\/b><\/span><\/p>\n

Julianne spadla z v\u00fd\u0161ky p\u0159ibli\u017en\u011b 3 kilometry do klenby vytvo\u0159en\u00e9 z korun pralesn\u00edch strom\u016f, d\u00edky \u010demu\u017e z\u00e1zra\u010dn\u011b p\u0159e\u017eila, jen se zlomenou kl\u00ed\u010dn\u00ed kost\u00ed a \u0159eznou r\u00e1nou na pa\u017ei. Kdy\u017e se po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b v bezv\u011bdom\u00ed probrala, byla st\u00e1le p\u0159ipout\u00e1na k sedadlu, zav\u011b\u0161en\u00e1 ve v\u011btv\u00edch. Uvolnila se a spadla na zem, brzd\u011bna jen v\u011btvemi stromu. Kdy\u017e p\u0159i\u0161la op\u011bt k sob\u011b, marn\u011b se vydala hledat matku. Na\u0161la jen sp\u00e1len\u00e9 p\u0159\u00edstroje a mrtv\u00e1 t\u011bla dal\u0161\u00edch pasa\u017e\u00e9r\u016f.<\/span><\/p>\n

D\u00edvka si vzpomn\u011bla, \u017ee jej\u00ed otec ji u\u010dil, \u017ee pokud se n\u011bkdy ztrat\u00ed, aby se \u0159\u00eddila podle toku vody. Na\u0161la tedy mal\u00fd pot\u016f\u010dek, kter\u00fd ji dovedl k v\u011bt\u0161\u00edmu a tak postupovala d\u00e1l. V\u011bd\u011bla, \u017ee d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji by m\u011bla naj\u00edt civilizaci, proto\u017ee indi\u00e1nsk\u00e9 vesnice se nal\u00e9zaj\u00ed pobl\u00ed\u017e velk\u00fdch \u0159\u00ed\u010dn\u00edch tok\u016f. M\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee v oblasti ne\u017eili \u017e\u00e1dn\u00ed krokod\u00fdli a pouze v hlubok\u00fdch vod\u00e1ch musela trochu plavat. Byla chytr\u00e1 a v\u011bd\u011bla, \u017ee ovoce, kter\u00e9 roste na stromech je jedovat\u00e9 a tak ho nejedla. To ji zachr\u00e1nilo \u017eivot, ale i tak j\u00ed nalezen\u00ed civilizace trvalo cel\u00fdch deset dn\u00ed, b\u011bhem kter\u00fdch se brodila po kolena ve vod\u011b a bojovala proti hmyzu a pijavic\u00edm. Byla to \u00famorn\u00e1 doba, b\u011bhem kter\u00e9 musela \u010delit horku, kom\u00e1r\u016fm a strachu z velk\u00fdch zv\u00ed\u0159at. Juliane nev\u011bd\u011bla, \u017ee je vzd\u00e1lena v\u00edce ne\u017e 600 km od nejbli\u017e\u0161\u00ed civilizace. <\/span><\/p>\n

Des\u00e1t\u00fd den v d\u017eungli se nesm\u00edrn\u011b vy\u010derpan\u00e1 kone\u010dn\u011b dostala ke splavn\u00e9 \u0159ece. Prod\u00edrala se mangrovy u b\u0159ehu,[7] a\u017e nalezla malou motorovou k\u00e1noi a chatu, kter\u00e1 slou\u017eila jako \u00fato\u010di\u0161t\u011b pro lovce. Necht\u011bla kr\u00e1st k\u00e1noi, tak\u017ee vy\u010derpan\u00e1 \u010dekala n\u011bkolik hodin, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed majitel\u00e9. Vzhledem k tomu, \u017ee jej\u00ed t\u011blo bylo napaden\u00e9 parazity a larvami much, vyu\u017eila tohoto \u010dasu a cel\u00e9 t\u011blo si mazala palivem, aby se tak pokusila vy\u010distit r\u00e1ny.<\/span><\/p>\n

Lovci se vr\u00e1tili a\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den r\u00e1no a na\u0161li Julianne v jejich \u00fakrytu. Nev\u011b\u0159ili vlastn\u00edm o\u010d\u00edm, kdy\u017e uvid\u011bli b\u00edlou \u017eenu. V\u011b\u0159ili \u017ee se jedn\u00e1 o bohyni vody – spole\u010dn\u00fd m\u00fdtus d\u017eungle, kter\u00fd vypr\u00e1v\u00ed o r\u016f\u017eov\u00e9m delf\u00ednu, kter\u00fd m\u00e1 podobu \u017eeny. Vzali ji do vesnice, kde j\u00ed dali lid\u00e9 naj\u00edst a o\u0161et\u0159ili nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed zran\u011bn\u00ed. Dal\u0161\u00ed den se Julianne vydala na desetihodinovou cestu kano\u00ed a byla odvezena do m\u011bsta Tournavista, odkud byla p\u0159evezena do Pucallpy, kde byla hospitalizov\u00e1na v nemocnici. Tam se kone\u010dn\u011b setkala s otcem.<\/span><\/p>\n

Julianne tak\u00e9 kone\u010dn\u011b mohla pomoci z\u00e1chran\u00e1\u0159\u016fm naj\u00edt trosky. Zjistilo se, \u017ee p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st letadla byla t\u00e9m\u011b\u0159 neporu\u0161en\u00e1 – a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed uk\u00e1zalo, \u017ee krom\u011b Julianne p\u0159e\u017eilo je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch 13 cestuj\u00edc\u00edch, mezi nimi\u017e byl i pilot, kter\u00fd byl po p\u00e1du t\u011b\u017ece zran\u011bn. Bohu\u017eel nikdo z nich nem\u011bl takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed jako Julianne, neporazili divokou d\u017eungli a za r\u016fzn\u00fdch okolnost\u00ed postupn\u011b zem\u0159eli. Celkem tak zahynulo 91 pasa\u017e\u00e9r\u016f a \u010dlen\u016f pos\u00e1dky.<\/span><\/p>\n

\"\"
Po mnoha letech: Juliane Koepcke a Juan Limber Ribera Soto na m\u00edst\u011b hav\u00e1rie. Zdroj: Szenenfoto<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

\u201cM\u011bla jsem \u0159adu let st\u00e1le se opakuj\u00edc\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fry. Samoz\u0159ejm\u011b o smrti m\u00e9 matky a dal\u0161\u00edch lid\u00ed. Po\u0159\u00e1d si kladu ot\u00e1zku: “Byla jsem jedin\u00e1, kdo opravdu p\u0159e\u017eil?” V hlav\u011b mi to dodnes rezonuje. A bude to tak nav\u017edy.\u201d<\/b><\/span><\/p>\n

Julianne Koepcke 2010<\/b><\/span><\/p>\n<\/blockquote>\n

\"\"
Juliane Koepcke kr\u00e1tce po zachr\u00e1n\u011bn\u00ed.<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

Spole\u010dnost LANSA po t\u00e9to trag\u00e9dii ukon\u010dila provoz, a roku 1972 p\u0159estala provozovat lety. Jej\u00ed \u201cflotila\u201d t\u011bsn\u011b p\u0159ed zav\u0159en\u00edm m\u011bla pouze jedno letadlo, Lockheed L-188 Electra, ostatn\u00ed letadla byla zni\u010dena nebo mimo provoz.<\/span><\/p>\n

Neobvykl\u00fd \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh Juliane Kopcke se stal zn\u00e1m\u00fd po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, nebo\u0165 d\u00edvka p\u0159e\u017eila mnoho dn\u00ed za velmi extr\u00e9mn\u00edch podm\u00ednek. Na z\u00e1klad\u011b jej\u00edho p\u0159\u00edb\u011bhu byl nato\u010den\u00fd v roce 1978 film \u201cZ\u00e1zraky se d\u011bj\u00ed\u201d [8] a nebo \u017eivotopisn\u00fd \u201cK\u0159\u00eddla nad\u011bje\u201d [9]. Juliane se vr\u00e1tila do N\u011bmecka, kde se pln\u011b zotavila z jej\u00edch zran\u011bn\u00ed a pokra\u010dovala ve studiu na univerzit\u011b, kde z\u00edskala v roce 1987 titul v oboru zoologie a biologie. Provdala se a je zn\u00e1m\u00e1 jako <\/span>Juliane Diller<\/b>. Stala se ne\u00faprosn\u00fdm ochr\u00e1ncem amazonsk\u00fdch prales\u016f. V sou\u010dasnosti \u017eije a pracuje v Mnichov\u011b a ka\u017ed\u00fd rok cestuje z N\u011bmecka do Limy. Odtud putuje do Ucayali a d\u00e1le do m\u011bsta Llullapichis (Hu\u00e1nuco). P\u0159ekro\u010d\u00ed na lodi \u0159eku Pachiteu a pot\u00e9 pokra\u010duje je\u0161t\u011b 5 kilometr\u016f p\u011b\u0161ky pralesem, na pln\u00e9m slunci, doprov\u00e1zena teplotou 35 stup\u0148\u016f Celsia, a\u017e se dostane do oblasti, kter\u00e1 se naz\u00fdv\u00e1 Panguana. Rezervaci Panguana zalo\u017eili v roce 1968 jej\u00ed rodi\u010de a v sou\u010dasnosti je to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed poklad o kter\u00fd se Julianne se sv\u00fdm man\u017eelem star\u00e1.[10]<\/span><\/span><\/p>\n

\"\"
Juliane Koepcke dnes v rezervaci Panguana.<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

Zdroje:<\/span><\/p>\n

[1] Hans-Wilhelm Koepcke. Wikipedia. Online: <\/span>https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hans-Wilhelm_Koepcke<\/span><\/a>
\n[2] Maria Koepcke. Wikipedia. Online: <\/span>https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Maria_Koepcke<\/span><\/a>
\n[3] St\u011bhule, T.: Chan Chan \u2013 nejv\u011bt\u0161\u00ed starov\u011bk\u00e9 m\u011bsto sv\u011bta. tom-stehule.com. 05.01.2017. Online: <\/span>https:\/\/tom-stehule.com\/2017\/01\/05\/chan-chan-nejvetsi-staroveke-mesto-sveta\/<\/span><\/a>
\n[4] ACCIDENT DETAILS. planecrashinfo.com. Online: <\/span>http:\/\/www.planecrashinfo.com\/1966\/1966-30.htm<\/span><\/a>
\n[5] ACCIDENT DETAILS. planecrashinfo.com. Online:\u00a0<\/span>http:\/\/www.planecrashinfo.com\/1970\/1970-58.htm<\/span><\/a>
\n[6] ACCIDENT DETAILS. planecrashinfo.com. Online: <\/span>http:\/\/www.planecrashinfo.com\/1971\/1971-69.htm<\/span><\/a>
\n[7] Mangrovy. Wikipedia. Online:\u00a0<\/span>https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Mangrovy<\/span><\/a>
\n[8] G.M. Scotese: Z\u00e1zraky se d\u011bj\u00ed. 1974. csfd.cz. Online: <\/span>https:\/\/www.csfd.cz\/film\/88947-zazraky-se-deji\/prehled\/<\/span><\/a>
\n[9] W. Herzog: K\u0159\u00eddla nad\u011bje. 2000. csfd.cz. Online: <\/span>https:\/\/www.csfd.cz\/film\/43118-julianes-sturz-in-den-dschungel\/prehled\/<\/span><\/a>
\n[10] Panguana. Wikipedia. Online:\u00a0https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Panguana<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tento p\u0159\u00edb\u011bh pln\u00fd nad\u011bje, od\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed a bolesti se ud\u00e1l p\u0159ed 47 lety. Tehdy sedmn\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvka Juliane Kopcke, p\u0159esn\u011b na \u0160t\u011bdr\u00fd den roku 1971, cestovala se svou matkou na palub\u011b letadla z peru\u00e1nsk\u00e9 Limy do m\u011bsta Pucallpa v amazonsk\u00e9 d\u017eungli. T\u011b\u0161ili se na p\u0159\u00edjemn\u011b str\u00e1ven\u00e9 v\u00e1noce v tropick\u00e9 d\u017eungli.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2194,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_crdt_document":"","_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[37],"tags":[31,7,5,4,48],"class_list":["post-2185","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-amazonie","tag-historie","tag-jizni-amerika","tag-peru","tag-pocasi"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.2","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2185","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2185"}],"version-history":[{"count":20,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2185\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4047,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2185\/revisions\/4047"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2194"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2185"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2185"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2185"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}