{"id":2380,"date":"2022-07-29T00:10:00","date_gmt":"2022-07-28T22:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=2380"},"modified":"2022-07-27T14:35:34","modified_gmt":"2022-07-27T12:35:34","slug":"odvracena-tvar-evity-peronove","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2022\/07\/29\/odvracena-tvar-evity-peronove\/","title":{"rendered":"Odvr\u00e1cen\u00e1 tv\u00e1\u0159 Evity Per\u00f3nov\u00e9"},"content":{"rendered":"\n

Evita Per\u00f3nov\u00e1, cel\u00fdm jm\u00e9nem Eva Mar\u00eda Duarte de Per\u00f3n. V d\u011btstv\u00ed chud\u00e1 a poni\u017eovan\u00e1 d\u00edvka. Pozd\u011bji nep\u0159\u00edli\u0161 \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 here\u010dka, kter\u00e1 se v\u0161ak zm\u011bnila v ikonu, kterou st\u00e1tn\u00edci \u0159ady zem\u00ed zahrnovali dary a obdivem. Stala se nemilosrdnou bojovnic\u00ed za pr\u00e1va chud\u00fdch, prvn\u00ed d\u00e1mou Argentiny po boku prezidenta Juana Per\u00f3na, fakticky si pohr\u00e1vaj\u00edc\u00edho s my\u0161lenkami fa\u0161ismu. K\u00fdm byla tato kontroverzn\u00ed \u017eena, nen\u00e1vid\u011bn\u00e1 i milovan\u00e1 z\u00e1rove\u0148, j\u00ed\u017e do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry zast\u00edr\u00e1 patos kultu? A byla opravdu agentkou, pracuj\u00edc\u00ed ve slu\u017eb\u00e1ch fa\u0161ist\u016f, jak nazna\u010duj\u00ed nov\u00e1 odhalen\u00ed?<\/strong>
<\/p>\n\n\n\n

P\u0159i sestavov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhu Evity se u\u017e p\u0159i zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed podrobnost\u00ed o jej\u00edm narozen\u00ed dost\u00e1v\u00e1me do pot\u00ed\u017e\u00ed. Mar\u00eda Eva Duarte de Per\u00f3n, zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jako Evita (\u010desky Evi\u010dka) nebo Eva Per\u00f3n se ofici\u00e1ln\u011b, podle st\u00e1tn\u00edch dokument\u016f (rodn\u00fd list, oddac\u00ed list a ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz) narodila 7. kv\u011btna 1922 ve m\u011bst\u011b Jun\u00edn, provincii Buenos Aires. Jak se ale zjistilo, jej\u00ed dokumenty byly zfal\u0161ov\u00e1ny, a tak na z\u00e1klad\u011b pozd\u011bji dohledan\u00fdch k\u0159estn\u00edch listin je dnes t\u00e9m\u011b\u0159 jednomysln\u011b p\u0159ijato, \u017ee se Eva skute\u010dn\u011b narodila o t\u0159i roky d\u0159\u00edve, ne\u017e uv\u00e1d\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed st\u00e1tn\u00ed dokumentace, a to 7. kv\u011btna 1919.[1] Aby toho nebylo m\u00e1lo, tak dokonce i o m\u00edst\u011b narozen\u00ed panuj\u00ed dohady. Hlavn\u00ed \u017eivotopisci Evy Per\u00f3nov\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee se narodila ve venkovsk\u00e9 oblasti Los Toldos, kde\u017eto n\u011bkte\u0159\u00ed historici, podporovan\u00ed ofici\u00e1ln\u00edmi dokumenty a dal\u0161\u00edmi sv\u011bdectv\u00edmi tvrd\u00ed, \u017ee se narodila p\u0159\u00edmo v Jun\u00ednu. <\/p>\n\n\n\n

<\/span>\"\"
\n

Milov\u00e1na a nen\u00e1vid\u011bna z\u00e1rove\u0148.
K\u00fdm skute\u010dn\u011b byla ?<\/p>\n<\/div><\/div>\n\n\n\n

U\u017e od ml\u00e1d\u00ed m\u011bla pov\u011bst vynikaj\u00edc\u00ed spole\u010dnice, kter\u00e1 sv\u00e9 okol\u00ed rozhodn\u011b nenudila. Byla um\u011blecky nadan\u00e1, a byla rozhodnut\u00e1 p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti opustit Jun\u00edn a st\u00e1t se here\u010dkou. V t\u00e9 dob\u011b nebylo p\u0159\u00edli\u0161 obvykl\u00e9, aby se n\u011bjak\u00e1 provin\u010dn\u00ed d\u00edvka rozhodla jen tak sama odej\u00edt a dob\u00fdvat hlavn\u00ed m\u011bsto. Jen\u017ee Evita byla jin\u00e1, a tak 2. listopadu 1935, v pouh\u00fdch 15 letech, se natrvalo usazuje v Buenos Aires, kde se o 9 let pozd\u011bji setk\u00e1v \u00e1 s hezk\u00fdm, mlad\u00fdm d\u016fstojn\u00edkem – Juanem Per\u00f3nem.
<\/p>\n\n\n\n

Jako jeho milenka se postupn\u011b vy\u0161plhala po spole\u010densk\u00e9m \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku, co\u017e zp\u016fsobilo hlubok\u00e9 roz\u010dilen\u00ed tradi\u010dn\u00edch elit. Juan Per\u00f3n, jako mlad\u00fd d\u016fstojn\u00edk byl \u010dlenem zedn\u00e1\u0159sk\u00e9 l\u00f3\u017ee s nacionalistick\u00fdmi tendencemi, nazvan\u00e9 Grupo Obra de Unificaci\u00f3n, zkr\u00e1cen\u011b GOU<\/strong> (\u010desky bychom ji nazvali jako Pracovn\u00ed skupina pro sjednocen\u00ed), kter\u00e1 byla vytvo\u0159ena v r\u00e1mci argentinsk\u00e9 arm\u00e1dy v roce 1943. Byla to organizace, naklon\u011bn\u00e1 spolk\u016fm s nacistick\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm, kter\u00e1 st\u00e1la pozd\u011bji za vojensk\u00fdm pu\u010dem, jen\u017e do \u010dela st\u00e1tu dostal pr\u00e1v\u011b populistick\u00e9ho vojensk\u00e9ho v\u016fdce Per\u00f3na. Po ve\u0159ejn\u00e9m milostn\u00e9m vztahu se v roce 1945 vzali a Evita se za\u010dala profilovat jako budouc\u00ed legenda. D\u00edky sv\u00e9mu p\u016fvodu se tv\u00e1\u0159ila jako “kr\u00e1lovna chud\u00fdch”, ochr\u00e1nkyn\u011b t\u011bch, kter\u00e9 ona naz\u00fdvala “mis descamisados” – “moji otrhanci”. Vytvo\u0159ila nadaci Evy Per\u00f3nov\u00e9, kter\u00e1 operovala obrovsk\u00fdmi \u010d\u00e1stkami, nap\u0159\u00edklad v roce 1952 \u010dinil jej\u00ed rozpo\u010det p\u0159es 600 milion\u016f dolar\u016f. Nadace po\u0159\u00e1dala tak\u00e9 d\u011btsk\u00e9 t\u00e1bory a pom\u00e1hala chud\u00fdm rodin\u00e1m nakupovat oble\u010den\u00ed a hra\u010dky.
<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Eva a Juan Per\u00f3novi<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nebylo \u017e\u00e1dn\u00fdm tajemstv\u00edm, \u017ee gener\u00e1l Per\u00f3n choval sympatie pro Mussoliniho It\u00e1lii a Hitlerovo N\u011bmecko. A\u017e po n\u00e1tlaku Spojenc\u016f Argentina form\u00e1ln\u011b vyhl\u00e1sila v\u00e1lku N\u011bmecku na sam\u00e9m jej\u00edm konci, a to konkr\u00e9tn\u011b 27. b\u0159ezna 1945. Ale i po p\u00e1du T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e o v\u00edce jak m\u011bs\u00edc pozd\u011bji, samotn\u00fd Per\u00f3n z\u016fstal profa\u0161istick\u00fdm pr\u016fkopn\u00edkem a vydal minim\u00e1ln\u011b p\u0159es 1 000 pr\u00e1zdn\u00fdch pas\u016f pro nacistick\u00e9 pohlav\u00e1ry. Evropa byla v chaosu, a tak po v\u00edt\u011bzstv\u00ed Spojenc\u016f se des\u00edtky tis\u00edc nacist\u016f sna\u017eilo prom\u00edchat s dal\u0161\u00edmi uprchl\u00edky, a za\u010dali pomoc\u00ed \u201ckrys\u00edch stezek\u201d ut\u00edkat z Evropy do Argentiny.
<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Evita a Juan Per\u00f3n b\u011bhem novoro\u010dn\u00edch oslav.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Juan Per\u00f3n toti\u017e doufal, \u017ee by Argentina mohla vyplnit mocensk\u00e9 vakuum po por\u00e1\u017ece nacistick\u00e9ho N\u011bmecka a st\u00e1t se tak v\u00fdznamn\u00fdm sv\u011btov\u00fdm hegemonem. Proto cht\u011bl pravd\u011bpodobn\u011b vyu\u017e\u00edt pen\u011bz uprchl\u00fdch nacistick\u00fdch pohlav\u00e1r\u016f a zku\u0161enost\u00ed jejich v\u011bdc\u016f.
<\/p>\n\n\n\n

Pr\u00e1v\u011b za pomoci n\u011bmeck\u00e9ho konstrukt\u00e9ra Kurta Tanka<\/strong> se poda\u0159ilo Argentin\u011b, jako prvn\u00ed zemi Latinsk\u00e9 Ameriky, vyrobit v roce 1950 prvn\u00ed proudovou st\u00edha\u010dku FMA IAe 33 Pulqui II. [2]<\/p>\n\n\n\n

T\u00edm v\u0161ak ambice Per\u00f3na nekon\u010dily. Zam\u011bstnal i podiv\u00ednsk\u00e9ho v\u011bdce Ronalda Richtera<\/strong>, kter\u00fd mu sl\u00edbil sestrojit atomovou bombu. Na tento projekt, nazvan\u00fd Huemul, dostal od Per\u00f3na obrovsk\u00e9 prost\u0159edky. A\u017e po n\u011bkolika letech se uk\u00e1zalo, \u017ee p\u0159edlo\u017een\u00e1 koncepce je nesmysln\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Vlak nadace Evy Per\u00f3nov\u00e9. Zde p\u0159epravuje prefabrikovan\u00e9 domy, oble\u010den\u00ed a dal\u0161\u00ed v\u011bci pro cel\u00e9 rodiny.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V roce 1946 u\u017e byla prvn\u00ed vlna pora\u017een\u00fdch fa\u0161ist\u016f zabydlen\u00e1 v nov\u00fdch argentinsk\u00fdch domech a za\u010dala financovat (jako projev d\u00edku za azyl) Per\u00f3novu prezidentskou kampa\u0148, kterou vyhr\u00e1l se svou ohromuj\u00edc\u00ed \u017eenou po boku. Evita se pomalu st\u00e1vala kultem, kter\u00e1 ost\u0159e rozd\u011blovala spole\u010dnost a stejn\u011b jako byla nen\u00e1vid\u011bn\u00e1, byla i milovan\u00e1. Je t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00e9, \u017ee Eva Per\u00f3n vystoupila do pop\u0159ed\u00ed, aby slou\u017eila jako osobn\u00ed vyslankyn\u011b gener\u00e1la Per\u00f3na k nacistick\u00e9mu podzem\u00ed. Rok po n\u00e1stupu prezidenta do \u00fa\u0159adu uskute\u010dnila svoji legend\u00e1rn\u00ed cestu do Evropy. <\/p>\n\n\n\n

Ov\u0161em mimo tento ofici\u00e1ln\u00ed v\u00fdlet Eva plnila je\u0161t\u011b jednu tajnou misi, kter\u00e1 p\u0159isp\u011bla k p\u016flstolet\u00ed n\u00e1siln\u00e9ho extremismu v Latinsk\u00e9 Americe. Mimo jin\u00e9 minim\u00e1ln\u011b pomohla v lep\u0161\u00ed koordinaci \u00fat\u011bk\u016f nacist\u016f do Argentiny. 6. \u010dervna 1947 odjela prvn\u00ed d\u00e1ma Argentiny na n\u00e1v\u0161t\u011bvu Evropy a nikoho asi nep\u0159ekvap\u00ed, \u017ee jej\u00ed prvn\u00ed kroky vedly do \u0160pan\u011blska.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Evita se setk\u00e1v\u00e1 s Francem. FOTOTECA JUANA LAB.ALVARO<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Generalissimo Franco<\/strong> – vzorov\u00fd model jej\u00edho man\u017eela a tak\u00e9 mentor – ji p\u0159iv\u00edtal se v\u0161emi poctami, hodn\u00e9 hlavy st\u00e1tu. Franco, a\u010dkoliv jeho \u0160pan\u011blsko bylo ve v\u00e1lce ofici\u00e1ln\u011b neutr\u00e1ln\u00ed, up\u0159ednost\u0148oval s\u00edly Osy (N\u011bmecka, It\u00e1lie a Japonska). D\u00edky tomu mohl pozd\u011bji po v\u00e1lce poskytnout \u00fato\u010di\u0161t\u011b nacistick\u00fdm pohlav\u00e1r\u016fm, kte\u0159\u00ed prchali z pora\u017een\u00e9 T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. Frankovo \u0160pan\u011blsko bylo d\u016fle\u017eit\u00e9 jako do\u010dasn\u00e1 skr\u00fd\u0161e pro nacisty, kte\u0159\u00ed vyklouzli Spojenc\u016fm a pot\u0159ebovali n\u011bjak\u00e9 bezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto, ne\u017e mohli pokra\u010dovat do c\u00edlov\u00fdch destinac\u00ed v Latinsk\u00e9 Americe nebo na St\u0159edn\u00edm v\u00fdchod\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Evita p\u0159i dal\u0161\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b. Otto Skorzeny po v\u00e1lce pracoval jako jej\u00ed t\u011blesn\u00e1 str\u00e1\u017e.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Evita se zde \u00fadajn\u011b tajn\u011b setkala s nacisty, pracuj\u00edc\u00edmi v programu ODESSA, organizace, kterou pomohl vytvo\u0159it a \u0159\u00eddit Otto Skorzeny<\/strong>. Tento legend\u00e1rn\u00ed velitel komanda speci\u00e1ln\u00edch operac\u00ed,  zn\u00e1m\u00fd svou jizvou na lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i, a tak\u00e9 d\u00edky osvobozen\u00ed Mussoliniho ze zajet\u00ed. M\u011bl opr\u00e1vn\u011bnou n\u00e1lepku \u201cnejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed mu\u017e v Evrop\u011b\u201d, a byl jedn\u00edm z Hitlerov\u00fdch obl\u00edben\u00fdch voj\u00e1k\u016f. <\/p>\n\n\n\n

V roce 1945 byl zadr\u017een spojeneck\u00fdm vojskem, ale b\u011bhem roku 1948 se mu poda\u0159ilo ze zajet\u00ed uprchnout. Existuj\u00ed indicie, \u017ee i ze zajet\u00ed mohl tuto organizaci \u0159\u00eddit prost\u0159ednictv\u00edm nacistick\u00fdch emisar\u016f. Tajemn\u00e1 ODESSA – Organizace b\u00fdval\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f SS, umo\u017enila v obdob\u00ed po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce mnoh\u00fdm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm SS uniknout potrest\u00e1n\u00ed, zajistila jim beztrestnost, pohodln\u00e9 \u017eivobyt\u00ed a pomohla tak\u00e9 obnovit fa\u0161istick\u00e9 hnut\u00ed v Ji\u017en\u00ed Americe. Skorzeny se \u00fadajn\u011b pod\u00edlel i na \u0159\u00edzen\u00ed dal\u0161\u00ed tajn\u00e9 organizace, nazvan\u00e9 Die Spinne (Pavouk), kter\u00e1 z \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 banky vy\u010derpala mili\u00f3ny dolar\u016f, aby mohla financovat p\u0159epravu uprchl\u00fdch nacist\u016f z Evropy do Argentiny. Po \u00fat\u011bku uprchl nejd\u0159\u00edve do \u0160pan\u011blska a odtud cestoval n\u011bkolikr\u00e1t do Buenos Aires. Tam se setkal s prezidentem Juanem Domingem Per\u00f3nem a stal se dokonce t\u011blesn\u00fdm str\u00e1\u017ecem jeho man\u017eelky Evy Per\u00f3nov\u00e9! O t\u00e9to pikantn\u00ed \u010d\u00e1sti historie se toho ve\u0159ejn\u011b mnoho nev\u00ed, nicm\u00e9n\u011b krom\u011b toho existuj\u00ed spekulace o jejich vz\u00e1jemn\u00e9m rom\u00e1nku.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Ministr S\u00fdrie Zeki Djabi na fotografii blahop\u0159eje Ev\u011b Peronov\u00e9 (1919-1952), man\u017eelce argentinsk\u00e9ho prezidenta Juana Per\u00f3na, k z\u00edsk\u00e1n\u00ed ceny S\u00fdrie za mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 z\u00e1sluhy. Casa de Gobierno, Buenos Aires. (Foto Keystone\/Getty Images)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed zast\u00e1vka v Evrop\u011b byla v t\u00e9 dob\u011b stejn\u011b p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e1. Charismatick\u00e1 kr\u00e1ska pokra\u010dovala do \u0158\u00edma, kde j\u00ed o\u010dek\u00e1val pape\u017e Pius XII. Vatik\u00e1n se v dob\u011b po ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky choval jako kl\u00ed\u010dov\u00e1 stanice, kter\u00e1 vyd\u00e1vala pad\u011blan\u00e9 dokumenty pro fa\u0161istick\u00e9 uprchl\u00edky. Samotn\u00fd pape\u017e Pius, a\u010dkoli si udr\u017eel diskr\u00e9tn\u00ed odstup od Hitlera, byl pova\u017eov\u00e1n za antikomunistu, sympatizuj\u00edc\u00edho s fa\u0161isty. O jeho p\u0159esn\u00e9 roli se dodnes historici p\u0159ou. <\/p>\n\n\n\n

Podle neov\u011b\u0159en\u00fdch zdroj\u016f byla v kv\u011btnu 1947 – tedy m\u011bs\u00edc p\u0159ed cestou Evity – vyd\u00e1na p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00e1 zpr\u00e1va argentinsk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 nazvala Vatik\u00e1n “nejv\u011bt\u0161\u00ed samostatnou organizac\u00ed, kter\u00e1 se pod\u00edlela na neleg\u00e1ln\u00edm pohybu emigrant\u016f”, v\u010detn\u011b mnoha nacist\u016f. Dokonce n\u011bkte\u0159\u00ed vedouc\u00ed ex-nacist\u00e9 pozd\u011bji ve\u0159ejn\u011b pod\u011bkovali Vatik\u00e1nu za jeho \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eitou pomoc.
<\/p>\n\n\n\n

Zaj\u00edmavou odbo\u010dkou byla n\u00e1v\u0161t\u011bva Evity v italsk\u00e9m m\u011bst\u011b Rapallo, pobl\u00ed\u017e Janova. Tady se toti\u017e setkala s Albertem Doderem<\/strong>, majitelem argentinsk\u00e9 n\u00e1kladn\u00ed lodn\u00ed flotily. Ten m\u011bl na starosti transport uprchl\u00edk\u016f p\u0159es oce\u00e1n. U\u017e 19. \u010dervna 1947, uprost\u0159ed Evitiny cesty po Evrop\u011b, prvn\u00ed z lod\u00ed jm\u00e9nem Santa Fe dorazila do p\u0159\u00edstavu v Buenos Aires a vypustila do nov\u00e9 zem\u011b stovky nov\u00fdch imigrant\u016f, mezi nimi \u0159adu nacist\u016f. Podle argentinsk\u00e9ho historika Jorge Camarasa<\/strong> v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolika letech Doderovy lod\u011b dopravily do Ji\u017en\u00ed Ameriky stovky nacist\u016f, v\u010detn\u011b t\u011bch nejhor\u0161\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010dinc\u016f, jako byl Mengele nebo Eichmann.<\/p>\n\n\n\n


Na argentinsk\u00e9m konci t\u00e9to plavby \u0159\u00eddil logistiku a z\u00e1le\u017eitosti t\u011bchto uprchl\u00edk\u016f Rodolfo Freude<\/strong>. Byl \u0161\u00e9fem vnit\u0159n\u00ed bezpe\u010dnosti a hlavn\u00ed mecen\u00e1\u0161 a patron Evity. Mimo to, byl tak\u00e9 soukrom\u00fdm tajemn\u00edkem Juana Per\u00f3na. Freud\u016fv otec, Ludwig, hr\u00e1l dal\u0161\u00ed kl\u00ed\u010dovou roli. Jako gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel spole\u010dnosti Banco Aleman Transatl\u00e1ntico v Buenos Aires vedl pro-nacistickou n\u011bmeckou komunitu v Argentin\u011b a vykon\u00e1val funkci spr\u00e1vce stovek milion\u016f \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch marek, kter\u00e9 vrchn\u00ed poradci Adolfa Hitlera poslali do Argentiny na sklonku v\u00e1lky.
<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Evita p\u0159i jednom ze sv\u00fdch emotivn\u00edch vystoupen\u00ed.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

4. srpna 1947 Evita se sv\u00fdm doprovodem zam\u00ed\u0159ila na sever, do \u017denevy. Tam se \u00fa\u010dastnila n\u011bkolika setk\u00e1n\u00ed s kl\u00ed\u010dov\u00fdmi osobami z nacistick\u00e9ho \u00fanikov\u00e9ho apar\u00e1tu. A tady to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt je\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed. Evitu uv\u00edtal \u0161v\u00fdcarsk\u00fd diplomat jm\u00e9nem Jacques Albert Cuttat<\/strong>. Evita poznala Cuttata, kdy\u017e pracoval na \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m vyslanectv\u00ed v Argentin\u011b od roku 1938 do roku 1946. Pozd\u011bji zve\u0159ejn\u011bn\u00e9 dokumenty centr\u00e1ln\u00ed banky Argentiny uk\u00e1zaly, \u017ee b\u011bhem v\u00e1lky \u0161v\u00fdcarsk\u00e1 centr\u00e1ln\u00ed banka a des\u00edtky \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch soukrom\u00fdch finan\u010dn\u00edch instituc\u00ed udr\u017eovaly podez\u0159el\u00e9 zlat\u00e9 \u00fa\u010dty Argentiny. Mezi dr\u017eiteli \u00fa\u010dtu byl i Jacques Albert Cuttat…
\u0160v\u00fdcarsk\u00e9 spisy obvinily Cuttata z veden\u00ed neopr\u00e1vn\u011bn\u00e9ho soukrom\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed a udr\u017eov\u00e1n\u00ed sporn\u00fdch kontakt\u016f se zn\u00e1m\u00fdmi nacisty. Navzdory t\u011bmto obvin\u011bn\u00edm, po sv\u00e9m n\u00e1vratu z Argentiny, ho \u0161v\u00fdcarsk\u00e1 vl\u00e1da pov\u00fd\u0161ila na \u0161\u00e9fa protokolu \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed slu\u017eby! <\/p>\n\n\n\n

Tuto funkci zast\u00e1val Cuttat p\u0159i setk\u00e1n\u00ed s Evou Per\u00f3novou. V jeho doprovodu potkala n\u011bkter\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00edky, ale setkala se i s ministrem zahrani\u010d\u00ed Maxem Petitpierrem a \u0161v\u00fdcarsk\u00fdm prezidentem Philippem Etteruem. Prezident Evitu v\u0159ele p\u0159iv\u00edtal a dokonce ji doprov\u00e1zel dal\u0161\u00ed den na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u201cbr\u00e1ny \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch Alp\u201d, m\u011bsta Luzern. <\/p>\n\n\n\n

\"\"
Ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159\u00ed v s\u00eddle nadace.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Dokumenty, kter\u00e9 popisuj\u00ed jej\u00ed \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 turn\u00e9, odhaluj\u00ed, \u017ee Evita vytv\u00e1\u0159ela obchodn\u00ed kontakty, kter\u00e9 by podpo\u0159ily nejen argentinsk\u00fd obchod, ale umo\u017enily i p\u0159esun Hitlerov\u00fdch stoupenc\u016f. Na soukrom\u00e9 recepci v hotelu “Baur au Lac” v Curychu, byla hostem “\u0160v\u00fdcarsko-argentinsk\u00e9ho institutu”. Na konferenci profesor William Dunkel, prezident institutu, oslovil publikum – v\u00edce ne\u017e 200 \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch bank\u00e9\u0159\u016f a podnikatel\u016f, v\u010detn\u011b Evy Per\u00f3nov\u00e9 – a pohovo\u0159il o skv\u011bl\u00fdch obchodn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech v Argentin\u011b. Pozd\u011bji zve\u0159ejn\u011bn\u00e9 \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 archivn\u00ed dokumenty osv\u011btlily, co bylo za t\u00edmto nad\u0161en\u00edm. Per\u00f3n\u016fv velvyslanec ve \u0160v\u00fdcarsku, Benito Llambi,<\/strong> uskute\u010dnil tajnou misi, aby vytvo\u0159il jakousi emigra\u010dn\u00ed slu\u017ebu, kter\u00e1 koordinovala \u00faniky nacist\u016f, zejm\u00e9na t\u011bch, kte\u0159\u00ed maj\u00ed v\u011bdeck\u00e9 dovednosti.
Llambi vedl tajn\u00e9 rozhovory s Henry Guisanem Jr.<\/strong>, \u0161v\u00fdcarsk\u00fdm agentem, kter\u00fd vyhled\u00e1val n\u011bmeck\u00e9 in\u017een\u00fdry, jen\u017e pracovali nap\u0159\u00edklad pro raketov\u00fd t\u00fdm Wernhera von Brauna<\/strong>. A byl to Guisan, kter\u00fd pr\u00fd nab\u00eddl Llambimu pl\u00e1ny n\u011bmeck\u00fdch raket “V2”. Guisan s\u00e1m emigroval do Argentiny, kde zalo\u017eil n\u011bkolik firem, specializuj\u00edc\u00ed se na n\u00e1kup vojensk\u00e9ho materi\u00e1lu! <\/p>\n\n\n\n

\"\"
Evita m\u011bla sv\u00e9 charisma a kr\u00e1su.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

I kdy\u017e p\u0159esn\u00e1 role Evity v nacistick\u00fdch krys\u00edch stezk\u00e1ch z\u016fst\u00e1v\u00e1 zast\u0159ena, jej\u00ed evropsk\u00e1 mise spojila kl\u00ed\u010dov\u00e9 body a postavy v t\u00e9to s\u00edti. Pomohla tak\u00e9 vyjasnit cestu k form\u00e1ln\u00edmu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed \u0161v\u00fdcarsko-argentinsko-nacistick\u00e9 spolupr\u00e1ce.
<\/p>\n\n\n\n

V Argentin\u011b zat\u00edm nad\u0161en\u00e9 novinov\u00e9 \u010dl\u00e1nky o evropsk\u00e9m turn\u00e9 dotv\u00e1\u0159ely Evitin obraz na ve\u0159ejnosti a stmelovaly jej\u00ed pov\u011bst superhv\u011bzdy. Byla milovan\u00e1 i obdivovan\u00e1 prost\u00fdmi lidmi. Na \u010dernob\u00edl\u00fdch z\u00e1b\u011brech jsou vid\u011bt argentinsk\u00e9 matky, jak k n\u00ed vztahuj\u00ed ruce a pod\u00e1vaj\u00ed j\u00ed sv\u00e9 d\u011bti, aby je pol\u00edbila. Krom\u011b ve\u0159ejn\u00e9ho ohlasu ji cesta tak\u00e9 p\u0159inesla bohatstv\u00ed, kter\u00fdm ji zahrnuli vd\u011b\u010dn\u00ed nacist\u00e9. A m\u011blo to i dal\u0161\u00ed pozitiva. Jej\u00ed man\u017eel byl v roce 1951 znovu zvolen prezidentem. Bylo to mo\u017en\u00e9 i d\u00edky finan\u010dn\u00ed podpo\u0159e pronacistick\u00fdch kruh\u016f. Tou dobou ji\u017e velk\u00e1 \u010d\u00e1st nacist\u016f byla pevn\u011b usazena v argentinsk\u00e9m vojensko-pr\u016fmyslov\u00e9m apar\u00e1tu.
<\/p>\n\n\n\n

Evita bohu\u017eel um\u00edr\u00e1 na rakovinu v \u010dervenci roku 1952 a to znamenalo konec \u017eiv\u00e9 legendy. A pravd\u011bpodobn\u011b i konec n\u011bkter\u00fdch nacistick\u00fdch nad\u011bj\u00ed. Jej\u00ed smrt zp\u016fsobila doslova pohromu mezi jej\u00edmi n\u00e1sledovn\u00edky. Byla kultem.
<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Evita na smrteln\u00e9 posteli hlasuje a h\u00e1z\u00ed sv\u016fj volebn\u00ed hlas do urny.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

P\u0159ed t\u00edm, ne\u017e zem\u0159ela, stihla nadiktovat svou posledn\u00ed politickou v\u016fli – (Testamento).[3] M\u00e1 se za to, \u017ee byla diktov\u00e1na b\u011bhem roku 1951 a byla dokon\u010dena n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed jej\u00ed smrt\u00ed. V n\u011bm se vyzn\u00e1v\u00e1 ze sv\u00fdch ide\u00ed argentinsk\u00e9mu lidu, a vzn\u00e1\u0161\u00ed n\u011bkter\u00e9 po\u017eadavky. Testament se podle jej\u00edho posledn\u00edho p\u0159\u00e1n\u00ed \u010detl ve\u0159ejn\u011b. Per\u00f3novy l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 z\u00e1znamy nazna\u010duj\u00ed, \u017ee v \u010dervnu 1952, tedy m\u011bs\u00edc p\u0159ed smrt\u00ed, j\u00ed mohla b\u00fdt provedena lobotomie. Ta m\u011bla zm\u00edrnit bolest a \u00fazkost, zp\u016fsobenou pokro\u010dilou rakovinou, av\u0161ak podle n\u011bkter\u00fdch odborn\u00edk\u016f mohla b\u00fdt lobotomie i sou\u010d\u00e1st\u00ed politick\u00e9ho spiknut\u00ed,  kdy se Juan Per\u00f3n sna\u017eil ovl\u00e1dnou jej\u00ed n\u00e1siln\u00e9, nevyzpytateln\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a uti\u0161il ji, aby zabr\u00e1nil ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce. Zda je na tom n\u011bco pravdy se u\u017e ale nikdy pravd\u011bpodobn\u011b nedozv\u00edme. Navzdory mo\u017en\u00fdm motiv\u016fm Evita zem\u0159ela 26. \u010dervence 1952 ve v\u011bku pouh\u00fdch 33 let.
<\/p>\n\n\n\n

P\u0159esto\u017ee m\u011bla nep\u0159\u00e1tele, kte\u0159\u00ed j\u00ed pohrdali a pova\u017eovali za megalomanku, miliony oby\u010dejn\u00fdch Argentinc\u016f ji milovalo a vid\u011bli ji jako sv\u011btici. Ne\u017e zem\u0159ela, argentinsk\u00fd kongres p\u0159iznal Ev\u011b Per\u00f3nov\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed titul \u201cDuchovn\u00ed v\u016fdce n\u00e1roda\u201d. Jej\u00ed st\u00e1tn\u00ed poh\u0159eb byl hodn\u00fd kr\u00e1lovny a stovky pla\u010d\u00edc\u00edch lid\u00ed st\u00e1lo p\u0159ed prezidentov\u00fdm domem a truchlilo s kv\u011btinami v rukou. B\u011bhem poh\u0159bu do\u0161lo k obrovsk\u00fdm st\u00e1vk\u00e1m, stovky lid\u00ed st\u00e1ly frontu, aby mohly spat\u0159it jej\u00ed t\u011blo vystaven\u00e9 na ministerstvu pr\u00e1ce, a \u0159\u00edk\u00e1 se, \u017ee jej\u00ed poh\u0159eb byl nejdra\u017e\u0161\u00ed  v argentinsk\u00e9 historii.

<\/p>\n\n\n\n

Mezit\u00edm za\u010dala hore\u010dn\u00e1 honba za jej\u00edm jm\u011bn\u00edm. Evitin bratr, a dnes bychom \u0159ekli \u201cstr\u00e1\u017ece jej\u00edho medi\u00e1ln\u00edho obrazu,\u201d Juan Duarte<\/strong>, odjel do \u0160v\u00fdcarska, aby tam p\u00e1tral po ukryt\u00fdch aktivech. Po n\u00e1vratu do Argentiny byl Duarte nalezen mrtv\u00fd ve sv\u00e9m byt\u011b. \u00da\u0159ady nikdy nezjistily, zda byl Duarte zavra\u017ed\u011bn, nebo sp\u00e1chal sebevra\u017edu, a to i navzdory tomu, \u017ee jeho \u0161vagr kontroloval policii – a nebo mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto.
<\/p>\n\n\n\n

Kr\u00e1tce po smrti Evity byly vytvo\u0159eny pl\u00e1ny na vybudov\u00e1n\u00ed pam\u00e1tn\u00edku na jej\u00ed po\u010dest. Kola kultu osobnosti se dala do pohybu. Pam\u00e1tn\u00edk, kter\u00fd m\u011bl p\u0159edstavovat sochu \u010dlov\u011bka zastupuj\u00edc\u00edho chudinu, m\u011bl b\u00fdt v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e Socha Svobody. Evitino t\u011blo m\u011blo b\u00fdt ulo\u017eeno v z\u00e1kladn\u011b pam\u00e1tn\u00edku a vystaveno pro ve\u0159ejnost. Zat\u00edmco byl pam\u00e1tn\u00edk budov\u00e1n, jej\u00ed balz\u00e1movan\u00e9 t\u011blo bylo vystaveno v b\u00fdval\u00e9 kancel\u00e1\u0159i budovy ministerstva pr\u00e1ce t\u00e9m\u011b\u0159 dva roky. Ov\u0161em p\u0159ed dokon\u010den\u00edm pomn\u00edku byla Per\u00f3nova vl\u00e1da svr\u017eena vojenskou juntou. Per\u00f3n musel velmi rychle opustit zemi a nebyl schopen u\u010dinit opat\u0159en\u00ed pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed Evitina t\u011bla.
Org\u00e1ny nov\u00e9ho veden\u00ed rychle odstranily t\u011blo Evity z dohledu. S per\u00f3nismem musel b\u00fdt konec, a tak od roku 1955 a\u017e do roku 1971 vojensk\u00e1 diktatura p\u0159\u00edsn\u011b z\u00e1k\u00e1zala jak\u00e9koliv p\u0159ipom\u00ednky o Per\u00f3novi nebo Evit\u011b.  Stalo se nez\u00e1konn\u00e9 nejen m\u00edt doma obrazy Juana nebo Evy Per\u00f3nov\u00e9, ale nesm\u011blo se o nich ani ve\u0159ejn\u011b mluvit. Juan Per\u00f3n uprchl do exilu ve \u0160pan\u011blsku, kde \u017eil jako host gener\u00e1la Franca. S velkou pravd\u011bpodobnost\u00ed m\u011bl Per\u00f3n p\u0159\u00edstup k n\u011bkter\u00fdm z tajn\u00fdch \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch \u00fa\u010dt\u016f sv\u00e9 mrtv\u00e9 \u017eeny, proto\u017ee si mohl dovolit luxusn\u00ed \u017eivotn\u00ed styl. <\/p>\n\n\n\n

V roce 1971 argentinsk\u00e1 junta prozradila, \u017ee t\u011blo Evity bylo poh\u0159beno v krypt\u011b v Mil\u00e1n\u011b v It\u00e1lii pod jm\u00e9nem \u201cMar\u00eda Maggi\u201d. Brzy nato bylo t\u011blo exhumov\u00e1no a vr\u00e1ceno Juanu Per\u00f3novi do jeho exilu v Madridu. Vzhledem k tomu, \u017ee jej\u00ed t\u011blo bylo po\u0161kozeno b\u011bhem transportu a skladov\u00e1n\u00ed, bylo nutn\u00e9 mrtvolu om\u00fdt a vy\u010desat vlasy a restaurovat n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti t\u011bla. Pot\u00e9 m\u011bl Juan Per\u00f3n mrtvolu Evity n\u011bjak\u00fd \u010das v j\u00eddeln\u011b sv\u00e9ho domu.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1973 Juan Per\u00f3n znovu z\u00edskal v Argentin\u011b \u00fa\u0159ad hlavy st\u00e1tu, spole\u010dn\u011b s jeho t\u0159et\u00ed \u017eenou Isabelou, jako jeho v\u00edceprezidentkou. Spekuluje se, \u017ee na v\u00edt\u011bzstv\u00ed se mohly pod\u00edlet tak\u00e9 pen\u00edze ze \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch \u00fa\u010dt\u016f, kter\u00e9 umo\u017enily Per\u00f3n\u016fv kr\u00e1tk\u00fd n\u00e1vrat k moci. <\/p>\n\n\n\n

\"\"
Restaurov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch \u010d\u00e1sti t\u011bla Evity.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Mrtvola Evity se tak kone\u010dn\u011b po 16 letech mohla znovu vr\u00e1tit do Buenos Aires. Av\u0161ak Per\u00f3n um\u00edr\u00e1 pouh\u00fd rok po n\u00e1stupu do funkce v roce 1974, a zanech\u00e1v\u00e1 za sebou tajemstv\u00ed Evitina nacistick\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. Po jeho smrti se mrtvola Evity na chv\u00edli objevuje, vystavena vedle sv\u00e9ho mu\u017ee, jeho\u017e smrt dodnes prov\u00e1z\u00ed jedno morbidn\u00ed tajemstv\u00ed. Dodnes se toti\u017e nevysv\u011btlilo, kdo a pro\u010d u\u0159\u00edzl a odnesl z Per\u00f3nova t\u011bla po jeho smrti ob\u011b pa\u017ee? Evita byla nakonec definitivn\u011b poh\u0159bena v roce 1976, ve velmi dob\u0159e zabezpe\u010den\u00e9 hrobce sv\u00e9 rodiny na h\u0159bitov\u011b La Recoleta v Buenos Aires…<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Po smrti Juana Per\u00f3na byla na \u010das ob\u011b t\u011bla um\u00edst\u011bna vedle sebe.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V t\u00e9m\u017ee roce arm\u00e1da znovu svrhla Per\u00f3novu posledn\u00ed man\u017eelku Isabel, kter\u00e1 se ujala moci po jeho smrti a za\u010dalo obdob\u00ed naz\u00fdvan\u00e9 tak\u00e9 jako \u0160pinav\u00e1 v\u00e1lka. Paradoxn\u011b, kult Evity po jej\u00ed smrti nad\u00e1le vzkv\u00e9tal. Modl\u00e1\u0159stv\u00ed oslepilo jej\u00ed n\u00e1sledovn\u00edky, kte\u0159\u00ed zapomn\u011bli na jej\u00ed flirtov\u00e1n\u00ed s nacisty. St\u00e1rnouc\u00ed fa\u0161ist\u00e9 v Argentin\u011b dos\u00e1hli toho, v co doufali strat\u00e9gov\u00e9 z organizace ODESSA. Nacist\u00e9 v Argentin\u011b udr\u017eeli Hitlerovy pochodn\u011b ho\u0159\u00edc\u00ed, z\u00edskali nov\u00e9 stoupence v region\u00e1ln\u00edch ozbrojen\u00fdch sil\u00e1ch, a p\u0159edali jim pokro\u010dil\u00e9 poznatky o mu\u010den\u00ed a operac\u00edch smrti. Stovky levicov\u00fdch student\u016f a odbor\u00e1\u0159\u016f pat\u0159ily mezi ob\u011bti neofa\u0161istick\u00e9 argentinsk\u00e9 junty, kter\u00e1 zah\u00e1jila svoji \u0160pinavou v\u00e1lku v roce 1976. Kdy\u017e junta za\u010dala svou “v\u00e1lku bez hranic” proti levici i jinde v Latinsk\u00e9 Americe, vyu\u017e\u00edvala nacisty jako poradce a instruktory. Mezi nimi byl i Klaus Barbie, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u201c\u0158ezn\u00edk z Lyonu\u201d, kter\u00fd se usadil v Bol\u00edvii, a pom\u00e1hal mimo jin\u00e9 p\u0159i dopaden\u00ed Ernesta \u201cChe\u201d Guevary. Nacistick\u00e9 podzem\u00ed st\u00e1lo i za vznikem tzv. Operace Kondor, kter\u00e1 umo\u017e\u0148ovala uprchl\u00fdm nacist\u016fm voln\u011b p\u0159ech\u00e1zet mezi jednotliv\u00fdmi st\u00e1ty Ji\u017en\u00ed Ameriky.
<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Rodinn\u00e1 hrobka na h\u0159bitov\u011b La Recoleta v Buenos Aires.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Z v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch informaci je patrn\u00e9, \u017ee Evitina role byla v argentinsk\u00e9 spole\u010dnosti naprosto v\u00fdjime\u010dn\u00e1. Ona a jej\u00ed man\u017eel, gener\u00e1l Juan Per\u00f3n, polo\u017eili z\u00e1klady pro krvav\u00e9 o\u017eiven\u00ed fa\u0161ismu v Latinsk\u00e9 Americe v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech minul\u00e9ho stolet\u00ed. Argentinsk\u00fd prezident po v\u00e1lce a kolapsu fa\u0161istick\u00e9 Osy m\u011bl jist\u00e9 megalomansk\u00e9 ambice a cht\u011bl Argentinu prudce posunout na sv\u011btov\u00e9 v\u00fdslun\u00ed. Evita cestovala tis\u00edce kilometr\u016f, aby garantovala bezpe\u010d\u00ed a otev\u0159enou n\u00e1ru\u010d nacist\u016fm\u2026. Av\u0161ak dnes u\u017e si v\u011bt\u0161ina lid\u00ed na Evitu vzpomene jen d\u00edky p\u00edsni, kter\u00e1 si z\u00edskala srdce v\u0161ech.
<\/p>\n\n\n\n

\n