{"id":25,"date":"2020-02-01T00:10:00","date_gmt":"2020-01-31T23:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=25"},"modified":"2020-01-26T12:26:13","modified_gmt":"2020-01-26T11:26:13","slug":"chan-chan-nejvetsi-staroveke-mesto-sveta","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2020\/02\/01\/chan-chan-nejvetsi-staroveke-mesto-sveta\/","title":{"rendered":"Chan Chan – nejv\u011bt\u0161\u00ed starov\u011bk\u00e9 m\u011bsto sv\u011bta"},"content":{"rendered":"\n

P\u0159i vysloven\u00ed jm\u00e9na Peru si v\u011bt\u0161ina lid\u00ed jako prvn\u00ed vybav\u00ed kulturu Ink\u016f a jejich nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed pam\u00e1tku a tak\u00e9 jeden z div\u016f sv\u011bta – Machu Picchu<\/em>. Pak si mo\u017en\u00e1 vzpomene je\u0161t\u011b na Cuzco a jezero Titicaca. A samoz\u0159ejm\u011b hlavn\u00ed m\u011bsto Lima, kam dosedaj\u00ed mezikontinent\u00e1ln\u00ed lety. Jen\u017ee Peru je fantastick\u00e1 pokladnice star\u00fdch kultur, z nich\u017e Inkov\u00e9 byli pouze jedn\u011bmi z mnoha a tak je nutn\u00e9 pohovo\u0159it i o jin\u00fdch kultur\u00e1ch, ne\u017e jen o t\u00e9 nejslavn\u011bj\u0161\u00edch z nich.<\/strong><\/span><\/p>\n\n\n\n

Vydejme se proto na sever zem\u011b, kter\u00fd pat\u0159\u00ed k opom\u00edjen\u00fdm m\u00edst\u016fm a je pro evropsk\u00e9ho turistu t\u00e9m\u011b\u0159 nezn\u00e1m\u00fd i p\u0159esto, \u017ee m\u00e1 mnoho co nab\u00eddnout.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Z p\u0159epln\u011bn\u00e9 a auty ucpan\u00e9 Limy vyr\u00e1\u017e\u00edme po slavn\u00e9 panamerick\u00e9 d\u00e1lnici na sever, proj\u00ed\u017ed\u00edme provinci\u00ed Ancash<\/strong> a pokra\u010dujeme d\u00e1le a\u017e do provincie La Libertad<\/strong> s hlavn\u00edm m\u011bstem Trujillo<\/strong>. N\u00e1zev znamen\u00e1 svoboda a tato provincie si ji zaslou\u017eila t\u00edm, \u017ee zde byla vyhl\u00e1\u0161ena nez\u00e1vislost na \u0160pan\u011blsku o rok d\u0159\u00edve, ne\u017e se tak pr\u00e1voplatn\u011b stalo. Cestou toho nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 k vid\u011bn\u00ed, pou\u0161tn\u00ed krajinu st\u0159\u00eddaj\u00ed mal\u00e1 puebla a tak pokud nelet\u00edte, vyplat\u00ed se zaplatit no\u010dn\u00ed autobus, nebo\u0165 jako v\u0161echny vzd\u00e1lenosti v Ji\u017en\u00ed Americe i tato p\u0159ekra\u010duje \u010dasov\u011b osm hodin j\u00edzdy.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Co je pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka na severu zem\u011b nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed? Je to p\u0159edev\u0161\u00edm star\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed Chim\u016f.<\/strong><\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Obr. 1 \u010c\u00e1st p\u016fvodn\u00edch zd\u00ed m\u011bsta. Foto: St\u011bhule, T.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Kultura Chim\u016f se nach\u00e1zela v \u00fadol\u00ed Moche<\/strong>, na p\u016fli cesty mezi letoviskem Huanchaco<\/strong> a hlavn\u00edm m\u011bstem provincie Trujillo. Jedn\u00e1 se o civilizaci star\u0161\u00ed, ne\u017e byla civilizace inck\u00e1, v\u0161eobecn\u011b se uv\u00e1d\u00ed jej\u00ed vrchol n\u011bkdy kolem roku 800 n.l. a z\u00e1nik kolem roku 1400 n.l., kdy byla \u0159\u00ed\u0161e anektov\u00e1na rozp\u00ednaj\u00edc\u00ed se Inckou \u0159\u00ed\u0161\u00ed.<\/span>
Jejich hlavn\u00ed m\u011bsto Chan Chan<\/em> (v jazyce Muchik Jang-Jang<\/em>, “slunce slunce”) je p\u0159edkolumbovsk\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b, kompletn\u011b postaven\u00e9 z hlin\u011bn\u00fdch cihel tzv. adobe. V dob\u011b sv\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho rozmachu zde \u017eilo a\u017e 100 tis\u00edc lid\u00ed. Podle legendy nalezen\u00e9 v anonymn\u00ed kronice, napsan\u00e9 v roce 1604 \u0161pan\u011blsk\u00fdm letopiscem, se zde vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee Chan Chan zalo\u017eil vl\u00e1dce Tacaynamo<\/strong>, kter\u00fd p\u0159i\u0161el z mo\u0159e se svoj\u00ed flotilou \u010dlun\u016f, se v\u0161emi bojovn\u00edky a kr\u00e1lovskou dru\u017einou. Byl prvn\u00edm svrchovan\u00fdm vl\u00e1dcem Chan Chan,<\/em> m\u011bsta, kter\u00e9 ve sv\u00e9 dob\u011b bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm centrem kultury Chim\u00fa. V\u00ed se, \u017ee m\u011bl syna jm\u00e9nem Guacricaur,<\/em> kter\u00fd vl\u00e1dl po n\u011bm a ten m\u011bl op\u011bt syna jm\u00e9nem \u00d1ancempinco<\/em>. Celkov\u011b zde bylo deset kr\u00e1l\u016f t\u00e9to dynastie. Posledn\u00ed Minchancaman<\/em> byl pora\u017een Inky, kte\u0159\u00ed m\u011bsto dobyli. Archeologick\u00e9 nalezi\u0161t\u011b se rozkl\u00e1d\u00e1 na plo\u0161e p\u0159ibli\u017en\u011b 20 \u010dtvere\u010dn\u00edch kilometr\u016f a od roku 1986 je pod ochranou UNESCO. Centr\u00e1ln\u00ed oblast je tvo\u0159ena souborem 10 zd\u011bn\u00fdch hradeb (tzv. “pevnost\u00ed”) a dal\u0161\u00edch pyramid. Z\u00e1kladn\u00ed soubor, p\u0159\u00edstupn\u00fd pro turisty, se rozkl\u00e1d\u00e1 na plo\u0161e p\u0159ibli\u017en\u011b 6 kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch. Zbytek se skl\u00e1d\u00e1 z mnoha mal\u00fdch, \u0161patn\u011b udr\u017eovan\u00fdch staveb, chodn\u00edk\u016f, kan\u00e1l\u016f, zd\u00ed a h\u0159bitov\u016f.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Historick\u00e9 souvislosti<\/strong><\/span><\/p>\n\n\n\n

Pod\u00edv\u00e1me se te\u010f trochu zp\u00e1tky do historie. N\u011bkdy kolem roku 700 n.l., v obdob\u00ed Moche V.<\/strong> na severn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Peru vznikaj\u00ed nov\u00e1 m\u011bsta, kde nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed stavbou nen\u00ed jen tradi\u010dn\u00ed slavnostn\u00ed pyramida, ale velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed budov a m\u00edstnost\u00ed, obklopen\u00fdch vysok\u00fdmi zdmi (“skalisky”), kter\u00e9 jsou napojen\u00e9 na nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti s\u00eddli\u0161t\u011b. P\u0159\u00edkladem je nap\u0159\u00edklad velk\u00e9 m\u011bsto Pampa Grande<\/strong>, v nedalek\u00e9m \u00fadol\u00ed Lambayeque<\/strong> nebo m\u011bsto Galindo<\/strong> v samotn\u00e9m \u00fadol\u00ed Moche.<\/em><\/span><\/p>\n\n\n\n

Pokud tato m\u011bsta nav\u0161t\u00edv\u00edte, tak je t\u0159eba si zde pov\u0161imnout d\u016fle\u017eitosti velk\u00fdch zd\u011bn\u00fdch hradeb, kter\u00e9 poskytovaly ochranu budov\u00e1m, ur\u010den\u00fdch pro administrativn\u00ed a ritu\u00e1ln\u00ed funkce. Dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem, ji\u017e pon\u011bkud vzd\u00e1len\u00fdm, ale ze stejn\u00e9ho obdob\u00ed, jsou m\u011bsta Cajamarquilla<\/strong> a Pachacamac<\/strong> na centr\u00e1ln\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed (ob\u011b v bl\u00edzkosti Limy). Vzhledem k jeho velk\u00e9mu rozsahu a d\u016fle\u017eitosti tohoto bohat\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho m\u011bsta, Chan Chan<\/em> byl v z\u00e1jmu cestovatel\u016f a badatel\u016f po cel\u00e1 stalet\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b je t\u0159eba poznamenat, \u017ee zm\u00ednky a odkazy na toto m\u00edsto najdeme hlavn\u011b ve velmi star\u00fdch dokladech.<\/span>
Pozd\u011bji, po dobyt\u00ed \u0160pan\u011blskem, jsou zm\u00ednky \u010d\u00edm d\u00e1l vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed, nebo odkazuj\u00ed na Chan Chan<\/em> jako na z\u0159\u00edceninu. Proto se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee po dobyt\u00ed Inck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, Chan Chan<\/em> (jednu dobu velk\u00fd rival m\u011bsta Cusco) byl vydrancov\u00e1n a zni\u010den (p\u0159ibli\u017en\u011b kolem roku 1470), a kdy\u017e p\u0159i\u0161el \u0161pan\u011blsk\u00fd dobyvatel Pizarro v roce 1532, toto m\u011bsto bylo jen bled\u00fdm odrazem jeho star\u00e9ho lesku, nepatrn\u00e9ho politick\u00e9ho a ekonomick\u00e9ho v\u00fdznamu, obydlen\u00e9 jen m\u00e1lo lidmi. B\u011bhem obdob\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9ho m\u00edstokr\u00e1lovstv\u00ed (1532 – 1821) byl Chan Chan n\u011bkolikr\u00e1t poni\u010den, nebo\u0165 hleda\u010di poklad\u016f v\u011b\u0159ili, \u017ee v jeho zdech je skryt velk\u00fd poklad zlata a st\u0159\u00edbra.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Teprve v devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed spole\u010dn\u011b s obnovou v\u011bdy se toto m\u011bsto stalo p\u0159edm\u011btem akademick\u00e9ho z\u00e1jmu a badatel\u00e9 jako Rivero, Tshudi, Hutchinson, Middendorf <\/em>nebo Bandelier<\/em> zmapovali a popsali jeho p\u016fvod a p\u0159em\u00fd\u0161leli, jak\u00fdm zp\u016fsobem asi \u017eili lid\u00e9, kte\u0159\u00ed Chan Chan os\u00eddlili. Ve dvac\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed se stala archeologie v\u011bdou a v\u00fdzkumn\u00edci archeologov\u00e9 z\u00edskali celou \u0159adu poznatk\u016f o peru\u00e1nsk\u00e9 minulosti.<\/span>
Mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed archeology, kte\u0159\u00ed zkoumali Chan Chan,<\/em> pat\u0159\u00ed Bennett, Kosos <\/em>nebo Mackey.<\/em><\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Obr. 2 Vnit\u0159n\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed. Foto: St\u011bhule, T.<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Popis m\u011bsta<\/strong><\/span>
J\u00e1dro Chan Chan<\/em> se skl\u00e1d\u00e1 z 10 “pevnost\u00ed” pojmenovan\u00fdch po velk\u00fdch hradb\u00e1ch, uvnit\u0159 kter\u00fdch je mnoho men\u0161\u00edch staveb, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edch mal\u00e1 zd\u011bn\u00e1 m\u011bsta, z nich\u017e 9 staveb m\u00e1 \u0159adu spole\u010dn\u00fdch rys\u016f. P\u0159i pohledu ze severu a po sm\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek byly stavby pojmenov\u00e1ny jako Squier, Gran Chim\u00fa, Bandelier, Uhle, Chayhuac, Tschudi, Rivero, Laberinto, Tello <\/em>a Velarde.<\/em> N\u00e1zvy jsou odvozeny podle p\u0159edstav badatel\u016f, kte\u0159\u00ed si stavby pojmenovali podle sv\u00fdch pocit\u016f z tohoto prad\u00e1vn\u00e9ho m\u011bsta. Jako p\u0159\u00edklad velikosti je nutn\u00e9 zm\u00ednit citadelu Rivero,<\/em> kter\u00e1 zab\u00edr\u00e1 plochu 8,7 hektar\u016f, nebo Gran Chimu<\/em> (nejv\u011bt\u0161\u00ed) s plochou 22,1 hektar\u016f. Ostatn\u00ed maj\u00ed v pr\u016fm\u011bru kolem 14 hektar\u016f.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Zp\u016fsob, jak\u00fdm je Chan Chan<\/em> organizov\u00e1n, odr\u00e1\u017e\u00ed skute\u010dnost, \u017ee zde byl siln\u00fd tlak na stratifikaci, \u017ee zde existoval kastovn\u00ed syst\u00e9m s r\u016fzn\u00fdmi spole\u010densk\u00fdmi t\u0159\u00eddami, kter\u00e9 zab\u00edraly r\u016fzn\u00e9 oblasti a r\u016fzn\u00e9 stavby vyu\u017e\u00edvaly pro svoje vlastn\u00ed pot\u0159eby. Nap\u0159\u00edklad citadely jsou chr\u00e1n\u011bny vysokou zd\u00ed a maj\u00ed jedin\u00fd p\u0159\u00edstup, usnad\u0148uj\u00edc\u00ed kontrolu vstup\u016f. Krom\u011b centra m\u011bsta, m\u016f\u017eeme naj\u00edt v organizaci Chan Chanu dv\u011b dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 lokality na jihu a na z\u00e1pad\u011b, kde jsou drobn\u00e9 lepen\u00e9 stavby, nazvan\u00e9 “slumy” a komplexn\u011bj\u0161\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b ur\u010den\u00e9 pro bohat\u0161\u00ed vrstvu. Nakonec je zde rozpt\u00fdlena \u0159ada struktur, jako jsou sklady, silnice, pyramidy, h\u0159bitovy, p\u0159\u00edkopy, propadl\u00e9 zahrady (“huachaques”) a hr\u00e1ze.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Citadel, jak ji\u017e bylo zm\u00edn\u011bno, je deset a je velice pozoruhodn\u00e9, \u017ee nejm\u00e9n\u011b dev\u011bt z nich (krom\u011b jedn\u00e9, nazvan\u00e9 Tella<\/em>), maj\u00ed stejn\u00e9 form\u00e1ln\u00ed charakteristick\u00e9 vlastnosti, nap\u0159\u00edklad:<\/span><\/p>\n\n\n\n

\u2022 jsou obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho tvaru<\/span>
\u2022 jsou orientov\u00e1ny na sever \/ jih<\/span>
\u2022 jsou rozd\u011bleny do t\u0159\u00ed sektor\u016f<\/span>
\u2022 maj\u00ed pozoruhodn\u011b vysok\u00fd stupe\u0148 pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed stavby<\/span>
\u2022 hlavn\u00ed vchod se nach\u00e1z\u00ed na sever.<\/span>
\u2022 Vnit\u0159n\u00ed interi\u00e9ry jsou z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti podobn\u00e9<\/span>
\u2022 Jsou v nich audien\u010dn\u00ed m\u00edstnosti, n\u00e1dr\u017ee a studn\u011b a poh\u0159ebn\u00ed rampy.<\/span>
Vnit\u0159ek je organizov\u00e1n na 3 sektory: Severn\u00ed, St\u0159edn\u00ed a Ji\u017en\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Severn\u00ed je \u010dtvercov\u00fd, tvo\u0159\u00ed ho n\u00e1dvo\u0159\u00ed s lavi\u010dkami (n\u00edzk\u00e9 z\u00eddky, kter\u00e9 lze vyu\u017e\u00edt k sezen\u00ed), kter\u00e9 jsou po jeho obvodu, s p\u0159\u00edstupem k ji\u017en\u00edmu sektoru, kam vede mal\u00fd sklon. Budovy shora v p\u016fdorysu maj\u00ed tvar do “U”, a mohly b\u00fdt ur\u010deny jako s\u00eddlo osoby s vy\u0161\u0161\u00ed funkc\u00ed v administraci m\u011bsta.<\/span><\/p>\n\n\n\n

V centr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti se nach\u00e1z\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed koncentrace staveb ur\u010den\u00fdch pro skladov\u00e1n\u00ed v\u00fdrobk\u016f. Krom\u011b toho zde jsou \u201epoh\u0159ebn\u00ed plo\u0161iny\u201c, mal\u00fd n\u00edzkopodla\u017en\u00ed komol\u00fd jehlan, ve kter\u00e9m byl poh\u0159ben n\u011bjak\u00fd vy\u0161\u0161\u00ed funkcion\u00e1\u0159. V\u011bt\u0161ina z t\u011bchto plo\u0161in byla zbour\u00e1na v prvn\u00edch letech \u0161pan\u011blsk\u00e9 invaze (po roku 1532), a\u010dkoli je mo\u017en\u00e9, \u017ee takov\u00e9 ni\u010den\u00ed za\u010dalo ji\u017e bezprost\u0159edn\u011b po dobyt\u00ed inck\u00fdmi vojsky.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Ji\u017en\u00ed sektor byl z\u0159ejm\u011b bez oplocen\u00ed, ale d\u00edky archeologick\u00fdm vykop\u00e1vk\u00e1m v\u00edme, \u017ee existovaly stavby z materi\u00e1l\u016f podl\u00e9haj\u00edc\u00edch zk\u00e1ze. Tato oblast byla obytn\u00e1, kde se nach\u00e1zely kuchyn\u011b a lo\u017enice. Byla zde m\u00edsta, kde se nach\u00e1zela studna, je\u017e z\u00e1sobovala tekouc\u00ed vodou v\u0161echny obyvatele citadely.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Obr.3 S\u00fdpky uvnit\u0159 m\u011bstsk\u00fdch hradeb. Foto: St\u011bhule, T.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Elitn\u00ed architektonick\u00e9 komplexy se nach\u00e1z\u00ed mimo m\u011bsto. Budovy se velmi li\u0161\u00ed ve velikosti a kvalit\u011b. Nicm\u00e9n\u011b, opakuj\u00ed se u nich n\u011bkter\u00e9 charakteristick\u00e9 rysy, jako jsou terasy, j\u00edmky, studny, stavebn\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed a vnit\u0159n\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed. Slou\u017eily nejen jako obydl\u00ed, ale tak\u00e9 pro \u010dinnosti veden\u00ed m\u011bsta. Obyvatel\u00e9 t\u011bchto komplex\u016f m\u011bli podobn\u00e9 nebo souvisej\u00edc\u00ed \u010dinnosti s vlastn\u00edky pevnost\u00ed, i kdy\u017e m\u011bli mnohem men\u0161\u00ed politick\u00fd a hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdznam. M\u011bsto Chan Chan<\/em> bylo pova\u017eov\u00e1no za m\u00edsto slo\u017een\u00e9 z velk\u00fdch chr\u00e1m\u016f a monument\u00e1ln\u00edch staveb, ale bylo zde i velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed dom\u016f se \u0161patnou konstrukc\u00ed, n\u011bco jako slumy (jednoduch\u00e9 domky pro chud\u00e9).<\/span><\/p>\n\n\n\n

Americk\u00fd archeolog John Topic<\/strong>, kter\u00fd studoval tyto stavby dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee slumy, kter\u00e9 se nach\u00e1zely na okraj\u00edch m\u011bsta (na jihu a z\u00e1padu), byly zcela odli\u0161n\u00e9, ne\u017e architektura budov elity. Jsou to stavby, charakteristick\u00e9 pro velk\u00e9 aglomerace a nen\u00ed v nich patrn\u00fd \u017e\u00e1dn\u00fd po\u0159\u00e1dek nebo pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed. Budovy jsou postaveny z obl\u00e1zkov\u00fdch zd\u00ed 50 cm vysok\u00e9, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad pro do\u0161kov\u00e9 zdi (sl\u00e1ma, bahno) se st\u0159echami ze stejn\u00e9ho materi\u00e1lu, podep\u0159en\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00fdmi vidlicemi. Uvnit\u0159 byly objeveny d\u016fkazy o fungov\u00e1n\u00ed dom\u00e1cnost\u00ed, jako jsou kamna, valcha a u\u017eitkov\u00e1 keramika.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Ale to nen\u00ed jedin\u00fd d\u016fkaz obydlen\u00ed prost\u00fdmi obyvateli. Ti se zde pod\u00edleli na v\u00fdrob\u011b textilu, opracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva, zlata a st\u0159\u00edbra. D\u016fkazy jsou tak po\u010detn\u00e9, \u017ee m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee v\u011bt\u0161ina obyvatel slumu se v\u011bnovala t\u011bmto \u010dinnostem. Z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed vodou v Chan Chan<\/em> zaji\u0161\u0165ovalo v\u00edce ne\u017e 140 studn\u00ed, v nich\u017e 60% bylo v historick\u00e9 oblasti (m\u011bsta) a 12% na p\u0159edm\u011bst\u00ed (pro elity a b\u011b\u017en\u00e9 obyvatele), kde p\u0159eb\u00fdvalo v\u00edce 90% z celkov\u00e9ho po\u010dtu obyvatel.<\/span><\/p>\n\n\n\n

M\u011bsto bylo postaveno z m\u00edstn\u00edho materi\u00e1lu. Zdi citadely byly postaveny na kamenn\u00fdch z\u00e1kladech s bl\u00e1tem, \u0161ir\u0161\u00ed u z\u00e1kladny a u\u017e\u0161\u00ed v horn\u00ed \u010d\u00e1sti. V\u00fdpl\u0148 st\u011bn, rampy a plo\u0161iny, tvo\u0159ily rozbit\u00e9 cihly, spolu se zeminou, kameny a jin\u00fdmi ne\u010distotami. D\u0159evo bylo pou\u017eito na sloupky a p\u0159eklady. Tak\u00e9 pou\u017e\u00edvali r\u00e1kos. St\u0159echy byly vyrobeny ze sv\u00e1zan\u00fdch trs\u016f sl\u00e1my. Jednou z v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 mohou sou\u010dasn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci obdivovat nejv\u00edce, je kr\u00e1sa, rozmanitost a mno\u017estv\u00ed reli\u00e9f\u016f, zdob\u00edc\u00edch st\u011bny n\u00e1dvo\u0159\u00ed a chodeb uvnit\u0159 citadel. Dekorativn\u00ed motivy byly nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed r\u016fzn\u00e9 geometrick\u00e9 kombinace (p\u0159edev\u0161\u00edm mo\u0159sk\u00e9 vlny a s\u00edt\u011b), ale jsou zde tak\u00e9 vyobrazeni pt\u00e1ci a ryby. Podle archeologa Kolata<\/em>, nebyl Chan Chan<\/em> postaven n\u00e1hle. V prvn\u00ed f\u00e1zi bylo postaveno j\u00e1dra tvo\u0159en\u00e9 stavbami Chayhuac<\/strong> a Uhle<\/strong>. V\u00fdstavba pak pokra\u010dovala na z\u00e1pad\u011b. V druh\u00e9 etap\u011b byly postaveny budovy a prostory na severu a na z\u00e1pad\u011b. V t\u0159et\u00ed f\u00e1zi bylo postaveno 5 zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch pevnost\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Pod\u00edvejte se jak vypad\u00e1 Chan Chan<\/em> dnes na kr\u00e1tk\u00e9m videu:<\/span><\/p>\n\n\n\n