{"id":252,"date":"2019-12-21T00:10:00","date_gmt":"2019-12-20T23:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=252"},"modified":"2019-12-06T12:42:35","modified_gmt":"2019-12-06T11:42:35","slug":"skoncil-hitler-v-jizni-americe","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2019\/12\/21\/skoncil-hitler-v-jizni-americe\/","title":{"rendered":"Mohl Hitler skon\u010dit v Ji\u017en\u00ed Americe?"},"content":{"rendered":"\n

K naps\u00e1n\u00ed \u010dl\u00e1nku m\u011b p\u0159ivedl jeden rozhovor, kter\u00fd jsem vedl p\u0159ed \u010dasem v Peru. Jen p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli je dobr\u00e9 d\u00e1vat do n\u00e1zvu \u010dl\u00e1nku otazn\u00edk. Z m\u00e9ho pohledu by se hodilo sp\u00ed\u0161 napsat: Hitler skon\u010dil v Ji\u017en\u00ed Americe. Podle nejnov\u011bji zve\u0159ejn\u011bn\u00fdch dokument\u016f FBI z roku 2014 se to stalo t\u00e9m\u011b\u0159 jistotou.<\/strong><\/span><\/p>\n\n\n\n


Kolikr\u00e1t jste ji\u017e sly\u0161eli a \u010detli \u2013 Hitler nezem\u0159el sebevra\u017edou 30. dubna 1945, ale n\u011bjak se mu poda\u0159ilo uniknout. Nejprve letadlem do \u0160pan\u011blska, kter\u00e9 bylo ve v\u00e1lce ofici\u00e1ln\u011b neutr\u00e1ln\u00ed a kde vl\u00e1dl caudillo Franco, s n\u00edm\u017e sd\u00edlel Hitler stejnou my\u0161lenku fa\u0161ismu. Odtud d\u00e1le do p\u0159\u00edstavu Vigo a odtud pak v ponorce do n\u011bjak\u00e9ho tajn\u00e9ho \u00fato\u010di\u0161t\u011b. M\u00e1 se za to, \u017ee n\u011bjakou dobu mohl pob\u00fdvat i v tajupln\u00e9 vile Winter na Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrovech. O tom v\u00edce v m\u00e9m jin\u00e9m \u010dl\u00e1nku – <\/span><\/wp-block><\/span>Bylo na Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrovech tajn\u00e9 doup\u011b nacist\u016f<\/a>? M\u00e1lokdo toti\u017e v\u00ed, \u017ee po kapitulaci N\u011bmecka i nad\u00e1le fungovaly ponorky a sm\u011ble vyu\u017e\u00edvaly \u0161pan\u011blsk\u00e9 p\u0159\u00edstavy.<\/span><\/wp-block><\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Vila Winter, p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 s\u00eddlo nacist\u016f ve \u0160pan\u011blsku. Byl i zde Adolf Hitler?<\/span><\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Ta st\u0159\u00edzliv\u011bj\u0161\u00ed varianta hovo\u0159\u00ed o \u00fat\u011bku do Argentiny<\/strong>, ta divo\u010dej\u0161\u00ed a\u017e o Antarktid\u011b<\/strong>\u2026 Druhou mo\u017enost v\u0161ak osobn\u011b pokl\u00e1d\u00e1m za pon\u011bkud v\u00fdst\u0159edn\u00ed.<\/span>
Ano, n\u011bkolikr\u00e1t jsme o tom \u010detli, sly\u0161eli a vid\u011bli v dokument\u00e1rn\u00edch i hran\u00fdch filmech. V\u00edme tedy, \u017ee \u0159ada nacistick\u00fdch pohlav\u00e1r\u016f opravdu v Ji\u017en\u00ed Americe zmizela. Ale pro n\u00e1s, oby\u010dejn\u00e9 Evropany konce 20. a za\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed, je to t\u00e9ma mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9 a taky i tro\u0161ku fantastick\u00e9.<\/span>
Jak to asi prob\u00edhalo? Mo\u017en\u00e1 jako sc\u00e9n\u00e1\u0159 n\u011bjak\u00e9ho \u0161pion\u00e1\u017en\u00edho filmu – tajupln\u00e9 sch\u016fzky, v\u00fdm\u011bna fale\u0161n\u00fdch doklad\u016f n\u011bkde v parc\u00edch nebo v kav\u00e1rn\u00e1ch\u2026Jak to vlastn\u011b fungovalo doopravdy pro v\u011bt\u0161inu \u201coby\u010dejn\u00fdch\u201d nacist\u016f? Leteck\u00e1 doprava tehdy nefungovala, tak\u017ee lo\u010f. Kudy a jak? Pod jakou vlajkou se plavila? Nemuseli jen do Argentiny, ale t\u0159eba d\u00e1l, a\u017e do Peru a jinam? D\u00edky centralizovan\u00fdm vl\u00e1d\u00e1m nebyl tehdy probl\u00e9m (a ani dnes nen\u00ed) schovat se na dlouhou dobu n\u011bkde mimo hlavn\u00ed body civilizace.<\/span>
Kdy\u017e se mluv\u00ed o t\u011bch, co zmizeli v Ji\u017en\u00ed Americe, p\u0159edstav\u00edme si, kdy\u017e ne rovnou Adolfa Hitlera, tak zlo\u010dince jako Adolfa Eichmanna, kter\u00e9ho se alespo\u0148 jako jednoho z m\u00e1la, poda\u0159ilo chytit Izraelc\u016fm.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Smrt Hitlera byla ozn\u00e1mena v novin\u00e1ch. Na sn\u00edmku tehdej\u0161\u00ed Daily Mail.<\/span><\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Vr\u00e1t\u00edm se op\u011bt na za\u010d\u00e1tek, pro\u010d o tom v\u0161em p\u00ed\u0161i. N\u00e1m\u011bt k t\u011bmto \u00favah\u00e1m mi poskytl rozhovor se \u017eenou, jej\u00ed\u017e babi\u010dka \u017eila v severn\u00ed oblasti Peru, v mal\u00e9m m\u011bste\u010dku na pob\u0159e\u017e\u00ed. Vypr\u00e1v\u011bla, \u017ee na konci v\u00e1lky, kter\u00e1 se Peru nijak nedotkla, p\u0159ijeli do tohoto zapadl\u00e9ho m\u011bste\u010dka (jm\u00e9no z\u00e1m\u011brn\u011b neuv\u00e1d\u00edm) n\u011bjac\u00ed lid\u00e9, a skoupili cel\u00fd blok dom\u016f. Nikdo se na nic neptal, nikomu to nep\u0159i\u0161lo divn\u00e9. Za nimi dojelo mnoho dal\u0161\u00edch lid\u00ed i s rodinami. Koupen\u00e9 domy p\u0159estav\u011bli na obchody a za\u0159\u00eddili si zde sv\u00e9 firmy. Dnes jsou z jejich potomk\u016f milion\u00e1\u0159i a v m\u011bste\u010dku najdete jejich stopy na ka\u017ed\u00e9m kroku. Ano, mo\u017en\u00e1 u\u017e tu\u0161\u00edte – byli to N\u011bmci. Ale kdo skute\u010dn\u011b byli tito lid\u00e9?<\/span>
Nikdo z m\u011bste\u010dka tehdy nev\u011bd\u011bl, co se v Evrop\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b d\u011blo, a pro\u010d vlastn\u011b tihle N\u011bmci museli z Evropy odej\u00edt. Mnoz\u00ed Peru\u00e1nci to nev\u00ed dodnes a p\u0159\u00edli\u0161 je to nezaj\u00edm\u00e1. Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka je pro n\u011b asi tak vzd\u00e1len\u00e1 jako pro n\u00e1s p\u011bstov\u00e1n\u00ed pomeran\u010d\u016f. Tak\u00e9 v\u00edte, \u017ee to jde, ale podrobnosti u\u017e nem\u00e1te. P\u0159edstavte si d\u0159evn\u00ed dobu, kdy neexistoval internet, televize, noviny zachytily jen nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 ud\u00e1losti. Dodnes jsou na sv\u011bt\u011b oblasti, kde internet nepoznali, a kde jsou lid\u00e9 prakticky od\u0159\u00edznut\u00ed od zdroj\u016f informaci. O to hor\u0161\u00ed to bylo v roce 1945.<\/span>
Nav\u00edc i dnes, pokud se jich zept\u00e1m na druhou sv\u011btovou v\u00e1lku, maj\u00ed informace velmi, velmi (pokud budu korektn\u00ed) zkreslen\u00e9 a omezen\u00e9. V podstat\u011b se pr\u016fm\u011brn\u00e1 znalost d\u00e1 shrnout do v\u011bty – zahynulo p\u0159i n\u00ed hodn\u011b lid\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n

O \u00farovni z\u00e1kladn\u00edho \u0161kolstv\u00ed a v\u00fduce historie se nebudu rozepisovat. K tomu se dostanu t\u0159eba n\u011bkdy jindy. Vid\u011bl jsem osobn\u011b, jak na k\u0159i\u017eovatce zastavila motorka s chlap\u00edkem, kter\u00fd m\u011bl na hlav\u011b n\u011bmeckou p\u0159ilbu se svastikou. Nem\u011bl s t\u00edm v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m a krom\u011b m\u011b ani nikdo dal\u0161\u00ed. V\u00e1lka je minula.<\/span>
Jist\u00e9 je, \u017ee N\u011bmecko m\u00e1 po cel\u00e9 Ji\u017en\u00ed Americe po\u0159\u00e1d dobr\u00fd zvuk – jako vzor dokonalosti a d\u016fkladnosti. Mo\u017en\u00e1 je to podv\u011bdom\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed m\u00edt po\u0159\u00e1dek i doma, kde \u010dasto nen\u00ed. Pokud vedle sebe postav\u00edte dva v\u00fdrobky – jeden bude nap\u0159\u00edklad \u010desk\u00fd a druh\u00fd n\u011bmeck\u00fd, tak Peru\u00e1nec s\u00e1hne po n\u011bmeck\u00e9m. Kdy\u017e tam postav\u00edte v\u00fdrobek z USA a n\u011bmeck\u00fd, tak bude chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161let…<\/span><\/p>\n\n\n\n

Kdo byli tedy tito lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se onoho dne objevili na severu Peru v tomto m\u011bste\u010dku? Jak ta star\u00e1 pan\u00ed \u0159ekla, i kdyby tam bydlel samotn\u00fd Hitler, nikoho by to nezaj\u00edmalo, proto\u017ee by ho nikdo z oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed nepoznal a nikdo by nev\u011bd\u011bl, kdo to v\u016fbec je. Nav\u00edc je t\u0159eba br\u00e1t v potaz, \u017ee jeho podoba v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e mohla b\u00fdt zm\u011bn\u011bna (a velmi pravd\u011bpodobn\u011b byla, minim\u00e1ln\u011b byl bez sv\u00e9ho kn\u00edrku).<\/span>
Lid\u00e9 dodnes zde maj\u00ed \u010dasto \u00fapln\u011b jin\u00e9 starosti, ne\u017e my v rozmazlen\u00e9 Evrop\u011b. \u010cas a hodnoty jsou zde tro\u0161i\u010dku jinde.<\/span>
Je to \u0161okuj\u00edc\u00ed?<\/span>
Kolik takov\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f us\u00eddlen\u00ed z\u00e1hadn\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f tehdy po Ji\u017en\u00ed Americe bylo? My zn\u00e1me jen ty jednotlivce, ale nebyli to jen oni, byly to cel\u00e9 rodiny a p\u0159\u00edbuzn\u00ed – koho vlastn\u011b? Dozorc\u016f v koncentr\u00e1c\u00edch nebo jin\u00fdch masov\u00fdch vrah\u016f? Oby\u010dejn\u00fdch nacist\u016f, kte\u0159\u00ed vyu\u017e\u00edvali rozs\u00e1hl\u00e9 s\u00edt\u011b n\u011bmeck\u00fdch usedl\u00edk\u016f, svoje kontakty z dob je\u0161t\u011b p\u0159ed v\u00e1lkou? Nev\u00edme, a ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee u\u017e to asi nikdy nezjist\u00edme.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Je tak\u00e9 pravda, \u017ee ne v\u0161ichni p\u0159ist\u011bhovalci se tak ukr\u00fdvali. N\u011bkte\u0159\u00ed se ochotn\u011b dali do slu\u017eeb tehdej\u0161\u00edch mocn\u00fdch. Zvl\u00e1\u0161\u0165 otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e m\u011bli N\u011bmci u argentinsk\u00e9ho prezidenta Juana Per\u00f3na. Tam mu nejen dopomohli k prvn\u00ed proudov\u00e9 st\u00edha\u010dce v Ji\u017en\u00ed Americe [1], ale dokonce mu slibovali i jadern\u00e9 zbran\u011b\u2026 (viz. projekt Huemul). [2]<\/span>
Ale i jinde se nacisti\u010dt\u00ed zlo\u010dinci dali do slu\u017eeb m\u00edstn\u00edch policejn\u00edch a arm\u00e1dn\u00edch slo\u017eek k potla\u010dov\u00e1n\u00ed opozice.<\/span>
V Chile, pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Parral, existovala kolonie n\u011bmeck\u00fdch imigrant\u016f, nazvan\u00e1 Colonia Dignidad<\/strong>, veden\u00e1 b\u00fdval\u00fdm nacistick\u00fdm d\u016fstojn\u00edkem Paulem Sch\u00e4ferem [3]. Fungovala a\u017e do 70. let a slou\u017eila k mu\u010den\u00ed politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Trosky nacistick\u00e9 ponorky. Najde se n\u011bkdy u b\u0159eh\u016f Argentiny ?<\/span><\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt i v\u00e1le\u010dn\u00fd zlo\u010dinec Klaus Barbie [4,5], kter\u00fd v roce 1955 vyu\u017eil nacistick\u00e9 tajn\u00e9 s\u00edt\u011b, tzv. programu Odessa a utekl p\u0159ed sv\u00fdmi pron\u00e1sledovateli do Bol\u00edvie. Zde p\u0159ijal jm\u00e9no Altman a nav\u00e1zal spolupr\u00e1ci s dal\u0161\u00edmi nacistick\u00fdmi uprchl\u00edky. Po p\u0159evratu v Bol\u00edvii v roce 1964 se dostal a\u017e do \u010dela spole\u010dnosti Transmar\u00edtima. Po krachu t\u00e9to spole\u010dnosti v roce 1971 uprchl do Peru, kde v\u0161ak dlouho nevydr\u017eel. Pot\u00e9, co bylo jeho jm\u00e9no zve\u0159ejn\u011bno v tisku, uprchl op\u011bt do Bol\u00edvie. Francie n\u011bkolikr\u00e1t \u017e\u00e1dala o jeho vyd\u00e1n\u00ed, ale v\u017edy z toho se\u0161lo. Tato privilegovan\u00e1 situace se zm\u011bnila a\u017e s p\u0159\u00edchodem nov\u00e9 vl\u00e1dy prezidenta Silese Suazeho, kter\u00fd nechal deportovat Barbieho do Francie, chv\u00edli po tom, co byl zat\u010den za podvod.<\/span>
Pak je zde Josef Mengele [5], tento sadistick\u00fd experiment\u00e1tor, kter\u00e9ho dostihla smrt v Braz\u00edlii. Lovec nacist\u016f Simon Wiesenthal<\/strong> a Hermann Langbein p\u00e1trali a zjistili z ve\u0159ejn\u00fdch z\u00e1znam\u016f, \u017ee Mengele po rozvodu uvedl svoji adresu v Buenos Aires [6], [7] . Prost\u0159ednictv\u00edm ofici\u00e1ln\u00edch org\u00e1n\u016f z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka po\u017e\u00e1dali o vyd\u00e1n\u00ed. Ze strany Braz\u00edlie v\u0161ak p\u0159i\u0161lo zam\u00edtav\u00e9 stanovisko, proto\u017ee uprchl\u00edk ji\u017e \u017eil na jin\u00e9 adrese, ne\u017e bylo uvedeno v dokumentech.<\/span><\/p>\n\n\n\n

A tak by se dalo pokra\u010dovat po cel\u00e9m kontinent\u011b. A o kolika jin\u00fdch se ani nev\u00ed, \u017ee v\u016fbec existovali?<\/span><\/p>\n\n\n\n

Jist\u00e9 tedy je, \u017ee v Ji\u017en\u00ed Americe existovala s\u00ed\u0165 vybudovan\u00e1 z p\u016fvodn\u00edch n\u011bmeck\u00fdch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f. M\u016f\u017eeme ji naz\u00fdvat \u201ckrys\u00ed stezkou\u201d. M\u011bla dost pen\u011bz a v\u00fdbornou organizaci, kter\u00e1 zaji\u0161\u0165ovala ve\u0161ker\u00fd servis pro uprchl\u00e9 nacisty. Byl to takov\u00fd pl\u00e1n B, kter\u00fd byl financov\u00e1n \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159ed v\u00fdsledn\u00fdm koncem v\u00e1lky.<\/span>
Mysl\u00edte, \u017ee t\u00edmto \u00fakolem takov\u00e1 organizace skon\u010dila a rozpustila se? Nebo funguje i dnes? A co p\u0159\u00edpadn\u011b d\u011bl\u00e1? Financuje politick\u00e9 figury a vyd\u011bl\u00e1v\u00e1 pen\u00edze?<\/span><\/p>\n\n\n\n

Ov\u0161em o pobytu Adolfa Hitlera se spekuluje u\u017e d\u00e1vno. [8] Kdy\u017e se \u00fat\u011bk mohl poda\u0159it vcelku bez probl\u00e9m\u016f men\u0161\u00edm krys\u00e1m, pro\u010d by to ta nejv\u011bt\u0161\u00ed z nich nemohla zvl\u00e1dnout taky? N\u011bmci jsou dodnes punti\u010dk\u00e1\u0159i, maj\u00ed v\u0161echno promy\u0161len\u00e9, a bez pap\u00edru neud\u011blaj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 nic. \u017de by neexistoval tajn\u00fd pl\u00e1n, jak dostat v\u016fdce ven z Berl\u00edna? Tomu se mi nechce v\u011b\u0159it. V\u017edy\u0165 u\u017e od bitvy u Kurska jen ustupovali a tak m\u011bli cel\u00e9 2 roky na to, aby se p\u0159ipravili na mo\u017en\u00fd konec.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Tak\u00e9 pochyby o Hitlerov\u011b smrti panuj\u00ed u\u017e velmi dlouho. T\u011bsn\u011b po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce by takov\u00e9 pochyby p\u016fsobily jako vzpruha r\u016fzn\u00fdch wehrwolf\u016f a dal\u0161\u00edch fanatick\u00fdch nacist\u016f, a tak se tato ot\u00e1zka rad\u011bji neotv\u00edrala. Ale 20 let po v\u00e1lce, v roce 1965, byl n\u00e1hle vystaven zatyka\u010d na Adolfa Hitlera, spolu s portr\u00e9ty, jak by v t\u00e9 dob\u011b vypadal. [9]<\/span><\/p>\n\n\n\n

O tajemn\u00e9m s\u00eddlu Inalco<\/strong> v zapadl\u00e9 argentinsk\u00e9 oblasti Villa la Angostura se rovn\u011b\u017e tvrd\u00ed, \u017ee tam do\u017eil Adolf Hitler [10]. S jeho mo\u017enostmi v t\u00e9 dob\u011b bych v tom nevid\u011bl probl\u00e9m. Co je zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee Inalco m\u00e1 v perimetru kolem domu vytvo\u0159en\u00e1 kontroln\u00ed stanovi\u0161t\u011b se st\u0159\u00edlnami\u2026 Pro\u010d asi? Pro\u010d v Patagonii? O tomto dom\u011b a v\u00edce o jeho historii nap\u00ed\u0161u n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, proto\u017ee je to taky velice zaj\u00edmav\u00e9 t\u00e9ma.<\/span>
Stejnou v\u011bc tvrd\u00ed nap\u0159\u00edklad i argentinsk\u00fd spisovatel Abel Basti [11]. Podtrhuje, \u017ee b\u011bhem vl\u00e1dy Per\u00f3na (1946-1955), Hitler \u017eil na p\u0159edm\u011bst\u00ed m\u011bsta Bariloche (Villa la Angostura) pod jm\u00e9nem, kter\u00e9 nen\u00ed zcela z\u0159ejm\u00e9. Nej\u010dast\u011bji padaj\u00ed jm\u00e9na Adolf Sch\u00fctelmayor nebo Kurt Bruno Kirchner. Ale pravd\u011bpodobn\u011b jich bylo v\u00edc.<\/span>
Po svr\u017een\u00ed Per\u00f3na v roce 1955, tento po\u017e\u00e1dal paraguaysk\u00e9ho dikt\u00e1tora Alfredo Stroessnera, aby poskytl azyl Hitlerovi v Paraguayi, kde podle autora Hitler zem\u0159el 5. \u00fanora 1971. Jeho ostatky byly pr\u00fd poh\u0159beny v krypt\u011b star\u00e9ho podzemn\u00edho bunkru, pod dne\u0161n\u00ed budovou modern\u00edho hotelu.<\/span><\/p>\n\n\n\n

A\u0165 je to tak \u010di jinak, podle dokument\u016f, kter\u00e9 byly odtajn\u011bny americkou FBI, Adolf Hitler mohl p\u0159e\u017e\u00edt druhou sv\u011btovou v\u00e1lku a uprchnout do Ji\u017en\u00ed Ameriky ihned po p\u00e1du nacistick\u00e9ho N\u011bmecka.<\/span>
V tomto mohu doporu\u010dit skv\u011bl\u00fd seri\u00e1l nazvan\u00fd \u201cHon na Hitlera\u201d [12]. T\u00fdm vy\u0161et\u0159ovatel\u016f, veden\u00fd zku\u0161en\u00fdm veter\u00e1nem CIA Bobem Baerem [13] a vy\u0161et\u0159ovatelem v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f Johnem Cencichem rozkl\u00ed\u010duje nov\u00e9 dokumenty FBI [14]. Tato dv\u011b jm\u00e9na vn\u00e1\u0161ej\u00ed do p\u0159\u00edpadu zku\u0161enosti z praxe a nov\u00fd pohled na celou problematiku.<\/span>
Pokud v\u00e1s tedy t\u00e9ma zaj\u00edm\u00e1, garantuji, \u017ee budete s nap\u011bt\u00edm sledovat ka\u017edou epizodu. Uvid\u00edte nacistick\u00e1 doupata v Argentin\u011b nebo hled\u00e1n\u00ed t\u00e9 posledn\u00ed ponorky, kter\u00e1 m\u011bla Hitlera na m\u00edsto p\u0159epravit. Uvid\u00edte postoje m\u00edstn\u00edch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f, kte\u0159\u00ed dodnes odm\u00edtaj\u00ed cokoliv sd\u011blit a reaguj\u00ed podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. C\u00edlem je zjistit, zda notoricky zn\u00e1m\u00fd dikt\u00e1tor skute\u010dn\u011b p\u0159e\u017eil v\u00e1lku a zorganizoval jedno z nejtajemn\u011bj\u0161\u00edch zmizen\u00ed novodob\u00fdch d\u011bjin. Budete z toho dostate\u010dn\u011b v \u0161oku.<\/span>
Za sebe, po rozhovorech a vypt\u00e1v\u00e1n\u00ed se m\u00edstn\u00edch na t\u00e9ma nacist\u016f a druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, si mysl\u00edm, \u017ee se mu to poda\u0159ilo…<\/span><\/p>\n\n\n\n

Trailer k dokumentu v AJ:<\/span><\/p>\n\n\n\n