{"id":2784,"date":"2019-06-01T00:10:53","date_gmt":"2019-05-31T22:10:53","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=2784"},"modified":"2019-05-27T22:28:01","modified_gmt":"2019-05-27T20:28:01","slug":"zahada-kolem-lidi-bile-pleti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2019\/06\/01\/zahada-kolem-lidi-bile-pleti\/","title":{"rendered":"Z\u00e1hada kolem lid\u00ed b\u00edl\u00e9 pleti"},"content":{"rendered":"\n<p class=\"wp-block-paragraph\" style=\"font-size:17px\"><strong>U\u017e v&nbsp;dob\u011b Kry\u0161tofa Kolumba se objevitel\u00e9 Ameriky setk\u00e1vali s&nbsp;n\u00e1znaky toho, \u017ee nejsou prvn\u00edmi osobami b\u00edl\u00e9 pleti, s&nbsp;nimi\u017e se n\u011bkter\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9 kmeny setkaly. A tento fakt mimo jin\u00e9 potvrzovaly i \u010detn\u00e9 legendy, kter\u00e9 p\u0159e\u017eily a\u017e do sou\u010dasnosti. Jedn\u00edm z&nbsp;nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch odkaz\u016f na postavy sv\u011btl\u00e9 pleti a sv\u011btl\u00fdch vlas\u016f je prastar\u00e1 pov\u011bst Ink\u016f o lidech z&nbsp;nebes, kte\u0159\u00ed po n\u011bkolik stolet\u00ed ovl\u00e1dali peru\u00e1nsk\u00e9 severn\u00ed Andy. Posledn\u00ed z&nbsp;nich byli \u00fadajn\u011b pora\u017eeni Inky zhruba p\u0159ed p\u016flkou tis\u00edcilet\u00ed. <\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Obavy Ink\u016f z&nbsp;moci b\u00edl\u00fdch lid\u00ed byly natolik siln\u00e9, \u017ee se sna\u017eili vymazat ve\u0161ker\u00e9 stopy po jejich existenci. Ni\u010dili jejich m\u011bsta, hroby, kulturn\u00ed poz\u016fstatky. Proto tak\u00e9 archeologov\u00e9 dlouh\u00e9 roky ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u00e1trali po jak\u00fdchkoliv p\u0159ipom\u00ednk\u00e1ch t\u011bchto legend\u00e1rn\u00edch postav z&nbsp;nebes. <\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Teprve celkem ned\u00e1vno zaznamenali badatel\u00e9 viditeln\u00fd \u00fasp\u011bch, a to v&nbsp;oblasti, jej\u00ed\u017e podm\u00ednky podle slov objevitele <strong>Dr. Petera Lerche<\/strong> p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed peklo.[1] Strm\u00e9 st\u011bny, hlubok\u00e9 propasti, neust\u00e1l\u00e9 de\u0161t\u011b &#8211; to v\u0161e navozuje p\u0159edstavu, \u017ee tady lid\u00e9 prost\u011b \u017e\u00edt nemohli. N\u011bmeck\u00e1 v\u00fdprava zde ve v\u00fd\u0161ce asi 2000 metr\u016f nad mo\u0159em na vrcholku t\u0159\u00edsetmetrov\u00e9 st\u011bny na\u0161la prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed hrob. V&nbsp;j\u00e1m\u011b o rozm\u011brech asi 2 x 4,5 metru zasypan\u00e9 b\u00edl\u00fdm j\u00edlem objevili p\u011bt kulovit\u00fdch rakv\u00ed, kter\u00e9 byly z\u010d\u00e1sti ze d\u0159eva, z\u010d\u00e1sti i jak\u00e9si plachtoviny. Mumifikovan\u00e9 postavy uvnit\u0159 jsou podrobov\u00e1ny anal\u00fdze, kter\u00e1 m\u00e1 prok\u00e1zat p\u016fvod mrtv\u00fdch. A tak se nask\u00fdt\u00e1 ot\u00e1zka &#8211; m\u016f\u017ee se jednat o p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky tajemn\u00e9ho \u201clidu z&nbsp;nebes\u201d?<br><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Jedna z&nbsp;hypot\u00e9z uva\u017euje i o tom, ne\u0161lo-li v&nbsp;souvislosti se sv\u011btl\u00fdmi lidmi o potomky F\u00e9ni\u010dan\u016f \u010di Kartaginc\u016f, kte\u0159\u00ed objevili americk\u00fd kontinent d\u00e1vno p\u0159ed Kolumbem. Ale stejnou prioritu mohli teoreticky m\u00edt i Vikingov\u00e9, i kdy\u017e v&nbsp;jejich p\u0159\u00edpad\u011b je uva\u017eov\u00e1no sp\u00ed\u0161e o v\u00fdchodn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed Severn\u00ed Ameriky. Nicm\u00e9n\u011b nap\u0159\u00edklad kmen Chachapoy\u016f, kter\u00fd ob\u00fdval vrcholky And, m\u011bl tak\u00e9 sv\u011btlou ple\u0165, kr\u00e1sn\u00e9 \u017eeny a jejich stavby byly podobn\u011b kruhov\u00e9, jako stav\u011bli Vikingov\u00e9\u2026[1]<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Kanadsk\u00fd badatelsk\u00fd p\u00e1r Flem-Athov\u00fdch op\u00edr\u00e1 svou teorii o z\u00e1nik Atlantidy a z\u00e1hadn\u00e9 mapy, kter\u00e9 se objevily v&nbsp;16.&nbsp;stolet\u00ed a jsou zn\u00e1my pod n\u00e1zvem <strong>Oronteus Fineaus<\/strong>.[2]<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Plat\u00f3n situoval zni\u010den\u00ed Atlantidy do roku 9600 p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem a kanad\u0161t\u00ed badatel\u00e9 p\u0159isuzuj\u00ed jej\u00ed zk\u00e1zu ledovci z&nbsp;Antarktidy, kter\u00fd sklouzl z&nbsp;kontinentu do mo\u0159e. Na uv\u00e1d\u011bn\u00fdch map\u00e1ch je toti\u017e Antarktida, pro sv\u011bt objevena a\u017e v&nbsp;roce 1820, zobrazovan\u00e1 je\u0161t\u011b s&nbsp;poho\u0159\u00edmi, n\u00ed\u017einami a \u0159ekami nepokryt\u00fdmi ledem. Nav\u00edc je um\u00edst\u011bna podstatn\u011b severn\u011bji, \u017ee se tak\u0159ka dot\u00fdk\u00e1 Ji\u017en\u00ed Ameriky.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Jestli\u017ee tedy Atlantida existovala v&nbsp;t\u011bchto zem\u011bpisn\u00fdch poloh\u00e1ch a jej\u00ed civilizace byla tak vysp\u011bl\u00e1, ur\u010dit\u011b dok\u00e1zala p\u0159edv\u00eddat ony obrovsk\u00e9 geologick\u00e9 zm\u011bny s&nbsp;posunem kontinent\u016f. Kam by se ohro\u017een\u00ed Atlan\u0165an\u00e9 tedy uch\u00fdlili? Nepochybn\u011b na vrcholky vysok\u00fdch hor! \u017de by oni byli lidmi z&nbsp;nebes? Rozhodn\u011b je tato teorie zaj\u00edmav\u00e1. Tak\u00e9 soudce Monzon ve slu\u017eb\u00e1ch \u0161pan\u011blsk\u00fdch dobyvatel\u016f ve sv\u00fdch spisech ze 16.&nbsp;stolet\u00ed p\u00ed\u0161e o v\u00fdpov\u011bd\u00edch star\u00fdch Indi\u00e1n\u016f z&nbsp;oblasti Nazca. Ti \u00fadajn\u011b udr\u017eovali kontakt s&nbsp;malou skupinou lid\u00ed, \u017eij\u00edc\u00edch vysoko v&nbsp;hor\u00e1ch a naz\u00fdvanou Viracochas. K&nbsp;jejich obydl\u00ed stav\u011bli cesty a uct\u00edvali je jako polobohy. A pr\u00e1v\u011b indi\u00e1nsk\u00e9 kmeny, kter\u00e9 jsou spojov\u00e1ny se vznikem obrovsk\u00fdch obrazc\u016f na n\u00e1horn\u00ed plo\u0161in\u011b Nazca, poh\u0159b\u00edvaly sv\u00e9 mrtv\u00e9 ve skr\u010den\u00e9 poloze vysoko nad strm\u00fdch horsk\u00fdch \u0161t\u00edt\u016f. Ale jen st\u011b\u017e\u00ed lze odvodit, kdo p\u0159evzal \u010d\u00ed zp\u016fsob. Za slepou uli\u010dku je rovn\u011b\u017e pova\u017eov\u00e1na hypot\u00e9za, spojuj\u00edc\u00ed lidi z&nbsp;nebes s&nbsp;obyvateli na b\u0159ez\u00edch jezera Titicaca, le\u017e\u00edc\u00edho 4000 metr\u016f vysoko v&nbsp;bol\u00edvijsk\u00fdch And\u00e1ch. Zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed ale je, \u017ee zdej\u0161\u00ed nalezen\u00e9 stopy nejstar\u0161\u00edch rolnick\u00fdch kultur z&nbsp;doby zhruba 9600 let p\u0159ed n.l., se kryj\u00ed s&nbsp;dobou z\u00e1niku Atlantidy. <\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Uruov\u00e9, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed uprost\u0159ed jezera, p\u0159i\u0161li na kontinent p\u0159es Beringovu \u00fa\u017einu u\u017e n\u011bkdy v&nbsp;\u00e9\u0159e lovc\u016f mamut\u016f. \u0158\u00edkaj\u00ed o sob\u011b: Nejsme lid\u00e9, jsme p\u0159edch\u016fdci lid\u00ed a jsme star\u0161\u00ed ne\u017e slunce. [3] <br>Ov\u0161em zaj\u00edmav\u00fd je i chr\u00e1mov\u00fd sloup, vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed z&nbsp;vod jezera Titicaca p\u0159i n\u00edzk\u00e9m stavu vody. Podle n\u00e1ro\u010dn\u00e9ho odborn\u00e9ho v\u00fdzkumu se jedn\u00e1 o v\u011b\u017e rozlehl\u00e9ho obrovsk\u00e9ho chr\u00e1mov\u00e9ho komplexu na dn\u011b jezera, poch\u00e1zej\u00edc\u00edho z&nbsp;p\u0159edinck\u00e9ho obdob\u00ed. Chr\u00e1m byl podle v\u011bdc\u016f zaplaven v&nbsp;dob\u011b, kdy se vody jezera zvedly na dne\u0161n\u00ed \u00farove\u0148. Kdo jej v\u0161ak postavil? \u017de by n\u011bkdej\u0161\u00ed Atlan\u0165an\u00e9?<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">I kdy\u017e na v\u011bt\u0161inu ot\u00e1zek st\u011b\u017ei dostaneme odpov\u011b\u010f, \u010das v&nbsp;t\u011bchto souvislostech ztr\u00e1c\u00ed sv\u016fj v\u00fdznam a je mo\u017en\u00e9, \u017ee jednou nalezneme i odpov\u011bdi na p\u016fvod legend\u00e1rn\u00edch b\u00edl\u00fdch lid\u00ed.<br><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">[1] St\u011bhule, T.:Tajemn\u00fd lid z&nbsp;oblak\u016f. 7.4.2018. Online: <a href=\"https:\/\/tom-stehule.com\/2018\/04\/07\/tajemny-lid-z-oblaku\/\" target=\"_blank\" rel=\"noreferrer noopener\" aria-label=\" (otev\u0159e se na nov\u00e9 z\u00e1lo\u017ece)\">https:\/\/tom-stehule.com\/2018\/04\/07\/tajemny-lid-z-oblaku\/<\/a><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">[2] Fingerprints of the Gods. The Orontius Fineaus Map, Exhibit 8. Online: <a href=\"http:\/\/www.intersurf.com\/~chalcedony\/FOG4.html\" target=\"_blank\" rel=\"noreferrer noopener\" aria-label=\" (otev\u0159e se na nov\u00e9 z\u00e1lo\u017ece)\">http:\/\/www.intersurf.com\/~chalcedony\/FOG4.html<\/a> <\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">[3] St\u011bhule, T.: Legend\u00e1rn\u00ed etnikum Uru. 12.01.2019. Online: <a href=\"https:\/\/tom-stehule.com\/2019\/01\/12\/legendarni-etnikum-uru\/\" target=\"_blank\" rel=\"noreferrer noopener\" aria-label=\" (otev\u0159e se na nov\u00e9 z\u00e1lo\u017ece)\">https:\/\/tom-stehule.com\/2019\/01\/12\/legendarni-etnikum-uru\/<\/a><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">[4] Rand Flem-Ath, Rose Flem-Ath: Kdy\u017e padalo nebe \/ When the Sky Fell: In Search of Atlantis. Mustang, Plze\u0148 1995.[5] Uru (etnikum). Wikipedia. Online: <a href=\"http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Uru_(etnikum)\" target=\"_blank\" rel=\"noreferrer noopener\" aria-label=\" (otev\u0159e se na nov\u00e9 z\u00e1lo\u017ece)\">http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Uru_(etnikum)<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>U\u017e v&nbsp;dob\u011b Kry\u0161tofa Kolumba se objevitel\u00e9 Ameriky setk\u00e1vali s&nbsp;n\u00e1znaky toho, \u017ee nejsou prvn\u00edmi osobami b\u00edl\u00e9 pleti, s&nbsp;nimi\u017e se n\u011bkter\u00e9 indi\u00e1nsk\u00e9 kmeny setkaly. A tento fakt mimo jin\u00e9 potvrzovaly i \u010detn\u00e9 legendy, kter\u00e9 p\u0159e\u017eily a\u017e do sou\u010dasnosti. Jedn\u00edm z&nbsp;nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch odkaz\u016f na postavy sv\u011btl\u00e9 pleti a sv\u011btl\u00fdch vlas\u016f je prastar\u00e1 pov\u011bst Ink\u016f o lidech z&nbsp;nebes, kte\u0159\u00ed po n\u011bkolik stolet\u00ed ovl\u00e1dali peru\u00e1nsk\u00e9 severn\u00ed Andy.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2786,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_crdt_document":"","_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[32],"tags":[130,131,85,5,4,113],"class_list":["post-2784","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zahady","tag-andy","tag-atlantida","tag-chachapoyas","tag-jizni-amerika","tag-peru","tag-uru"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.2","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2784","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2784"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2784\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2788,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2784\/revisions\/2788"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2786"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2784"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2784"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2784"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}