{"id":2880,"date":"2019-09-07T00:10:03","date_gmt":"2019-09-06T22:10:03","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=2880"},"modified":"2020-05-22T08:11:29","modified_gmt":"2020-05-22T06:11:29","slug":"magicke-zaklinadlo-jmenem-zlata-zeme","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2019\/09\/07\/magicke-zaklinadlo-jmenem-zlata-zeme\/","title":{"rendered":"Magick\u00e9 zakl\u00ednadlo jm\u00e9nem \u201cZlat\u00e1 zem\u011b\u201d"},"content":{"rendered":"\n

Ka\u017ed\u00fd ji\u017e n\u011bkdy sly\u0161el legendu o El Doradu. U\u017e podle n\u00e1zvu n\u00e1s odkazuje na m\u00edsto nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se n\u011bkde v Ji\u017en\u00ed Americe, kde by se \u00fadajn\u011b, skryto v d\u017eungli obrovsk\u00fdch strom\u016f, m\u011blo nach\u00e1zet velik\u00e9 a bohat\u00e9 m\u011bsto, pozlacen\u00e9 domy a zlat\u00e9 ulice. Tato ko\u0161at\u00e1 legenda p\u0159itahovala evropsk\u00e9 pr\u016fzkumn\u00edky a dobyvatele cel\u00e9 v\u011bky. Legenda v\u0161ak vedla jen k tomu, \u017ee El Dorado nebylo nikdy nalezeno. A tak ponechme samotn\u00e9 m\u011bsto malinko stranou a pod\u00edvejme se jak\u00fd byl osud t\u011bch, kte\u0159\u00ed zcela propadli vizi a legend\u011b o ztracen\u00e9m zlat\u00e9m m\u011bst\u011b. <\/b><\/p>\n\n\n\n

Vzestup a p\u00e1d Waltera Raleigh<\/b><\/p>\n\n\n\n

A\u017e dosud ka\u017ed\u00fd, kdo objevoval nov\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 zem\u011b je obvykle prohla\u0161oval za vlastnictv\u00ed sv\u00e9ho kr\u00e1le. V historii se n\u00e1m ale objevuj\u00ed i v\u00fdjimky. Jist\u00fd sir<\/span> Walter Raleigh<\/b> (1552 – 1618), dvorn\u00ed r\u00e1dce a b\u00e1sn\u00edk, nabyl z v\u016fle anglick\u00e9 kr\u00e1lovny Al\u017eb\u011bty v\u00fdjime\u010dn\u00e9 pr\u00e1vo pova\u017eovat v\u0161echny zem\u011b, kter\u00e9 objev\u00ed v Nov\u00e9m sv\u011bt\u011b za sv\u00e9 vlastnictv\u00ed! Jen m\u00e1lokomu se dostalo tak vz\u00e1cn\u00e9 cti a tak vysok\u00fdch v\u00fdsad. Raleigh nav\u00edc dostal toto v\u00fdjime\u010dn\u00e9 povolen\u00e9 v dob\u011b, kdy v\u011bt\u0161ina \u00fazem\u00ed Ameriky, Austr\u00e1lie a tichomo\u0159sk\u00fdch ostrov\u016f nebyla st\u00e1le je\u0161t\u011b zmapov\u00e1na a obrovsk\u00fd z\u00e1hadn\u00fd kontinent jm\u00e9nem Afrika dosud nikomu nepat\u0159il…<\/span><\/p>\n\n\n\n

Raleigh by se bez zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1mahy mohl st\u00e1t zakladatelem \u0159\u00ed\u0161e desateron\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e britsk\u00e9 ostrovy. O t\u00e9to \u0159i\u0161i n\u00e1m v\u0161ak d\u011bjiny ne\u0159ikaji ani slova, nebo\u0165 nebyla nikdy vytvo\u0159ena. Tento dvorn\u00ed r\u00e1dce ne\u0161el ve stop\u00e1ch dobyvatel\u016f <\/span>Francisca Pizarra<\/b> nebo <\/span>Hern\u00e1na Cort\u00e9ze<\/b>. Raleigh byl z jin\u00e9ho t\u011bsta, ne\u017e z jak\u00e9ho se d\u011blaj\u00ed mocn\u00e1\u0159i. Jedin\u00fdm v\u00fdsledkem jeho cest byla kniha cestovn\u00edch z\u00e1pisk\u016f, kter\u00e1 vy\u0161la v Lond\u00fdn\u011b roku 1597 pod n\u00e1zvem <\/span>\u201eObjeven\u00ed rozlehl\u00e9, bohat\u00e9 a p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e Guayany s popisem velk\u00e9ho m\u011bsta Manoa.<\/span><\/i>“<\/span><\/p>\n\n\n\n

Nicm\u00e9n\u011b ani toto m\u011bsto na map\u011b nenaleznete. Zkr\u00e1tka tam nen\u00ed. Je to m\u011bsto st\u00ednov\u00e9, je to p\u0159elud. Je to hlavn\u00ed m\u011bsto nem\u00e9n\u011b p\u0159eludn\u00e9 a ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9 zem\u011b – Eldorado, existuj\u00edc\u00ed jen v mysl\u00edch a srdc\u00edch t\u011bch, kdo v n\u011bj v\u011b\u0159ili a kdo jej hledali. V\u00edra v Eldorado byla tak velk\u00e1, \u017ee se vyskytli dokonce i o\u010dit\u00ed sv\u011bdkov\u00e9, kte\u0159\u00ed tvrdili, \u017ee sami nav\u0161t\u00edvili toto m\u011bsto!<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Walter Raleigh<\/strong> (1552 – 1618)<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Podle slov jednoho z nich le\u017eelo m\u011bsto Monoa, hlavn\u00ed m\u011bsto Eldorada, mezi \u0159ekami Amazonkou a Orinokem, na b\u0159ehu jezera Parima. Jin\u00fd zase vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee v tomto m\u011bst\u011b zlata pro\u017eil pln\u00fdch sedm m\u011bs\u00edc\u016f. Podle jeho slov si kr\u00e1l t\u00e9to zem\u011b ka\u017ed\u00fd den nat\u00edral t\u011blo jakousi lepkovou hmotou a posyp\u00e1val se prachem z ryz\u00edho zlata, tak\u017ee se na cel\u00fd den prom\u011b\u0148oval v \u017eivou zlatou sochu. Ve\u010der z n\u011bho dvo\u0159an\u00e9 zlato sm\u00fdvaj\u00ed a vyhazuj\u00ed je, aby ho naz\u00edt\u0159\u00ed znovu posypali zlat\u00fdm prachem. Je to podobn\u00e9 jako v p\u0159\u00edpad\u011b ur\u010den\u00ed, co bylo d\u0159\u00edve – zda vejce \u010di slepice, nelze ani zjistit, zda legenda o zlat\u00e9 zemi Eldoradu vznikla z tohoto vypr\u00e1v\u011bn\u00ed \u010di zda se naopak vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o \u201epozlacen\u00e9m” kr\u00e1li zrodilo z legendy. Je jen zn\u00e1mo, \u017ee samo slovo Eldorado je spojeno s vypr\u00e1v\u011bn\u00edm o \u201epozlacen\u00e9m kr\u00e1li\u201c. <\/span><\/p>\n\n\n\n

Nedivme se prostomyslnosti a lehkov\u00e1\u017enosti t\u011bch, kdo byli ochotni uv\u011b\u0159it kr\u00e1sn\u00e9 legend\u011b o zasl\u00edben\u00e9 zemi, a zemi zlata – Eldoradu. Ka\u017ed\u00e1 doba z\u0159ejm\u011b rod\u00ed sv\u00e9 omyly a p\u0159\u00edzraky, jejich\u017e naivita b\u00fdv\u00e1 tak zraniteln\u00e1 shov\u00edvav\u00fdm sarkasmem t\u011bch, komu se po\u0161t\u011bstilo narodit se o n\u011bkolik stolet\u00ed pozd\u011bji. Sir Raleigh nepat\u0159il k t\u011bm, kdo opl\u00fdvali st\u0159\u00edzlivou moudrost\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch stolet\u00ed. Skute\u010dn\u011b v\u011b\u0159il v existenci Eldorada, a dokonce se je pokou\u0161el nal\u00e9zt. Jeho prvn\u00ed pokus skon\u010dit nezdarem.  Pravda, \u201enezdar\u201c je dosti slab\u00e9 slovo pro s\u00e9rii ne\u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 se mu doslova lepilo na paty. <\/span><\/p>\n\n\n\n

Brzy po jeho zdaleka ne triumf\u00e1ln\u00edm n\u00e1vratu do Anglie nastoupil na tr\u016fn po Al\u017eb\u011bt\u011b <\/span>Jakub I<\/b>. Te\u010f u\u017e nevid\u00edme b\u00e1sn\u00edka mezi oslniv\u00fdmi dvo\u0159any ani mezi kr\u00e1lov\u00fdmi r\u00e1dci. Sed\u00ed ve v\u011bzen\u00ed. Raleigh, zapleten\u00fd do spiknut\u00ed, usv\u011bd\u010den\u00fd ze zrady st\u00e1tu, zrazen\u00fd p\u0159\u00e1teli o vydan\u00fd sv\u00fdmi spojenci nep\u0159\u00e1tel\u016fm, b\u00fdval\u00fd hleda\u010d legend\u00e1rn\u00edho Eldorada, byl odsouzen k smrti. Na vykon\u00e1n\u00ed rozsudku \u010dekal ve v\u011bzen\u00ed dvan\u00e1ct let. Mu\u017ei, kter\u00fd se mohl st\u00e1t vl\u00e1dcem cel\u00fdch sv\u011btad\u00edl\u016f, pat\u0159il te\u010f u\u017e jen pohled na kousek nebe z mali\u010dk\u00e9ho zom\u0159\u00ed\u017eovan\u00e9ho ok\u00e9nka jeho cely\u2026<\/span><\/p>\n\n\n\n

Tajemn\u00fd Akakor <\/strong>

Pov\u011bsti o z\u00e1hadn\u00e9m m\u011bst\u011b, skryt\u00e9m v amazonsk\u00e9 d\u017eungli, se \u0161\u00ed\u0159\u00ed u\u017e des\u00edtky let. Dostaly se i do jednoho z d\u00edl\u016f filmu o Indianu Jonesovi (Indiana Jones a kr\u00e1lovstv\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 lebky – 2008). V\u0161e vzniklo, kdy\u017e se n\u011bmeck\u00fd novin\u00e1\u0159 <\/span>Karl Brugger <\/b>setkal v roce 1972 v Braz\u00edlii s b\u011blochem, kter\u00fd tvrdil, \u017ee je indi\u00e1nsk\u00fdm n\u00e1\u010deln\u00edkem tajemn\u00e9ho amazonsk\u00e9ho kmene Uga-mongulala, poch\u00e1zej\u00edc\u00edho z m\u011bsta Akakor, zalo\u017een\u00e9ho p\u0159ed mnoha a mnoha v\u011bky tajemnou civilizac\u00ed. Indi\u00e1nsk\u00fd n\u00e1\u010deln\u00edk <\/span>Tatunka Nara <\/b>um\u011bl v\u00fdborn\u011b n\u011bmecky (!), a tak dychtiv\u00e9mu novin\u00e1\u0159i vypov\u011bd\u011bl celou historii sv\u00e9ho tajemn\u00e9ho kmene. Ten v roce 1976 zve\u0159ejnil p\u0159\u00edb\u011bh, spolu s \u00fadaji o dal\u0161\u00edch 26 m\u011bstech, ukryt\u00fdch v amazonsk\u00e9 d\u017eungli mezi Peru a Braz\u00edli\u00ed. Kdy\u017e knihy a \u010dl\u00e1nky o tajemn\u00e9m m\u011bst\u011b dorazily do N\u011bmecka, \u201cindi\u00e1nsk\u00e9ho n\u00e1\u010deln\u00edka\u201d poznala jeho man\u017eelka. Ta sd\u011blila, \u017ee <\/span>G\u00fcnter Hauck <\/b>uprchl z N\u011bmecka, aby se vyhnul v\u011bzen\u00ed za podvody. Antropologov\u00e9 tak\u00e9 sd\u011blili, \u017ee n\u00e1zvy, kter\u00fdmi krmil \u201cn\u00e1\u010deln\u00edk\u201d novin\u00e1\u0159e, byly jeho sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdm \u017eertem. \u201cAkakor\u201d je v jazyce amazonsk\u00fdch Indi\u00e1n\u016f \u201cpr\u016fjem\u201d, \u201cmongulala\u201d – \u201cm\u00edt sex,\u201d atd.<\/span>
Z\u00e1hada se v\u0161ak u\u017e rozlet\u011bla do sv\u011bta a \u0159ada nad\u0161enc\u016f se vydala m\u011bsto \u201cAkakor\u201d hledat. N\u011bkolik pobl\u00e1zn\u011bn\u00fdch cestovatel\u016f se z d\u017eungle u\u017e nikdy nevr\u00e1tilo\u2026  <\/p><\/blockquote>\n\n\n\n

Mo\u017en\u00e1 \u017ee by Raleigh skon\u010dil sv\u016fj \u017eivot jako nezn\u00e1m\u00fd v\u011bze\u0148 v kasematech kr\u00e1lovsk\u00e9 v\u011bznice, kdyby mu nebyla pomohla na svobodu jeho v\u00e1\u0161niv\u00e1 touha a sen o Eldoradu. Za\u010dal ps\u00e1t kr\u00e1li v\u0161e, co o t\u00e9to zemi v\u011bd\u011bl, psal mu o poh\u00e1dkov\u00fdch zlat\u00fdch dolech v z\u00e1mo\u0159\u00ed – na \u00fazem\u00edch, kter\u00fdch se nezmocnili \u0160pan\u011bl\u00e9. To posledn\u00ed bylo zvl\u00e1\u0161\u0165 d\u016fle\u017eit\u00e9, proto\u017ee p\u0159es v\u0161echnu mocn\u00e1\u0159skou l\u00e1sku ke zlatu, kr\u00e1le Jakuba nikterak nel\u00e1kala mo\u017enost v\u00e1lky se \u0161pan\u011blskou korunou.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Dob\u00fdv\u00e1n\u00ed indi\u00e1nsk\u00fdch \u0159\u00ed\u0161\u00ed bylo krvav\u00e9 a st\u00e1lo za n\u00edm posedlost zlatem.<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Raleigh\u016fv dopis na kr\u00e1le zap\u016fsobil. Jednou za mlhav\u00e9ho \u00fasvitu probudilo v\u011bzn\u011b ot\u00e1\u010den\u00ed kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku. T\u011b\u017ek\u00e9 dve\u0159e se otev\u0159ely a za prahem \u010dekali na \u201ezlo\u010dince, kter\u00fd se provinil proti st\u00e1tu\u201c, \u0159editel v\u011bznice a d\u016fstojn\u00edk pro zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fakoly. \u0158editel se rozpl\u00fdval v \u00fasm\u011bvech a klan\u011bl se sv\u00e9mu v\u011bzni, d\u016fstojn\u00edk zachov\u00e1val kamennou tv\u00e1\u0159. Raleigh sestoupil po schodech zvlhl\u00fdch jit\u0159n\u00ed mlhou ke ko\u010d\u00e1ru, kter\u00fd na n\u011bj \u010dekal p\u0159ed v\u011bznic\u00ed. O n\u011bkolik t\u00fddn\u016f pozd\u011bji vyplula z \u00fast\u00ed Tem\u017ee mal\u00e1 flotila, nabrala v\u00edtr a zam\u00ed\u0159ila k jihoamerick\u00fdm b\u0159eh\u016fm. Velitel v\u00fdpravy, je\u0161t\u011b bled\u00fd po dlouholet\u00e9m v\u011bzn\u011bn\u00ed, p\u0159\u00edli\u0161 nevych\u00e1zel ze sv\u00e9 kajuty. Sklon\u011bn nad mapou a star\u00fdmi z\u00e1znamy se pokou\u0161el vzk\u0159\u00edsit v pam\u011bti v\u0161e, co kdysi o t\u00e9to zemi sl\u00fdchal.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee \u010dlov\u011bka potk\u00e1 mo\u017enost velk\u00e9ho \u00fasp\u011bchu jen jednou v \u017eivot\u011b. Raleigh m\u011bl tuto mo\u017enost dvakr\u00e1t, a sna\u017eil se ud\u011blat, co mohl, aby si tuto p\u0159\u00edle\u017eitost nenechal uj\u00edt. Byl n\u00e1ro\u010dn\u00fd na d\u016fstojn\u00edky, surov\u00fd v\u016f\u010di n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016fm a nemilosrdn\u00fd s\u00e1m k sob\u011b. Ale v\u011btry, proudy a osud byly proti n\u011bmu, a byly siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on. Jeho lod\u00edm se nepoda\u0159ilo vplout do \u00fast\u00ed \u0159eky Orinoko. Bou\u0159liv\u00fd v\u00edtr je zan\u00e1\u0161el ke skal\u00e1m, b\u011bsn\u00edc\u00ed vlny je vyhazovaly na m\u011bl\u010diny. Po \u010detn\u00fdch a ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch pokusech, p\u0159i nich\u017e se pol\u00e1maly sto\u017e\u00e1ry a potrhaly plachty, a kdy\u017e se t\u00e9m\u011b\u0159 schylovalo ke vzpou\u0159e pos\u00e1dky, dal Raleigh rozkaz zam\u00ed\u0159it zp\u011bt.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Kdyby byl na jeho m\u00edst\u011b mu\u017e hledaj\u00edc\u00ed naslepo, snad by plul pod\u00e9l pob\u0159e\u017e\u00ed, Ihostejno, zda na sever \u010di na jih, a nakonec by narazil na n\u011bjakou nezn\u00e1mou zemi, mo\u017en\u00e1 i na zemi s hojnost\u00ed st\u0159\u00edbra a zlata. V t\u00e9 dob\u011b to bylo st\u00e1le mo\u017en\u00e9. Ale Raleigh  net\u00e1pal poslepu, nebo\u0165 byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee p\u0159esn\u011b v\u00ed, kde le\u017e\u00ed Eldorado. Pr\u00e1v\u011b proto ji hledal pr\u00e1v\u011b zde a nikde jinde. Znal v\u0161ak dosti dob\u0159e i kr\u00e1le, aby ch\u00e1pal, co znamen\u00e1 vr\u00e1tit se do Anglie s pr\u00e1zdnou. Proto se rozhodl od\u0161kodnit st\u00e1tn\u00ed pokladnu za n\u00e1klady na v\u00fdpravu ne-li zlatem Eldorada, tedy alespo\u0148 zlatem, uko\u0159ist\u011bn\u00fdm na \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00edch, kter\u00e9 potkal. Konec konc\u016f je p\u0159ece jedno, odkud to zlato je, myslel si. Uk\u00e1zalo se v\u0161ak, \u017ee to jedno nen\u00ed. <\/span><\/p>\n\n\n\n

A\u010dkoli se st\u00e1tn\u00ed pokladna pova\u017eovala za pln\u011b od\u0161kodn\u011bnou, vyvstala ot\u00e1zka, jak od\u0161kodnit rozl\u00edcen\u00e9 \u0160pan\u011bly. Kr\u00e1l se zamyslil a rozhodl, \u017ee nejlep\u0161\u00ed snad bude, kdy\u017e Raleigh bude popraven. Pro\u010d tak\u00e9 ne? Krev provinilce uspokoj\u00ed expanzivn\u00ed \u0160pan\u011bly jist\u011b nem\u00e9n\u011b ne\u017e zlato, kter\u00e9 by pak Jakub nemusel vr\u00e1tit. Kr\u00e1l \u0159e\u0161il ot\u00e1zky ze st\u00e1tnick\u00fdch hledisek. S\u00e1m Raleigh, zlomen\u00fd st\u0159\u00edd\u00e1n\u00edm \u00fasp\u011bch\u016f a por\u00e1\u017eek, nad\u011bj\u00ed a nov\u00fdch zklam\u00e1n\u00ed, p\u0159ijal zpr\u00e1vu o chystan\u00e9 poprav\u011b bez zvl\u00e1\u0161tn\u00edho vzru\u0161en\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Mapa Juana de la Cosy z roku 1500, nejstar\u0161\u00ed nezpochybniteln\u00e9 zn\u00e1zorn\u011bn\u00ed Amerik. Mapa je ulo\u017eena v muzeu v Madridu<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

\u201cZlat\u00e1 hore\u010dka\u201d<\/b><\/p>\n\n\n\n

Na popravi\u0161ti p\u0159i pohledu na ostrou sekeru, p\u0159ipraven k poprav\u011b, si dovolil Raleigh posledn\u00ed slovn\u00ed h\u0159\u00ed\u010dku v \u017eivot\u011b. <\/span>\u201cTo je ostr\u00fd l\u00e9k!” <\/span><\/i>poznamenal melancholicky. <\/span>\u201cAle je to l\u00e9k proti v\u0161em chorob\u00e1m.\u201c<\/span><\/i><\/p>\n\n\n\n

Jakou chorobu m\u011bl na mysli? Nebyla to snad choroba, o n\u00ed\u017e mluvil k posl\u016fm c\u00edsa\u0159e Montezumy II. dobyvatel Mexika <\/span>Hern\u00e1n Cort\u00e9s<\/b>? \u0158ekl: <\/span>\u201cVy\u0159i\u010f sv\u00e9mu vlada\u0159ovi, a\u0165 n\u00e1m po\u0161le zlato, mnoho, mnoho zlata, proto\u017ee moji pr\u016fvodci a j\u00e1 trp\u00edme srde\u010dn\u00ed chorobou, kterou nem\u016f\u017ee vyl\u00e9\u010dit nic ne\u017e zlato.” <\/span><\/i>Cort\u00e9s se domn\u00edval, \u017ee obratn\u011b oklamal Montezumu svou I\u017e\u00ed. Netu\u0161il s\u00e1m, jak pravdiv\u00e9 bylo to, co \u0159\u00edkal. Nebyla to snad nemoc, kter\u00e1 byla nazv\u00e1na \u201ezlatou hore\u010dkou” a znovu bou\u0159liv\u011b vypukla pozd\u011bji, kdy\u017e bylo objeveno zlato v Kalifornii a na Klondiku?<\/span><\/p>\n\n\n\n

Raleigh nebyl prvn\u00ed ani posledn\u00ed z t\u011bch, kdo se vydali hledat Eldorado. Roku 1535 se <\/span>Sebastian de Belalc\u00e1zar <\/b>se<\/span> v \u010dele velk\u00e9ho odd\u00edlu ozbrojenc\u016f vydal z Quita hledat a dob\u00fdvat tuto zemi. Pln\u00e9 t\u0159i roky jako pomal\u00e1 smr\u0161\u0165 postupoval jeho odd\u00edl \u00fadol\u00edmi \u0159ek a n\u00e1horn\u00edmi rovinami, p\u00e1lil vesnice, vyhlazoval obyvatele, ztr\u00e1cel lidi, kon\u011b, v\u00fdzbroj, jen aby po \u010dty\u0159ech letech uzav\u0159el kruh nev\u00eddan\u00fdch \u00fatrap, zv\u011brstev a nezdar\u016f a objevil se znovu u p\u0159edm\u011bst\u00ed Quita.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Odd\u00edl znateln\u011b pro\u0159\u00eddl. Ale ti, kdo z\u016fstali na\u017eivu, p\u0159inesli s sebou ko\u0159ist. Mezi ko\u0159ist\u00ed, kterou nesli conquistado\u0159i na z\u00e1dech po dlouh\u00e9 dny p\u011b\u0161\u00ed cesty, hladov\u00ed, zkrvaven\u00ed po boj\u00edch, bylo mnoho zlat\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f. Mohla dostat pov\u011bst o Eldoradu p\u00e1dn\u011bj\u0161\u00ed potvrzen\u00ed, ne\u017e bylo zlato?<\/span><\/p>\n\n\n\n

Proto sotva skon\u010dila Belalc\u00e1zarova v\u00fdprava, vydala se doslovn\u011b v jejich \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch nov\u00e1, v \u010dele s  <\/span>Gonzalem Pizarrem<\/b>, bratrem zn\u00e1m\u00e9ho <\/span>Francisca Pizarra<\/b>, dobyvatele Peru. N\u011bkolik set dobrodruh\u016f, voj\u00e1ci a d\u016fstojn\u00edci,lid\u00e9, jejich\u017e \u0159emeslem se stala loupe\u017e a v\u00e1lky, vyt\u00e1hlo z m\u011bsta a jako dlouh\u00fd had se vno\u0159ilo do d\u017eungl\u00ed. <\/span><\/p>\n\n\n\n

Tak patrn\u011b takhle vypadaj\u00ed krysy, opou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed Hammeln ve \u0161l\u00e9p\u011bj\u00edch krysa\u0159e s fl\u00e9tnou. Pravda, tentokr\u00e1t nezn\u011bla fl\u00e9tna. V roz\u017ehaven\u00e9m vzduchu jako by zazn\u00edval cinkot zlata, zvuk, je\u017e poslu\u0161n\u011b n\u00e1sledovali ti, kdo jej sly\u0161eli. Tato v\u00fdprava trvala asi dva roky a skon\u010dila naprost\u00fdm fiaskem. Vr\u00e1tila se jen \u010d\u00e1st mu\u017e\u016f, zbytek zahynul.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Po t\u00e9to v\u00fdprav\u011b n\u00e1sledovalo mnoho jin\u00fdch. Poka\u017ed\u00e9 byla podn\u011btem k takov\u00e9mu ta\u017een\u00ed nesporn\u00e1 v\u00fdpov\u011b\u010f o\u010dit\u00e9ho sv\u011bdka, tajemstv\u00ed, kter\u00e9 n\u011bkdo n\u011bkomu sv\u011b\u0159il p\u0159ed smrt\u00ed, nebo v\u00fdpov\u011b\u010f, vynucen\u00e1 mu\u010den\u00edm z Indi\u00e1na. Tato posledn\u00ed metoda byla obl\u00edben\u00fdm prost\u0159edkem venezuelsk\u00e9ho guvern\u00e9ra <\/span>D’Alfinguera<\/b>, kter\u00fd vedl jednu z takov\u00fdch v\u00fdprav roku 1629. Jeho metoda m\u011bla v\u00fdsledky. Nevyskytl se Indi\u00e1n, kter\u00fd by a\u017e do konce tvrdo\u0161ijn\u011b odm\u00edtal zodpov\u011bd\u011bt ot\u00e1zky \u0160pan\u011bl\u016f.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Zem\u011b zlata? Ne tady nen\u00ed, le\u017e\u00ed d\u00e1le tamhle za t\u011bmi horami, za dv\u011bma velk\u00fdmi \u0159ekami, mnoho, mnoho dn\u00ed cesty\u2026 A kdy\u017e bylo t\u011bchto mnoho dn\u00ed cesty ura\u017eeno, nov\u00ed zajatci \u0159\u00edkali, \u017ee je nutno j\u00edt je\u0161t\u011b d\u00e1le. A v\u00fdpravy pokra\u010dovaly v cest\u011b, sestupovaly k rozbahn\u011bn\u00fdm \u0159ek\u00e1m, prosek\u00e1valy si \u00fazkou stezku zelenou zd\u00ed d\u017eungle. Po jedn\u00e9 v\u00fdprav\u011b, zmizel\u00e9 beze stopy, n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed, lid\u00e9 se st\u00e1le se stejnou hou\u017eevnatost\u00ed a v\u00edrou v \u00fasp\u011bch vyd\u00e1vali na cestu, aby se u\u017e nikdy nevr\u00e1tili. Cel\u00fdch dv\u011bst\u011bpades\u00e1t let trvala tato bezp\u0159\u00edkladn\u00e1 honba za b\u00e1jnou zem\u00ed\u2026 <\/span><\/p>\n\n\n\n

Asi se u\u017e nedozv\u00edme, kdo byli ti sn\u00edlkov\u00e9 nebo \u0161\u00edlenci, kte\u0159\u00ed se poprv\u00e9 vydali hledat zemi zlata. Tyto pokusy byly z\u0159ejm\u011b stejn\u011b star\u00e9, jako prvn\u00ed pov\u011bsti o legend\u00e1rn\u00ed zemi. <\/span><\/p>\n\n\n\n

Opravdov\u00e9 El Dorado<\/strong>

Jak ale uk\u00e1zaly posledn\u00ed v\u00fdzkumy, legenda o El Doradu, pramen\u00ed z \u00fadaj\u016f o ob\u0159adu kultury Muisca, lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli mimo jin\u00e9 znamenit\u00fdmi zlatn\u00edky, p\u016fsob\u00edc\u00edmi v centr\u00e1ln\u00ed Kolumbii od 8. stolet\u00ed. Asi pades\u00e1t kilometr\u016f na severov\u00fdchod od hlavn\u00edho m\u011bsta Bogoty le\u017e\u00ed jezero Guatavita. \u0160pan\u011bl\u0161t\u00ed kronik\u00e1\u0159i popsali podle \u00fadaj\u016f domorodc\u016f ceremoni\u00e1l, podle kter\u00e9ho ka\u017ed\u00fd nov\u00fd panovn\u00edk tohoto n\u00e1roda pr\u00fd musel vykonat u jezera ob\u0159ad. Z r\u00e1kos\u00ed byl postaven vor a na n\u011bj byly nalo\u017eeny zlat\u00e9 poklady. Za p\u0159ihl\u00ed\u017een\u00ed dav\u016f, a za zvuku hudby se n\u00e1\u010deln\u00edk \u010di nov\u00fd kr\u00e1l na b\u0159ehu jezera svl\u00e9kl do naha, byl nat\u0159en prysky\u0159ic\u00ed a pomaz\u00e1n zlat\u00fdm prachem. Pot\u00e9 vstoupil Eldorado (ze \u0161pan\u011blsk\u00e9ho El Dorado – Zlat\u00fd mu\u017e) na vor. S n\u00edm pr\u00fd \u010dty\u0159i dal\u0161\u00ed “pozlacen\u00ed” hodnost\u00e1\u0159i s poklady pro bohy. Na voru dopluli doprost\u0159ed jezera. Hudba ztichla a oni u\u010dinili ob\u011b\u0165. Do temn\u00e9 hlubiny vhodili zlat\u00e9 p\u0159edm\u011bty a vykoupali – omyli v n\u00ed sv\u00e1 t\u011bla. T\u00edmto ob\u0159adem se st\u00e1val Eldorado uznan\u00fdm kr\u00e1lem kmene. Zvyk byl potvrzen archeologick\u00fdm v\u00fdzkumem, a na\u0161el se i zlat\u00fd model takov\u00e9ho voru se so\u0161kou vl\u00e1dce. Popis ritu\u00e1lu oslnil Evropany natolik, \u017ee na jeho z\u00e1klad\u011b vyb\u00e1jili celou tajemnou zemi, plnou zlata.<\/span><\/p><\/blockquote>\n\n\n\n

\"\"
Jeden z artefakt\u016f kultury Muisca, ztv\u00e1r\u0148uj\u00edc\u00ed “zlat\u00fd” ob\u0159ad na voru.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Vzru\u0161uj\u00edc\u00ed pov\u011bsti o Zemi zlata vznikly d\u00e1vno p\u0159ed objeven\u00edm Ameriky<\/b><\/p>\n\n\n\n

Vzpome\u0148me si na biblick\u00e9ho kr\u00e1le \u0160alamouna, kter\u00fd pos\u00edlal lodi do zem\u011b zlata Ofiru, kam trvala plavba pln\u00e9 t\u0159i roky. Vzpome\u0148me si na Argonauty, kte\u0159\u00ed se vyd\u00e1vali po stra\u0161liv\u00fdch a nezn\u00e1m\u00fdch mo\u0159\u00edch, hledat Zlat\u00e9 rouno. <\/span><\/p>\n\n\n\n

Mungo Park<\/b>, jeden z cestovatel\u016f, kte\u0159\u00ed nav\u0161t\u00edvili z\u00e1padn\u00ed Afriku, ozn\u00e1mil, \u017ee na jih od Nigeru je zem\u011b, bohat\u00e1 na zlato. U\u017e od X. stolet\u00ed tam zlato p\u0159itahovalo maursk\u00e9 a arabsk\u00e9 kupce. Hojnost zlata a naprost\u00fd nedostatek soli vedly k jedine\u010dn\u00fdm obchodn\u00edm transakc\u00edm, kdy se s\u016fl vym\u011b\u0148ovala za stejnou v\u00e1hu zlata. U\u017e roku 944 o tom psal arabsk\u00fd historik <\/span>Mas\u00fad\u00ed<\/b>.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e byla objevena Amerika, otev\u0159ely se hleda\u010d\u016fm Eldorada br\u00e1ny do sv\u011bta, kde m\u011blo stejn\u00e9 pr\u00e1vo to, co bylo, i to, co nebylo, kde \u0161la pravda ruku v ruce s v\u00fdmyslem. <\/span>\u201eNed\u00e1vno p\u0159i\u0161ly ze \u0160pan\u011blska hodnov\u011brn\u00e9 zpr\u00e1vy, \u017ee byl objeven nov\u00fd ostrov \u010cerife, na n\u011bm\u017e nen\u00ed nic ne\u017e zlato,\u201c<\/span><\/i> d\u016fv\u011brn\u011b psal sask\u00e9mu kurfi\u0159tovi jeho agent.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\u201c\u0160pan\u011bl\u00e9 zajali m\u00edstn\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edky a pokou\u0161eli se naj\u00edt n\u011bkoho, kdo by jim porozum\u011bl, nebo\u0165 od nich o\u010dek\u00e1vali zpr\u00e1vy o jejich ostrov\u011b. Ale oba n\u00e1\u010deln\u00edci brzy zem\u0159eli. \u0160pan\u011blsk\u00fd kr\u00e1l pozd\u011bji vypravil dal\u0161\u00ed t\u0159i lod\u011b, kter\u00e9 poslal na onen ostrov, aby zjistil, jak se ho zmocnit nebo jak ho dob\u00fdt. Rozhodl se zab\u00edt v\u0161echny m\u00edstn\u00ed obyvatele, proto\u017ee necht\u011bl ponechat ostrov hrub\u00e9mu, tvrdohlav\u00e9mu a nebezpe\u010dn\u00e9mu n\u00e1rodu…\u201d<\/span><\/i><\/p>\n\n\n\n

Z v\u00fdprav p\u0159iplouvali hleda\u010di Eldorada nejen se zpr\u00e1vami o podivuhodn\u00fdch zem\u00edch, ale p\u0159iv\u00e1\u017eeli i zlato. Bylo ho sice m\u00e9n\u011b, ne\u017e kolik si p\u0159edstavovala rozbujel\u00e1 fantazie conquistador\u016f, ale bylo to p\u0159esto zlato, a ka\u017ed\u00fd jeho gram byl kapkou velk\u00e9ho proudu, kter\u00fd za\u010dal plynout do Evropy po objeven\u00ed Ameriky. Co napsat z\u00e1v\u011brem. Pravda je asi takov\u00e1, \u017ee m\u00fdtus El Dorada pomohl financovat projekty a expedice do Nov\u00e9ho sv\u011bta. Snadn\u00e9 obohacen\u00ed bylo motorem a velk\u00fdm c\u00edlem mnoha dobrodruh\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li do Ameriky a dychtiv\u011b prozkoumali Nov\u00fd kontinent. <\/span><\/p>\n\n\n\n

Zm\u00ednky o zem\u011b zlata Of\u00edr v Bibli <\/b>

J\u00f3b 22, 24 – Odlo\u017e do prachu sv\u00e1 zlat\u00e1 zrnka, mezi poto\u010dn\u00ed skaliska of\u00edrsk\u00e9 zlato.
1. Kr\u00e1lovsk\u00e1 9, 28 – Dopluli do Of\u00edru a p\u0159ivezli odtamtud kr\u00e1li \u0160alomounovi \u010dty\u0159i sta dvacet talent\u016f zlata.
2. Kr\u00e1lovsk\u00e1 10, 11 – Tak\u00e9 Ch\u00edramovy lod\u011b, kter\u00e9 dopravovaly z Of\u00edru zlato, p\u0159ivezly z Of\u00edru velmi mnoho almug\u00edmov\u00e9ho d\u0159eva a drahokamy.
3. Kr\u00e1lovsk\u00e1 22, 49 – J\u00f3\u0161afat dal ud\u011blat z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 lod\u011b, aby pluly do Of\u00edru pro zlato, ale nevyplul; lod\u011b ztroskotaly v Esj\u00f3n-geberu.
4. Paralipomenon 29, 4 – …t\u0159i tis\u00edce talent\u016f of\u00edrsk\u00e9ho zlata, sedm tis\u00edc talent\u016f p\u0159etaven\u00e9ho st\u0159\u00edbra k oblo\u017een\u00ed st\u011bn domu,
5. Paralipomenon 8, 18 – Ch\u00faram mu poslal po sv\u00fdch slu\u017eebn\u00edc\u00edch lod\u011b a slu\u017eebn\u00edky znal\u00e9 mo\u0159e. Dopluli se \u0160alomounov\u00fdmi slu\u017eebn\u00edky a\u017e do Of\u00edru a p\u0159ivezli odtamtud kr\u00e1li \u0160alomounovi \u010dty\u0159i sta pades\u00e1t talent\u016f zlata.
6. Paralipomenon 9, 10 – Tak\u00e9 slu\u017eebn\u00edci Ch\u00faramovi a slu\u017eebn\u00edci \u0160alomounovi, kte\u0159\u00ed dopravovali zlato z Of\u00edru, p\u0159ivezli algum\u00edmov\u00e9 d\u0159evo a drahokamy.
7. J\u00f3b 28, 16 – …nem\u016f\u017ee b\u00fdt zaplacena of\u00edrsk\u00fdm zlatem, vz\u00e1cn\u00fdm karneolem \u010di saf\u00edrem.
8. \u017dalmy 45, 10 – Kr\u00e1lovsk\u00e9 dcery se skv\u011bj\u00ed v tv\u00fdch skvostech, kr\u00e1lovna ve zlat\u011b z Of\u00edru ti stoj\u00ed po pravici.
9. Izaj\u00e1\u0161 13, 12 – Zp\u016fsob\u00edm, \u017ee \u010dlov\u011bk bude vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ryz\u00ed zlato, \u010dlov\u011bk bude nad zlato z Of\u00edru.
10. T\u00f3bit – T\u00f3bij\u00e1\u0161 13, 17 – V\u017edy\u0165 Jeruzal\u00e9m bude vybudov\u00e1n a v m\u011bst\u011b Bo\u017e\u00ed d\u016fm po v\u0161echny v\u011bky. Bla\u017een\u00fd budu, jestli\u017ee poz\u016fstatek m\u00e9ho potomstva spat\u0159\u00ed tvou sl\u00e1vu a vzd\u00e1 chv\u00e1lu nebesk\u00e9mu Kr\u00e1li. Br\u00e1ny Jeruzal\u00e9ma budou vybudov\u00e1ny ze saf\u00edru a smaragdu a v\u0161echny tv\u00e9 hradby z drah\u00e9ho kamene. V\u011b\u017ee Jeruzal\u00e9ma budou vybudov\u00e1ny ze zlata a v\u0161echny jejich ba\u0161ty z \u010dist\u00e9ho zlata. Ulice Jeruzal\u00e9ma budou vydl\u00e1\u017ed\u011bny karbunkulem a kamenem of\u00edrsk\u00fdm.
11. S\u00edrachovec 7, 18 – Nevym\u011b\u0148 p\u0159\u00edtele kv\u016fli zisku ani opravdov\u00e9ho bratra za of\u00edrsk\u00e9 zlato.<\/p> <\/cite><\/blockquote>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ka\u017ed\u00fd ji\u017e n\u011bkdy sly\u0161el legendu o El Doradu. U\u017e podle n\u00e1zvu n\u00e1s odkazuje na m\u00edsto nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se n\u011bkde v Ji\u017en\u00ed Americe, kde by se \u00fadajn\u011b, skryto v d\u017eungli obrovsk\u00fdch strom\u016f, m\u011blo nach\u00e1zet velik\u00e9 a bohat\u00e9 m\u011bsto, pozlacen\u00e9 domy a zlat\u00e9 ulice. Tato ko\u0161at\u00e1 legenda p\u0159itahovala evropsk\u00e9 pr\u016fzkumn\u00edky a dobyvatele cel\u00e9 v\u011bky. Legenda v\u0161ak vedla jen k tomu, \u017ee El Dorado nebylo nikdy nalezeno. A tak ponechme samotn\u00e9 m\u011bsto malinko stranou a pod\u00edvejme se jak\u00fd byl osud t\u011bch, kte\u0159\u00ed zcela propadli vizi a legend\u011b o ztracen\u00e9m zlat\u00e9m m\u011bst\u011b. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2921,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[37],"tags":[21,5],"class_list":["post-2880","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-conquista","tag-jizni-amerika"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2880","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2880"}],"version-history":[{"count":16,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2880\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3323,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2880\/revisions\/3323"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2921"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2880"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2880"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2880"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}