{"id":2884,"date":"2019-08-24T00:47:37","date_gmt":"2019-08-23T22:47:37","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=2884"},"modified":"2020-05-18T10:36:13","modified_gmt":"2020-05-18T08:36:13","slug":"jak-to-bylo-s-inky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2019\/08\/24\/jak-to-bylo-s-inky\/","title":{"rendered":"Jak to bylo s Inky"},"content":{"rendered":"\n

Inck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e byla nejmocn\u011bj\u0161\u00edm st\u00e1tem cel\u00e9 Ji\u017en\u00ed Ameriky. V dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy ovl\u00e1dala oblast od And a\u017e k pob\u0159e\u017e\u00ed oce\u00e1nu. \u0158\u00ed\u0161e byla propojen\u00e1 syst\u00e9mem silnic, kter\u00e9 byly stejn\u011b tak kvalitn\u00ed jako \u0159\u00edmsk\u00e9 cesty. O jak fenomen\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161i \u0161lo si popov\u00edd\u00e1m s kolegou, cestovatelem a badatelem se z\u00e1jmem o Ji\u017en\u00ed Ameriku – Tom\u00e1\u0161em St\u011bhule, kter\u00fd se ned\u00e1vno vr\u00e1til z cesty po Peru.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Tome, m\u016f\u017ee\u0161 mi pov\u011bd\u011bt n\u011bco o starobyl\u00fdch americk\u00fdch civilizac\u00edch, zejm\u00e9na t\u00e9 inck\u00e9, o kterou se velmi zaj\u00edm\u00e1\u0161?<\/strong>
Pro n\u00e1s Evropany je d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee existovaly t\u0159i nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed civilizace Nov\u00e9ho sv\u011bta – Mayov\u00e9, Azt\u00e9kov\u00e9 a Inkov\u00e9. To byly hlavn\u00ed civilizace, se kter\u00fdmi se \u0160pan\u011bl\u00e9 setkali, kdy\u017e za\u010dali svoj\u00ed conquistu. P\u0159itom to byly jedny z des\u00edtek kultur, kter\u00e9 v Americe vznikly. Lid\u00e9 si n\u011bkdy pletou jedny s druh\u00fdmi, koluj\u00ed o nich mnoh\u00e9 m\u00fdty a p\u0159edsudky \u2013 nap\u0159\u00edklad, kdo byl nejvzd\u011blan\u011bj\u0161\u00ed, kdo nejv\u00edce zaostal\u00fd, a kdo krve\u017e\u00edzniv\u00fd\u2026
Je t\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee lid\u00e9 do Ameriky p\u0159i\u0161li p\u0159ed 9 a\u017e 11 tis\u00edci lety. Nikdo p\u0159ed nimi v Americe nebyl. A p\u0159i\u0161li ze Sibi\u0159e, p\u0159es Beringovu \u00fa\u017einu, kterou bylo tehdy mo\u017en\u00e9 proj\u00edt. Je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9, \u017ee ojedin\u011bl\u00e9 skupinky lid\u00ed p\u0159i\u0161ly u\u017e d\u0159\u00edve, ale hromadn\u00e9 osidlov\u00e1n\u00ed za\u010dalo a\u017e po konci doby ledov\u00e9. Postupn\u011b lid\u00e9 zalidnili cel\u00fd kontinent od severu na jih. O tom, \u017ee se tato hranice m\u016f\u017ee posunout do minulosti, se p\u0159ou v\u011bdci i nad\u0161enci. St\u00e1le se vyno\u0159uj\u00ed r\u016fzn\u00e9 kontroverzn\u00ed n\u00e1lezy, datovan\u00e9 do v\u011bt\u0161\u00ed hloubky ne\u017e 12.000 let. P\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy k p\u0159eps\u00e1n\u00ed u\u010debnic v\u0161ak st\u00e1le chyb\u00ed. K tomu se vr\u00e1t\u00edm n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.  <\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00ed civilizac\u00ed, se kterou se Evropan\u00e9, po objevu Ameriky setkali, byli Azt\u00e9kov\u00e9. \u0160pan\u011bly, kte\u0159\u00ed v t\u00e9 dob\u011b byli zvykl\u00ed na \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed inkvizice, \u0161okovaly azt\u00e9ck\u00e9 krvav\u00e9 ob\u011bti, kdy\u017e se tis\u00edc\u016fm lid\u00ed vytrhla za\u017eiva srdce z t\u011bla, kter\u00e1 se shodila z pyramid. Na druh\u00e9 stran\u011b jejich p\u0159edch\u016fdci Mayov\u00e9 se proslavili hlavn\u011b vytvo\u0159en\u00edm slo\u017eit\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e. M\u011bli v\u00fdborn\u00fd syst\u00e9m psan\u00ed. Byli to prav\u00ed g\u00e9niov\u00e9 ve St\u0159edn\u00ed Americe. 
Ale byli to Inkov\u00e9, kte\u0159\u00ed vytvo\u0159ili nejv\u011bt\u0161\u00ed st\u00e1t v historii p\u0159edkolumbijsk\u00e9 Ameriky. St\u00e1t, kter\u00fd se ned\u00e1 srovn\u00e1vat se st\u00e1ty v dne\u0161n\u00edm slova smyslu. Ale pokud bychom tyto t\u0159i civilizace mohli porovnat, pak Azt\u00e9kov\u00e9 byli dobyva\u010dn\u00ed jako star\u00e9 \u0158\u00edmsk\u00e9 imp\u00e9rium. Mayov\u00e9 – ty m\u016f\u017eeme porovnat s jejich m\u011bstsk\u00fdmi st\u00e1ty se starov\u011bk\u00fdm \u0158eckem. A Inkov\u00e9 \u2013 to je takov\u00e1 jihoamerick\u00e1 \u010c\u00ednsk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e.
Ale mus\u00edme si n\u011bco ujasnit – Inkov\u00e9 nejsou obyvatel\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Inkov\u00e9 \u2013 to je n\u00e1zev vl\u00e1dnouc\u00ed elity, jm\u00e9no vl\u00e1dnouc\u00edho klanu. N\u011bco jako na\u0161i P\u0159emyslovci, abychom p\u0159ipomn\u011bli jejich evropsk\u00e9 sou\u010dasn\u00edky. Inkov\u00e9 byli Synov\u00e9 Slunce. A tak\u00e9 dcery Slunce. St\u00e1t, kter\u00fd vytvo\u0159ili, se naz\u00fdval Tahuantinsuyo.
Inti je B\u016fh Slunce, Inca je Synem Slunce. Prost\u00ed lid\u00e9 byli p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci des\u00edtek kmen\u016f, kte\u0159\u00ed hovo\u0159ili ke\u010du\u00e1nsky a ajmarsky. Dodnes se tyto jazyky udr\u017euj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v okol\u00ed Cusca.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Dne\u0161n\u00ed ulice Cuzca s poz\u016fstatky star\u00fdch kamenn\u00fdch z\u00e1klad\u016f. Foto: Autor<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Jak je ale mo\u017en\u00e9, \u017ee Inkov\u00e9 dos\u00e1hli takov\u00e9ho koloniza\u010dn\u00edho rozmachu?  <\/strong>
Dnes bychom \u0159ekli, \u017ee Inkov\u00e9 m\u011bli skv\u011blou vizi, dobr\u00e9 vl\u00e1dce a propracovanou organizaci. Za\u010dn\u011bme legendou. Ta \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se otec Slunce pod\u00edval na Zemi. A vid\u011bl, jak divoc\u00ed a krut\u00ed lid\u00e9 jsou. A proto\u017ee srdce otce Slunce bylo pln\u00e9 soucitu, poslal sv\u00e9 d\u011bti – Manco Capaca<\/strong> a Mama Ocllo<\/strong> – na Zemi. D\u011bti Slunce a M\u011bs\u00edce, bratr a sestra, man\u017eel a man\u017eelka, vystoupili z vody posv\u00e1tn\u00e9ho jezera Titicaca. Otec Slunce dal sv\u00e9mu synovi Manco kouzelnou ty\u010d. A synovi \u0159ekl: \u201cKde ty\u010d snadno zaraz\u00ed\u0161 do zem\u011b, tam postavte m\u011bsto. A nau\u010dte lidi, jak \u017e\u00edt pod paprsky sv\u00e9ho otce Slunce.\u201d<\/em>
Dlouh\u00e1 byla cesta Manco Capaca a Mamy Ocllo. Manco se v\u0161ude pokou\u0161el zarazit ty\u010d do zem\u011b. Ale v\u0161ude byla kamenn\u00e1. A\u017e v \u00fadol\u00ed Urubamby se ty\u010d snadno dostala do zem\u011b. Manco Capac si pro sebe a svou \u017eenu postavil na tomto m\u00edst\u011b do\u0161kov\u00fd domek. A nazval toto m\u00edsto m\u011bstem Cusco, co\u017e znamen\u00e1 v jazyce quechua “Pupek sv\u011bta”. A brzy, s l\u00e1skou a p\u00e9\u010d\u00ed, p\u0159ij\u00edmali k sob\u011b dal\u0161\u00ed lidi, u\u010dili je, jak nastolit pr\u00e1vo a spravedlnost, a jak \u017e\u00edt jako lidsk\u00e1 bytost. A p\u0159ich\u00e1zeli dal\u0161\u00ed lid\u00e9, kter\u00e9 Manco Capac u\u010dil. T\u00edm zalo\u017eil dynastii Ink\u016f. Tak se zrodili a za\u010dali \u0159\u00eddit zemi, kterou naz\u00fdvali Tahuantinsuyu, co\u017e v p\u0159ekladu z ke\u010du\u00e1n\u0161tiny znamen\u00e1 “Zem\u011b \u010dty\u0159 sm\u011br\u016f”. Tak to vypr\u00e1v\u00ed legenda.
A tento klan Ink\u016f postupuje stejnou cestou, kterou zn\u00e1me i ze star\u00e9ho Egypta \u2013 udr\u017euje svou dynastii p\u0159\u00edbuzensk\u00fdmi s\u0148atky, i mezi sourozenci, atd. Vl\u00e1dnouc\u00ed krev se nem\u00e1 \u0159edit. Jen vlastn\u00ed sestra mohla b\u00fdt man\u017eelkou vl\u00e1dce.

Dob\u0159e, ale nutn\u011b m\u011b napad\u00e1 ot\u00e1zka, kdy za\u010dalo doch\u00e1zet k degenerac\u00edm. P\u0159ece je jasn\u00e9, \u017ee pokrevn\u00ed s\u0148atky musely nutn\u011b vyvolat tyto malformace, podobn\u011b jako u egyptsk\u00fdch fara\u00f3n\u016f a evropsk\u00fdch \u0161lechtic\u016f?<\/strong>
Je fakt, \u017ee n\u011bkter\u00e9 deformace se vyskytly. T\u0159eba posledn\u00ed Inka Atahualpa m\u011bl na nohou \u010dty\u0159i prsty. Dokonce i v Cajamarce, kde zem\u0159el, existuje z\u00e1pis o tom, \u017ee m\u011bl takto zdegenerovan\u00e9 prsty na nohou, kter\u00e9 si po jeho smrti jeho poddan\u00ed odnesli pry\u010d.

A co kdy\u017e to byl rodov\u00fd znak? Nebo to byl skute\u010dn\u00fd p\u0159\u00edznak degenerace? <\/strong>
Aby se degenerace projevily naplno, mus\u00ed uplynout zna\u010dn\u00e1 doba. A tomu tak v p\u0159\u00edpad\u011b civilizace Ink\u016f nebylo. Jejich dynastie neexistovala p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a udr\u017eeli se u moci jen n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es sto let. Ale byli i in\u010dt\u00ed vl\u00e1dci, kte\u0159\u00ed p\u0159\u00edbuzensk\u00e9 s\u0148atky poru\u0161ili. Ji\u017e t\u0159et\u00ed Inka Lloque Yupanqui<\/strong> byl dlouho bezd\u011btn\u00fd, a teprve k st\u00e1ru se o\u017eenil s dcerou n\u00e1\u010deln\u00edka jedn\u00e9 z obc\u00ed v \u00fadol\u00ed, se kterou kone\u010dn\u011b zplodil n\u00e1sledn\u00edka, podle inck\u00fdch pravidel nelegitimn\u00edho.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
P\u016fvodn\u00ed \u00fazk\u00e1 inck\u00e1 ulice a op\u011bt p\u016fvodn\u00ed z\u00e1klady. Foto: Autor.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n


In\u010dt\u00ed vl\u00e1dci byli pokl\u00e1d\u00e1ni za \u017eiv\u00e9 bohy na Zemi. Z toho p\u0159\u00edmo \u010di\u0161\u00ed jist\u00e1 nedostupnost pro b\u011b\u017en\u00e9 obyvatele. Bylo tomu ve skute\u010dnosti opravdu tak? <\/strong>
V\u00edme, \u017ee egypt\u0161t\u00ed fara\u00f3ni byli \u00fapln\u011b nad\u0159azeni oby\u010dejn\u00fdm lidem. P\u0159esto se jim stav\u011bly sochy, tesali se do reli\u00e9f\u016f, lid\u00e9 je znali ze soch nebo zobrazen\u00ed v chr\u00e1mech. Inkov\u00e9 se v\u0161ak nikde nezobrazovali, a lidem se ukazovali jen v dob\u00e1ch, kdy m\u011bli n\u011bco jako na\u0161i dovolenou. 

To je velmi zaj\u00edmav\u00e9, ale je\u0161t\u011b m\u011b napad\u00e1 ot\u00e1zka. Legendy jsme si \u0159ekli, ale jak to ale bylo ve skute\u010dnosti se vznikem Inck\u00e9ho imp\u00e9ria? <\/strong>
Inkov\u00e9 byli z\u0159ejm\u011b jednou ze skupin domorodc\u016f, kte\u0159\u00ed hovo\u0159ili ke\u010du\u00e1nsk\u00fdm jazykem. Tito lid\u00e9 byli ko\u010dovn\u00edci a pastevci, kte\u0159\u00ed se hlavn\u011b v\u011bnovali zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdrob\u011b. Kdy\u017e bylo zalo\u017eeno Cusco, tedy v dob\u00e1ch, kdy je\u0161t\u011b nebylo v\u016fbec st\u0159edem sv\u011bta, bylo sp\u00ed\u0161e na jeho okraji. Tehdy muselo \u010delit \u00fader\u016fm nep\u0159\u00e1tel. 
A nep\u0159\u00e1tel nebylo m\u00e1lo, nejbojovn\u011bj\u0161\u00ed a existen\u010dn\u011b nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed pro Inky byli zpo\u010d\u00e1tku p\u0159edev\u0161\u00edm Chankov\u00e9. Bylo jasn\u00e9, \u017ee pokud Cusco padne, v\u0161ichni zahynou. Cusco proto postavilo v prvn\u00ed \u0159ad\u011b dobrou arm\u00e1du, kter\u00e1 neust\u00e1le bojovala. M\u011bsto m\u011blo pr\u00e1vo po\u017eadovat pomoc od jin\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch st\u00e1t\u016f, proto\u017ee bojov\u00e9 kmeny ohro\u017eovaly v\u0161echny. A mo\u017en\u00e1 to byli Inkov\u00e9, kdo pomohl nejv\u00edce. Kdy\u017e se mlad\u00fd vl\u00e1dce Pachacutec dostal k moci, pomohl v nouzi Cuscu, a tak byli Chankov\u00e9 pora\u017eeni, a on se tak stal nejvy\u0161\u0161\u00edm vl\u00e1dcem.

Jak se to cel\u00e9 seb\u011bhlo? V\u00edme o tom n\u011bco?<\/strong>
Jm\u00e9no tehdej\u0161\u00edho p\u016fvodn\u00edho vl\u00e1dce Cuzca bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed – Avaruacac – Pla\u010d\u00edc\u00ed v krvi. Zd\u00e1nliv\u011b \u0161patn\u00e9 jm\u00e9no pro udatn\u00e9ho velitele. Ale z\u0159ejm\u011b si sv\u00e9 jm\u00e9no vyslou\u017eil a\u017e po sv\u00e9 zrad\u011b. Proto\u017ee ve skute\u010dnosti na obranu p\u0159ed Chanki rezignoval a utekl. Mo\u017en\u00e1 to byl on s\u00e1m, kdo zavolal na pomoc kmen Ink\u016f. <\/p>\n\n\n\n

\"\"
Machu Picchu pat\u0159\u00ed k symbol\u016fm Peru. Pro n\u011bkter\u00e9 domorodce je to st\u00e1le posv\u00e1tn\u00e9 m\u00edsto. Foto: Autor<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

A mlad\u00fd Pachacutec p\u0159evzal moc, zorganizoval obranu. Nastala velk\u00e1 bitva s Chanky. Inkov\u00e9 ztratili 8 tis\u00edc bojovn\u00edk\u016f, Chankov\u00e9 12 tis\u00edc. A byli pora\u017eeni, \u010d\u00edm\u017e bylo m\u011bsto Cusco zachr\u00e1n\u011bno. Pachacutec vyzval lid k vyhlazen\u00ed Chank\u016f. A bojovn\u00edci ho n\u00e1sledovali, proto\u017ee to byl hrdina.Postupn\u011b se Pachacutecova obrana stala \u00fatokem, zlomil Chanky, dobyl ajmarsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed Colla. A kdy\u017e se ostatn\u00ed panovn\u00edci podrobili, Pachacutec byl u\u017e tak velk\u00fd, \u017ee ho nikdo nemohl ohrozit.
Mo\u017en\u00e1 p\u0159ekvap\u00ed po\u010dty mrtv\u00fdch bojovn\u00edk\u016f. Ale ke\u010du\u00e1nsk\u00fd kmen byl po\u010detn\u00fd. Dnes je to asi 26 milion\u016f lid\u00ed – nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed indi\u00e1nsk\u00e1 populace v Americe. A bylo jich dost, aby postavili obrovsk\u00e9 kamenn\u00e9 pevnosti z blok\u016f velikosti t\u0159\u00edpatrov\u00e9ho domu. Je ot\u00e1zkou, jak to ud\u011blali? Zku\u0161enost\u00ed s prac\u00ed s kameny m\u011bli tis\u00edce let. A z\u00e1hada pohyb\u016f kamenn\u00fdch blok\u016f o hmotnosti stovek tun nen\u00ed ani tak v technologii, jako sp\u00ed\u0161e v tom, \u017ee se jim poda\u0159ilo zorganizovat masy lid\u00ed. Ale podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee ohledn\u011b stavebn\u00edch postup\u016f je pom\u011brn\u011b dost nevy\u0159e\u0161en\u00fdch ot\u00e1zek.
Dnes si tehdej\u0161\u00ed \u017eivot dovedeme t\u011b\u017eko p\u0159edstavit. Ale i tak se poda\u0159ilo o Inck\u00e9 civilizaci zjistit hodn\u011b. O civilizaci May\u016f v\u00edme sice v\u00edc, proto\u017ee zanechali p\u00edsmo. Inkov\u00e9 ho nem\u011bli. P\u0159es celou velikost sv\u00e9 kultury nevytvo\u0159ili jedin\u00fd p\u00edsemn\u00fd syst\u00e9m. Existuje dokonce i verze, \u017ee to bylo zak\u00e1zan\u00e9. 
Byla to naprosto totalitn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. Absolutn\u00ed vertik\u00e1ln\u00ed struktura. Sapa Inca – p\u0159elo\u017eeno jako “jedin\u00fd\u201c. Syn Slunce je jeden, Sapa Inca je jeden. Dal\u0161\u00ed Inkov\u00e9 – \u00fa\u0159edn\u00edci, se zlat\u00fdmi disky v u\u0161\u00edch, jako symbolem p\u0159\u00edslu\u0161nosti k t\u00e9to kast\u011b. A tak n\u00e1sledovala cel\u00e1 hierarchie. Nebyla to monarchie, ale absolutn\u00ed teokratick\u00e1 monarchie. Inka nebyl jen vl\u00e1dcem, ale tak\u00e9 synem Bo\u017e\u00edm na Zemi. Absolutn\u00ed moc. Inka se nemohl m\u00fdlit. Byl svat\u00fd.

Jak\u00fdm zp\u016fsobem byla organizov\u00e1na moc v \u0159\u00ed\u0161i a kolik zde \u017eilo obyvatel?<\/strong>
Syst\u00e9m moci byl uspo\u0159\u00e1d\u00e1n n\u00e1sledovn\u011b. Cel\u00e1 populace \u0159\u00ed\u0161e, po p\u0159\u00edchodu \u0160pan\u011bl\u016f, \u010d\u00edtala asi od 13 do 15 milion\u016f lid\u00ed, \u017eila od dne\u0161n\u00edho Ekv\u00e1doru a\u017e do ji\u017en\u00edho Chile. Inkov\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee vlastn\u00ed cel\u00fd sv\u011bt. Na jedn\u00e9 stran\u011b Tich\u00fd oce\u00e1n, na druh\u00e9 amazonsk\u00e1 d\u017eungle. Tam byly jen mal\u00e9 skupiny Indi\u00e1n\u016f, pob\u00edhaj\u00edc\u00ed s mosazn\u00fdmi zbran\u011bmi. A tak Inkov\u00e9 dobyli cel\u00fd, pro n\u011b zn\u00e1m\u00fd sv\u011bt. A vytvo\u0159ili skv\u011bl\u00fd syst\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed.
Cel\u00e1 populace byla rozd\u011blena na p\u011btky, des\u00edtky, stovky, tis\u00edce a tak d\u00e1le. Hlava rodiny byla Pureh – mu\u017e a hospod\u00e1\u0159 rodiny. Pureh byl zpravidla roln\u00edk. M\u011bl man\u017eelku a d\u011bti. A p\u011bt Pureh\u016f si u\u017e vybralo sv\u00e9ho n\u00e1\u010deln\u00edka. \u010cist\u00e1 demokracie. Pak n\u00e1\u010deln\u00edka des\u00edtky, stovky. A nad sto Pureh\u016f u\u017e stanovilo d\u011bdi\u010dn\u00e9ho vl\u00e1dce – Kurana. Syst\u00e9m je absolutn\u00ed. A d\u00e1le postupuje po vertik\u00e1le nahoru. Nebo m\u016f\u017eeme vid\u011bt tolik popul\u00e1rn\u00ed pyramidu. A v\u0161em bylo jasn\u00e9, kdo a koho \u0159\u00edd\u00ed.

Probl\u00e9m je p\u00edsmo. Existuje i n\u011bkolik legend o tom, \u017ee p\u00edsmo kdysi v Peru existovalo, ale to bychom se dostali \u00fapln\u011b n\u011bkam jinam. M\u00edsto p\u00edsma Inkov\u00e9 pou\u017e\u00edvali prov\u00e1zkov\u00e9 p\u00edsmo tzv. qip\u00fa, co\u017e ale nen\u00ed p\u00edsmo v na\u0161em ch\u00e1p\u00e1n\u00ed. D\u0159\u00edve tu byl jak\u00fdsi s\u010d\u00edtac\u00ed stroj – yupana. P\u0159edstavte si kamenn\u00e9 desky s otvory, kam m\u016f\u017eete d\u00e1t fazole. A po\u010d\u00edtat. A je\u0161t\u011b trojrozm\u011brn\u011b op\u011bt ve tvaru pyramidy. Tam mohou b\u00fdt zpracov\u00e1ny miliony kombinac\u00ed. A tak se po\u010d\u00edtalo na yupan\u011b. K tomu byl pot\u0159eba n\u011bkdo, kdo um\u011bl po\u010d\u00edtat – camayok. Byl v ka\u017ed\u00e9 vesnici. Na p\u011bt Pureh\u016f p\u0159ipadal jeden camayok. Prost\u011b \u00fa\u010detn\u00ed. Po\u010d\u00edtal, kolik se shrom\u00e1\u017edilo kuku\u0159ice, brambor, po\u010d\u00edtal to v\u0161e pomoc\u00ed yupany zprava doleva, a pak uv\u00e1zal uzl\u00edky r\u016fzn\u00fdch tvar\u016f na qip\u00fa. Kdy\u017e to m\u011bl hotov\u00e9, poslal camayok qip\u00fa \u00fa\u010detn\u00edmu des\u00edtky, a ten op\u011bt v\u0161e spo\u010d\u00edtal a poslal qip\u00fa \u00fa\u010detn\u00edmu stovky. A tak d\u00e1le, a\u017e se to dostalo p\u0159\u00edmo k Inkovi.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Divok\u00e1 krajina peru\u00e1nsk\u00fdch And. Foto: Autor<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n


Pro\u010d existuje verze, \u017ee mohl b\u00fdt z\u00e1kaz psan\u00ed?<\/strong>
J\u00e1 to je\u0161t\u011b dopov\u00edm. \u0158ekn\u011bme, \u017ee Sapa Inca chce od hlavn\u00edho camayoka v\u011bd\u011bt, kolik brambor bylo sklizeno v cel\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i? Qip\u00fa \u2013 je jedno jedin\u00e9 a sd\u011bluje –  tady je tolik milion\u016f brambor. 
Absolutn\u00ed kontrola. St\u00e1tn\u00ed sklady byly ohromuj\u00edc\u00ed. Takov\u00e9 \u0160pan\u011blsko byla tehdy v\u00e1le\u010dnick\u00e1, ale chud\u00e1 zem\u011b. V\u0161echny investice, i na cesty do Ameriky, muselo vyd\u0159\u00edt z poddansk\u00fdch dan\u00ed. A nyn\u00ed \u0160pan\u011bl\u00e9 poprv\u00e9 vid\u011bli st\u00e1tn\u00ed sklady, kde pro 15 milion\u016f lid\u00ed byly z\u00e1soby su\u0161en\u00fdch brambor a obil\u00ed na dobu 6 let! Kdyby se stalo cokoli, ne\u00faroda, nebo hladomor, \u0159\u00ed\u0161e mohla krmit sv\u00e9 obyvatelstvo po dobu \u0161esti let! Jen si uv\u011bdomte, jak\u00e1 to byla p\u00e9\u010de! A pro\u010d existuje verze o z\u00e1kazu p\u00edsma? Pro\u010d ps\u00e1t? V\u017edy\u0165 kdyby byli lid\u00e9 gramotn\u00fdmi, mohli by ps\u00e1t na plot, t\u0159eba \u2013 Pry\u010d se Sapa Inca! To nemohl pot\u0159ebovat. Ale te\u010f to mo\u017en\u00e1 trochu zjednodu\u0161uji, ot\u00e1zka p\u00edsma je kapitola sama pro sebe.

Byl k tomu d\u016fvod? V\u017edy\u0165 to byl p\u0159ece \u017eiv\u00fd b\u016fh na zemi! <\/strong>
To je pravda, ale op\u011bt se pohybujeme v ide\u00e1ln\u00edm sv\u011bt\u011b. Nen\u00ed to vylou\u010deno, \u017ee by takov\u00e9 snahy o jeho svr\u017een\u00ed nebyly. Vemte si v podstat\u011b ji\u017e dob\u0159e zdokumentovanou ob\u010danskou v\u00e1lku, kter\u00e1 zemi zachv\u00e1tila t\u011bsn\u011b p\u0159ed p\u0159\u00edchodem \u0160pan\u011bl\u016f. Tehdy \u0161lo o bratrovra\u017eednou v\u00e1lku o tr\u016fn mezi Huascarem a Atahualpou. Zv\u00edt\u011bzil sice Atahualpa, ale bylo to Pyrrhovo v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Oslaben\u00e1 a rozvr\u00e1cen\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e u\u017e nem\u011bla s\u00edlu bojovat proti skute\u010dn\u00e9mu nep\u0159\u00edteli – \u0161pan\u011blsk\u00fdm dobyvatel\u016fm. 

To je zaj\u00edmav\u00e9. Kdy\u017e u\u017e se bav\u00edme o ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce, jak\u00e9 zbran\u011b v\u016fbec Inkov\u00e9 pou\u017e\u00edvali?<\/strong>
Inkov\u00e9 nevymysleli nic nov\u00e9ho. Zbran\u011b byly docela primitivn\u00ed. Hlavn\u00ed zbra\u0148 byla makana \u2013 palice s bronzovou nebo kamennou \u0161pi\u010dkou, kter\u00e1 prolomila lebku. Sapa Inca m\u011bl ale v\u0161echny osobn\u00ed zbran\u011b ze zlata! Mo\u017en\u00e1 si \u0159eknete, \u017ee byly jen na ozdobu, ale uva\u017ete \u2013 zlato je t\u011b\u017ek\u00e9. Pln\u00ed svou \u00falohu dokonale. A nav\u00edc se jednalo o zbra\u0148 na bl\u00edzk\u00fd boj. D\u0159ev\u011bn\u00e1 h\u016fl a naho\u0159e zlat\u00e1 koule. Bojovn\u00edci m\u011bli dlouh\u00e9 o\u0161t\u011bpy a \u0161t\u00edty. Ale hlavn\u00ed zbra\u0148 byl prak. Primitivn\u00ed zbra\u0148, se kterou je\u0161t\u011b dnes pastevci pasou lamy a alpaky.<\/p>\n\n\n\n

T\u00edmto prakem vrhali kameny s nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159esnost\u00ed. Zato Sapa Inca vrhal m\u00edsto kamen\u016f zlat\u00e9 koule. Inkov\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee zlato je pot bo\u017esk\u00e9ho Slunce a st\u0159\u00edbro je pot M\u011bs\u00edce. Syn Slunce tedy h\u00e1zel ze z\u00e1bavy do nen\u00e1vratna zlat\u00e9 koule. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee Francisco Pizarro<\/strong>, conquistador, kter\u00fd dobyl jeho \u0159\u00ed\u0161i, byl z t\u00e9to z\u00e1bavy zajat\u00e9ho vl\u00e1dce, \u0161okov\u00e1n. Koneckonc\u016f, \u0160pan\u011bl\u00e9 z inck\u00e9ho zlata dostali pouh\u00fd zlomek. Sice stovky tun, ale pouh\u00fd zlomek!

Jak to \u0159ekl Manco Capac II., kter\u00fd vedl odboj proti \u0160pan\u011bl\u016fm? <\/strong>
Nechal p\u0159in\u00e9st pytel kuku\u0159ice, jedno zrnko hodil conquistadorovi Almagrovi a \u0159ekl: \u201eToto jste dostali. A toto je zlato, kter\u00e9 z\u016fst\u00e1v\u00e1 u n\u00e1s.\u201c<\/em>  Musel je t\u00edm p\u0159iv\u00e1d\u011bt k nep\u0159\u00ed\u010detnosti. Zlato zmizelo a nikdy se nena\u0161lo. N\u011bkte\u0159\u00ed historici dodnes nech\u00e1pou, pro\u010d Pizzaro v\u0161echno rozbil? V\u017edy\u0165 by sta\u010dilo jen sesadit Sapa Inku. St\u00e1t by sn\u00e1\u0161el \u0160pan\u011bl\u016fm zlat\u00e1 vejce. A v\u0161echny zlat\u00e9 rezervy by byly v rukou \u0160pan\u011bl\u016f. Na druhou stranu je mo\u017en\u00e9, \u017ee Manco II. ml\u017eil, a intrikoval, aby z\u00edskal n\u011bjakou politickou v\u00fdhodu. Ale vra\u0165me se ke zbran\u00edm a v\u00e1l\u010den\u00ed. Ano, vl\u00e1dce pou\u017e\u00edval zlat\u00e9 zbran\u011b. Ostatn\u00ed andsk\u00e9 n\u00e1rody m\u011bly stejn\u00e9 zbran\u011b. Inkov\u00e9 ale m\u011bli organizaci. A to je nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed zbra\u0148.
Nap\u0159\u00edklad v\u017edy vyhl\u00e1sili v\u00e1lku t\u0159ikr\u00e1t. Pro\u010d? Poprv\u00e9 vyslali posly: Vyhla\u0161ujeme v\u00e1lku. V\u0161ichni byli napnut\u00ed, co se bude d\u00edt. Podruh\u00e9 vyhl\u00e1sili v\u00e1lku za n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f. P\u0159itom zkontrolovali, co protivn\u00edk ud\u011blal, jak se p\u0159ipravil na obranu. A tak\u00e9, zda je zaseto. A napot\u0159et\u00ed vyhl\u00e1sili v\u00e1lku definitivn\u011b. Jen\u017ee nervy protivn\u00edka \u010dasto nevydr\u017eely a mnoz\u00ed to vzdali p\u0159edem. A pokud to nevzdali, v\u0161e bylo na\u010dasov\u00e1no tak, aby za\u010dal \u00fatok v\u017edy p\u0159ed sklizn\u00ed \u00farody. 

I proto, aby v\u0161echny vyd\u011bsili a zahnali je do opevn\u011bn\u00fdch m\u011bst, aby se jako partyz\u00e1ni nemohli uch\u00fdlit do hor. A tak v\u0161ichni byli uvnit\u0159 m\u011bst, m\u011bli hlad, zat\u00edmco in\u010dt\u00ed obl\u00e9hatel\u00e9 jedli kuku\u0159ici a brambory, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b dozr\u00e1ly b\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed. A tak m\u011bsta padla. Ale to nen\u00ed v\u0161echno. Kdy\u017e se kmeny vzdali, Inkov\u00e9 nechali \u00fa\u0159edn\u00edky u moci na sv\u00fdch m\u00edstech a vytvo\u0159ili svoj\u00ed separ\u00e1tn\u00ed strukturu.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Centrum Cuzca je impozantn\u00ed. Star\u00e9 z\u00e1klady pal\u00e1c\u016f umo\u017e\u0148uj\u00ed s trochou fantazie nahl\u00e9dnout do historie. Foto: Autor <\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n


A to fungovalo jak?Jak Inkov\u00e9 postupovali v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b? <\/strong>
Dokonce, i kdy\u017e se lid\u00e9 nevzdali, nedotkli se vl\u00e1dnouc\u00ed elity. V jejich ch\u00e1p\u00e1n\u00ed byli, jako ka\u017ed\u00e1 vrchnost, vyvoleni bohem. Pro\u010d? Kdyby p\u0159\u00edmo p\u0159evzali moc, byli by  Inkov\u00e9 vn\u00edm\u00e1ni jako okupanti. A lid\u00e9 by za\u010dali s postupnou revoltou. A tak zanechali u moci d\u011bdi\u010dn\u00e9 vl\u00e1dce. A oni vl\u00e1dli d\u00e1l. Ale vedle m\u00edstn\u00edho vl\u00e1dce byl dosazen\u00fd guvern\u00e9r Ink\u016f, kter\u00fd na vl\u00e1du dohl\u00ed\u017eel. A byl postaven chr\u00e1m Slunce. Je to jako v sov\u011btsk\u00e9m syst\u00e9mu. Republiky vedly n\u00e1rodn\u00ed k\u00e1dry, ale z Moskvy byl dosazen dal\u0161\u00ed soudruh. A stejn\u011b tak je dodnes \u0159\u00edzena \u010c\u00edna.

Tome, dne\u0161n\u00ed lidi v\u0161ak v\u00edce zaj\u00edm\u00e1 n\u011bco opravdu z\u00e1hadn\u00e9ho \u2013 to, co je vid\u011bt a co je podivn\u00e9 \u2013 operace a prota\u017een\u00ed lebek. <\/strong>
Jen\u017ee to ned\u011blali jen Inkov\u00e9. D\u011blo se tak d\u00e1vno p\u0159ed Inky, je\u0161t\u011b p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem, v kultur\u00e1ch Nazca a Paracas. Je\u010fte se pod\u00edvat nap\u0159\u00edklad do muzea v Paracasu. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v kultu\u0159e Nazca se prov\u00e1d\u011bly n\u00e1ro\u010dn\u00e9 operace hlavy. Ot\u00e1zkou je, pro\u010d? Z lebek se vy\u0159ezal kousek kosti a m\u00edsto n\u00ed byla vlo\u017eena zlat\u00e1 nebo st\u0159\u00edbrn\u00e1 desti\u010dka. Obvykle se to prov\u00e1d\u011blo na velmi v\u00fdznamn\u00fdch osob\u00e1ch. Zjevn\u011b na kn\u011b\u017e\u00edch. I kdy\u017e nalezen\u00e9 lebky sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee osoba \u017eila je\u0161t\u011b dlouho po operaci, \u010dlov\u011bk nutn\u011b trp\u011bl stra\u0161n\u00fdmi bolestmi \u2013 m\u00edt n\u011bkolikacentimetrov\u00fd otvor v lebce nen\u00ed legrace. Ale pokud \u0161lo o kn\u011bze, byl to jeho \u00fad\u011bl a pro boha, a\u0165 byl jak\u00fdkoliv, kn\u011b\u017e\u00ed a v\u016fbec fanati\u010dt\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00ed jsou schopni sn\u00e1\u0161et v\u0161elicos. Jen vzpome\u0148me na sekty sebemrska\u010d\u016f, nebo na fanatika z knihy Dana Browna<\/strong>, kter\u00fd m\u011bl ostnat\u00fd p\u00e1s uta\u017een\u00fd kolem stehna. To si Brown nijak nevymyslel, takov\u00e9 sebetr\u00fdzn\u011bn\u00ed opravdu existuje i dnes. <\/p>\n\n\n\n

Existuje verze, podle kter\u00e9 byly u kn\u011b\u017e\u00ed \u010d\u00e1sti kost\u00ed lebky odstran\u011bny, aby se zv\u00fd\u0161ila jejich nadp\u0159irozen\u00e1 schopnost. I siln\u00e1 bolest je cesta, jak se uv\u00e9st do tranzu, nejen halucinogeny. 

Jak\u00e1 byla anest\u00e9zie a existovala v\u016fbec?<\/strong>
Byly r\u016fzn\u00e9 l\u00e9ky proti bolesti. K dispozici byla koka, nebo kaktus z rodu Trichocereus. U\u017e jeho novodob\u00fd n\u00e1zev, San Pedro, ukazuje na jeho \u00fa\u010del – proto\u017ee svat\u00fd Petr m\u011bl kl\u00ed\u010de od nebe. Po\u017eit\u00edm n\u00e1poje se \u010dlov\u011bk opravdu vyd\u00e1 mimo tento sv\u011bt. A pou\u017e\u00edv\u00e1 se p\u0159i ritu\u00e1lech dodnes.

A co zm\u011bny tvaru lebek? <\/strong>
Op\u011bt se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee Inkov\u00e9 nebyli ti prvn\u00ed, i kdy\u017e se jim to p\u0159ipisuje. To d\u011blala kultura Paracas, a kultura Nazca, d\u00e1vno p\u0159ed Inky. Ve St\u0159edn\u00ed Americe to d\u011blali nap\u0159\u00edklad i Mayov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Je to v podstat\u011b snadn\u00e9. Kdy\u017e m\u00e1 d\u00edt\u011b tv\u00e1rn\u00e9 kosti lebky, ovazuje se mu obinadly nebo desti\u010dkami. Nad\u0161enci tyto nalezen\u00e9 lebky p\u0159ipisuj\u00ed mimozem\u0161\u0165an\u016fm, ale to je nesmysl. Tento zvyk byl na mnoha m\u00edstech sv\u011bta, i v Evrop\u011b, \u010cechy a Moravu nevyj\u00edmaje. Na na\u0161em \u00fazem\u00ed se na\u0161ly t\u0159i des\u00edtky takov\u00fdch lebek, poch\u00e1zej\u00edc\u00edch z 4. – 6. stolet\u00ed n.l., z doby tzv. st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f. A nikdo v nich mimozem\u0161\u0165any nevid\u00ed. 

Pro\u010d lid\u00e9 tedy protahovali lebky? <\/strong>
T\u011bch d\u016fvod\u016f mohla b\u00fdt cel\u00e1 \u0159ada. Byl to jednak ide\u00e1l kr\u00e1sy. Copak se i dnes nejsme schopni pro kr\u00e1su p\u0159in\u00e1\u0161et mnoh\u00e9 ob\u011bti? \u017deny chod\u00ed na operace na zv\u011bt\u0161en\u00ed prsou, ods\u00e1v\u00e1n\u00ed tuku? Dal\u0161\u00ed d\u016fvod mohl b\u00fdt i ten, kter\u00fd zn\u00e1me i dnes \u2013 odli\u0161ovat se. Kasty pot\u0159ebovaly zv\u00fdraznit sv\u016fj p\u016fvod, pokud to ne\u0161lo geneticky. Ve st\u0159edov\u011bku v Evrop\u011b sta\u010dilo \u0159\u00edci, \u017ee \u201e\u0161lechtici maj\u00ed modrou krev\u201c, ale to nebylo vid\u011bt. Kde\u017eto prot\u00e1hl\u00e1 hlava byla vid\u011bt hned. Nelze zapom\u00ednat, \u017ee v\u0161echny kultury p\u0159edkolumbijsk\u00e9 Ameriky byly zam\u011b\u0159eny  n\u00e1bo\u017eensky. Jejich m\u011bsta nebyla m\u011bsta v evropsk\u00e9m smyslu, byla to n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 st\u0159ediska. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed proniklo do v\u0161ech sf\u00e9r \u017eivota tehdej\u0161\u00edch lid\u00ed. Ka\u017ed\u00fd krok byl n\u00e1bo\u017eensk\u00fd akt.<\/p>\n\n\n\n

Dnes si nedovedeme p\u0159edstavit operace bez slo\u017eit\u00fdch chirurgick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f. Ale za Ink\u016f se prov\u00e1d\u011bly r\u016fzn\u00e9 operace, lebek i b\u0159icha, a k tomu m\u011bli nejen r\u016fzn\u00e9 jehly a kle\u0161t\u011b, ale i \u0161vy byly \u0161it\u00e9 hlavami velk\u00fdch mravenc\u016f.

Jak to bylo mo\u017en\u00e9? <\/strong>
Metoda je to op\u011bt velmi jednoduch\u00e1 a logick\u00e1, a pr\u00e1v\u011b proto geni\u00e1ln\u00ed. Velc\u00ed mravenci maj\u00ed i velk\u00e1 kusadla. Je-li pot\u0159eba za\u0161\u00edt r\u00e1nu, vezme se mravenec a p\u0159ilo\u017e\u00ed se na r\u00e1nu. Pak se utrhne t\u011bl\u00ed\u010dko, aby z\u016fstala jen jeho zakousnut\u00e1 hlavi\u010dka. Mraven\u010d\u00ed hlava instinktivn\u011b kou\u0161e, sv\u00edr\u00e1 kusadla. A tak zaceluje r\u00e1nu jako svorkami. Je to lep\u0161\u00ed ne\u017e \u0161it\u00ed. 

A takov\u00e1 technika se zde pou\u017e\u00edvala u\u017e za\u010d\u00e1tkem prvn\u00edho tis\u00edcilet\u00ed p\u0159.n.l. A aby pacient neztratil mnoho krve, byly zde r\u00e1ny spojeny speci\u00e1ln\u00edmi svorkami, i k r\u00e1n\u011b byly upnuty n\u00e1dobky na odv\u00e1d\u011bn\u00ed krve z opera\u010dn\u00edho prostoru. A to u\u017e je skoro postup modern\u00ed chirurgie. Velmi vysok\u00e9 \u00farovn\u011b.
Inkov\u00e9 p\u0159evzali v\u0161echny tyto dovednosti a pou\u017eili je. Um\u011bli se postarat o zdrav\u00ed obyvatelstva. Ne proto, \u017ee by byli velk\u00fdmi humanisty, ale byli to obez\u0159etn\u00ed hospod\u00e1\u0159i. Lid\u00e9 byli pou\u010deni, aby p\u0159edch\u00e1zeli jak\u00fdmkoliv zubn\u00edm chorob\u00e1m, aby jejich zuby byly zdrav\u00e9 a\u017e do st\u00e1\u0159\u00ed. Byl povinn\u00fd pravideln\u00fd st\u0159evn\u00ed v\u00fdplach, povinn\u00e1 zdrav\u00e1 v\u00fd\u017eiva. 

A co spole\u010dnost? Pen\u00edze? <\/strong>
Lid\u00e9 v \u0159\u00ed\u0161i byli v\u0161ichni svobodn\u00ed, neznali otrok\u00e1\u0159stv\u00ed ani poddanstv\u00ed. Znali pen\u011b\u017en\u00ed syst\u00e9m, ale preferovali sm\u011bnn\u00fd obchod. N\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 to pojmenovali jako “inck\u00fd komunismus”. Byl pro v\u0161echny, krom\u011b Ink\u016f \u2013 tedy vl\u00e1dc\u016f. Proto\u017ee Inkov\u00e9 byli nad v\u0161emi. Inkov\u00e9 m\u011bli pro sv\u00e9 obyvatele velmi jednoduch\u00fd z\u00e1kon, nebo sp\u00ed\u0161e t\u0159i z\u00e1kony. Nel\u017ei, nekra\u010f a nebu\u010f l\u00edn\u00fd. To je v\u0161echno. I kdy\u017e nebylo p\u00edsmo a knihy a z\u00e1kon\u00edky, tak to popsali \u0160pan\u011bl\u00e9, kdy\u017e dorazili v roce 1532 do \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Intihuatana byla pro Inky stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 jako hodinky pro modern\u00edho \u010dlov\u011bka. Foto: Autor<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n


A co to v\u0161echno st\u00e1lo, a za co se zbo\u017e\u00ed m\u011bnilo? T\u0159eba takov\u00fd roln\u00edk, kde mohl dostat osivo, a dal\u0161\u00ed materi\u00e1l?<\/strong>
V podstat\u011b se nic nem\u011bnilo. Inkov\u00e9 m\u011bli tvrd\u00fd distribu\u010dn\u00ed syst\u00e9m. Fungovalo to tak, \u017ee se roln\u00edk obr\u00e1til na sv\u00e9ho \u00fa\u010detn\u00edho – camayoka. \u0158ekl, \u017ee pot\u0159ebuje tolik osiva, tolik ln\u011bn\u00e9ho pr\u00e1dla, tolik na \u0161it\u00ed. \u00da\u010detn\u00ed to zkontroloval, poslal ho do skladu a v\u0161e doty\u010dn\u00fd dostal zdarma. Jako na vojn\u011b. 
\u0158\u00ed\u0161e Ink\u016f bylo obrovsk\u00e9, dob\u0159e funguj\u00edc\u00ed lidsk\u00e9 mraveni\u0161t\u011b. Nap\u0159\u00edklad oby\u010dejn\u00e1 rodina sed\u00ed u stolu. Dve\u0159e domu by m\u011bly b\u00fdt \u0161iroce otev\u0159en\u00e9, aby sem mohl nahl\u00e9dnout \u00fa\u0159edn\u00edk. Je tam dost, je tam p\u0159ebytek, nedostatek? V\u0161echno bylo pod kontrolou. A nikdo nepot\u0159eboval nic.<\/p>\n\n\n\n

Zem\u011bd\u011blec obd\u011bl\u00e1val t\u0159i pole, takov\u00fd byl syst\u00e9m. Pole vlastn\u00ed, jeho rodiny. Slune\u010dn\u00ed pole. A pole Ink\u016f. Dv\u011b t\u0159etiny plodin dal \u0159\u00ed\u0161i. Tyto dv\u011b t\u0159etiny, kter\u00e9 \u0161ly na dan\u011b, byly pou\u017eity na podporu chud\u00fdch, nemocn\u00fdch, sirotk\u016f, na udr\u017eov\u00e1n\u00ed arm\u00e1dy, soud\u016f a tak d\u00e1le. Sou\u010dasn\u011b, asi dva m\u011bs\u00edce v roce, byl \u010dlov\u011bk povinen pracovat na st\u00e1tn\u00edch zak\u00e1zk\u00e1ch, plnil slu\u017ebu tzv. \u201cmita\u201d. Mu\u017ei \u0161li na v\u00fdstavbu silnic, most\u016f, rub\u00e1n\u00ed tunel\u016f, prost\u011b na ve\u0161ker\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 pr\u00e1ce. Je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee syst\u00e9m \u201emita\u201c s radost\u00ed p\u0159ijali \u0160pan\u011bl\u00e9. Je pravda, \u017ee za Ink\u016f \u010dlov\u011bk pracoval m\u011bs\u00edc, za \u0160pan\u011bl\u016f 12 m\u011bs\u00edc\u016f, v\u011bt\u0161inou dokud nezem\u0159el…

A co d\u011blal vl\u00e1dce? <\/strong>
Dalo by se \u0159\u00edci, \u017ee prost\u011b vl\u00e1dl. Ale i on musel tvrd\u011b pracovat. Za\u010dal s organizac\u00ed obrovsk\u00e9ho st\u00e1tu, v\u0161e se odv\u00edjelo od jeho p\u0159\u00edkaz\u016f. T\u0159eba stanovil, kdy za\u010d\u00edt osev kuku\u0159ice. Vy\u0161el se svoj\u00ed zlatou h\u016flkou na sv\u00e9 pole u chr\u00e1mu, a svou zlatou lopatkou obd\u011blal prvn\u00ed z\u00e1hon. A pak on a jeho synov\u00e9 zasadili kuku\u0159ici. A u brambor stejn\u011b. Inka zasadil prvn\u00ed hl\u00edzu. Ost\u0159\u00edhat lamy? Inka ost\u0159\u00edhal prvn\u00ed lamu. Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, vl\u00e1dce, p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se stal vl\u00e1dcem, musel zvl\u00e1dnout \u0159emesla sv\u00fdch poddan\u00fdch. Musel to um\u011bt. Proto\u017ee pokud vl\u00e1dce nev\u00ed, co d\u011blaj\u00ed jeho poddan\u00ed, bude m\u00edt o sv\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i v hlav\u011b zmatek.

A pak zde byly dynastick\u00e9 povinnosti \u2013 o\u017eenit se se svou sestrou. <\/strong>
Ano, ale vl\u00e1dce v tomto sm\u011bru nijak nestr\u00e1dal. Sou\u010dasn\u011b toti\u017e existovaly slune\u010dn\u00ed domy pro Nev\u011bsty Slunce, kter\u00fdm se \u0159\u00edkalo aklja. Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed d\u00edvky byly vybr\u00e1ny u\u017e ve v\u011bku t\u0159\u00ed a\u017e p\u011bti let pro slu\u017ebu panovn\u00edkovi. Byly to v podstat\u011b takov\u00e9 \u017eensk\u00e9 kl\u00e1\u0161tery. Tam d\u00edvky dostaly perfektn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. A ve v\u011bku 12 – 13 let byly n\u011bkter\u00e9 d\u00edvky posl\u00e1ny zp\u011bt sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm a ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed se staly slu\u017eebnicemi aklja<\/em>. Inka pak mohl skute\u010dn\u011b p\u0159ijet do t\u011bchto dom\u016f Slune\u010dn\u00edch nev\u011bst a vybrat si libovolnou d\u00edvku. T\u00edm roznesl sv\u016fj genetick\u00fd fond.
Tyto d\u00edvky mohly b\u00fdt pak p\u0159ed\u00e1ny jako odm\u011bna v podob\u011b man\u017eelky n\u011bjak\u00e9mu vojensk\u00e9mu v\u016fdci, nikoliv Inkovi. Byla to nejvy\u0161\u0161\u00ed zn\u00e1mka d\u016fv\u011bry. Ale z\u00e1rove\u0148 tyto d\u00edvky – Nev\u011bsty slunce \u2013 byly v\u00fdborn\u011b vzd\u011blan\u00e9, st\u00e1le pracovaly. Tkaly velmi drah\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e9 obl\u00e9kal Inka a jeho doprovod. To dokresluje fungov\u00e1n\u00ed cel\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.

A nyn\u00ed infrastruktura – silnice a vodovody. Jak to fungovalo? <\/strong>
Infrastruktura byla vybudov\u00e1na s udivuj\u00edc\u00ed technologi\u00ed. T\u0159eba s\u00ed\u0165 silnic byla \u00fa\u017easn\u00e1. P\u0159ekvapila hlavn\u011b \u0160pan\u011bly. Ti p\u0159i\u0161li a vid\u011bli obrovsk\u00e9 silnice. \u0160\u00ed\u0159ka necel\u00fdch osm metr\u016f, m\u00edrn\u011b vypoukl\u00e1 do st\u0159edu, s dr\u00e1\u017ekami pro \u00fanik vody, dl\u00e1\u017ed\u011bny kamen\u00edm, tedy sp\u00ed\u0161e velk\u00fdmi kamenn\u00fdmi deskami, osazen\u00fdmi tak, aby \u017eiletka nepropadla. Celkov\u00e1 d\u00e9lka silnic byla v \u0159\u00ed\u0161i v\u00edce ne\u017e 40 tis\u00edc kilometr\u016f. D\u00e9lka dvou hlavn\u00edch d\u00e1lnic, byla 5.600 a 5.200 km. P\u0159ed stavbou transsibi\u0159sk\u00e9 magistr\u00e1ly v 19. stolet\u00ed, byla cesta, vybudovan\u00e1 za vl\u00e1dce Huayna Capaca, nejdel\u0161\u00ed cestou na sv\u011bt\u011b. A to v\u0161e za \u0159\u00ed\u0161e Ink\u016f. 
Silnice p\u0159itom vedly pou\u0161t\u00ed, a ty kamenn\u00e9 dla\u017edice se l\u00e1maly a dopravovaly z hor. Pokud silnice vedla pod\u00e9l pob\u0159e\u017e\u00ed, byla obklopena vysokou zd\u00ed tak, aby nebyla zav\u00e1t\u00e1 p\u00edskem. A v hor\u00e1ch byly silnice tak kvalitn\u00ed, \u017ee i \u0160pan\u011bl\u00e9 psali, \u017ee i \u0159\u00edmsk\u00e9 silnice byly v hor\u0161\u00ed kvalit\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Ale to nebylo v\u0161echno \u2013 musely se i razit tunely skrz hory. A nebo p\u0159eklenout hlubok\u00e9 str\u017ee provazov\u00fdmi mosty. Obrovsk\u00e9 provazy se prot\u00e1hly na stovky metr\u016f. A n\u011bkter\u00e1 lana Inkov\u00e9 m\u011bnili ka\u017ed\u00fd rok. Nejslavn\u011bj\u0161\u00ed takov\u00fd most je p\u0159es \u0159eku Apurimac. Tento most se pr\u00fd od roku 1350 neopravil, a po p\u0159\u00edchodu \u0160pan\u011bl\u016f teprve ne. \u017d\u00e1dn\u00e9 lano se nevym\u011bnilo. A tak se tento most zhroutil a\u017e po roce 1800. P\u011bt set let vydr\u017eel bez opravy! 
<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Typick\u00fd inck\u00fd domek postaven\u00fd v pozdn\u00edm obdob\u00ed. Foto: Autor.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

A to Inkov\u00e9 neznali kolo, lid\u00e9 m\u011bli jen vlastn\u00ed nohy. <\/strong>
Neznali ani hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00fd kruh. P\u0159esto se po silnic\u00edch pohybovalo zbo\u017e\u00ed, arm\u00e1dy, st\u00e1da, poslov\u00e9. Pod\u00e9l silnic byly hostince, tzv. \u201ctambo\u201d, kde posel nebo cestuj\u00edc\u00ed, mohl dostat v\u0161e, co pot\u0159eboval. Inkov\u00e9 nemohli \u0159\u00eddit \u0159\u00ed\u0161i, pokud nevytvo\u0159ili perfektn\u00ed syst\u00e9m po\u0161tovn\u00ed komunikace. Toto spojen\u00ed fungovalo rychleji ne\u017e modern\u00ed po\u0161ta Bol\u00edvie, proto\u017ee zpr\u00e1va z m\u011bsta Cusco do m\u011bsta Quito, dva a p\u016fl tis\u00edce kilometr\u016f, \u0161la p\u011bt dn\u00ed. Pro pohyb zpr\u00e1v vyb\u00edrala \u0159\u00ed\u0161e ty nejrychlej\u0161\u00ed chlapce – kter\u00fdm \u0159\u00edkala chasqui. Slou\u017eili podobn\u011b jako poslov\u00e9 v arm\u00e1d\u011b. Ka\u017ed\u00fd chasqui b\u011b\u017eel od dvou a p\u016fl do p\u011bti kilometr\u016f. Nav\u00edc b\u011b\u017eel v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce a\u017e p\u011bti kilometr\u016f a rychlost\u00ed, kter\u00e1 p\u0159ekra\u010duje rychlost modern\u00edho mistra sv\u011bta. A k tomu neust\u00e1le \u017ev\u00fdkal listy koky. To jako doping. A odnesl zpr\u00e1vu a\u017e do Quita. Zpr\u00e1vu nesl v uzlech qip\u00fa a v\u0161echno bylo za\u0161ifrov\u00e1no. A nebo nesl \u00fastn\u00ed zpr\u00e1vu, kter\u00e1 byla kl\u00ed\u010dem pro roz\u0161ifrov\u00e1n\u00ed zpr\u00e1vy. Pro\u010d te\u010f nem\u016f\u017eeme qip\u00fa roz\u0161ifrovat? Proto\u017ee \u00fastn\u00ed kl\u00ed\u010d prost\u011b nem\u00e1me.
A tak posel b\u011b\u017e\u00ed. A po n\u011bm b\u011b\u017e\u00ed dal\u0161\u00ed. Prost\u011b \u0161tafeta. B\u011b\u017e\u00ed spole\u010dn\u011b, jeden druh\u00e9mu p\u0159ed\u00e1v\u00e1 qip\u00fa a kl\u00ed\u010d k n\u011bmu v n\u011bjak\u00e9 slovn\u00ed h\u0159\u00ed\u010dce, mo\u017en\u00e1 ve ver\u0161\u00edch, aby to bylo l\u00e9pe k zapamatov\u00e1n\u00ed, kdo v\u00ed? \u017d\u00e1dn\u00e9 qip\u00fa se nesm\u011blo ztratit. Inkov\u00e9 m\u011bli jeden trest na v\u0161echno – trest smrti.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdznam zpr\u00e1vy byl ur\u010den barvou ta\u0161ky na hrudi posla. Modr\u00e1 nebo zelen\u00e1 ta\u0161ka je oby\u010dejn\u00e1 po\u0161ta, \u017elut\u00e1 je pro n\u00e1sledn\u00edka tr\u016fnu, \u010derven\u00e1 je velmi d\u016fle\u017eit\u00e1 zpr\u00e1va. A kdy\u017e posel b\u011b\u017eel s \u010dervenou ta\u0161kou na hrudi, i arm\u00e1da se zastavila, a v\u0161ichni k\u0159i\u010deli: D\u016fle\u017eit\u00e1 zpr\u00e1va! Okam\u017eit\u011b se v\u00e1le\u010dn\u00edci rozestoupili, aby uvolnili m\u00edsto poslu a ten b\u011b\u017eel mezi \u0159adami v\u00e1le\u010dn\u00edk\u016f. A v\u0161ichni ho zdravili jako posla velk\u00e9ho Inky.

S t\u00edm souvis\u00ed i moje dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka. V n\u00ed\u017ein\u00e1ch a v pou\u0161t\u00edch je horko, v hor\u00e1ch m\u016f\u017ee v noci i voda zmrznout. Co m\u011bl takov\u00fd chasqui na sob\u011b?<\/strong>
Inkov\u00e9 m\u011bli velmi jednoduch\u00e9 oble\u010den\u00ed. Usuty \u2013 sand\u00e1ly z k\u016f\u017ee lamy, unca \u2013 jednoduch\u00e1 halena, sahaj\u00edc\u00ed t\u011bsn\u011b pod kolena nebo do kolen. A bez ruk\u00e1v\u016f. A \u010delenka. \u017deny m\u011bly dlouh\u00e9 \u0161aty a\u017e po kotn\u00edky.

Tak\u017ee jsi n\u00e1m tady vykreslil obraz n\u00e1roda, kter\u00fd p\u0159evzal v\u0161echno u\u017eite\u010dn\u00e9 z p\u0159edchoz\u00edch kultur. Nic neni\u010dili, p\u0159ejali zdravotnick\u00e9 a jin\u00e9 dovednosti. Nav\u00edc obratn\u011b budovali infrastrukturu – cesty, po\u0161tu, vojsko. Nem\u011bli sice p\u00edsmo a kolo, ale komunikovali pomoc\u00ed uzl\u016f. Lidi v\u0161ak dnes zaj\u00edmaj\u00ed hlavn\u011b lidsk\u00e9 ob\u011bti. Byly i tresty smrti? <\/strong>
Ale ty byly velmi sporadick\u00e9. Ne v\u0161echny n\u00e1rody m\u011bly tradici lidsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed. Ale sp\u00ed\u0161e bychom \u0159ekli, \u017ee \u0161lo o velmi humanit\u00e1rn\u00ed postupy. Ob\u011bti byly nadopov\u00e1ny drogami, kokou, a pak usmrceny. Souviselo to s n\u011bkter\u00fdmi inck\u00fdmi ob\u0159ady. Ne\u0161lo o hromadn\u00e9 akce jako u jin\u00fdch kultur.

\u017de by byli tak ohledupln\u00ed? To se mi nechce v\u011b\u0159it…<\/strong>
Pokud by Inkov\u00e9 museli k dovr\u0161en\u00ed n\u011bjak\u00e9ho c\u00edle ob\u011btovat dokonce cel\u00fd n\u00e1rod, ud\u011blali by to klidn\u011b a racion\u00e1ln\u011b. Tak se t\u0159eba zbavili Chank\u016f. Jejich zbytky utekly do Amazonie a ztratily se tam. Jen\u017ee Inkov\u00e9 prost\u011b p\u0159em\u00fd\u0161leli: pro\u010d bychom ob\u011btovali lidi, kdy\u017e mohou b\u00fdt pou\u017eity v pr\u00e1ci? A tak uva\u017eovali v dob\u011b, kdy prost\u00ed lid\u00e9 na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b nem\u011bli absolutn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 pr\u00e1va. \u010clov\u011bk nem\u011bl \u017e\u00e1dnou cenu. M\u011bl jen jedno pr\u00e1vo – neum\u0159\u00edt hladem. Toto pr\u00e1vo bylo Inky lidem ud\u011bleno. Pro 14., 15., i 16. stolet\u00ed to bylo jedine\u010dn\u00e9 pr\u00e1vo, kter\u00e9 nem\u011blo obdoby. Evropan\u00e9, Asiat\u00e9, i jinde, pokud to ne\u0161lo jinak, um\u00edrali hladem, me\u010dem, um\u00edrali v otroctv\u00ed i poddanstv\u00ed, upalov\u00e1ny jako \u010darod\u011bjnice, atd. Nikdo se o n\u011b nestaral. A jen zde, Inkov\u00e9, uva\u017eovali \u00fapln\u011b jinak. 

Poj\u010fme rad\u011bji k radostn\u011bj\u0161\u00edm v\u011bcem, k oby\u010dejn\u00e9mu \u017eivotu tehdej\u0161\u00edch obyvatel. Jak to bylo t\u0159eba s v\u00fdb\u011brem man\u017eelky? <\/strong>
\u017divot tehdej\u0161\u00edho obyvatele \u0159\u00ed\u0161e prob\u00edhal v podstat\u011b na ulici. Star\u00e9 Cusco bylo postaveno ve tvaru jagu\u00e1ra a pl\u00e1ny jejich m\u011bst byly kopi\u00ed \u017eivota \u010dlov\u011bka. Nap\u0159\u00edklad Ulice Kol\u00e9bka, Ulice Plaz\u00edc\u00ed se d\u00edt\u011b, ulice Hraj\u00edc\u00edch si d\u011bt\u00ed, ulice Lovce. Ulice Pln\u011bn\u00ed p\u0159\u00edkaz\u016f, ulice V\u00fdrostka, ulice Star\u0161\u00edho mu\u017ee a tak d\u00e1le. Mu\u017e kr\u00e1\u010del, jak \u0161el jeho v\u011bk, d\u011btstv\u00ed skon\u010dilo, musel se nau\u010dit lovit, nebo slou\u017eit v arm\u00e1d\u011b. A tak\u00e9 se musel o\u017eenit p\u0159ed v\u011bkem 25 let. A pokud slou\u017eil v arm\u00e1d\u011b, nebo byl kur\u00fdrem, pracoval na stavb\u00e1ch, nem\u011bl na nic jin\u00e9ho \u010das.<\/p>\n\n\n\n

U d\u00edvek to bylo jin\u00e9. Od 18 do 25 roku se m\u011bly vd\u00e1t. Ano, obvykle si na\u0161ly \u017eenicha ve sv\u00e9 vesnici, ale pokud to ne\u0161lo, rodi\u010de jednodu\u0161e pozvali chlapce odjinud, aby se rychle narodily d\u011bti. \u0158\u00ed\u0161e pot\u0159ebovala d\u011bti. Byly to budouc\u00ed d\u011bln\u00edci. Takov\u00fd byl syst\u00e9m.

V \u0159\u00ed\u0161i Ink\u016f nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 svoboda? <\/strong>
T\u0159eba tresty byly spravedliv\u00e9. Nap\u0159\u00edklad za kr\u00e1de\u017e – trest smrti, le\u017e – trest smrti. Ale kdy\u017e se zjistilo, \u017ee mu\u017e kradl, proto\u017ee m\u011bl hlad, trest nebyl proveden. A \u00fa\u0159edn\u00edka, kter\u00fd p\u0159ivedl osobu do takov\u00e9ho stavu, \u017ee musel kr\u00e1st, popravili ve\u0159ejn\u011b. A pokud by se zjistilo, \u017ee kv\u016fli jeho chyb\u011b t\u0159eba zahynuli d\u011bln\u00edci na stavb\u011b, vypukl hlad, do\u0161lo k ne\u00farod\u011b, byl d\u00e1n \u00fa\u0159edn\u00edkovi na z\u00e1da velk\u00fd k\u00e1men. Bylo to rychl\u00e9 a pou\u010dn\u00e9. Ostatn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci to vid\u011bli a v\u011bd\u011bli \u2013 pokud n\u011bco provedou, \u010dek\u00e1 je to sam\u00e9. Budu kr\u00e1st nebo ne? 

A jak byli zabiti b\u011b\u017en\u00ed pachatel\u00e9?<\/strong>
Pokud \u010dlov\u011bk sp\u00e1chal zlo\u010din proti komunit\u011b a komunita byla to hlavn\u00ed, trest byl tvrd\u00fd. Inkov\u00e9 neznali otroctv\u00ed, ale komunita bylo n\u011bkolik des\u00edtek rodin tzv. Ayllu, kter\u00e9 \u017eili spole\u010dn\u011b, byli to p\u0159\u00edbuzn\u00ed i ciz\u00ed lid\u00e9. Pracoval pro celou komunitu. N\u011bco jako star\u00e9 vesnick\u00e9 ob\u010diny v Evrop\u011b za pohansk\u00fdch dob p\u0159ed k\u0159es\u0165anstv\u00edm. <\/p>\n\n\n\n

Pokud \u010dlov\u011bk sp\u00e1chal zlo\u010din proti komunit\u011b, pak byl vyobcov\u00e1n z jej\u00edho st\u0159edu. Byl vyveden z pole na neutr\u00e1ln\u00ed m\u00edsto. V\u0161ichni st\u00e1li, vzali kameny a ukamenovali ho. \u017de to bylo krut\u00e9? Nic nov\u00e9ho. To sam\u00e9 fungovalo ve starov\u011bk\u00e9 Palestin\u011b u \u017did\u016f. Trest vykonala cel\u00e1 komunita. Nemohlo tedy doj\u00edt k \u017e\u00e1dn\u00fdm krvav\u00fdm konflikt\u016fm a odvet\u00e1m proti jednotlivc\u016fm. Ka\u017ed\u00fd m\u011bl k\u00e1men v ruce. 

\u017divot v\u0161ak nebyl jen sam\u00e1 pr\u00e1ce.<\/strong>
Lid\u00e9 m\u011bli i jakousi dovolenou. A pak, ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc byl st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek. Lid\u00e9 si odpo\u010dinuli a bavili se. Kdy\u017e se mluv\u00ed o kalend\u00e1\u0159i, ka\u017ed\u00fd si vybav\u00ed ten maysk\u00fd s jeho slavn\u00fdm datem, kv\u016fli kter\u00e9mu se v roce 2012 mohli v\u0161ichni zbl\u00e1znit. Ale i Inkov\u00e9 m\u011bli velmi p\u0159esn\u00fd kalend\u00e1\u0159. Za\u010dal s datem slunovratu. Bylo nutn\u00e9 sledovat Slunce. Kn\u011bz sledoval, kdy se Slunce dotkne zvl\u00e1\u0161tn\u00edho kamene – tzv. Intihuatany. A slunovrat byl ur\u010den s p\u0159esnost\u00ed na minuty. Sv\u00e1tek Slunce slavila cel\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e. A pak ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc byl n\u011bjak\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sv\u00e1tek. Lid\u00e9 pili i alkohol, kuku\u0159i\u010dnou p\u00e1lenku zvanou \u010di\u010da, jedli r\u016fzn\u00e9 lah\u016fdky \u2013 maso z lamy, alpaky, mor\u010data… 
Sv\u00e1tky byly organizov\u00e1ny centr\u00e1ln\u011b, jako v\u0161echno. V\u0161e bylo barevn\u00e9, lid\u00e9 ut\u00edkali s pochodn\u011bmi, v\u0161e bylo osv\u011btlen\u00e9 ohn\u011bm. Byl t\u0159eba sv\u00e1tek zbavov\u00e1n\u00ed se nemoc\u00ed, kdy\u017e lid\u00e9  odhodili v\u0161echno, co bylo \u0161patn\u00e9, a to bylo sp\u00e1leno na hranici. A v ka\u017ed\u00e9m m\u011bst\u011b bylo n\u00e1m\u011bst\u00ed pro hromadn\u00e9 slavnosti. Takov\u00e1 byla \u0159\u00ed\u0161e Ink\u016f a \u017eivot v n\u00ed. Tvrd\u00fd, ale spravedliv\u00fd. 

D\u00edky za zaj\u00edmav\u00e9 informace a budeme se t\u011b\u0161it na dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vy z nov\u00fdch cest. <\/strong><\/p>\n\n\n\n

Ptal se Lubo\u0161 \u0160afa\u0159\u00edk <\/strong><\/p>\n\n\n\n

[1] St\u011bhule, T.: Tajemn\u00fd n\u00e1rod Ink\u016f. Z\u00e1hady \u017eivota, 01\/2019. Str. 6-11. ISSN: 1804-9265
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

M\u00e1me kr\u00e1sn\u00fd podzimn\u00ed den a j\u00e1 vyu\u017e\u00edv\u00e1m p\u0159\u00edle\u017eitosti, abych se setkal s kolegou, cestovatelem a badatelem se z\u00e1jmem o Ji\u017en\u00ed Ameriku – Tom\u00e1\u0161em St\u011bhule, kter\u00fd se vr\u00e1til z cesty po Peru. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":2891,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_crdt_document":"","_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[37],"tags":[21,13,5,16,43],"class_list":["post-2884","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-conquista","tag-inkove","tag-jizni-amerika","tag-tahuantinsuyo","tag-zahady"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.2","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2884","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2884"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2884\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2900,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2884\/revisions\/2900"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2891"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2884"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2884"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2884"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}