{"id":2947,"date":"2019-12-14T00:10:00","date_gmt":"2019-12-13T23:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=2947"},"modified":"2019-12-05T23:06:44","modified_gmt":"2019-12-05T22:06:44","slug":"myty-a-skutecnosti-starych-tolteku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2019\/12\/14\/myty-a-skutecnosti-starych-tolteku\/","title":{"rendered":"M\u00fdty a skute\u010dnosti star\u00fdch Tolt\u00e9k\u016f"},"content":{"rendered":"\n

Kdo by neznal herce a moder\u00e1tora Jaroslava Du\u0161ka, kter\u00fd ji\u017e cel\u00e1 l\u00e9ta hraje divadeln\u00ed vystoupen\u00ed \u201c\u010cty\u0159i Dohody\u201d, ve kter\u00e9m vykl\u00e1d\u00e1 o moudrosti tajemn\u00e9ho n\u00e1roda Tolt\u00e9k\u016f. Tato moudrost je ve h\u0159e zabalena do element\u00e1rn\u00edch fr\u00e1z\u00ed, ze kter\u00fdch si m\u016f\u017eete vz\u00edt pou\u010den\u00ed pro snaz\u0161\u00ed \u017eivot. Takov\u00e9 jednodu\u0161\u0161\u00ed Desatero p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed, ve kter\u00e9m se najde skoro ka\u017ed\u00fd. Kdo byli ale skute\u010dn\u00ed Tolt\u00e9kov\u00e9, a odkud \u010derp\u00e1 informace pan Du\u0161ek?<\/b><\/span><\/p>\n\n\n\n

P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee i j\u00e1 jsem p\u0159ed l\u00e9ty na jeho vystoupen\u00ed byl, ani\u017e bych tu\u0161il v\u00edc o skute\u010dn\u00fdch Tolt\u00e9c\u00edch. A ani\u017e by m\u011b Ji\u017en\u00ed Amerika tehdy n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 zaj\u00edmala. Jak\u00fd tajemn\u00fd n\u00e1rod, tihle Tolt\u00e9kov\u00e9, o kter\u00fdch pan Du\u0161ek vykl\u00e1d\u00e1 nad\u0161en\u00fdm poslucha\u010d\u016fm, vlastn\u011b byl? Pokud se o tento kmen za\u010dnete zaj\u00edmat podrobn\u011bji, zjist\u00edte toti\u017e zcela n\u011bco jin\u00e9ho, co do my\u0161lenek hnut\u00ed New Age v\u016fbec nezapad\u00e1.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Jaroslav Du\u0161ek p\u0159i divadeln\u00edm vystoupen\u00ed \u201c\u010cty\u0159i Dohody\u201d. Foto: internet.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V N\u00e1rodn\u00ed francouzsk\u00e9 knihovn\u011b, ve fondu mexick\u00fdch rukopis\u016f se nal\u00e9z\u00e1 kodex, \u0161pan\u011blsky nazvan\u00fd <\/span>Historia Tolteca Chichimeca<\/i><\/span>. Jedn\u00e1 se o spis z dob po\u010d\u00e1tk\u016f koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vy Nov\u00e9ho sv\u011bta. Skl\u00e1d\u00e1 se z 52 list\u016f, o p\u0159ibli\u017en\u00e9 velikosti 20 x 29 cm, v\u00e1zan\u00fdch evropsk\u00fdm zp\u016fsobem, s piktografick\u00fdm materi\u00e1lem, a texty v jazyce nahuatl a ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b. Rukopis byl pravd\u011bpodobn\u011b naps\u00e1n na zak\u00e1zku n\u011bkterou rodinou domorod\u00fdch \u0161lechtic\u016f ze star\u00e9ho mexick\u00e9ho s\u00eddla Cuauhtinchan, kte\u0159\u00ed dokumentem cht\u011bli uplatnit sv\u00e1 pr\u00e1va u \u0161pan\u011blsk\u00e9ho kr\u00e1le.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Kodex vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh sedmi kmen\u016f, kter\u00e9 opustily m\u00fdtickou pravlast, zvanou Chicom\u00f3ztoc. V jazyce n\u00e1huatl slovo chicomoztoc znamen\u00e1 \u201cm\u00edsto sedmi jeskyn\u00ed\u201d (jeskyn\u011b – chicome; sedm – oztotl). V tomto bod\u011b u\u017e mohou leckte\u0159\u00ed z\u00e1hadologov\u00e9 rozv\u00edjet sv\u00e9 teorie, nebo\u0165 se jedn\u00e1 o legendu, podn\u011bcuj\u00edc\u00ed fantazii lid\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Kmen Tolt\u00e9k\u016f se podle kodexu nakonec rozhodl usadit u mal\u00e9 \u0159eky Otom\u00ed, u kter\u00e9 vytvo\u0159il sv\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto Tollan, dnes Tula. Je to m\u00edsto severn\u011b od dne\u0161n\u00edho Mexiko City, v oblasti Centr\u00e1ln\u00edho Mexika. Tady v 10. stolet\u00ed Tolt\u00e9kov\u00e9 zalo\u017eili sv\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed m\u011bsto.<\/span><\/p>\n\n\n\n

  • \"\"<\/figure><\/li>
  • \"\"<\/figure><\/li>
  • \"\"<\/figure><\/li><\/ul>
    Kodex Historia Tolteca Chichimeca<\/em><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    I kdy\u017e v\u0161ichni dne\u0161n\u00ed obdivovatel\u00e9 hnut\u00ed New Age hledaj\u00ed ztracenou moudrost, je d\u016fle\u017eit\u00e9 podotknout, \u017ee Tolt\u00e9ck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e byla prvn\u00ed z extr\u00e9mn\u00edch militaristick\u00fdch kultur v oblasti, kter\u00e1 vyu\u017eila svou s\u00edlu k tomu, aby n\u00e1sil\u00edm ovl\u00e1dla sv\u00e9 sousedy. K tomu se je\u0161t\u011b vr\u00e1t\u00edm. Nicm\u00e9n\u011b, t\u00edm byl polo\u017een z\u00e1klad pro v\u0161echny dal\u0161\u00ed kultury v tomto regionu, co\u017e vyvrcholilo Azt\u00e9ky, jejich\u017e historie je n\u00e1m nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n

    Z hlediska n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed dominovaly Tolt\u00e9ck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i dv\u011b hlavn\u00ed bo\u017estva. Prvn\u00ed je zobrazen jako ope\u0159en\u00fd had a jmenuje se Quetzalcoatl (byl pozd\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00fd i mayskou kulturou). V bo\u017esk\u00e9m u\u010den\u00ed byl tento b\u016fh pova\u017eov\u00e1n za dobr\u00e9ho, oproti cel\u00e9 \u0159ad\u011b t\u011bch krvela\u010dn\u00fdch. Kultura boha Quetzalcoatla, jeho filozofie, plodnost, svatost byla absorbov\u00e1na z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch kultur \u017eij\u00edc\u00edch v tomto regionu. Naproti tomu nap\u0159\u00edklad jeho rival byl Tezcatlipoca, v jazyce nahuatl <\/span>Kou\u0159\u00edc\u00ed \u010dern\u00e9 zrcadlo<\/i><\/span>, byl zn\u00e1m\u00fd pro svou v\u00e1le\u010dnou povahu a tyranii\u2026 Tolt\u00e9ck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e trvala a\u017e do 12. stolet\u00ed, kdy byla zni\u010dena \u00fato\u010d\u00edc\u00edmi skupinami okoln\u00edch kmen\u016f. Tolt\u00e9\u010dt\u00ed lid\u00e9 byli pohlceni dobyvateli a na jihu postupn\u011b splynuli s Mayi, pod\u0159\u00edzen\u00fdm kmenem, kter\u00fd si kdysi sami podrobili. Jist\u00e9 dnes je, \u017ee krom\u011b vykop\u00e1vek a n\u011bkolika artefakt\u016f nem\u00e1me od Tolt\u00e9k\u016f nic, co by vypov\u00eddalo trochu v\u00edc o jejich zp\u016fsobu \u017eivota, nebo dokonce o jejich m\u00fdtech \u010di filozofii. <\/span><\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    Pohled z pyramidy C sm\u011brem k pyramid\u011b B, Archeologick\u00e9 nalezi\u0161t\u011b m\u011bsta Tula, Mexiko.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    O skute\u010dn\u00fdch Tolt\u00e9c\u00edch je t\u00edm p\u00e1dem zn\u00e1mo velmi m\u00e1lo. Nav\u00edc pozd\u011bj\u0161\u00ed Azt\u00e9ck\u00e1 civilizace ruiny tolt\u00e9ck\u00e9ho m\u011bsta Tuly pou\u017eila jako stavebn\u00ed materi\u00e1l pro sv\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto Tenochtitl\u00e1n, a t\u00edm byly nadobro zni\u010deny posledn\u00ed historick\u00e9 d\u016fkazy, kter\u00e9 po Tolt\u00e9c\u00edch z\u016fstaly. Mnoho z toho, co o nich dnes v\u00edme, poch\u00e1z\u00ed jen z legend, kter\u00e9 o nich nesly pozd\u011bj\u0161\u00ed kultury. <\/span><\/p>\n\n\n\n

    Cel\u00e1, jejich dnes tak r\u00e1doby prezentovan\u00e1 moudrost, stoj\u00ed na hlin\u011bn\u00fdch noh\u00e1ch, o \u010dem\u017e je p\u0159esv\u011bd\u010dena \u0159ada i na\u0161ich historik\u016f a etnolog\u016f. Pokud existovala n\u011bjak\u00e1 moudrost Tolt\u00e9k\u016f, byla \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zni\u010den\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e n\u011bkter\u00e9 jej\u00ed zbytky se uchovaly v n\u011bjak\u00e9 form\u011b lidov\u00fdch tradic, podobn\u011b jako v \u010cech\u00e1ch legenda o Golemovi. Na Tolt\u00e9ky se pozd\u011bj\u0161\u00ed Azt\u00e9kov\u00e9 odvol\u00e1vali jako na sv\u00e9 m\u00fdtick\u00e9 p\u0159edky, ale to mohlo b\u00fdt zp\u016fsobeno t\u00edm, aby si legitimizovali svoji vl\u00e1du nad Mexick\u00fdm \u00fadol\u00edm.<\/span><\/p>\n\n\n\n

    A pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee jsou Tolt\u00e9kov\u00e9 po stalet\u00ed pry\u010d, a my m\u00e1me poskrovnu archeologick\u00fdch stop, m\u016f\u017eou p\u0159\u00edvr\u017eenci New Age, kte\u0159\u00ed tak r\u00e1di ukazuj\u00ed na jejich moudrosti, p\u0159edv\u00e1d\u011bt sv\u00e9 fantazie, bez jejich protestu. \u017dij\u00edc\u00ed n\u00e1rod, nebo n\u00e1rod, po kter\u00e9m n\u00e1m z\u016fstaly d\u011bjiny v podob\u011b archeologick\u00fdch stop, pal\u00e1c\u016f, knih nebo fresek, m\u016f\u017ee reagovat a protestovat proti tomuto druhu pou\u017eit\u00ed. Bohu\u017eel, to zem\u0159el\u00ed lid\u00e9 zanikl\u00e9 kultury nemohou. Takov\u00e1 jsou fakta. <\/span><\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    Don Miguel Ruiz<\/strong>. Foto: internet<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    Ale abych se vr\u00e1til k za\u010d\u00e1tku textu, kde jsem zmi\u0148oval Jaroslava Du\u0161ka a jeho \u010cty\u0159i dohody. Jaroslav Du\u0161ek ve sv\u00fdch v\u00fdkladech vych\u00e1z\u00ed ze stejnojmenn\u00fdch knih M<\/span>exi\u010dana <\/span>Dona Miguela Ruize<\/b><\/span>, <\/span>kter\u00fd nejd\u0159\u00edve pracoval jako doktor a chirurg, a po t\u011b\u017ek\u00e9 dopravn\u00ed nehod\u011b za\u010dal p\u016fsobit jako mexick\u00fd <\/span>nagu\u00e1l (\u0161aman) z rodu Ryt\u00ed\u0159\u016f orla, jen\u017e si dal za \u00fakol seznamovat ve\u0159ejnost s tolt\u00e9ckou tradic\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n

    V mezoamerick\u00e9m lidov\u00e9m n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed je nagual nebo nahual \u010dlov\u011bk, kter\u00fd m\u00e1 s\u00edlu se transformovat bu\u010f duchovn\u011b nebo fyzicky na zv\u00ed\u0159ec\u00ed formu: nej\u010dast\u011bji na jagu\u00e1ra a pumu, ale i na dal\u0161\u00ed zv\u00ed\u0159ata, jako jsou osli, pt\u00e1ci nebo psi a kojoti.<\/span><\/p>\n\n\n\n

    Nikdo nebude \u010d\u00edst o tom, \u017ee v\u011bdci prok\u00e1zali, \u017ee n\u011bjak\u00fd n\u00e1rod neexistoval, ale kdy\u017e si vymysl\u00edte spoustu mravou\u010dn\u00fdch detail\u016f, napsan\u00fdch jak z \u010d\u00edtanky, tak v\u00e1m lid\u00e9 utrhaj\u00ed ruce.<\/span><\/p><\/blockquote>\n\n\n\n

    Don Miguel byl posledn\u00ed ze t\u0159in\u00e1cti d\u011bt\u00ed, vyrostl na venkov\u011b a poch\u00e1z\u00ed z rodiny curanderos, \u0161amansk\u00fdch l\u00e9\u010ditel\u016f. Jeho matka Sarita byla l\u00e9\u010ditelkou. P\u0159esto\u017ee ho u\u010dili t\u00e9to star\u00e9 tradici, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b, odolal a stal se l\u00e9ka\u0159em.<\/span><\/p>\n\n\n\n

    Av\u0161ak jednou v noci koncem sedmdes\u00e1t\u00fdch let Don Miguel usnul za volantem sv\u00e9ho auta a narazil do betonov\u00e9 op\u011brn\u00e9 zdi. N\u011bkolik dn\u00ed le\u017eel v bl\u00edzkosti smrti a \u00fadajn\u011b pro\u017eil mimot\u011bln\u00ed zku\u0161enost. Vid\u011bl pr\u00fd sv\u00e9 t\u011blo z v\u00fd\u0161ky.<\/span><\/p>\n\n\n\n

    \"\"<\/figure>\n\n\n\n

    Tato nehoda mu zm\u011bnila \u017eivot. Obr\u00e1til se na svoji matku Saritu, a znovu za\u010dal studovat d\u00e1vn\u00e9 nauky sv\u00e9ho rodu. Jeho matka ho nau\u010dila star\u00fdm u\u010den\u00edm mocn\u00fdch nagu\u00e1l\u016f – \u010darod\u011bj\u016f v tolt\u00e9ck\u00e9 tradici. Don Miguel za\u010dal ps\u00e1t knihy, po\u0159\u00e1dat semin\u00e1\u0159e a tr\u00e9novat nov\u00e9 Tolt\u00e9ck\u00e9 nagu\u00e1ly. Jeho studenti p\u0159edstavuj\u00ed \u0161irok\u00e9 spektrum lid\u00ed – od star\u00fdch hippies a\u017e po akademiky, vzd\u011blan\u00e9 odborn\u00edky. D\u00edky popularit\u011b jeho knih, a p\u0159edev\u0161\u00edm knize \u010cty\u0159i dohody se jeho pr\u00e1ce roz\u0161\u00ed\u0159ila celosv\u011btov\u011b.<\/span><\/p>\n\n\n\n

    Tolt\u00e9kov\u00e9 u\u017e jsou pry\u010d osm stalet\u00ed, a nen\u00ed ani nejmen\u0161\u00ed vztah mezi t\u00edm, co byli, v co v\u011b\u0159ili, a co praktikovali, s v\u00fdmysly dona Ruize a jeho n\u00e1pady. Ruiz v podstat\u011b spol\u00e9h\u00e1 na to, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 nev\u011bd\u00ed o historii, si nedaj\u00ed ani tu n\u00e1mahu, aby v\u011bnovali dv\u011b minuty hled\u00e1n\u00ed na internetu. Don Miguel m\u00e1 vlastn\u00ed web (miguelruiz.com), kde mimo jin\u00e9 inzeruje i cesty do Teotihuac\u00e1nu v Mexiku, Machu Picchu v Peru, na Velkou pyramidu v egyptsk\u00e9 G\u00edze nebo na sopky Haleakala na Velikono\u010dn\u00edch ostrovech. Slu\u0161n\u011b ho to \u017eiv\u00ed, nicm\u00e9n\u011b se skute\u010dnost\u00ed Tolt\u00e9k\u016f to nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/span><\/p>\n\n\n\n

    • \"\"<\/figure><\/li>
    • \"\"<\/figure><\/li><\/ul>
      Knihy Dona Miguela Ruize<\/strong>.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

      P\u0159\u00edb\u011bh Dona Ruize se podob\u00e1 osudu Carlose Castanedy.<\/strong> Ten s t\u00edmto t\u00e9matem tak\u00e9 souvis\u00ed. Castaneda byl v prvn\u00ed \u0159ad\u011b v\u00fdborn\u00fd spisovatel, ale tak\u00e9 demagog. Jednoho dne si pravd\u011bpodobn\u011b \u0159ekl, \u017ee by nebylo \u0161patn\u00e9, st\u00e1t se slavn\u00fdm a vyd\u011blat spoustu pen\u011bz, a tak vytvo\u0159il postavu Indi\u00e1na, “\u0161amana”, kter\u00e9ho nazval Don Juan Matus<\/b>. Kdysi jsem byl tak\u00e9 fanou\u0161kem jeho knih. Byl to on, kdo popularizoval tzv. Tolt\u00e9ckou magii v s\u00e9ri\u00ed knih, kter\u00e9 za\u010dal ps\u00e1t v pozdn\u00edch \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech. Jeho knihy dovedou dodnes zaujmout, a ve sv\u00e9 dob\u011b jimi nasytil spole\u010denskou popt\u00e1vku na Z\u00e1pad\u011b. Byl vyhled\u00e1v\u00e1n lidmi, odm\u00edtaj\u00edc\u00edmi materi\u00e1ln\u00ed civilizaci, a kte\u0159\u00ed hledali novou nad\u011bji, p\u0159esn\u011b v duchu New Age. Tato nad\u011bje spo\u010d\u00edvala v nov\u00e9 \u201cspiritualit\u011b\u201d a \u201cpravd\u00e1ch\u201d, kter\u00e9 znali jen sta\u0159\u00ed indi\u00e1n\u0161t\u00ed \u0161amani, ale kter\u00e9 nezn\u00e1 modern\u00ed v\u011bda. Celkem napsal 12 knih, kter\u00fdch se prodalo v\u00edce ne\u017e 8 milion\u016f kus\u016f, a kter\u00e9 byly p\u0159elo\u017eeny do sedmn\u00e1cti r\u016fzn\u00fdch sv\u011btov\u00fdch jazyk\u016f.
      Jak jsem se ji\u017e zmi\u0148oval, velk\u00fdm probl\u00e9mem je, \u017ee neexistoval \u017e\u00e1dn\u00fd “\u0161aman”, kter\u00e9ho Castaneda citoval. Nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd “Don Juan Matus”. Nikdy neexistoval. Tak\u017ee cel\u00e1 jeho zpov\u011b\u010f o “\u0161amansk\u00e9m”u\u010den\u00ed a duchovn\u00edm veden\u00ed byla pouze autorskou fikc\u00ed a fantazi\u00ed, nikoliv skute\u010dnost\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed Castanedovo podvodn\u00e9 knihy se za\u010daly zpochyb\u0148ovat zhruba p\u011bt let pot\u00e9, co je publikoval, a jeho u\u010den\u00ed se za\u010dalo pomalu rozpadat.<\/span><\/p>\n\n\n\n

      \"\"
      Carlos Castaneda<\/strong>. Foto: internet<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

      Zalo\u017eil organizaci Cleargreen, jej\u00ed\u017e n\u00e1zev vych\u00e1z\u00ed z my\u0161lenky, \u017ee \u0161amani, kte\u0159\u00ed v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch \u017eili v Mexiku, znali tajemstv\u00ed, jak ovl\u00e1dat na\u0161\u00ed lidskou energii. V\u011b\u0159ili, \u017ee r\u016fzn\u00e9 druhy energie maj\u00ed r\u016fzn\u00e9 odst\u00edny. B\u011bhem 90. let Castaneda p\u0159i\u0161el s novou discipl\u00ednou, zvanou \u201eTensegrity\u201c, se kterou ho pr\u00fd sezn\u00e1mili tolt\u00e9\u010dt\u00ed \u0161amani. Tato nauka m\u00e1 umo\u017enit pomoc\u00ed meditac\u00ed a cvi\u010den\u00ed, vn\u00edmat \u201e\u010distou energii\u201c.<\/span><\/p>\n\n\n\n

      Castaneda zem\u0159el v roce 1998 a ve\u0159ejnost se o jeho smrti dozv\u011bd\u011bla teprve a\u017e o dva m\u011bs\u00edce pozd\u011bji z nekrologu s n\u00e1zvem “<\/span>A Hushed Death for Mystic Author Carlos Castaneda<\/i><\/span>“, kter\u00fd napsal spisovatel <\/span>J. R. Moehringer<\/b><\/span> pro Los Angeles Times.<\/span><\/p>\n\n\n\n

      V \u010dasopise Salon Magazine vy\u0161el v roce 2007 \u010dl\u00e1nek s n\u00e1zvem “<\/span>Temn\u00e9 d\u011bdictv\u00ed Carlose Castanedy<\/i><\/span>“, ve kter\u00e9m jeho autor <\/span>Robert Marshall <\/b><\/span>p\u00ed\u0161e: <\/span>“Jeho knihy byly pova\u017eov\u00e1ny jako seri\u00f3zn\u00ed antropologie t\u00e9m\u011b\u0159 p\u011bt let. V roce 1972 jist\u00fd <\/i><\/span>Carol Oates<\/b><\/i><\/span> v dopise pro New York Times odhalil Castanedovy knihy jako podvod a o rok pozd\u011bji p\u0159idal skute\u010dnost, \u017ee Castaneda zna\u010dn\u011b lhal tak\u00e9 o sv\u00e9 minulosti. V dal\u0161\u00edm desetilet\u00ed n\u011bkolik v\u00fdzkumn\u00edk\u016f, hlavn\u011b <\/i><\/span>Richard de Mille<\/b><\/i><\/span>, syn legend\u00e1rn\u00edho re\u017eis\u00e9ra, ne\u00fanavn\u011b pracovali na tom, aby dok\u00e1zali, \u017ee Castanedova pr\u00e1ce byla podvodem.\u201d<\/i><\/span><\/p>\n\n\n\n

      Co se tedy sv\u011bt z knih Carlose Castanedy a jemu podobn\u00fdch nau\u010dil? <\/span>Bu\u010fte opatrn\u00ed, co \u010dtete, a v co v\u011b\u0159\u00edte!<\/b><\/span> Ale co se Castanedovi povedlo, je fakt, \u017ee z\u00edskal celou \u0159adu n\u00e1sledovn\u00edk\u016f. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee jeden z nich, v\u00fd\u0161e jmenovan\u00fd Don Miguel Ruiz popisuje Tolt\u00e9ky jako “moudr\u00e9 mu\u017ee a \u017eeny”. To je v rozporu s t\u00edm, jak je ve skute\u010dnosti podle v\u011bdc\u016f civilizace Tolt\u00e9k\u016f charakterizov\u00e1na. Tolteck\u00e1 spole\u010dnost byla ve sv\u00e9m j\u00e1dru autorit\u00e1\u0159sk\u00e1, p\u0159\u00edsn\u011b teokratick\u00e1, bez jak\u00e9koli zn\u00e1mky demokracie, a tak\u00e9 otrock\u00e1. Lidsk\u00e9 ob\u011bti, n\u011bkdy v masov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku, nebyly ni\u010d\u00edm v\u00fdjime\u010dn\u00fdm. V\u00e1lky a barbarstv\u00ed, hierarchick\u00e1 spole\u010dnost, nerovnost spole\u010densk\u00fdch t\u0159\u00edd, patriarch\u00e1t – kdy u\u010den\u00ed a moc m\u011bli pouze mu\u017ei a \u017eeny jim byli pod\u0159\u00edzen\u00e9… <\/span><\/p>\n\n\n\n

      Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee mocensk\u00e1 struktura t\u00e9to spole\u010dnosti byla zam\u011b\u0159ena na zaji\u0161t\u011bn\u00ed shody a prosazov\u00e1n\u00ed poslu\u0161nosti v populaci. Proto o “moudrosti”, kter\u00e1 poch\u00e1z\u00ed z takov\u00e9 civilizace, bych m\u011bl tendenci pochybovat. To je skute\u010dnost, kterou si m\u016f\u017eete ov\u011b\u0159it v knihovn\u011b nebo na internetu.<\/span><\/p>\n\n\n\n

      D\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee Don Miguel prod\u00e1v\u00e1 knihy s neuv\u011b\u0159iteln\u011b zjednodu\u0161uj\u00edc\u00edmi my\u0161lenkami, kter\u00e9 neuraz\u00ed, ale tak\u00e9 nepomohou. Maxim\u00e1ln\u011b z v\u00e1s ud\u011blaj\u00ed konformisty. Posu\u010fte sami:<\/span><\/p>\n\n\n\n

      \u2022 “Nem\u00e1te zdravotn\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed? Neberte to osobn\u011b! “<\/span><\/p>\n\n\n\n

      \u2022 “Nem\u016f\u017eete si dovolit chodit na vysokou \u0161kolu? D\u011blejte to nejlep\u0161\u00ed, co m\u016f\u017eete! “<\/span><\/p>\n\n\n\n

      A tak podobn\u011b. <\/span><\/p>\n\n\n\n

      Ruiz a dal\u0161\u00ed n\u00e1sledovn\u00edci Castanedy, kte\u0159\u00ed se jist\u011b najdou, prod\u00e1vaj\u00ed fale\u0161n\u00e9 vize. Doslova novodobou \u201c\u010dervenou knihovnu\u201d, plnou vidiny \u0161t\u011bst\u00ed, l\u00e1sky a dobrodin\u00ed. To, co lid\u00e9 tolik \u017e\u00e1daj\u00ed ve sv\u011bt\u011b, pln\u00e9m probl\u00e9m\u016f. Na\u0161li bychom jist\u011b mnoho d\u016fvod\u016f, pro\u010d jsou takov\u00e9 podvody pro b\u011b\u017en\u00e9 lidi tak tragick\u00e9. <\/span><\/p>\n\n\n\n

      Tak\u017ee pokud jste zv\u011bdav\u00ed na to, jak\u00e1 byla duchovnost prvn\u00edch indi\u00e1nsk\u00fdch kultur, pak pamatujte na to, \u017ee ne\u017e investujete \u010das nebo pen\u00edze do knih, kurz\u016f nebo snad karet zkontrolujte si, kdo je autorem knihy. Devades\u00e1t procent z nab\u00eddky jsou toti\u017e nesmysly, a t\u011bch deset zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch procent je vytr\u017eeno z kontextu.<\/span><\/p>\n\n\n\n

      Jazyk Nahuatl<\/b><\/span>
      Jazyk Nahuatl<\/b> nebo tak\u00e9 azt\u00e9\u010dtina, je ozna\u010den\u00ed pro jazyk, respektive soubor 28 n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed azt\u00e9ck\u00e9 jazykov\u00e9 skupiny, kter\u00fd je roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd v horsk\u00fdch \u010d\u00e1stech centr\u00e1ln\u00edho Mexika v okol\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta Ciudad de M\u00e9xico. Podle ofici\u00e1ln\u00edch zdroj\u016f j\u00edm hovo\u0159\u00ed a\u017e 1,5 milionu obyvatel (s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 2000 ud\u00e1v\u00e1 1 448 936 mluv\u010d\u00edch), tento \u00fadaj je v\u0161ak pravd\u011bpodobn\u011b podhodnocen\u00fd. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st t\u011bchto lid\u00ed, a\u017e 86 %, je bilingvn\u00edch a hovo\u0159\u00ed tedy i \u0161pan\u011blsky. Nahuatl pat\u0159\u00ed spolu s maysk\u00fdmi jazyky k nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edstavitel\u016fm domorod\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed Severn\u00ed Ameriky.<\/span><\/p><\/blockquote>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

      Kdo by neznal herce a moder\u00e1tora Jaroslava Du\u0161ka, kter\u00fd ji\u017e cel\u00e1 l\u00e9ta hraje divadeln\u00ed vystoupen\u00ed \u201c\u010cty\u0159i Dohody\u201d, ve kter\u00e9m vykl\u00e1d\u00e1 o moudrosti tajemn\u00e9ho n\u00e1roda Tolt\u00e9k\u016f. Tato moudrost je ve h\u0159e zabalena do element\u00e1rn\u00edch fr\u00e1z\u00ed, ze kter\u00fdch si m\u016f\u017eete vz\u00edt pou\u010den\u00ed pro snaz\u0161\u00ed \u017eivot. Takov\u00e9 jednodu\u0161\u0161\u00ed Desatero p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed, ve kter\u00e9m se najde skoro ka\u017ed\u00fd. Kdo byli ale skute\u010dn\u00ed Tolt\u00e9kov\u00e9, a odkud \u010derp\u00e1 informace pan Du\u0161ek?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3081,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[37],"tags":[5,49,149],"class_list":["post-2947","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-jizni-amerika","tag-mexiko","tag-toltekove"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2947","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2947"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2947\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3097,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2947\/revisions\/3097"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3081"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2947"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2947"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2947"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}