Ov\u0161em prvn\u00ed z\u00e1hadn\u00e9 zpr\u00e1vy o tajemn\u00e9m tvoru, kter\u00fd vys\u00e1v\u00e1 krev zv\u00ed\u0159at, jsou v\u00edce jak 40 let star\u00e1. Objevuj\u00ed se poprv\u00e9 ji\u017e v roce 1975, kdy v mal\u00e9m portorick\u00e9m m\u011bste\u010dku Moca byla nalezena podivn\u011b zmrza\u010den\u00e1 mrtv\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed smrt byla tehdy p\u0159ips\u00e1na imagin\u00e1rn\u00edmu tvoru, tzv. up\u00edru z Moky (El Vampiro de Moca).<\/span><\/p>\n\n\n\n Zpo\u010d\u00e1tku existovalo podez\u0159en\u00ed, \u017ee vra\u017edy sp\u00e1chali \u010dlenov\u00e9 n\u011bjak\u00e9ho satansk\u00e9ho kultu, nicm\u00e9n\u011b po cel\u00e9m ostrov\u011b bylo nahl\u00e1\u0161eno mnohem v\u00edce p\u0159\u00edpad\u016f, a \u0159ada farem s\u010d\u00edtala ztr\u00e1ty zv\u00ed\u0159at. Nav\u00edc, u ka\u017ed\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee jejich vykrv\u00e1cen\u00ed zp\u016fsobily s\u00e9rie mal\u00fdch kruhov\u00fdch z\u00e1\u0159ez\u016f. P\u0159\u00edpady tehdy nep\u0159es\u00e1hly region a nevyvoly v\u011bt\u0161\u00ed rozruch, a postupn\u011b se na celou z\u00e1le\u017eitost zapomn\u011blo.<\/span><\/p>\n\n\n\n V\u0161e propuklo nanovo v roce 1994, kdy za\u010dalo hromadn\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed chupacabry. V b\u0159eznu 1995 bylo v Portoriku nalezeno osm ovc\u00ed dom\u00e1c\u00edch, z nich\u017e ka\u017ed\u00e1 m\u011bla t\u0159i poran\u011bn\u00ed, podobn\u00e9 vpichu v oblasti hrudn\u00edku, ze kter\u00fdch byla zjevn\u011b vys\u00e1v\u00e1na krev z t\u011bla. O n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji jedna o\u010dit\u00e1 sv\u011bdkyn\u011b jm\u00e9nem <\/span>Madelyne Tolentino <\/b>uvedla, \u017ee v portorick\u00e9m m\u011bste\u010dku Can\u00f3vanas spat\u0159ila zvl\u00e1\u0161tn\u00edho tvora. Dodala, \u017ee n\u00e1sledn\u011b zde bylo nalezeno na 150 mrtv\u00fdch dom\u00e1c\u00edch zv\u00ed\u0159at. Vznik term\u00ednu <\/span>chupacabras <\/span><\/i>je p\u0159i\u010d\u00edt\u00e1n portorick\u00e9mu komikovi a podnikateli <\/span>Silveriu P\u00e9rezovi<\/b>, kter\u00fd takto ozna\u010dil z\u00e1hadn\u00e9ho tvora kr\u00e1tce pot\u00e9, co byly zve\u0159ejn\u011bny prvn\u00ed incidenty. Kr\u00e1tce po zpr\u00e1v\u00e1ch z Portorika se za\u010daly objevovat zpr\u00e1vy o \u00famrt\u00edch zv\u00ed\u0159at v \u00fadajn\u011b podobn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch i v jin\u00fdch zem\u00edch, jako Dominik\u00e1nsk\u00e1 republika, Argentina, Bol\u00edvie, Chile, Kolumbie, Honduras, Salvador, Nikaragua, Panama, Peru, Braz\u00edlie, ale i Mexiko a Spojen\u00e9 st\u00e1ty. Za\u010dal hon na latinoamerick\u00e9 myst\u00e9rium\u2026<\/strong><\/span><\/p>\n\n\n\n Podle sv\u011bdeck\u00fdch v\u00fdpov\u011bd\u00ed past\u00fd\u0159\u016f a farm\u00e1\u0159\u016f by m\u011bla b\u00fdt chupacabra p\u0159ibli\u017en\u011b 90 – 120 cm vysok\u00e1, m\u00edt slab\u00e9, jakoby zakrsl\u00e9 p\u0159edn\u00ed nohy, ale pevn\u011b stoj\u00edc\u00ed na siln\u00fdch zadn\u00edch nohou obdobn\u011b jako klokan. Jedna z variant m\u00e1 m\u00edt dokonce \u0161upinatou k\u016f\u017ei podobnou plaz\u016fm, kter\u00e1 je na z\u00e1dech pokryta ostr\u00fdmi ostny, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed h\u0159eben, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed dol\u016f. Mezi prsty m\u00e1 pr\u00fd dokonce n\u011bco jako bl\u00e1ny.<\/span><\/p>\n\n\n\n Dal\u0161\u00ed sv\u011bdci popisuj\u00ed chupacabru trochu rozd\u00edln\u011b, a to jako podivn\u00e9 plemeno divok\u00e9ho psa. Tato forma je bezsrst\u00e1 a m\u00e1 v\u00fdrazn\u00fd h\u0159bet, neobvykle v\u00fdrazn\u00e9 o\u010dn\u00ed d\u016flky s velk\u00fdma \u010derven\u00fdma o\u010dima. Tlamu s velk\u00fdmi tes\u00e1ky m\u00e1 m\u00edt podobnou ps\u00ed tlam\u011b. Monstrum \u00fadajn\u011b \u00fato\u010d\u00ed nez\u00e1visle na denn\u00ed \u010di no\u010dn\u00ed dob\u011b, a pije krev nejen koz\u00e1m, ale v\u0161em dom\u00e1c\u00edm zv\u00ed\u0159at\u016fm \u2013 krav\u00e1m, ovc\u00edm i slepic\u00edm. Na rozd\u00edl od konven\u010dn\u00edch pred\u00e1tor\u016f, chupacabra zab\u00edj\u00ed tak, \u017ee vys\u00e1v\u00e1 v\u0161echnu krev zv\u00ed\u0159ete obvykle p\u0159es t\u0159i kousance ve tvaru dol\u016f sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edho troj\u00faheln\u00edku. <\/span><\/p>\n\n\n\n O p\u016fvodu tvora existuje cel\u00e1 \u0159ada hypot\u00e9z. N\u011bkter\u00e9 jsou st\u0159\u00eddm\u00e9, jin\u00e9 ji\u017e zna\u010dn\u011b p\u0159ita\u017een\u00e9 za vlasy. Podle n\u011bkter\u00fdch jde o geneticky zmutovan\u00e9 zv\u00ed\u0159e, p\u0159i\u010dem\u017e nosnou my\u0161lenkou je teze, \u017ee tato zv\u00ed\u0159ata mohou b\u00fdt d\u016fsledkem biologick\u00fdch experiment\u016f. Tyto pokusy nejd\u0159\u00edve sm\u011b\u0159ovaly k vojensk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, av\u0161ak z n\u011bjak\u00e9ho nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu se vymkly kontrole. Dokonce existuj\u00ed teorie, kter\u00e9 maj\u00ed za to, \u017ee se jedn\u00e1 o jak\u00e1si dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata, dovezen\u00e9 na planetu mimozem\u0161\u0165any. Jin\u00ed spojuj\u00ed jejich p\u0159\u00edtomnost s n\u00e1v\u0161t\u011bvami z paraleln\u00edch sv\u011bt\u016f, kdy tato bytost nav\u0161t\u011bvuje Zemi oded\u00e1vna. Dokl\u00e1daj\u00ed to jejich podobnost\u00ed s p\u0159\u00ed\u0161erami na gotick\u00fdch stavb\u00e1ch. Mo\u017en\u00e1 realita, a nebo jen fantastick\u00e9 \u00favahy? V Portoriku fungovala americk\u00e1 vojensk\u00e1 z\u00e1kladna Roosevelt Roads, kter\u00e1 po t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161edes\u00e1t let slou\u017eila pro v\u00fdcvik americk\u00fdch st\u00edhac\u00edch perut\u00ed, a\u017e byla nakonec v roce 2003 uzav\u0159ena. Mohla by m\u00edt chupacabra sv\u016fj p\u016fvod tady? To u\u017e dnes t\u011b\u017eko zjist\u00edme, a p\u0159\u00edpadn\u00fdmi spekulacemi se jen pou\u0161t\u00edme na tenk\u00fd led.<\/span><\/p>\n\n\n\n Kojot, vlk a nebo n\u011bco jin\u00e9ho?<\/b><\/p>\n\n\n\n Bohu\u017eel, v\u0161echna pozorov\u00e1n\u00ed chupacabry, p\u0159\u00edpadn\u011b n\u00e1sledn\u00e1 identifikace zat\u00edm potvrdila, \u017ee se jedn\u00e1 o zn\u00e1m\u00e9 druhy zv\u00ed\u0159at. Jen nam\u00e1tkou p\u0159ipome\u0148me n\u011bkter\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se ud\u00e1ly b\u011bhem posledn\u00edch 20 let.<\/span><\/p>\n\n\n\n V dubnu 2000 bylo v hornick\u00e9m m\u011bst\u011b Calama v severn\u00edm Chile nalezeno asi sto dom\u00e1c\u00edch zv\u00ed\u0159at, vykrv\u00e1cen\u00fdch, a velmi podivn\u00fdm zp\u016fsobem zmrza\u010den\u00fdch. Tyto n\u00e1lezy zv\u00ed\u0159at pokra\u010dovaly a\u017e do konce roku 2002. D\u00edky m\u00edstn\u00edmu tisku se z cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti brzy stala senzace, s honbou za tajemn\u00fdm p\u0159eludem. Po dlouh\u00fdch spekulac\u00edch, proveden\u00e9 studie stop a chlup\u016f nakonec uk\u00e1zaly, \u017ee za \u00fatoky st\u00e1ly oby\u010dejn\u00ed dom\u00e1c\u00ed psi.<\/span><\/p>\n\n\n\n V polovin\u011b srpna 2006, Ameri\u010danka <\/span>Michelle O’Donnell <\/b>z Maine, vyfotografovala podivnou mr\u0161inu zv\u00ed\u0159ete, le\u017e\u00edc\u00ed u silnice. Michelle si vzpomn\u011bla, \u017ee vid\u011bla stejn\u00e9 zv\u00ed\u0159e, pohybuj\u00edc\u00ed se kolem jej\u00edho domu o t\u00fdden d\u0159\u00edve, a kter\u00e9 jej\u00ed man\u017eel popsal jako n\u011bco mezi hlodavcem a psem. Zv\u00ed\u0159e bylo z\u0159ejm\u011b zasa\u017eeno autem, a nebylo mo\u017en\u00e9 ho jednodu\u0161e identifikovat. Nav\u00edc byla mrtvola ohlod\u00e1na supy. Nicm\u00e9n\u011b, pozd\u011bji se povedlo z\u00edskat vzorek jej\u00ed DNA, na z\u00e1klad\u011b kter\u00e9ho byli odborn\u00edci schopni ur\u010dit, \u017ee se jedn\u00e1 o hybridn\u00ed rasu mezi vlkem a psem.<\/span><\/p>\n\n\n\n Pozorov\u00e1n\u00ed ze srpna 2008 se ud\u00e1lo v texask\u00e9m m\u011bst\u011b Cuero. M\u00edstn\u00ed z\u00e1stupce \u0161erifa <\/span>Brandon Riedel <\/b>nat\u00e1\u010del v uli\u010dk\u00e1ch tohoto m\u011bsta, kdy\u017e se objevil nezn\u00e1m\u00fd \u017eivo\u010dich. Zv\u00ed\u0159e bylo velikosti kojota, ale bez chlup\u016f, a m\u011blo dlouh\u00fd \u010denich, kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159edn\u00ed kon\u010detiny a dlouh\u00e9 zadn\u00ed nohy. \u0160erif <\/span>Jode Zavesky<\/b>, nad\u0159\u00edzen\u00fd Reitera p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se jednalo o stejn\u00fd druh kojota, kter\u00e9ho identifikovali v\u011bdci na Texask\u00e9 st\u00e1tn\u00ed univerzit\u011b v San Marcos v listopadu 2007.<\/span><\/p>\n\n\n\n Video bylo znovu uvedeno v dubnu 2011 v epizod\u011b televizn\u00edho seri\u00e1lu <\/span>Faked or Fake: Paranormal Files<\/span><\/i>, televizn\u00edho kan\u00e1lu Syfy, ve kter\u00e9m se t\u00fdm badatel\u016f sna\u017eil znovu vytvo\u0159it podobn\u00e9 video za pomoc\u00ed miniaturn\u00edho kon\u011b a psa – peru\u00e1nsk\u00e9ho nah\u00e1\u010de. Ze zkou\u0161ky vyplynulo, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 z testovan\u00fdch zv\u00ed\u0159at neodpov\u00edd\u00e1 zv\u00ed\u0159eti ve videu. T\u00fdm v tomto seri\u00e1lu tak\u00e9 testoval vzorek DNA odebran\u00fd mrtvole tvora, kter\u00e9ho zajistil m\u00edstn\u00ed farm\u00e1\u0159, a kter\u00fd byl pozd\u011bji identifikov\u00e1n jako hybrid vlka a kojota…<\/span><\/p>\n\n\n\n V \u010dervenci 2010 policist\u00e9 zast\u0159elili \u00fadajnou chupacabru v hoodsk\u00e9m kraji v Texasu. Z\u00e1stupce policie p\u0159edal mr\u0161inu v\u011bdc\u016fm z University v Texasu, aby provedli identifika\u010dn\u00ed testy.<\/span><\/p>\n\n\n\n Ke cti v\u011bdc\u016f z Texask\u00e9 univerzity je nutn\u00e9 \u0159\u00edci, \u017ee se uvolili ostatky zkoumat. Ale kdy\u017e analyzovali DNA, vynesli verdikt, kter\u00fd n\u011bkter\u00e9 kryptozoology uzemnil \u2013 \u017e\u00e1dn\u00e1 chupacabra, ale star\u00fd, olysal\u00fd kojot. V\u011bdci tak potvrdili, \u017ee se jednalo o k\u0159\u00ed\u017eence kojota a psa s p\u0159\u00edznaky svrabu, a s napaden\u00edm dal\u0161\u00edch vnit\u0159n\u00edch parazit\u016f. Je pravda, \u017ee v\u011bdc\u016fm nebylo jasn\u00e9, pro\u010d kojot ztratil srst. To jim sice z\u016fstalo utajeno, nicm\u00e9n\u011b genetika je jasn\u00e1. Druh\u00fd \u00fadajn\u00fd chupacabra byl zabit o n\u011bkolik kilometr\u016f d\u00e1le, av\u0161ak byl se\u017er\u00e1n supy d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl b\u00fdt zasl\u00e1n k otestov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n Po\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed 2013 ozn\u00e1mila rodina z argentinsk\u00e9ho m\u011bste\u010dka Rosario, \u017ee na\u0161la t\u011blo mal\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete, jen\u017e nemohla identifikovat. Pokl\u00e1dali ho proto za m\u00fdtickou chupacabru. Zpr\u00e1va se dostala a\u017e k profesoru <\/span>Jorge Mart\u00edmu<\/b>, vedouc\u00edmu odd\u011blen\u00ed muzeologie a taxidermie Muzea p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd, Dr. Angela Gallarda z Rosaria, kter\u00fd provedl na zv\u00ed\u0159eti testy, a zjistil, \u017ee se jedn\u00e1 o p\u0159irozen\u011b mumifikovanou ko\u010dku.<\/span><\/p>\n\n\n\n 1. dubna 2014 dal\u0161\u00ed texask\u00fd p\u00e1r prohla\u0161oval, \u017ee zachytil chupacabru v m\u011bste\u010dku Ratcliffe 29. b\u0159ezna. Zoolog <\/span>Benjamin Radford<\/b>, z \u010dasopisu <\/span>Livescience<\/span><\/i> zjistil, \u017ee v\u00ed\u0159e bylo <\/span>m\u00fdvalem,<\/span><\/i> posti\u017een\u00fdm svrabem. A tak bychom mohli pokra\u010dovat d\u00e1l bez n\u011bjak\u00e9ho konkr\u00e9tn\u00edho d\u016fkazu o existenci nov\u00e9ho podivn\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete.<\/span><\/p>\n\n\n\n Av\u0161ak z\u00e1hadn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata byla hl\u00e1\u0161ena i jinde ve sv\u011bt\u011b a nevyhnula se nap\u0159\u00edklad ani Rusku. Zdej\u0161\u00ed p\u0159\u00edpad chupacabry se odehr\u00e1l roku 2004. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b \u0161lo pouze o kostru, kterou na\u0161li ni\u017en\u011bgorod\u0161t\u00ed lovci na b\u0159ehu \u0159eky Oki. Jeden z nich, <\/span>Valerij Povarnicyn<\/b>, \u0159ekl, \u017ee hlava byla neoby\u010dejn\u011b vyvinut\u00e1. \u0160pi\u010d\u00e1ky byly tak\u00e9 v\u00fdjime\u010dn\u00e9. H\u0159bet byl ohnut\u00fd jako u dinosaur\u016f,naopak lopatky zcela chyb\u011bly, na h\u0159bet\u011b byly nepochopiteln\u00e9 v\u00fdr\u016fstky, jako by tam byl jak\u00fdsi h\u0159eben nebo trny, jako u dikobraza. Kosti byly dut\u00e9 jako u pt\u00e1k\u016f. Zadn\u00ed kon\u010detiny byly skoro tak velk\u00e9, jako cel\u00fd trup, na nich po \u010dty\u0159ech (!) kloubech. P\u0159edn\u00ed kon\u010detiny zcela chyb\u011bly.<\/span><\/p>\n\n\n\n Lovci informovali m\u00edstn\u00edho kryptozoologa <\/span>Vasilije Jerem\u010duka<\/b>. Ten kostru ozna\u010dil za poz\u016fstatek chupacabry. Av\u0161ak zoologov\u00e9 v\u0161echny zklamali \u2013 je to li\u0161ka, ale trp\u011bla zk\u0159iven\u00edm p\u00e1te\u0159e \u2013 skoli\u00f3zou. A p\u0159edn\u00ed kon\u010detiny prost\u011b odpadly, proto\u017ee u li\u0161ek dr\u017e\u00ed jen lehce. Tak\u017ee zase vedle.<\/span><\/p>\n\n\n\n Dva roky nato pod Orenburgem na samot\u011b Saperka dv\u011bma farm\u00e1\u0159\u016fm n\u00e1hle uhynulo 32 kr\u016ft. Mrtvolky pt\u00e1k\u016f, nalezen\u00e9 r\u00e1no, byly \u00fapln\u011b bez krve. Soub\u011b\u017en\u011b s t\u00edm se ve vedlej\u0161\u00ed obci Gavrilovka staly ob\u011b\u0165mi ovce a kozy \u2013 celkem 30 kus\u016f.<\/span><\/p>\n\n\n\n Vesni\u010dan\u00e9 sly\u0161eli, \u017ee ovce v noci za\u010daly hlasit\u011b be\u010det. Jeden sv\u011bdek, kter\u00fd \u0161el ovce zkontrolovat, vid\u011bl, jak se ustra\u0161en\u011b soust\u0159edily do kruhu. Pak uvid\u011bl jak\u00fdsi \u010dern\u00fd st\u00edn. Jakoby ohromn\u00e9 psisko se postavilo na zadn\u00ed tlapy a posko\u010dilo jako klokan, prot\u00e1hlo se mezi sloupy ohrady a zmizelo.<\/span><\/p>\n\n\n\n Dmitrij Madinovskij<\/b> z Orenburgu sly\u0161el o neoby\u010dejn\u00e9m zv\u00ed\u0159eti od sourozenc\u016f. Rozhodl se, \u017ee z\u00e1had\u011b p\u0159ijde na kloub. Odplavil se tedy n\u00ed\u017ee po \u0159ece Sakma\u0159e, asi 30 \u2013 40 km od vesnice, kde na\u0161el na b\u0159ehu \u0159eky \u0159adu stop, vedouc\u00ed k vod\u011b. Podle hloubky otisk\u016f, odhadl hmotnost zv\u00ed\u0159ete na 30-35 kg. Mezi 5 prsty rozeznal 2 cm dr\u00e1py a bl\u00e1ny. Mezi tlapami se t\u00e1hl ocas. <\/span>\u201eTo by mohla b\u00fdt chupacabra,\u201c<\/span><\/i> zaradoval se Dmitrij a dodal, \u017ee zv\u00ed\u0159e m\u011blo <\/span>\u201emal\u00e9 p\u0159edn\u00ed, ale siln\u00e9 zadn\u00ed tlapy. Zpo\u010d\u00e1tku \u0161lo po \u010dty\u0159ech, ale p\u0159ed vodou se postavilo na zadn\u00ed, \u010d\u00edm\u017e na zem spustilo siln\u00fd ocas, a potom posko\u010dilo jako klokan \u2013 vzd\u00e1lenosti mezi otisky byly v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e 1 metr.\u201c<\/span><\/i><\/p>\n\n\n\n Bohu\u017eel, nic jin\u00e9ho, krom\u011b stop, m\u00edstn\u00ed kryptozoolog nena\u0161el. Fotografie stop zaslal zoolog\u016fm. A ti tvora bezpe\u010dn\u011b poznali \u2026 byl to bobr. Kdo v\u0161ak pil krev kr\u016ft\u00e1m a ovc\u00edm? \u017de by se bobr stal maso\u017erav\u00fdm?<\/span><\/p>\n\n\n\n Ov\u0161em v\u011bt\u0161ina kryptozoolog\u016f se k chupacab\u0159e stav\u00ed rezervovan\u011b. Dokonce i zn\u00e1m\u00fd \u010desk\u00fd kryptozoolog, pan <\/span>Jaroslav Mare\u0161<\/b>, p\u0159\u00edb\u011bhu o tajemn\u00e9 chupacab\u0159e p\u0159\u00edli\u0161 nev\u011b\u0159\u00ed. Jak mi s\u00e1m \u0159ekl <\/span>\u201c<\/span><\/i>b\u011bhem sv\u00e9ho pobytu na Portoriku p\u0159ed p\u011btadvaceti lety jsem se m\u00edstn\u00edch na chupacabru vypt\u00e1val. V\u011bt\u0161inou to pova\u017euj\u00ed za vyb\u00e1jen\u00e9 zv\u00ed\u0159e nebo za n\u011bjak\u00e9ho nemocn\u00e9ho nebo znetvo\u0159en\u00e9ho velk\u00e9ho psa (nap\u0159\u00edklad pra\u0161ivinou). Existuje o n\u011bm sice i dost skazek, nepova\u017euji je v\u0161ak za p\u0159\u00edli\u0161 v\u011brohodn\u00e9.\u201d<\/span><\/i><\/p>\n\n\n\n Drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina \u00fadajn\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed byla vy\u0159azena nebo nikdy nebyla potvrzena z d\u016fvodu nedostatku d\u016fkaz\u016f. I u tohoto fenom\u00e9nu plat\u00ed, \u017ee prakticky neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd relevantn\u00ed fotografick\u00fd materi\u00e1l. Existuje samoz\u0159ejm\u011b n\u011bkolik v\u00fdjimek, u kter\u00fdch je v\u0161ak velmi sporn\u00e9 ur\u010dit, zda jde skute\u010dn\u011b o p\u0159edm\u011btn\u00e9 zv\u00ed\u0159e. V p\u0159\u00edpad\u011b pozorov\u00e1n\u00ed v severn\u00edm Mexiku a na jihu Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f bylo opakovan\u011b ov\u011b\u0159ov\u00e1no, \u017ee zv\u00ed\u0159ata identifikovan\u00e1 jako chupacabra jsou vlastn\u011b psi nebo jin\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, trp\u00edc\u00ed svrabem nebo pra\u0161ivinou. Biologov\u00e9 a myslivci tak popisuj\u00ed chupacabru jako modern\u00ed m\u011bstskou legendu…<\/span><\/p>\n\n\n\n Podle v\u011bdc\u016f jsou to paraziti, kter\u00e9 p\u0159em\u011b\u0148uj\u00ed kojoty na tzv. “chupacabras”<\/b> Pro n\u011bkter\u00e9 v\u011bdce je toto vysv\u011btlen\u00ed pro p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 chupacabry dosta\u010duj\u00edc\u00ed. <\/span>“Nemysl\u00edm si, \u017ee bychom se museli d\u00e1le d\u00edvat, nebo si myslet, \u017ee pro tyto pozorov\u00e1n\u00ed je je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed,” <\/span><\/i>\u0159ekl <\/span>Barry O\u2019Connor<\/b>, entomolog z University v Michiganu, kter\u00fd studoval Sarkoptes scabiei, parazita, jen\u017e zp\u016fsobuje svrab. V podobn\u00e9m duchu se vyj\u00e1d\u0159il i specialista na divokou zv\u011b\u0159 Kevin Keel, kdy\u017e vid\u011bl fotky \u00fadajn\u00e9 mrtvoly chupacabry, a jasn\u011b rozpoznal, \u017ee se jedn\u00e1 o kojota. Dodal ov\u0161em, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 by v t\u011bchto nemocn\u00fdch zv\u00ed\u0159atech mohli chupacabru pozorovat. <\/span>Kojoti a li\u0161ky s pra\u0161ivinou mohou laika velice jednodu\u0161e zm\u00e1st.<\/span><\/p>\n\n\n\n Poch\u00e1z\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1hady z \u010cech ?<\/b><\/p>\n\n\n\n P\u0159i prohl\u00ed\u017een\u00ed obr\u00e1zk\u016f tohoto podivn\u00e9ho tvora jsem se zam\u00fd\u0161lel nad mo\u017en\u00fdm vznikem tohoto jevu, a jeho propojen\u00ed s n\u011b\u010d\u00edm historicky konkr\u00e9tn\u00edm, co u\u017e bylo v minulosti jednou pops\u00e1no. <\/span><\/p>\n\n\n\n Nap\u0159\u00edklad v roce 1930 v oblasti New Jersey \u0159\u00e1dila bestie, jej\u00ed\u017e p\u0159\u00edpad byl velmi dob\u0159e pops\u00e1n, a je zn\u00e1m jako tzv. “Jerseysk\u00fd \u010f\u00e1bel”. Tajemn\u00e1 bestie tedy nen\u00ed nic nov\u00e9ho. Kde tedy hledat pravdu, kde se zrodila ta legenda o chupacab\u0159e?<\/span><\/p>\n\n\n\n \u010ce\u0161t\u00ed badatel\u00e9 z KPUFO vyslovili zaj\u00edmav\u00fd n\u00e1zor (Chupacabras \u2013 z\u00e1hada nebo mystifikace? ZAZ \u010d.2\/58, ro\u010dn\u00edk XII\/2003), \u017ee cel\u00fd humbuk kolem chupacabry je grandi\u00f3zn\u00ed mystifikac\u00ed, jej\u00ed\u017e ko\u0159eny vedou a\u017e k legend\u00e1rn\u00edmu <\/span>Ludv\u00edku Sou\u010dkovi<\/b>. Ten ve sci-fi pov\u00eddce \u201eProuklovi ko\u010dkeni\u201c popsal naprosto stejn\u00e9 zv\u00ed\u0159e, p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed z jak\u00e9hosi paraleln\u00edho sv\u011bta, a pla\u0161\u00edc\u00ed dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata, zejm\u00e9na kozy. Kniha, ve kter\u00e9 pov\u00eddka vy\u0161la, sborn\u00edk \u201eZ\u00e1jem Galaxie\u201c (Praha 1973), mohla b\u00fdt n\u011bjak\u00fdm emigrantem zanesena do Portorika, a bytost jm\u00e9nem chupacabra byla vyfabulov\u00e1na podle Sou\u010dkova vzoru. V\u0161e ostatn\u00ed ud\u011blaly sd\u011blovac\u00ed prost\u0159edky, ba\u017e\u00edc\u00ed po senzac\u00edch.<\/span><\/p>\n\n\n\n V t\u00e9to pov\u00eddce si chce profesor Patrovsk\u00fd ov\u011b\u0159it na sv\u00e9m prvn\u00edm lovu pocity d\u00e1vn\u00fdch lovc\u016f \u2013 je toti\u017e v\u00fdznamnou v\u011bdeckou kapacitou v oboru etnografie a archeologie. Omylem v\u0161ak zast\u0159el\u00ed podivn\u00e9ho tvora, ve kter\u00e9m pozn\u00e1v\u00e1 bytost, nakreslenou pr\u00e1v\u011b ve zm\u00edn\u011bn\u00fdch jeskyn\u00edch. Uk\u00e1\u017ee se, \u017ee tito tvorov\u00e9 se dost\u00e1vaj\u00ed do na\u0161eho sv\u011bta \u010dasoprostorov\u00fdm tunelem mezi na\u0161\u00edm a jin\u00fdm sv\u011btem \u010di vesm\u00edrem, um\u00edst\u011bn\u00e9m v chl\u00edvku pana Proukla. Tento tunel byl tedy otev\u0159en\u00fd ji\u017e v prav\u011bku a proto se obr\u00e1zky t\u011bchto zv\u00ed\u0159at objevily u\u017e tehdy na st\u011bn\u00e1ch jesky\u0148.<\/span><\/p>\n\n\n\n Ko\u010dkeni v pov\u00eddce byli t\u011b\u017ec\u00ed, ale sotva metr vysok\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. Na hlav\u011b m\u011bly dva divn\u011b tvarovan\u00e9 par\u016f\u017eky. Byly to polotuh\u00e9 syt\u011b rud\u00e9, masit\u00e9 v\u00fdr\u016fstky, siln\u00e9 tak\u0159ka jako lidsk\u00e1 ruka a pon\u011bkud rozeklan\u00e9, jeden se mu pod hlavou p\u0159ehnul jako gumov\u00e1 hadice. M\u011bly ploch\u00fd sov\u00ed obli\u010dej, ozdoben\u00fd vysoko posazen\u00fdmi slechy, sov\u00ed o\u010di. <\/span><\/p>\n\n\n\n T\u011blo se podobalo t\u011blu velk\u00e9 ko\u010dky, alespo\u0148 p\u0159edn\u00edmi b\u011bhy a trupem, ale zadn\u00ed b\u011bhy byly podivn\u011b zformov\u00e1ny a dost n\u00e1padn\u011b a \u00fad\u011bsn\u011b se podobaly lidsk\u00fdm. T\u011blo bylo zarostl\u00e9 dlouhou \u0161edivou srst\u00ed, na boc\u00edch a zadn\u00edch b\u011bz\u00edch ozdoben\u00e9 \u010dern\u00fdmi pruhy vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00edmi podivn\u00fd ornament, pon\u011bkud podobn\u00fd dekoru zv\u00ed\u0159ete okapi. M\u011bli \u010dern\u00fd \u017e\u00edn\u011bn\u00fd ocas. Jejich krev byla namodral\u00e1, vazk\u00e1, rychle osychala a m\u011bnila se ve sv\u011btle \u0161ed\u00fd pr\u00e1\u0161ek, rozfouk\u00e1van\u00fd v\u011btrem. Ko\u010dkeni pla\u0161ili kozy, kv\u00e1kali jako husa nebo jako \u017e\u00e1ba. Jinak \u0161lo o krotk\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e9 ov\u0161em \u010dasto ut\u00edkala z ohrady. Pan Proukl p\u00e1sl svoje kozy na mimozemsk\u00e9 modr\u00e9 tr\u00e1v\u011b, a ony potom d\u00e1valy namodral\u00e9 ml\u00e9ko.<\/span><\/p>\n\n\n\n Krom\u011b ko\u010dken\u016f z jin\u00e9ho sv\u011bta za br\u00e1nou vych\u00e1zela je\u0161t\u011b jin\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, tzv. hops\u00e1ci. Ti m\u011bli hlavu kamz\u00edka, zarostl\u00ed hustou h\u0159\u00edvou, v n\u00ed\u017e mizely p\u0159edn\u00ed kon\u010detiny (pokud v\u016fbec existovaly) a s klokan\u00edma svalnat\u00fdma nohama sk\u00e1kali velmi vysoko. Dorozum\u00edvali se ostr\u00fdmi hvizdy jako svi\u0161\u0165ov\u00e9. V nich poznal profesor Patrovsk\u00fd \u201elidsk\u00e9 postavy tane\u010dn\u00edk\u016f v kamzi\u010d\u00edch mask\u00e1ch\u201c z jeskyn\u011b Teyjatu. <\/span><\/p>\n\n\n\n Jak pan Proukl vypov\u011bd\u011bl, z jin\u00e9ho sv\u011bta se k n\u00e1m dost\u00e1vaj\u00ed i tzv. puklice \u2013 l\u00e9taj\u00edc\u00ed stroje, kter\u00e9 jsou namalov\u00e1ny v jeskyn\u00edch s vyobrazen\u00edmi ko\u010dken\u016f a hops\u00e1k\u016f, na co\u017e upozornil francouzsk\u00fd ufolog Michel Aim\u00e9. Profesor Olsen z Harvardu jej v\u0161ak zkritizoval za neznalost prehistorick\u00e9 ornamentiky. <\/span><\/p>\n\n\n\n Aby renom\u00e9 profesora Patrovsk\u00e9ho nebylo ohro\u017eeno, vystra\u0161il pana Proukla natolik, \u017ee ten rad\u011bji podp\u00e1lil chl\u00edvek, ale ne\u017e se okno do jin\u00e9ho sv\u011bta zav\u0159elo, vid\u011bl profesor inteligentn\u00ed udivenou tv\u00e1\u0159. Tolik Sou\u010dkova pov\u00eddka. <\/span><\/p>\n\n\n\n Podivn\u00ed ko\u010dkeni v Sou\u010dkov\u011b knize, p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed z jak\u00e9si br\u00e1ny z jin\u00e9ho sv\u011bta, skryt\u00e9 v oby\u010dejn\u00e9 k\u016fln\u011b, pla\u0161ili, stejn\u011b jako portorick\u00e1 chupacabras, m\u00edstn\u00ed kozy. <\/span><\/p>\n\n\n\n Nen\u00ed to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed shoda? Jde o p\u0159\u00edli\u0161 odv\u00e1\u017enou kombinaci nebo jen o souhru n\u00e1hod?<\/span><\/p>\n\n\n\n V\u011bd\u011bl Sou\u010dek o chupacabras? Jde op\u011bt o dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad tajemn\u00e9ho sd\u011blen\u00ed, kter\u00e9 Sou\u010dek maskoval zd\u00e1nliv\u011b \u017eertovn\u00fdmi pov\u00eddkami? Pro\u010d tak\u00e9 pou\u017eil jako jm\u00e9no hlavn\u00edho hrdiny jm\u00e9no sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a spolu\u017e\u00e1ka <\/span>V\u011bnceslava Patrovsk\u00e9ho<\/b>, kdy\u017e m\u011bl na v\u00fdb\u011br mili\u00f3ny jin\u00fdch p\u0159\u00edjmen\u00ed? Je zm\u00ednka o “modr\u00e9 tr\u00e1v\u011b” odkazem na americk\u00fd kontinent, kde se chupacabra bude jednou vyskytovat?<\/span><\/p>\n\n\n\n Nebo se jen cht\u011bl vysm\u00e1t krkolomn\u00fdm vysv\u011btlen\u00edm d\u00e1vn\u00fdch kreseb, kter\u00e1 p\u0159edkl\u00e1daj\u00ed ve\u0159ejnosti renomovan\u00ed odborn\u00edci? Nebo je v\u0161echno jinak? Je v\u0161echno jen mystifikace, \u017eert nebo pouh\u00e1 neznalost? S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed ano.<\/span><\/p>\n\n\n\n Nedostala se n\u00e1hodou kniha Ludv\u00edka Sou\u010dka d\u00e1vno p\u0159ed p\u00e1dem \u017eelezn\u00e9 opony do St\u0159edn\u00ed Ameriky? T\u0159eba v zavazadle n\u011bkter\u00e9ho z emigrant\u016f? Popus\u0165me uzdu fantazii! Co kdy\u017e n\u011bkdo z jeho nov\u00fdch p\u0159\u00e1tel, kter\u00e9mu pov\u00eddku p\u0159elo\u017eil, ji pou\u017eil pro prvn\u00ed \u010dl\u00e1nky do m\u00edstn\u00edho tisku? Tak se n\u00e1hle objevily p\u0159\u00edpady setk\u00e1n\u00ed prost\u00fdch vesni\u010dan\u016f s tajemn\u00fdm tvorem. Oby\u010dejn\u00e1 novin\u00e1\u0159sk\u00e1 kachna, \u010derpaj\u00edc\u00ed v ciz\u00edm prost\u0159ed\u00ed ze star\u00e9 knihy, v Portoriku naprosto nezn\u00e1m\u00e9ho autora – lep\u0161\u00ed podm\u00ednky pro tot\u00e1ln\u00ed utajen\u00ed prav\u00e9ho n\u00e1m\u011btu t\u00e9to mystifikace si nemohl p\u016fvodce p\u0159\u00e1t! <\/span><\/p>\n\n\n\n Mo\u017en\u00e1 to byl z\u00e1m\u011br, mo\u017en\u00e1 jen n\u00e1hoda. \u010cl\u00e1nek vyvolal z\u00e1jem, jako v\u0161echny senzace. Z\u00e1hada za\u010dala \u017e\u00edt sv\u00fdm vlastn\u00edm \u017eivotem a v\u0161eobecn\u00fd hlad po senzac\u00edch u\u010dinil sv\u00e9. Za\u010dalo p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po tajemn\u00e9m tvorovi, na\u0161li se dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed “sv\u011bdkov\u00e9”. Snad to m\u016f\u017ee p\u0159ipadat p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ita\u017een\u00e9 za vlasy, ale kdo zn\u00e1 lidskou mentalitu a sv\u011bt sd\u011blovac\u00edch prost\u0159edk\u016f, bude uva\u017eovat jinak. Kdy\u017e se objev\u00ed z\u00e1hada, ka\u017ed\u00e9 \u0161ustnut\u00ed se v atmosf\u00e9\u0159e tajemna st\u00e1v\u00e1 tajemn\u00fdm tvorem, fantazie pracuje na pln\u00e9 obr\u00e1tky a tlak tisku vytvo\u0159\u00ed sv\u00e9. Jeden opisuje od druh\u00e9ho, jedna p\u0159\u00edhoda stokr\u00e1t p\u0159evypr\u00e1v\u011bn\u00e1 na konci vypad\u00e1 jako \u00fapln\u011b nov\u00fd p\u0159\u00edpad, na rozd\u00edl od p\u016fvodn\u00edho p\u0159\u00edb\u011bhu. A nelze podce\u0148ovat ani vliv komerce \u2013 turistika, suven\u00fdry, i p\u00edsn\u011b se za\u010daly skl\u00e1dat. Ani vtip\u00e1lky, napodobuj\u00edc\u00ed tajemn\u00e9 tvory a stejn\u011b zohavuj\u00edc\u00ed zv\u00ed\u0159ata, nen\u00ed mo\u017en\u00e9 vylou\u010dit. A \u201etvor\u201c se \u0161\u00ed\u0159\u00ed \u2013 u\u017e zanechal sv\u00e9 stopy v \u0159ad\u011b zem\u00ed po cel\u00e9 Latinsk\u00e9 Americe, ani\u017e by byl odhalen by\u0165 jen jedin\u00fd prav\u00fd exempl\u00e1\u0159! <\/span><\/p>\n\n\n\n Tato \u00favaha m\u011bla za c\u00edl zpochybnit jednu trvalku na poli zahrani\u010dn\u00edch z\u00e1had. Ani po des\u00edtk\u00e1ch let jsme se v \u0159e\u0161en\u00ed t\u00e9to z\u00e1hady neposunuli d\u00e1le. K vy\u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1hady nepomohl ani v\u00fdvoj modern\u00edch technologi\u00ed, kdy oby\u010dejn\u00fd fotoapar\u00e1t m\u00e1 dnes opravdu ka\u017ed\u00fd, minim\u00e1ln\u011b ve sv\u00e9m mobilu. P\u0159esto nebyla \u017eiv\u00e1 chupacabra zachycena, pouze bylo po\u0159\u00edzeno n\u011bkolik t\u011b\u017eko identifikovateln\u00fdch z\u00e1b\u011br\u016f n\u011b\u010deho, o \u010dem lze \u00fasp\u011b\u0161n\u011b pochybovat. Ba mo\u017en\u00e1 dokonce, rozvoj modern\u00edch technologi\u00ed pomohl v\u011bt\u0161\u00edmu rozptylu nesmysl\u016f. \u010casto jdou toti\u017e videa ruku v ruce s politikou sledovanosti internetov\u00e9ho port\u00e1lu youtube, kdy publikuj\u00edc\u00ed auto\u0159i za shl\u00e9dnut\u00e1 vlastn\u00ed videa dost\u00e1vaj\u00ed finan\u010dn\u00ed odm\u011bnu. To celou \u0159adu z nich nut\u00ed vytv\u00e1\u0159et \u010dasto a\u017e fantastick\u00e1 videa jen pro zv\u00fd\u0161en\u00ed sledovanosti. Ale to je obecn\u00fd fakt, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se \u010d\u00e1sti zve\u0159ej\u0148ovan\u00fdch vide\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n Z\u00e1le\u017e\u00ed tak na ka\u017ed\u00e9m z v\u00e1s, jak se k t\u00e9to z\u00e1had\u011b postav\u00ed, zda p\u0159ijme fakt, \u017ee se jedn\u00e1 o grandi\u00f3zn\u00ed mystifikaci, a nebo bude i nad\u00e1le p\u0159\u00edb\u011bhu o chupacab\u0159e v\u011b\u0159it, p\u0159esto\u017ee neexistuje.<\/span><\/p>\n\n\n\n Zdroje: <\/p>\n\n\n\n [1] St\u011bhule, T.: Chupacabra: z\u00e1hada nebo mystifikace? Z\u00e1hady \u017eivota, 07\/2019. Str. 32-36. ISSN: 1804-9265 <\/span><\/p>\n\n\n\n P\u0159ed \u010dasem se mi dostalo do ruky n\u011bkolik \u010dl\u00e1nk\u016f z internetu o tajemn\u00e9m tvorovi z Portorika, zvan\u00e9m Chupacabra. I kdy\u017e jsem o fenom\u00e9nu tajemn\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete ji\u017e sly\u0161el, nikdy jsem se t\u00edmto probl\u00e9mem nezab\u00fdval. Nicm\u00e9n\u011b, pro velk\u00fd z\u00e1jem o jihoamerick\u00e9 z\u00e1hady a kuriozity, jsem postupn\u011b zam\u011b\u0159il svoji pozornost i na tuto z\u00e1hadu, a za\u010dal cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh rozmot\u00e1vat a mapovat.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3009,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[32],"tags":[144,5,143,38,43],"class_list":["post-2980","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zahady","tag-chupacabra","tag-jizni-amerika","tag-portoriko","tag-pseudozahady","tag-zahady"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2980","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2980"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2980\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3526,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2980\/revisions\/3526"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3009"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2980"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2980"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2980"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2019\/10\/chupacabra1A.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2019\/10\/chupacabra4.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2019\/10\/chupacabras.jpg\")
<\/figure><\/div>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2019\/10\/chu_Vasilije-Jerem\u010duka_skolioza_v_textu.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2019\/10\/chu_texas.jpg\")
T\u00e9m\u011b\u0159 ve v\u0161ech t\u011bchto p\u0159\u00edpadech se \u201cmonstra\u201d uk\u00e1zaly b\u00fdt kojoti, trp\u00edc\u00edmi velmi z\u00e1va\u017en\u00fdmi p\u0159\u00edpady demodik\u00f3zy neboli trudn\u00edkovitosti (v hovorov\u00e9 \u0159e\u010di se demodik\u00f3za ozna\u010duje tak\u00e9 jako \u010derven\u00e1 pra\u0161ivina). Jedn\u00e1 se o bolestiv\u00e9, potenci\u00e1ln\u011b smrteln\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed k\u016f\u017ee, zp\u016fsoben\u00e9 parazity skupiny Demodex ssp, kter\u00e9 mimo jin\u00e9 m\u016f\u017ee zp\u016fsobit, \u017ee zv\u00ed\u0159at\u016fm vypadaj\u00ed chlupy, a jejich k\u016f\u017ee se scvrkne.<\/span><\/p>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2019\/10\/Chupacabra-model.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2019\/10\/ZZ072019.jpeg\")
<\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"