{"id":319,"date":"2020-03-28T00:10:00","date_gmt":"2020-03-27T23:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=319"},"modified":"2020-03-25T22:57:43","modified_gmt":"2020-03-25T21:57:43","slug":"pribeh-hitlerova-domu-v-argentine","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2020\/03\/28\/pribeh-hitlerova-domu-v-argentine\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00edb\u011bh “Hitlerova domu” v Argentin\u011b"},"content":{"rendered":"

\u201cJe kr\u00e1sn\u00fd slune\u010dn\u00fd den uprost\u0159ed patagonsk\u00e9 divo\u010diny a jen p\u0159\u00edroda promlouv\u00e1 sv\u00fdm vlastn\u00edm jazykem. Pomalinku se odn\u011bkud za\u010d\u00edn\u00e1 oz\u00fdvat zvuk, kter\u00fd nab\u00edr\u00e1 na s\u00edle. Je st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed, a\u017e se na horizontu, mezi ostr\u016fvky, objev\u00ed mal\u00fd hydropl\u00e1n. Te\u010f u\u017e nen\u00ed pochyb o p\u016fvodu toho zvuku. Tak\u00e9 d\u016fm je p\u0159ipraven a n\u011bkolik dn\u00ed ji\u017e \u010dek\u00e1 na sv\u00e9 nov\u00e9 majitele. Letadlo se sn\u00e1\u0161\u00ed na hladinu z\u00e1toky a po p\u0159ist\u00e1n\u00ed doplouv\u00e1 k nov\u011b vybudovan\u00e9 ramp\u011b. Vystupuje n\u011bkolik postav, mezi nimi mu\u017e a \u017eena. P\u0159ich\u00e1zej\u00ed k domu, kde jsou ji\u017e o\u010dek\u00e1v\u00e1ni slu\u017eebnictvem. Rezidence m\u00e1 vlastn\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed a je zaji\u0161t\u011bna bezpe\u010dnostn\u00ed obranou lini\u00ed v okol\u00ed. Umo\u017e\u0148uje pohodln\u00fd, ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00fd \u017eivot. Ten mu\u017e\u2026 ano je to on, Adolf Hitler, nyn\u00ed bez kn\u00edrku, pr\u00e1v\u011b p\u0159ist\u00e1l na sv\u00e9m nov\u00e9m Berghofu v Argentin\u011b.\u201d<\/em><\/span><\/strong><\/span><\/p>\n

<\/p>\n

[huge_it_maps id=”1″]<\/p>\n

Ofici\u00e1ln\u00ed verze, \u017ee Adolf Hitler<\/strong> se zast\u0159elil ve sv\u00e9m tajn\u00e9m bunkru pod \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdm kancl\u00e9\u0159stv\u00edm dostala za posledn\u00ed l\u00e9ta re\u00e1ln\u00e9 trhliny, d\u00edky zve\u0159ejn\u011bn\u00fdm dokument\u016fm FBI. [1] Byla jejich smrt jen zinscenovan\u00fd podvod ? To si netrouf\u00e1m tvrdit.<\/span><\/p>\n

Na trhu je cel\u00e1 \u0159ada knih, popisuj\u00edc\u00ed t\u00e9ma \u00fat\u011bku zakladatele nacismu Adolfa Hitlera. Je to vd\u011b\u010dn\u00e9 a popul\u00e1rn\u00ed t\u00e9ma, protkan\u00e9 n\u00e1dechem tajemna. Sta\u010d\u00ed si jen vybrat. R\u00e1d bych ale zm\u00ednil jen jednu knihu argentinsk\u00e9ho lovce nacist\u016f Abela Bastiho z m\u011bsta Bariloche (co\u017e je takov\u00fd argentinsk\u00fd Berl\u00edn). Jeho kniha \u201cHitler v Argentin\u011b\u201d[2] popisuje p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po Hitlerov\u00fdch kroc\u00edch v t\u00e9to zemi.<\/span><\/p>\n

Podle jeho verze Adolf Hitler utekl do Argentiny pomoc\u00ed ponorky, s kr\u00e1tkou zast\u00e1vkou na Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrovech. V Ji\u017en\u00ed Americe pak \u017eil \u00fadajn\u011b dv\u011b desetilet\u00ed, skryt v hor\u00e1ch oblasti Villa La Angostura (pr\u00e1v\u011b pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Bariloche) v Patagonii, kde sv\u00fdm nohsled\u016fm p\u0159ik\u00e1zal postavit s\u00eddlo d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e zav\u011bt\u0159il, \u017ee by mohl v\u00e1lku prohr\u00e1t. Zm\u00edn\u011bn\u00fd d\u016fm Inalco v\u0161ak pravd\u011bpodobn\u011b nebylo jedin\u00e9 m\u00edsto, kde se uprchl\u00edk vyskytoval. S fale\u0161nou identitou se pohyboval po n\u011bkolika st\u00e1tech kolem Argentiny, v\u017edy v z\u00e1vislosti na politick\u00e9 situaci zem\u011b. \u00dadajn\u011b byl v\u017edy v doprovodu minim\u00e1ln\u011b dvou bodyguard\u016f. Jeho politick\u00e1 \u010dinnost byla omezena na n\u011bkolik setk\u00e1n\u00ed se star\u00fdmi \u201ckamar\u00e1d\u00ed\u010dky\u201d a sympatizanty z \u0159ad argentinsk\u00e9 arm\u00e1dy.<\/span><\/p>\n

Skr\u00fdval se v tomto dom\u011b uprchl\u00fd Hitler ?<\/span><\/figcaption><\/figure>\n

P\u0159\u00edb\u011bh, \u017ee Hitler byl st\u00ednov\u00fdm majitelem residence Inalco, n\u00e1dhern\u00e9ho letoviska na nep\u0159\u00edstupn\u00e9m b\u0159ehu jezera Nahuel Huapi, bylo p\u0159edm\u011btem pozornosti jak m\u00edstn\u00edch obyvatel, tak m\u00edstn\u00edch novin. “Tady se st\u00e1le a opakovan\u011b tvrd\u00ed, \u017ee Hitler \u017eil v tomto dom\u011b,<\/em>” p\u0159ipustili na odboru kultury Magistr\u00e1tu m\u011bsta Villa La Angostura[3].<\/span><\/p>\n

Abel Basti<\/strong>, kter\u00fd zasv\u011btil v\u00edce ne\u017e dvacet let stopov\u00e1n\u00ed nacistick\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010dinc\u016f v Argentin\u011b, zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee “rezidence Inalco byla postavena ji\u017e v roce 1943, kdy ji\u017e nacist\u00e9 p\u0159ipravovali \u00fanik, architektem Alejandrem Bustillem [4], kter\u00fd ji\u017e pracoval pro n\u011bmeck\u00e9 emigranty.<\/em>” Autor d\u00e1le podot\u00fdk\u00e1, \u017ee bylo naprosto nemysliteln\u00e9, aby ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech n\u011bkdo postavil komplex t\u00e9to velikosti na m\u00edst\u011b, kter\u00e9 mohlo b\u00fdt dosa\u017eeno pouze letecky nebo po jeze\u0159e.<\/span><\/p>\n

Ale vra\u0165me se k p\u0159\u00edb\u011bhu, kter\u00fd st\u00e1le koluje mezi obyvateli Villa La Angostura. Italsk\u00fd historik Patrick Burnside v roce 2000 argumentoval v jeho knize \u201c\u00danik Hitlera\u201d,[5] \u017ee nacistick\u00fd v\u016fdce si v Argentin\u011b dop\u0159\u00e1val stejn\u00fd \u017eivotn\u00ed styl, jako v jeho alpsk\u00e9 residenci Berghofu. Podle Burnsida se v Inalco opakovaly stejn\u00e9 architektonick\u00e9 v\u00fdst\u0159ednosti, kter\u00e9 Hitler a jeho man\u017eelka Eva Braunov\u00e1 m\u011bli v N\u011bmecku. Lo\u017enice spojen\u00e1 s koupelnou a \u0161atnou, \u010dajov\u00fd alt\u00e1nek vedle mini-farmy nebo les v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti domu, kter\u00fd sni\u017eoval zorn\u00e9 pole.<\/span><\/p>\n

Vlastnictv\u00ed domu je tak\u00e9 velmi zaj\u00edmavou kapitolou. Podle Bastiho pat\u0159ila p\u016fda u jezera Nahuel Huapi p\u016fvodn\u011b dv\u011bma Ital\u016fm jm\u00e9nem Primo Capraro a Federico Baratta. Ve 40. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed, jist\u00fd Enrique Garcia Merou, bl\u00edzk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk prezidenta Per\u00f3na, z\u00edskal p\u016fdu a zadal v\u00fdstavbu domu. Basti ve sv\u00e9m v\u00fdzkumu do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee Garcia Merou byl loutkou ve slu\u017eb\u00e1ch n\u011bmeck\u00e9ho kapit\u00e1lu.<\/span><\/p>\n