<\/p>\r\n
Mezin\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm archeolog\u016f objevil v peru\u00e1nsk\u00fdch And\u00e1ch lidsk\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b star\u00e9 v\u00edce jak 12 000 let, v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 4 500 metr\u016f. T\u00edm je\u00a0 toto archeologick\u00e9 nalezi\u0161t\u011b nejv\u00fd\u0161e os\u00eddlen\u00fdm m\u00edstem pozdn\u00edho pleistoc\u00e9nu (star\u0161\u00ed obdob\u00ed \u010dtvrtohor), tedy nejstar\u0161\u00ed objeven\u00e9 m\u00edsto takto vysoko na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/b><\/p>\r\n
<\/p>\r\n
<\/p>\r\n
Regiony ve vysok\u00fdch nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch pat\u0159\u00ed k t\u011bm, kter\u00e9 archeologie prozkoumala velmi m\u00e1lo nebo v\u016fbec. Proto se dosud nepoda\u0159ilo zcela v\u011brohodn\u011b vysv\u011btlit, jak mohli v t\u011bchto prost\u0159ed\u00edch p\u0159e\u017e\u00edt prvn\u00ed lid\u00e9. Zat\u00edmco n\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci nazna\u010duj\u00ed, \u017ee se museli mnoho tis\u00edc let geneticky p\u0159izp\u016fsobovat, jin\u00ed se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee rozhoduj\u00edc\u00ed byly zm\u011bny \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, jako \u00fabytek ledovc\u016f, kter\u00e9 p\u0159isp\u011bly k tomu, \u017ee se tyto regiony staly obyvateln\u011bj\u0161\u00ed.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Podle <\/span>Kurta Rademakera<\/b> z University Maine, <\/span>\u201estudie o lidsk\u00e9 adaptaci na extr\u00e9mn\u00ed prost\u0159ed\u00ed je d\u016fle\u017eit\u00e1 pro pochopen\u00ed lidsk\u00e9 kulturn\u00ed a genetick\u00e9 kapacity pro p\u0159e\u017eit\u00ed.\u201c<\/span><\/i> V\u011bdci tvrd\u00ed, \u017ee n\u011bkter\u00e1 skupina lovc\u016f-sb\u011bra\u010d\u016f dok\u00e1zala kolonizovat toto vzd\u00e1len\u00e9, nehostinn\u00e9 m\u00edsto bez strom\u016f, p\u0159ed v\u00edce ne\u017e 12 000 lety, navzdory n\u00edzk\u00fdm teplot\u00e1m, vysok\u00e9mu slune\u010dn\u00edmu z\u00e1\u0159en\u00ed a n\u00edzk\u00e9 hladin\u011b kysl\u00edku, ve v\u00fd\u0161ce p\u0159es 4 000 metr\u016f. To je jen 2 000 let pot\u00e9, co prvn\u00ed lid\u0161t\u00ed osadn\u00edci dorazili do Ji\u017en\u00ed Ameriky.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n D\u016fkazem je, \u017ee v Cuncaicha, skaln\u00edm \u00fakrytu se dv\u011bma v\u00fdklenky ve v\u00fd\u0161ce 4 480 metr\u016f, na\u0161li n\u00e1stroje i zbytky po konzumaci j\u00eddla – zv\u00ed\u0159ec\u00ed kosti a ko\u0159eny. Odborn\u00edci se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee tento \u00fakryt mohl slou\u017eit jako z\u00e1kladn\u00ed t\u00e1bor. M\u00edsto zvan\u00e9 Cuenca Pucuncho ve v\u00fd\u0161ce 4 355 metr\u016f by bylo zase ide\u00e1ln\u00edm m\u00edstem pro specializovan\u00fd lov. Na tomto m\u00edst\u011b archeologov\u00e9 na\u0161li 260 r\u016fzn\u00fdch n\u00e1stroj\u016f a kamenn\u00fdch artefakt\u016f, jako \u0161pi\u010dky \u0161\u00edp\u016f star\u00e9 a\u017e 12 800 let. Zdej\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 se v\u011bnovali lovu divok\u00fdch druh\u016f lam – tzv. <\/span>viku\u0148\u00ed (druh lamy \u017eij\u00edc\u00ed ve vysok\u00fdch And\u00e1ch ji\u017en\u00edho Peru a Bol\u00edvie a v severn\u00edch oblastech Argentiny a Chile), <\/span>a pozd\u011bji chovu alpak a domestikovan\u00fdch lam.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Objev tak nazna\u010duje, \u017ee k lidsk\u00e9 adaptaci na extr\u00e9mn\u011b vysok\u00e9 horsk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed mohlo doj\u00edt mnohem d\u0159\u00edve, ne\u017e se d\u0159\u00edve myslelo. Lidsk\u00e1 populace v t\u00e9to dosud nejstar\u0161\u00ed zaznamenan\u00e9 v\u00fd\u0161ce, byla toti\u017e datov\u00e1na a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 o tis\u00edcilet\u00ed pozd\u011bji. <\/span>“M\u00edsta jako Cuenca Pucuncho ale nazna\u010duj\u00ed, \u017ee lid\u00e9 \u017eij\u00edc\u00ed v pleistoc\u00e9nu se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b p\u0159izp\u016fsobili extr\u00e9mn\u00ed v\u00fd\u0161ce a byli schopni \u017e\u00edt a prosperovat v andsk\u00e9 vyso\u010din\u011b,”<\/span><\/i> \u0159\u00edkaj\u00ed v\u011bdci, kte\u0159\u00ed se studie z\u00fa\u010dastnili. [1]<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Zdroje:<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n [1] Na v\u00fdzkumu se pod\u00edlelo n\u011bkolik v\u011bdeck\u00fdch t\u00fdm\u016f\u00a0 z americk\u00fdch univerzit v Maine, Arizony, Pensylv\u00e1nie, Illinois a Connecticutu, d\u00e1le n\u011bmeck\u00e9 univerzity v T\u00fcbingenu a tak\u00e9 Kanady.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n