{"id":3339,"date":"2023-07-01T00:10:00","date_gmt":"2023-06-30T22:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=3339"},"modified":"2023-06-28T17:35:04","modified_gmt":"2023-06-28T15:35:04","slug":"prizraky-nacistickych-ponorek","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2023\/07\/01\/prizraky-nacistickych-ponorek\/","title":{"rendered":"Fantasmas de submarinos nazis"},"content":{"rendered":"

<\/p>\r\n

O dvou z\u00e1hadn\u00fdch ponork\u00e1ch, kter\u00e9 se vyno\u0159ily n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky u b\u0159eh\u016f Argentiny a zp\u016fsobily senzaci, sly\u0161elo mnoho lid\u00ed. Spustilo to vlnu spekulac\u00ed na t\u00e9ma mo\u017en\u00e9ho \u00fat\u011bku nacistick\u00fdch pohlav\u00e1r\u016f. Nicm\u00e9n\u011b tyto dv\u011b ponorky pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159edstavovaly jen \u0161pi\u010dku ledovce, a jak dokl\u00e1daj\u00ed st\u0159\u00edpky sv\u011bdeck\u00fdch v\u00fdpov\u011bd\u00ed, aktivita padl\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e vykazovala zn\u00e1mky \u017eivota je\u0161t\u011b dlouho po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky. M\u00e1lokdo toti\u017e v\u00ed, \u017ee po kapitulaci N\u011bmecka i nad\u00e1le fungovaly logistick\u00e9 stanice a termin\u00e1ly ve \u0160pan\u011blsku, a ponorky tak sm\u011ble vyu\u017e\u00edvaly \u0161pan\u011blsk\u00e9 p\u0159\u00edstavy. Faktem je, \u017ee na konci v\u00e1lky, tedy po v\u00fdzv\u011b admir\u00e1la D\u00f6nitze, se do p\u0159\u00edstav\u016f nevr\u00e1tilo celkem 46 ponorek.<\/b><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Je podzim roku 1945. Je ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl roku po v\u00e1lce a <\/span>Carlos Mi\u00f1o<\/b>, mlad\u00fd argentinsk\u00fd ryb\u00e1\u0159, se brzy r\u00e1no vyd\u00e1v\u00e1 na svoji plavbu z p\u0159\u00edstavu Quequ\u00e9n na palub\u011b mal\u00e9 lodi Gaucho. Jeho c\u00edlem je lovit ryby spolu s dal\u0161\u00edmi p\u011bti \u010dleny pos\u00e1dky. Ten den byl ale proti jin\u00fdm trochu jin\u00fd. \u201c<\/span>Kdy\u017e jsme se vraceli do p\u0159\u00edstavu<\/span><\/i>, <\/span>vid\u011bli <\/span><\/i>\u00a0<\/span>jsme dv\u011b ponorky, pluj\u00edc\u00ed od jihu na v\u00fdchod. M\u00ed\u0159ily sm\u011brem k Mar del Plata. Byly \u0161ediv\u00e9,\u201d<\/span><\/i> vypov\u011bd\u011bl Mi\u00f1o a p\u0159itom odkazoval na n\u00e1mo\u0159n\u00ed oblast pobl\u00ed\u017e Bellamar. Zrovna se vraceli z lovu mu\u0161l\u00ed zp\u011bt do p\u0159\u00edstavu, kdy\u017e ponorky spat\u0159ili. T\u00edm, \u017ee se vyno\u0159ily, upoutaly pozornost pos\u00e1dky lod\u011b, proto\u017ee tyto ponorky sm\u011b\u0159ovaly sm\u011brem k Mar del Plata.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Carlos Mi\u00f1o <\/b>si p\u0159esn\u00e9 datum pozorov\u00e1n\u00ed nepamatoval, ale jednalo se o b\u0159ezen nebo duben 1945, a v t\u00e9 dob\u011b tomu nep\u0159ikl\u00e1dali zase tak velk\u00fd v\u00fdznam.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Je obecn\u011b zn\u00e1mo, \u017ee v posledn\u00edch momentech druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy u\u017e T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i chyb\u011bla jen r\u00e1na z milosti a bylo zcela jasn\u00e9, \u017ee v\u00fdsledek v\u00e1lky nelze zvr\u00e1tit, doch\u00e1zelo ke st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edmu \u00faprku nacistick\u00fdch pohlav\u00e1r\u016f sm\u011brem do zahrani\u010d\u00ed.\u00a0<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\r\n
\"\"\r\n
N\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladna Mar del Plata. Zdroj: historiademardelplata.wordpress.com<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n<\/div>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

V\u00ed se o sp\u011b\u0161n\u00e9m \u00fat\u011bku nacist\u016f z berl\u00ednsk\u00e9ho leti\u0161t\u011b Tempelhof, ihned po oslav\u011b Hitlerov\u00fdch narozenin 20. dubna 1945. Tehdy Berl\u00edn opustilo narychlo n\u011bkolik letadel. Sta\u010d\u00ed si dohledat podrobnosti.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Mezi N\u011bmeckem a \u0160pan\u011blskem existoval leteck\u00fd most, p\u0159i\u010dem\u017e letadla nel\u00e9tala p\u0159es Francii, ale p\u0159es sever It\u00e1lie a St\u0159edozemn\u00ed mo\u0159e. \u010casto k tomu pou\u017e\u00edvali letadla se \u010dty\u0159mi nebo \u0161esti motory, kter\u00e9 byly p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161leny jako letouny k \u00faniku do Japonska nebo Argentiny. K tomuto \u00fa\u010delu byla vytvo\u0159ena speci\u00e1ln\u00ed letadla, nazvan\u00e1<\/span> F\u00fchrer-Staffel<\/b>, s pe\u010dliv\u011b zvolen\u00fdmi pos\u00e1dkami. Leteck\u00fd tranzit nem\u011bl za c\u00edl pouze p\u0159epravu movit\u00fdch v\u011bc\u00ed, pen\u011bz nebo agent\u016f do \u0160pan\u011blska, ale tak\u00e9 v\u00fdcvik person\u00e1lu, zaji\u0161\u0165uj\u00edc\u00edho \u00faniky. To se po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky bohat\u011b hodilo v\u0161em, kdo se pot\u0159ebovali dostat co nejd\u00e1l z Evropy. Uprchl\u00edci se dost\u00e1vali nejprve do \u0160pan\u011blska, kter\u00e9 bylo ve v\u00e1lce ofici\u00e1ln\u011b neutr\u00e1ln\u00ed, nicm\u00e9n\u011b kde vl\u00e1dl caudillo Franco, s n\u00edm\u017e sd\u00edlel Hitler stejnou my\u0161lenku fa\u0161ismu. V \u00fanoru 1945 mimo jin\u00e9 dv\u011b takov\u00e1 letadla let\u011bla do Buenos Aires, a tehdej\u0161\u00ed z\u00e1pis americk\u00fdch tajn\u00fdch slu\u017eeb \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b objas\u0148uje jak\u00e1 s\u00ed\u0165 fungovala a jak se pos\u00edlaly prost\u0159edky mimo Evropu:<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\u201cNacist\u00e9 nyn\u00ed odes\u00edlaj\u00ed finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky a korespondenci do Buenos Aires argentinskou diplomatickou po\u0161tou. Na\u0161i bezpe\u010dnostn\u00ed agenti informuj\u00ed, \u017ee takov\u00e9 z\u00e1silky p\u0159ich\u00e1zej\u00ed p\u0159es It\u00e1lii. Ve \u0160pan\u011blsku jsou odes\u00edl\u00e1ny do dvou kl\u00e1\u0161ter\u016f, spadaj\u00edc\u00edch pod podobn\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed v Argentin\u011b. P\u0159\u00edmo ve \u0161pan\u011blsk\u00fdch kl\u00e1\u0161terech jsou argentin\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci, kte\u0159\u00ed tyto finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky vkl\u00e1daj\u00ed do diplomatick\u00fdch ta\u0161ek. Spolupr\u00e1ce mnich\u016f v t\u011bchto kl\u00e1\u0161terech je bezpodm\u00edne\u010dn\u00e1 a gestapo kontroluje jejich po\u0161tovn\u00ed korespondenci. \u017dije zde mnoho n\u011bmeck\u00fdch mnich\u016f, jejich\u017e rodiny st\u00e1le \u017eij\u00ed v \u0158\u00ed\u0161i. Tlak na mnichy dosahuje extr\u00e9mu a je jim vyhro\u017eov\u00e1no fyzickou likvidac\u00ed jejich p\u0159\u00edbuzn\u00fdch.\u201d<\/span><\/i><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Ale vra\u0165me se zp\u011bt. Jakmile se nacisti\u010dt\u00ed uprchl\u00edci dostali do \u0160pan\u011blska, v\u011bt\u0161inou pokra\u010dovali do n\u011bkter\u00e9ho p\u0159\u00edstavu, nebo\u0165 ani tato zem\u011b pro n\u011b nebylo bezpe\u010dn\u00e1. \u0160pan\u011blsk\u00fd spisovatel a historik <\/span>Eduardo Rollande <\/b>na z\u00e1klad\u011b sebran\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee ve \u0161pan\u011blsk\u00e9m p\u0159\u00edstavu Vigo je\u0161t\u011b dva m\u011bs\u00edce po v\u00e1lce n\u011bmeck\u00e9 ponorky kyvadlov\u011b uskute\u010d\u0148ovaly pravideln\u00e9 cesty mezi Ji\u017en\u00ed Amerikou a Evropou, co\u017e m\u00e1lokdo v\u00ed. Faktem je, \u017ee na konci v\u00e1lky, tedy po v\u00fdzv\u011b admir\u00e1la D\u00f6nitze, se do p\u0159\u00edstav\u016f nevr\u00e1tilo celkem 46 ponorek. M\u00e1 se za to, \u017ee n\u011bjakou dobu po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky fungovala ve prosp\u011bch uprchl\u00fdch nacist\u016f i tajupln\u00e1 vila Winter na Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrovech, kter\u00e1 byla hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1na ji\u017e b\u011bhem v\u00e1lky.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Konec se bl\u00ed\u017e\u00ed. Poklad je v ponorce<\/span><\/h2>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Francouzsk\u00e9 noviny Le Figaro uve\u0159ejnily 1.z\u00e1\u0159\u00ed 1996 zpr\u00e1vu <\/span>Alaina Pujola<\/b> – historika a b\u00fdval\u00e9ho \u010dlena francouzsk\u00e9 tajn\u00e9 slu\u017eby (Deuxieme Bureau). V \u010dl\u00e1nku tvrd\u00ed, \u017ee 7. \u00fanora 1945 jedna U-boot 17-44 (ponorka flotily Admir\u00e1la D\u00f6nitze) p\u0159evezla finan\u010dn\u00ed hotovost z N\u011bmecka do Argentiny. Pen\u00edze byly n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch hodnot: 187 692 400 marek, 17 576 500 dolar\u016f; 4 682 500 liber \u0161terlink\u016f; 24 976 500 \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch frank\u016f; 8 379 000 holandsk\u00fdch forint\u016f; 17 280 000 belgick\u00fdch frank\u016f a 54 963 000 francouzsk\u00fdch frank\u016f. Krom\u011b t\u011bchto pen\u011bz ponorka vezla je\u0161t\u011b 87 kilogram\u016f platiny, 2 511 kilogram\u016f zlata a 4 638 kar\u00e1t\u016f diamant\u016f a briliant\u016f. Historik tak\u00e9 popsal, \u017ee \u201eprost\u0159ednictv\u00edm <\/span>Ludwiga Freuda<\/b>, n\u011bmeck\u00e9ho \u0161piona v Buenos Aires, byly tyto prost\u0159edky ulo\u017eeny v n\u011bmeck\u00e9 bance Transatlantico Banco Germanico, Banco Tornquist a Banco Strupp, a p\u0159ips\u00e1ny na \u00fa\u010det, spravovan\u00fd <\/span>Juanem Domingo Per\u00f3nem <\/b>a jeho man\u017eelkou – <\/span>Evitou Per\u00f3novou<\/b>. Argentinsk\u00e9 Feder\u00e1ln\u00edho \u0159editelstv\u00ed cel dodnes vlastn\u00ed dokument, kter\u00fd p\u0159ist\u00e1n\u00ed t\u00e9to ponorky potvrzuje:<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

P\u0159edm\u011bt: N\u011bmeck\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed v San Clemente del Tuyi\u00e9, Buenos Aires.
Prost\u0159ednictv\u00edm na\u0161ich agent\u016f, kte\u0159\u00ed sleduj\u00ed operace Ludwiga Freudeho, agenta T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, je zn\u00e1mo, \u017ee tento mu\u017e provedl mnoho bankovn\u00edch vklad\u016f v r\u016fzn\u00fdch bank\u00e1ch na jm\u00e9no zn\u00e1m\u00e9 here\u010dky <\/span><\/i>Evy Marie Duarte Ibarguren<\/i><\/b> (skute\u010dn\u00e9 jm\u00e9no Evy Per\u00f3nov\u00e9, pozn. aut.). Freude \u0159ekl jednomu z na\u0161ich lid\u00ed, \u017ee 7. \u00fanora n\u011bmeck\u00e1 ponorka U-Boot 17-44 sem p\u0159epravila cenn\u00fd n\u00e1klad, aby pomohl znovu obnovit nacistick\u00e9 imp\u00e9rium ve sv\u011bt\u011b.<\/span><\/i><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Berl\u00edn padl<\/span><\/h2>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Zpr\u00e1vy, kter\u00e9 tvrdily, \u017ee Hitler sp\u00e1chal 30. dubna 1945 sebevra\u017edu, byly roz\u0161\u00ed\u0159eny samotn\u00fdmi nacisty, zejm\u00e9na n\u00e1stupcem F\u00fchrera, admir\u00e1lem D\u00f6nitzem, kter\u00fd ve sv\u00e9 prvn\u00ed \u0159e\u010di \u0159ekl, \u017ee nacistick\u00fd v\u016fdce zem\u0159el jako \u201ehrdina\u201c a bojoval proti Sov\u011bt\u016fm a\u017e do konce. Rusov\u00e9 v\u0161ak t\u00e9to verzi nev\u011b\u0159ili, a u\u017e 2. kv\u011btna ofici\u00e1ln\u00ed agentura TASS vydala tuto zpr\u00e1vu:<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\u201c<\/span>Hitlerova sebevra\u017eda je nov\u00fd fa\u0161istick\u00fd trik… \u0161\u00ed\u0159en\u00edm zpr\u00e1v o Hitlerov\u011b smrti, n\u011bme\u010dt\u00ed fa\u0161ist\u00e9 z\u0159ejm\u011b cht\u011bj\u00ed d\u00e1t F\u00fchrerovi \u010das, aby mohl opustit sc\u00e9nu a odej\u00edt do z\u00e1kulis\u00ed.<\/span><\/i>\u201d<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Spojeneck\u00e9 \u00fa\u0159ady nebyly zdaleka p\u0159esv\u011bd\u010deny, \u017ee Hitler je vlastn\u011b mrtv\u00fd a dokonce i ti, kdo kontroverzn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed o jeho smrti p\u0159ijali, pochybovali, \u017ee F\u00fchrer zahynul v podzem\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho kancl\u00e9\u0159stv\u00ed.\u00a0 8. kv\u011btna 1945, pot\u00e9, co nacist\u00e9 podepsali kapitulaci ve francouzsk\u00e9m Reme\u0161i, britsk\u00e1 admiralita na\u0159\u00eddila v\u0161em b\u00fdval\u00fdm \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdm ponork\u00e1m \u201cvyplout nad hladinu a zam\u00ed\u0159it k p\u0159\u00edstav\u016fm, kter\u00e9 jim budou ozn\u00e1meny,\u201d kde se pos\u00e1dka vzd\u00e1.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Po n\u011bkolika incidentech s n\u011bmeck\u00fdmi ponorkami nakonec Spojenci usoudili, \u017ee nez\u016fstaly ji\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 nasazen\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 ponorky U-Boot. Z tohoto d\u016fvodu admiralita 28. kv\u011btna 1945 informovala, \u017ee \u201clod\u011b, plav\u00edc\u00ed se v Atlantiku, mohou plout se zapnut\u00fdmi sv\u011btly.\u201d Nicm\u00e9n\u011b nebyla to pravda, v\u0161echny ponorky v p\u0159\u00edstavech rozhodn\u011b nebyly…\u00a0<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Japonsko nebo Argentina?<\/span><\/h2>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

22. kv\u011btna 1945, viceadmir\u00e1l <\/span>H\u00e9ctor Vernengo Lima<\/b>, n\u00e1\u010deln\u00edk gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu argentinsk\u00e9 arm\u00e1dy, informoval ministra n\u00e1mo\u0159n\u00ed plavby, kontradmir\u00e1la<\/span> Alberta Teisaire<\/b>, \u017ee existuj\u00ed informace vztahuj\u00edc\u00ed se k tomu, \u017ee se nacistick\u00e9 ponorky plav\u00ed v Atlantiku s p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdm c\u00edlem p\u0159ekro\u010dit Magalh\u00e3es\u016fv pr\u016fliv a zam\u00ed\u0159it do Japonska. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed informace poch\u00e1zely od argentinsk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Je dobr\u00e9 zm\u00ednit, \u017ee Vernengo Lima byl antifa\u0161ista a byl ochoten za\u00fato\u010dit na tyto ponorky, vzhledem k tomu, \u017ee Argentina form\u00e1ln\u011b vyhl\u00e1sila v\u00e1lku N\u011bmecku. Sice a\u017e na posledn\u00ed chv\u00edli, v b\u0159eznu 1945, na n\u00e1tlak USA, ale p\u0159ece. Ministr Teisaire, kter\u00fd podl\u00e9hal p\u0159\u00edmo Per\u00f3novi, ofici\u00e1ln\u011b p\u0159ijal n\u00e1vrh n\u00e1mo\u0159nictva hl\u00eddkovat v Magalh\u00e3esov\u011b pr\u016flivu a odhalit mo\u017enou p\u0159\u00edtomnost ponorek U-Boot v t\u011bchto vod\u00e1ch. Mo\u017en\u00e1 Teisaire p\u0159edem v\u011bd\u011bl, \u017ee tyto kontroly nic neodhal\u00ed, a p\u0159esn\u011b to se tak\u00e9 stalo. Nebyla zaznamen\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159\u00edtomnost n\u011bmeck\u00fdch ponorek v argentinsk\u00fdch vod\u00e1ch.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Nicm\u00e9n\u011b n\u00e1hle se 3. \u010dervna 1945 u pob\u0159e\u017e\u00ed m\u011bsta Porto v Portugalsku, objevila ponorka – \u0161ed\u00fd vlk, \u010d\u00edm\u017e vyvolala velk\u00fd zmatek a z\u00e1jem. T\u00edm to v\u0161ak nekon\u010dilo…<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\r\n
\"\"\r\n
N\u011bmeck\u00e1 ponorka p\u0159i plavb\u011b v Atlantiku. Zdroj: internet.<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n<\/div>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Vyplouv\u00e1 na hladinu U-530<\/span><\/h2>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

10. \u010dervna 1945, t\u00e9m\u011b\u0159 dva m\u011bs\u00edce po p\u00e1du Berl\u00edna, kdy za\u010dalo mezi Spojenci nar\u016fstat podez\u0159en\u00ed, \u017ee Hitler uprchl, se v argentinsk\u00e9m p\u0159\u00edstavu Mar del Plata v provincii Buenos Aires vzdala n\u011bmeck\u00e1 ponorka U-530. Zp\u016fsobilo to velk\u00e9 pozdvi\u017een\u00ed, proto\u017ee a\u017e do tohoto data se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee n\u011bmeck\u00e9 ponorky na voln\u00e9m mo\u0159i se u\u017e d\u00e1vno nepohybuj\u00ed.<\/span> Kdy\u017e kapit\u00e1n <\/span>Otto Wermuth <\/b>vystoupil, vysv\u011btlil argentinsk\u00fdm org\u00e1n\u016fm, \u017ee se rozhodl se sv\u00fdmi mu\u017ei vzd\u00e1t (celkov\u00e1 pos\u00e1dka byla 54 n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f), proto\u017ee u\u017e nen\u00ed schopen pokra\u010dovat v navigaci kv\u016fli probl\u00e9m\u016fm s motorem lodi a nedostatkem paliva.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\r\n
\"\"\r\n
Dobov\u00e9 noviny informuj\u00ed o vylod\u011bn\u00ed U530 u pob\u0159e\u017e\u00ed Argentiny. Zdroj: [1]<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n<\/div>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Akt kapitulace:
“V Mar del Plata des\u00e1t\u00e9ho dne m\u011bs\u00edce \u010dervence roku 1945, p\u0159ed velitelem ponorkov\u00e9 divize argentinsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva fregatn\u00edm kapit\u00e1nem <\/em>Juliem C. Malleou<\/em><\/strong>, velitel n\u011bmeck\u00e9 ponorky U530, poru\u010d\u00edk <\/em>Otto Wermuth<\/em><\/strong> bezpodm\u00edne\u010dn\u011b odevzd\u00e1 lo\u010f pod jeho velen\u00edm a p\u0159\u00edslu\u0161nou pos\u00e1dku, jej\u00ed\u017e seznam se p\u0159id\u00e1 k z\u00e1pisu. Poru\u010d\u00edk Wermuth prohla\u0161uje, \u017ee ponorka U530, ze kter\u00e9 cel\u00e1 jeho pos\u00e1dka vystoupila, je zaji\u0161t\u011bna a bezpe\u010dn\u00e1, \u017ee jedinou v\u00fdbu\u0161ninou na palub\u011b je torp\u00e9dov\u00e1 hlava bez \u00fadern\u00edku a \u017ee neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 prvky nebo za\u0159\u00edzen\u00ed ur\u010den\u00e9 k pono\u0159en\u00ed nebo k \u00fapln\u00e9mu \u010di \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9mu po\u0161kozen\u00ed lodi. Tento akt, se seznamem pos\u00e1dky, je ps\u00e1n ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b a n\u011bm\u010din\u011b a v ka\u017ed\u00e9m jazyce\u00a0 po \u010dty\u0159ech kopi\u00edch. Tento akt je podeps\u00e1n n\u011bmeck\u00fdm velitelem a \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00edm argentinsk\u00fdm velitelem. \u201c<\/em> [1]<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\r\n

P\u0159eklad dopisu z roku 1947 z v\u00e1le\u010dn\u00e9ho zajateck\u00e9ho t\u00e1bora v Belgii zaslan\u00fd jedn\u00edm z n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f pos\u00e1dky U530 adresovan\u00fd p\u0159\u00edbuzn\u00e9mu v N\u011bmecku:<\/p>\r\n

\u201c10.7.1945 jsme dorazili do Argentiny. Za \u00fasvitu jsme dopluli do p\u0159\u00edstavu Mar del Plata. V\u0161echny d\u016fle\u017eit\u00e9 zbran\u011b, torp\u00e9da, stroje a za\u0159\u00edzen\u00ed byly zni\u010deny a hozeny do vody. Dieselov\u00e9 motory ponorky byly spu\u0161t\u011bny bez chladic\u00ed vody oleje, abychom je u\u010dinili nepou\u017eiteln\u00fdmi.Zakotvili jsme uvnit\u0159 argentinsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny.<\/em> Kapit\u00e1n byl p\u0159evezen do velitelsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. N\u00e1s si p\u0159evzalo p\u0159ibli\u017en\u011b 30 argentinsk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f. Srde\u010dn\u011b n\u00e1s pozdravili, objali n\u00e1s a dali n\u00e1m cigarety. Ne\u017e jsme vystoupili z lodi, vzdali jsme na\u0161\u00ed ponorce poctu, troj\u00edm pok\u0159ikem \u201ehur\u00e1\u201c. Pot\u00e9 jsme byli p\u0159evezeni na bitevn\u00ed lo\u010f Belgrano.<\/em> Okam\u017eit\u011b n\u00e1m dali vynikaj\u00edc\u00ed j\u00eddlo, s hojn\u00fdm mno\u017estv\u00edm tropick\u00e9ho ovoce. Potom jsme byli p\u0159evedeni do n\u011bjak\u00fdch kas\u00e1ren. C\u00edtili jsme se velmi dob\u0159e, m\u011bli jsme dobr\u00e9 j\u00eddlo a ob\u010das pro n\u00e1s hr\u00e1la v j\u00eddeln\u011b i hudebn\u00ed skupina.<\/em> Vzali na\u0161e osobn\u00ed \u00fadaje a mimo jin\u00e9 jsme obdr\u017eeli n\u00e1v\u0161t\u011bvy od \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f britsk\u00fdch a americk\u00fdch ambas\u00e1d a tak\u00e9 od vy\u0161\u0161\u00edch argentinsk\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f. Zach\u00e1zen\u00ed na z\u00e1kladn\u011b bylo velmi dobr\u00e9. Poskytli n\u00e1m sportovn\u00ed pot\u0159eby. Po dvou t\u00fddnech jsme byli p\u0159evezeni do Buenos Aires a odtud na ostrov (Mart\u00edn Garc\u00eda). Z\u016fstali jsme tam osm dn\u00ed. Argentinci cht\u011bli, abychom z\u016fstali, ale pod tlakem ameri\u010dan\u016f n\u00e1s museli deportovat. Byli jsme p\u0159evezeni do hotelu pro imigranty v Buenos Aires. D\u016fstojn\u00edci odpov\u011bdn\u00ed za n\u00e1\u0161 dohled pro n\u00e1s nakupovali.\u00a0<\/em> V noci jsme po\u0159\u00e1dali pitky a tak\u00e9 j\u00eddlo bylo velmi dobr\u00e9, se v\u0161emi druhy pochoutek. Museli jsme podepsat neuv\u011b\u0159iteln\u00fd po\u010det autogram\u016f a vym\u011bnili jsme si nespo\u010det upom\u00ednkov\u00fdch suven\u00fdr\u016f.\u00a0<\/em> Museli jsme nep\u0159etr\u017eit\u011b zp\u00edvat, co\u017e bylo n\u00e1ro\u010dn\u00e9 pro n\u00e1\u0161 krk a hlasivky. Ne\u017e jsme se p\u0159est\u011bhovali na leti\u0161t\u011b, serv\u00edrovali n\u00e1m bohatou sn\u00eddani. Po p\u0159\u00edletu na leteckou z\u00e1kladnu op\u011bt: dal\u0161\u00ed j\u00eddlo! Vyfotili n\u00e1s bez doprovodu argentinsk\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f. Jeden z pilot\u016f m\u011bl bolesti hlavy, tak\u017ee \u010d\u00e1st pos\u00e1dky z\u016fstala je\u0161t\u011b jeden den na leteck\u00e9 z\u00e1kladn\u011b (kam jsme byli p\u0159evedeni). V noci n\u00e1s vzali do kina a posadili n\u00e1s na \u010destn\u00e1 m\u00edsta ve spole\u010dnosti argentinsk\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f. Pak jsme znovu jedli, pili a zp\u00edvali. \u0160koda, \u017ee jsme museli opustit tu n\u00e1dhernou zemi. Bylo tu velk\u00e9 lou\u010den\u00ed.\u00a0Velitel z\u00e1kladny ve sv\u00e9 propou\u0161t\u011bc\u00ed \u0159e\u010di \u0159ekl, \u017ee jsme nebyli pova\u017eov\u00e1ni za v\u00e1le\u010dn\u00e9 zajatce, ale pouze za n\u011bmeck\u00e9 soudruhy. Pak se rozlou\u010dil a jeden po druh\u00e9m si s n\u00e1mi pot\u0159\u00e1sli rukama. Mezit\u00edm hudebn\u00ed skupina hr\u00e1la p\u00edse\u0148: “Sta\u0159\u00ed soudruzi”.\u00a0<\/em> Jakmile budu m\u00edt \u0161anci, pl\u00e1nuji se do Argentiny vr\u00e1tit. M\u00e1m mnoho adres a pozv\u00e1nek. Let do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f trval \u010dty\u0159i dny. Pobyt tam byl dobr\u00fd, ubytov\u00e1n\u00ed, j\u00eddlo i pr\u00e1ce. Pak jsme lod\u00ed byli p\u0159evezeni do Belgie a z p\u0159\u00edstavu jsme museli pochodovat i s na\u0161imi batohy na sv\u00fdch bedrech nekone\u010dn\u00e9 kilometry do v\u011bze\u0148sk\u00e9ho t\u00e1bora.<\/em> Zach\u00e1zen\u00ed Belgi\u010dany bylo d\u011bsiv\u00e9. Vzali n\u00e1s do t\u00e1bora \u010d\u00edslo 2218. O t\u0159i dny pozd\u011bji n\u00e1s vzali do t\u00e1bora \u010d\u00edslo 22. Ne\u017e jsme dorazili, k\u0159i\u010deli na n\u00e1s dal\u0161\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00ed zajatci, a\u0165 jim hod\u00edme cigarety a jin\u00e9 v\u011bci, proto\u017ee n\u00e1s cht\u011bli obrat o v\u0161echno. A opravdu n\u00e1m vzali v\u0161echno: hodinky, oble\u010den\u00ed, cigarety, m\u00fddlo, zkr\u00e1tka v\u0161echny na\u0161e v\u011bci. Museli jsme sp\u00e1t ve stanech na podlaze s p\u0159ikr\u00fdvkou, navzdory p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00edmu chladu. Nesm\u011bli jsme rozd\u011blat ohe\u0148. J\u00eddlo bylo nechutn\u00e9. Dok\u00e1\u017ee\u0161 si p\u0159edstavit, jak mi Angli\u010dan\u00e9 a Belgi\u010dan\u00e9 le\u017e\u00ed \u017ealudku. Je to hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdybych sn\u011bdl 10 kilogram\u016f m\u00fddla. Po jeden\u00e1cti t\u00fddnech tohoto mizern\u00e9ho zach\u00e1zen\u00ed v Belgii jsem st\u00e1le tady. Z\u016fstal jsem jedin\u00fd. Zbytek m\u00fdch koleg\u016f z ponorky byl p\u0159evezen do Anglie. \u201c<\/em> [1]<\/p>\r\n<\/blockquote>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

13. \u010dervna 1945 se Ministerstvo n\u00e1mo\u0159nictva Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f sna\u017eilo uklidnit vzniklou situaci t\u00edm, \u017ee vydalo ob\u011b\u017en\u00edk, kter\u00fd, mimo jin\u00e9, oznamoval: \u201cA\u017e dosud nen\u00ed zn\u00e1m osud \u010dty\u0159 nebo p\u011bti n\u011bmeck\u00fdch ponorek v Atlantiku, kter\u00e9 jsou nad\u00e1le pova\u017eov\u00e1ny za potopen\u00e9.\u201d I kdyby se t\u011bch p\u00e1r ponorek st\u00e1le n\u011bkde plavilo, \u201cs jistotou lze soudit, \u017ee ji\u017e nep\u016fsob\u00ed v Atlantiku, a m\u011bly dostatek mo\u017enost\u00ed k dosa\u017een\u00ed Japonska.\u201d<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\r\n
\"\"\r\n
Pos\u00e1dka n\u011bmeck\u00e9 ponorky U530 v Argentin\u011b. Zdroj: [1]<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n<\/div>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Dal\u0161\u00ed kapka v mo\u0159i<\/span><\/h2>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Po n\u011bkolika pozorov\u00e1n\u00edm u pob\u0159e\u017e\u00ed Argentiny do\u0161lo 17.srpna 1945 k dal\u0161\u00ed pomp\u00e9zn\u00ed ud\u00e1losti, kdy\u017e do p\u0159\u00edstavu Mar del Plata dorazila dal\u0161\u00ed nacistick\u00e1 ponorka, U-977. P\u0159esn\u011b tam, kam doplula U-530 o m\u011bs\u00edc d\u0159\u00edve. 25 let\u00fd velitel ponorky<\/span> Heinz Schaeffer<\/b>, p\u0159edal argentinsk\u00fdm org\u00e1n\u016fm – na rozd\u00edl od jeho kolegy Wermutha – naviga\u010dn\u00ed knihy, lodn\u00ed den\u00edk a dal\u0161\u00ed informace. Schaeffer vysv\u011btlil argentinsk\u00fdm vy\u0161et\u0159ovatel\u016fm, \u017ee v Evrop\u011b, ne\u017e zam\u00ed\u0159il sm\u011brem do Argentiny dal hlasovat o kone\u010dn\u00e9 destinaci. Ze 48 mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed tvo\u0159ili pos\u00e1dku, z nich dorazilo do Argentiny pouze 32, proto\u017ee zbytek se pr\u00fd rozhodl vystoupit je\u0161t\u011b v Evrop\u011b. Nen\u00ed to podivn\u00e9? Na konci v\u00e1lky, kdy se z N\u011bmc\u016f st\u00e1vali psanci a Argentina pro n\u011b byla zem\u00ed zasl\u00edbenou, se n\u011bkte\u0159\u00ed rozhodli z\u016fstat v rozbombardovan\u00e9 Evrop\u011b a \u010delit pov\u00e1le\u010dn\u00fdm strastem…<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Argentinsk\u00e9 ministerstvo n\u00e1mo\u0159nictva zve\u0159ejnilo, \u017ee v souladu s naviga\u010dn\u00ed knihou U-977 – lo\u010f opustila Kiel 13. dubna 1945. P\u0159ed pokra\u010dov\u00e1n\u00edm v cest\u011b do Argentiny, p\u0159ist\u00e1la u pob\u0159e\u017e\u00ed Norska, kde z ponorky vystoupilo 16 d\u016fstojn\u00edk\u016f bez funkce, kte\u0159\u00ed byli \u017eenat\u00ed a m\u011bli rodiny v N\u011bmecku Po dokon\u010den\u00ed cesty byl Schaeffer vysl\u00fdch\u00e1n Spojenci, kte\u0159\u00ed po n\u011bm cht\u011bli v\u011bd\u011bt, kde je Hitler.\u00a0<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

A\u017e potud jsou ud\u00e1losti zn\u00e1m\u00e9 a nebudeme zach\u00e1zet do detail\u016f a r\u016fzn\u00fdch kontroverz\u00ed, nep\u0159esnost\u00ed ve v\u00fdpov\u011bd\u00edch a z\u00e1had, kter\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed ponorek vyvolalo. Jen je t\u0159eba pouk\u00e1zat na fakt, \u017ee v ponorce U-530 chyb\u011bl z\u00e1chrann\u00fd \u010dlun, kter\u00fd byl pozd\u011bji nalezen u m\u011bsta Miramar. Vzhledem k v\u00fdskytu t\u011bchto ud\u00e1lost\u00ed netrvalo dlouho a lid\u00e9 za\u010dali p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, \u017ee uprchl\u00edci na \u010dlunu museli b\u00fdt d\u016fle\u017eit\u00fdmi \u010dleny T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. Ov\u0161em na toto t\u00e9ma vy\u0161lo n\u011bkolik knih a laskav\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 si je v p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1jmu m\u016f\u017ee p\u0159e\u010d\u00edst.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\r\n
\"\"\r\n
Argentinsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo p\u0159i inspekci n\u011bmeck\u00e9 ponorky U-530, \u010dervenec 1945. Zdroj: Wikipedia<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n<\/div>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Slova vdovy po kapit\u00e1novi…<\/span><\/h2>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Do mozaiky t\u011bchto p\u0159\u00edb\u011bh\u016f zapad\u00e1 jedno zaj\u00edmav\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed, kter\u00e9 u\u010dinil argentinsk\u00fd spisovatel a novin\u00e1\u0159 <\/span>Ignacio Montes de Oca<\/b>.<\/span> Dne<\/span> 9. \u0159\u00edjna 2003 uskute\u010dnil v N\u011bmecku rozhovor s vdovou po kapit\u00e1nu Schaefferovi, pan\u00ed Ingeborg. I kdy\u017e cel\u00fd \u017eivot \u017eili v Argentin\u011b, na st\u00e1\u0159\u00ed se p\u0159ece jen vr\u00e1tili do rodn\u00e9 vlasti. Rozhovor nato\u010dila argentinsk\u00e1 produk\u010dn\u00ed spole\u010dnost, a byla ur\u010dena pro dokument\u00e1rn\u00ed film, kter\u00fd bohu\u017eel nikdy nebyl odvys\u00edl\u00e1n a vid\u011blo ho jen n\u011bkolik m\u00e1lo badatel\u016f. B\u011bhem rozhovoru ta \u017eena \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee kdy\u017e byl jej\u00ed man\u017eel dotazov\u00e1n na to, zda s sebou do Argentiny p\u0159ivezl Hitlera, on nikdy ne\u0159ekl \u201cJ\u00e1 jsem Hitlera nevezl,\u201d ale tak\u00e9 nikdy ne\u0159ekl \u201cJ\u00e1 jsem ho vezl.\u201d V\u0161echny v\u017edy odkazoval na svou knihu \u201c<\/span>U-Boat 977: The True Story of the U-Boat That Escaped to Argentina.\u201d <\/span><\/i>(U-Boat 977: Skute\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh U-Boat, kter\u00e1 unikla do Argentiny).<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Pan\u00ed Ingeborg \u0159ekla, \u017ee v cel\u00e9m p\u0159\u00edb\u011bhu je je\u0161t\u011b n\u011bco jin\u00e9ho, n\u011bco, o \u010dem se nemluv\u00ed. A to, \u017ee jej\u00ed mu\u017e tvrdil, \u017ee tam byly je\u0161t\u011b dv\u011b dal\u0161\u00ed ponorky! Pokud Hitlera nevezl on, byly tam dal\u0161\u00ed, kter\u00e9 tu mo\u017enost m\u011bly, a on (Schaeffer) jim mohl jen poskytovat j\u00eddlo a dal\u0161\u00ed z\u00e1soby. \u0158ekl jen, \u017ee ty zbyl\u00e9 ponorky po odpojen\u00ed n\u00e1sledovaly trasu d\u00e1l na jih … do Puerto Madryn … do Santa Cruz a tam se klidn\u011b nacistick\u00e1 esa se sv\u00fdmi spole\u010dn\u00edky mohla vylodit.\u00a0 V dokumentu vdova Ingeborg vzpom\u00ednala, \u017ee se \u0159\u00edk\u00e1valo, \u017ee m\u011bl (Schaeffer) Hitlera ve sv\u00e9 ponorce.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Pod n\u00e1nosy prachu z\u016fstala zapomenut\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed<\/span><\/h2>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

P\u0159ed lety se uskute\u010dnil rozhovor s <\/span>Jorgem Priebkem<\/b>, synem exkapit\u00e1na SS <\/span>Ericha Priebkeho<\/b>, kter\u00fd byl vyd\u00e1n z Argentiny do It\u00e1lie. Mimo jin\u00e9 se ho novin\u00e1\u0159 zeptal, co si mysl\u00ed o mo\u017en\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch ponork\u00e1ch v Argentin\u011b po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Jeho odpov\u011b\u010f byla prost\u00e1: \u201cSamoz\u0159ejm\u011b, \u017ee dorazily! Osobn\u011b jsem potkal jednoho N\u011bmce, kter\u00fd \u017eil v Bariloche a v\u00edm, \u017ee p\u0159ijel do Argentiny ponorkou.\u201d\u00a0<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Syn nacistick\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka v\u0161ak odm\u00edtl odhalit toto\u017enost nezn\u00e1m\u00e9ho N\u011bmce.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

V roce 1982, kdy prob\u00edhala v\u00e1lka o Falklandsk\u00e9 ostrovy mezi Argentinou a Angli\u00ed, den\u00edk <\/span>\u00c1mbito Financiero<\/span><\/i> zve\u0159ejnil \u010dl\u00e1nek o tomto konfliktu, na kter\u00fd odpov\u011bd\u011bl jeden \u010dten\u00e1\u0159. Byl to N\u011bmec a kritizoval pozn\u00e1mku, vydanou rann\u00edmi novinami v Buenos<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Aires. Na konci dopisu, psan\u00e9m na psac\u00edm stroji, a ve kter\u00e9m rozepisoval \u00favahy o tomto konfliktu, zejm\u00e9na o n\u00e1mo\u0159n\u00ed ot\u00e1zce – tento mu\u017e v\u00fdslovn\u011b zd\u016fvodnil v\u00fdznam sv\u00fdch koment\u00e1\u0159\u016f vyzrazen\u00edm faktu, \u017ee byl kapit\u00e1nem n\u011bmeck\u00e9 ponorky U-Boot. T\u00edm v\u0161ak jeho p\u0159\u00edb\u011bh neskon\u010dil. N\u011bmec d\u00e1le uvedl, \u017ee se jmenoval <\/span>Rudiger Conrad<\/b> a tvrdil, \u017ee se z\u00fa\u010dastnil evakua\u010dn\u00edho pl\u00e1nu T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. V tomto smyslu odhalil, \u017ee obsadil jednu z ponorek konvoje. Doslova \u0159ekl, \u201c\u017ee se jednalo o deset ponorek, kter\u00e9 odplouvaly v pravideln\u00fdch intervalech z jednoho p\u0159\u00edstavu Evropy.<\/span>\u00a0<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\u0158ekl, \u017ee operace – kter\u00e1 byla \u0159\u00edzena osobn\u011b Hitlerem – se uskute\u010dnila t\u00e9m\u011b\u0159 na sam\u00e9m konci v\u00e1lky a prob\u00edhala od 12.b\u0159ezna 1945. Nacisti\u010dt\u00ed \u0161ed\u00ed vlci vyr\u00e1\u017eeli na cestu do Patagonie, kter\u00e1 trvala 23 dn\u00ed. Odhadoval, \u017ee dohromady na t\u011bchto lod\u00edch mohlo cestovat celkem a\u017e 611 lid\u00ed s “velk\u00fdm zavazadlem.” Dnes u\u017e nelze zjistit, jestli byl Rudiger Conrad prav\u00e9 nebo fale\u0161n\u00e9 jm\u00e9no, badatel\u016fm se ho nepoda\u0159ilo vystopovat.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\r\n
\"\"\r\n
M\u00edstn\u00ed argentinsk\u00e9 noviny p\u0159inesly horkou zpr\u00e1vu o n\u011bmeck\u00e9 ponorce U-530, kter\u00e1 se vzdala u argentinsk\u00fdch b\u0159eh\u016f.<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n<\/div>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Mezi p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed ponorek, pat\u0159\u00ed je\u0161t\u011b jeden. Ten se t\u00fdk\u00e1 t\u0159\u00ed ponorek, kter\u00e9 se objevily na jihu Argentiny na podzim roku 1945. Na po\u010d\u00e1tku tohoto p\u0159\u00edb\u011bhu stoj\u00ed badatel a publicista <\/span>Abel Basti<\/b>, kter\u00fd vyp\u00e1tral \u017eenu z Buenos Aires, kter\u00e1 si p\u0159\u00e1la zachovat anonymitu. O ponork\u00e1ch se dozv\u011bd\u011bla od sv\u00e9ho otce, zedn\u00edka, kter\u00fd v roce 1945 pracoval v Patagonii. Vzhledem ke sv\u00e9mu v\u011bku u\u017e si doty\u010dn\u00e1 \u017eena p\u0159esn\u011b nevzpom\u00ednala, zda se to uskute\u010dnilo v p\u0159\u00edstavu Comodoro Rivadavia nebo Puerto Madryn.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Pravda ale je, \u017ee j\u00ed jej\u00ed otec \u0159ekl, \u017ee v b\u0159eznu nebo dubnu 1945, u\u017e si p\u0159esn\u011b nepamatovala, v jak\u00e9m z t\u011bchto dvou m\u011bs\u00edc\u016f to bylo, ale byla si jist\u00e1, \u017ee to bylo p\u0159edt\u00edm, ne\u017e N\u011bmecko padlo v kv\u011btnu t\u00e9ho\u017e roku. Tehdy t\u0159i nacistick\u00e9 ponorky dorazily do Patagonie, konkr\u00e9tn\u011b do vojensk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Podle p\u0159\u00edb\u011bhu jej\u00edho otce, v ten den byla mezi voj\u00e1ky patrn\u00e1 nervozita a nakonec do\u0161lo k \u201euzav\u0159en\u00ed\u201d n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny, kde otec pracoval pro stavebn\u00ed spole\u010dnost F. H. Schmidt Public Limited Company, n\u011bmeckou firmu, objednanou st\u00e1tem. Uzav\u00edr\u00e1n\u00ed z\u00e1kladny znamenalo, \u017ee ve\u0161ker\u00fd civiln\u00ed person\u00e1l i d\u011bln\u00edci, kte\u0159\u00ed tam pracovali, museli opustit v\u0161echny prostory.\u00a0<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Zam\u00fd\u0161len\u00fd efekt se ov\u0161em zcela nedostavil. Brzy za\u010daly prosakovat informace, \u017ee v p\u0159\u00edstavu zakotvily nacistick\u00e9 ponorky, ze kter\u00fdch se vykl\u00e1d\u00e1 n\u00e1klad a vystupuj\u00ed pasa\u017e\u00e9\u0159i.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Dal\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e1 \u017eena pracovala v pades\u00e1t\u00fdch letech v Buenos Aires pro spole\u010dnost Neil Malcolm, n\u011bmeck\u00e9ho dovozce zem\u011bd\u011blsk\u00fdch stroj\u016f. Jedn\u00edm z jej\u00edch spolupracovn\u00edk\u016f byl pot\u00e1p\u011b\u010d – N\u011bmec. Jmenoval\u00a0 se Lorek (nebo Loreck), kter\u00fd j\u00ed \u0159ekl, \u017ee v roce 1945 dorazily nacistick\u00e9 ponorky na argentinskou n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladnu v Patagonii.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

I kdy\u017e tyto p\u0159\u00edb\u011bhy neposkytuj\u00ed mnoho konkr\u00e9tn\u00edch \u00fadaj\u016f, obsahuj\u00ed jasn\u00e9 skute\u010dnosti. Tedy – \u017ee d\u0159\u00edve, ne\u017e byla podeps\u00e1na n\u011bmeck\u00e1 kapitulace, a d\u00e1le b\u011bhem l\u00e9ta a\u017e podzimu 1945 st\u00e1le p\u0159iplouvaly k argentinsk\u00e9mu pob\u0159e\u017e\u00ed nacistick\u00e9 ponorky.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Dal\u0161\u00ed znepokojuj\u00edc\u00ed skute\u010dnost\u00ed z citovan\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed je fakt, \u017ee lod\u011b zakotvily na vojensk\u00fdch z\u00e1kladn\u00e1ch, co\u017e by znamenalo spolu\u00fa\u010dast argentinsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva p\u0159i p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed nacistick\u00fdch uprchl\u00edk\u016f, a pokud ano, mo\u017en\u00e1 ze strany vl\u00e1dy. Jak ji\u017e bylo \u0159e\u010deno, Argentina byla p\u0159inucena – a\u017e po n\u00e1tlaku Spojenc\u016f – form\u00e1ln\u011b vyhl\u00e1sit v\u00e1lku N\u011bmecku na sam\u00e9m jej\u00edm konci, a to konkr\u00e9tn\u011b 27. b\u0159ezna 1945.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Nakonec, zaj\u00edmav\u00e9 informace, kter\u00e9 jsem z\u00edskal, vych\u00e1zej\u00ed z p\u0159\u00edb\u011bhu n\u011bmeck\u00e9ho kapit\u00e1na <\/span>Franka Egboarda<\/b>, kter\u00fd zem\u0159el v roce 2001. Ten vypov\u011bd\u011bl, \u017ee odplul s ponorkou posledn\u00ed generace z p\u0159\u00edstavu, pobl\u00ed\u017e \u0161pan\u011blsk\u00e9 Barcelony, a to kr\u00e1tce p\u0159ed koncem v\u00e1lky.<\/span> Vezl s sebou cenn\u00fd n\u00e1klad (obrazy, zlato a dokumenty) a jednoho vysoce postaven\u00e9ho nacistu, jeho\u017e identitu neznal, proto\u017ee mu to nebylo dovoleno. Jeho ponorka byla sou\u010d\u00e1st\u00ed konvoje, slo\u017een\u00e9ho z p\u011bti dal\u0161\u00edch ponorek.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

V Atlantiku na n\u011b za\u00fato\u010dily lod\u011b brazilsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva, a jednu z ponorek potopili, nicm\u00e9n\u011b zbyl\u00fdm p\u011bti se povedlo dostat pry\u010d. Podle Egboarda bylo p\u0159ist\u00e1n\u00ed cestuj\u00edc\u00edch a n\u00e1kladu provedeno v Argentin\u011b, p\u0159esn\u011b v Caleta de los Loros, v provincii R\u00edo Negro. Po vylod\u011bn\u00ed obdr\u017eel rozkaz vr\u00e1tit se do Evropy, ale ostatn\u00ed kapit\u00e1ni se rozhodli sv\u00e9 ponorky potopit kus od pob\u0159e\u017e\u00ed.<\/span> Egboard se vzdal a\u017e ve \u0161pan\u011blsk\u00fdch vod\u00e1ch, a po v\u00e1lce se rozhodl \u017e\u00edt v Lloret de Mar, ve \u0161pan\u011blsk\u00e9m Katal\u00e1nsku, kde z\u016fstal a\u017e do roku 1956. Pot\u00e9 se vr\u00e1til do m\u00edsta sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed, m\u011bsta Alzey v N\u011bmecku. Ov\u0161em, kapit\u00e1n Argentinu \u010dasto nav\u0161t\u011bvoval, zejm\u00e9na m\u011bsto Puerto Madryn, aby se znovu setkal se sv\u00fdmi b\u00fdval\u00fdmi spolubojovn\u00edky.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Pokud jde o ponorky, v\u00fdznamn\u00e1 je deklarace poslance <\/span>Ra\u00fala Damonte Taborda<\/b>, kterou u\u010dinil v Braz\u00edlii dne 20.\u0159\u00edjna 1945, a kter\u00e1 byla zve\u0159ejn\u011bna tiskovou agenturou United Press:\u00a0<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\u201cDamonte Taborda, b\u00fdval\u00fd p\u0159edseda v\u00fdzkumn\u00e9 komise protiargentinsk\u00e9 \u010dinnosti, \u0159ekl, \u017ee vojensk\u00fd p\u0159evrat v Argentin\u011b byl d\u00edlem nacistick\u00e9ho spiknut\u00ed, s c\u00edlem\u00a0 dob\u00fdt znovu sv\u011bt. \u0158ekl, \u017ee krom\u011b zn\u00e1m\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch ponorek, kter\u00e9 se vzdaly u b\u0159eh\u016f Argentiny, existovaly i dal\u0161\u00ed, kter\u00e9 byly potopeny po sv\u00e9m p\u0159\u00edjezdu jejich vlastn\u00ed pos\u00e1dkou, aby nemusely b\u00fdt p\u0159ed\u00e1ny Spojenc\u016fm.\u201d<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Nav\u00edc dodal, \u017ee ponorky bezpochyby p\u0159ivezly nacistick\u00e9 politiky, techniky a mo\u017en\u00e1 i samotn\u00e9ho Adolfa Hitlera. Nap\u0159\u00edklad existuje dokument FBI ze dne 21. z\u00e1\u0159\u00ed 1945, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z kancel\u00e1\u0159e v Los Angeles (\u201cFile 105-410\u201c), kter\u00e1 nese n\u00e1zev \u201eInformace o Hitlerov\u011b \u00fakrytu,\u201c a cituje sv\u011bdka – jeho\u017e jm\u00e9no je v origin\u00e1ln\u00edm dokumentu p\u0159e\u0161krtnuto ofici\u00e1ln\u00edm cenzorem – kter\u00fd tvrd\u00ed, \u017ee 3 argentin\u0161t\u00ed arm\u00e1dn\u00ed \u010dinitel\u00e9 pomohli skr\u00fdt Adolfa Hitlera v Patagonii, pot\u00e9, co tento opustil ponorku.<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

V souladu s t\u00edmto sv\u011bdek popsal, \u017ee k vylod\u011bn\u00ed do\u0161lo v oblasti San Mat\u00edas, a v\u016fdce byl pot\u00e9 p\u0159evezen na ran\u010d. Bez p\u0159esn\u00e9ho \u010dasov\u00e9ho \u00fadaje, sv\u011bdek vypov\u011bd\u011bl, \u017ee k vylod\u011bn\u00ed m\u011blo doj\u00edt p\u0159ibli\u017en\u011b dva t\u00fddny po n\u011bmeck\u00e9 kapitulaci.\u00a0<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Dodal:<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\u201cPrvn\u00ed ponorka p\u0159iplula k pob\u0159e\u017e\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b ve 23 hodin a pot\u00e9, co se pos\u00e1dka ujistila, \u017ee jim nehroz\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, lo\u010f opustilo mnoho mu\u017e\u016f a l\u00e9ka\u0159. Asi o dv\u011b hodiny pozd\u011bji p\u0159iplula druh\u00e1 ponorka, vystoupil mu\u017e, dv\u011b \u017eeny a mnoho dal\u0161\u00edch mu\u017e\u016f a p\u0159ipojili se k ostatn\u00edm.\u201d<\/em><\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Z toho, co bylo \u0159e\u010deno, ot\u00e1zka tedy nen\u00ed, zda nacist\u00e9 a v\u00e1le\u010dn\u00ed zlo\u010dinci uprchli a jak. Ot\u00e1zka pouze je, kolik jich bylo, jak svou identitu zamaskovali, z \u010deho d\u00e1le \u017eili, jak se jejich \u017eivot vyv\u00edjel, a jak pronikli do politick\u00fdch struktur hostitelsk\u00fdch st\u00e1t\u016f. O tom zase n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, ale rozhodn\u011b to nebude p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed…<\/span><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\r\n

Banco Germ\u00e1nico de la Am\u00e9rica del Sur<\/strong>, nebo chcete-li N\u011bmeck\u00e1 banka Ji\u017en\u00ed Ameriky (n\u011bmecky Deutsch-S\u00fcdamerikanische Bank) byla n\u011bmeck\u00e1 kapit\u00e1lov\u00e1 banka, zalo\u017een\u00e1 v roce 1906, kter\u00e1 p\u016fsobila v Ji\u017en\u00ed Americe v prvn\u00ed polovin\u011b 20. stolet\u00ed. Jej\u00ed zakladatel\u00e9 byly velk\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 bankovn\u00ed domy – Dresdner Bank, Schaffhausen’scer Bankerein a Nationalbank f\u00fcr Deutschland.\u00a0N\u011bmeck\u00e1 banka p\u016fsobila v Argentinu, Mexiku, Chile a Braz\u00edlii. M\u011bla sv\u00e9 s\u00eddlo v Berl\u00edn\u011b, Hamburku, Buenos Aires, Santiagu de Chile, Valpara\u00edso, Rio de Janeiro a Mexico City. Jej\u00edm nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm konkurentem byla hlavn\u011b N\u011bmeck\u00e1 Transatlantick\u00e1 Banka, a\u010dkoli nikdy nedos\u00e1hla jej\u00edho v\u00fdznamu. B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla v\u00e1\u017en\u011b po\u0161kozena, kdy\u017e byl jej\u00ed majetek vyvlastn\u011bn v Argentin\u011b pro podez\u0159en\u00ed z podpory nacist\u016f (leden 1944). Tot\u00e9\u017e se stalo v Chile. Postupn\u011b se pobo\u010dky v Ji\u017en\u00ed Americe uzav\u00edraly. Op\u011bt byly obnovov\u00e1ny a\u017e po v\u00e1lce, postupn\u011b od roku 1950.<\/p>\r\n<\/blockquote>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

\r\n

ODESSA\u00a0<\/strong>Organizace ODESSA se poprv\u00e9 objevila b\u011bhem roku 1946. N\u00e1zev p\u016fvodn\u011b vyjad\u0159oval americk\u00e9 k\u00f3dov\u00e9 ozna\u010den\u00ed a vych\u00e1z\u00ed z n\u011bmeck\u00e9ho jazyka: Organizace der ehemaligen SS-Angeh\u00f6rigen<\/em>, co\u017e v p\u0159ekladu znamen\u00e1: Organizace b\u00fdval\u00fdch \u010dlen\u016f SS. P\u016fvodn\u011b vyjad\u0159ovala tajn\u00fd nacistick\u00fd \u00fanikov\u00fd pl\u00e1n spu\u0161t\u011bn\u00fd na konci druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00fd vytvo\u0159ila skupina d\u016fstojn\u00edk\u016f SS. Jejich c\u00edlem bylo odklidit hledan\u00e9 nacistick\u00e9 pohlav\u00e1ry pod fale\u0161n\u00fdmi pasy do bezpe\u010d\u00ed, zejm\u00e9na do Argentiny, Braz\u00edlie nebo na Bl\u00edzk\u00fd v\u00fdchod. I kdy\u017e takov\u00e1 organizace nebyla nikdy ve\u0159ejn\u011b odhalena, d\u00edky \u0161pion\u00e1\u017en\u00edm rom\u00e1n\u016fm – nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed thriller Fredericka Forsytha z roku 1972 \u201cThe Odessa File\u201d<\/em> a film\u016fm – \u201cKryc\u00ed jm\u00e9no ODESSA\u201d (Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, 1974) se ot\u00e1zka \u00fanik\u016f eses\u00e1k\u016f dostala do pop\u0159ed\u00ed z\u00e1jmu \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti.<\/p>\r\n<\/blockquote>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

Zdroje:<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

[1] German Diograzia Escritor, Documentaci\u00f3n sobre los submarinos alemanes en Mar del Plata Argentina. Online: https:\/\/narracionesenlinea.blogspot.com\/p\/documentos-u-530.html<\/a><\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

[2] St\u011bhule, T.: Myst\u00e9ria II. sv. v\u00e1lky: Posledn\u00ed triumf padl\u00e9 T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e \u2013 p\u0159\u00edzrak jm\u00e9nem U-Boot. Z\u00e1hady \u017eivota, 06\/2020. ISSN: 1804-9265<\/p>\r\n

<\/p>\r\n

<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mucha gente ha o\u00eddo hablar de los dos misteriosos submarinos que salieron a la superficie frente a las costas de Argentina pocos meses despu\u00e9s del final de la guerra y causaron sensaci\u00f3n. Desencaden\u00f3 una oleada de especulaciones sobre la posible huida de dirigentes nazis. Sin embargo, los dos submarinos probablemente s\u00f3lo representaban la punta del iceberg y, como atestiguan los retazos de testimonios, la actividad del Reich ca\u00eddo dio se\u00f1ales de vida mucho despu\u00e9s del final de la guerra. <\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3407,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_crdt_document":"","_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[37],"tags":[145,45,5,163,98,179,134],"class_list":["post-3339","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-adolf-hitler","tag-argentina","tag-jizni-amerika","tag-naciste","tag-peron","tag-ponorky","tag-valka"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.2","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":true,"content":false,"excerpt":true}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3339","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3339"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3339\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4703,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3339\/revisions\/4703"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3407"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3339"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3339"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3339"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}