<\/p>\r\n
<\/p>\r\n
![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/1-format43_ex.jpg\")
\r\n<\/p>\r\n
<\/p>\r\n
Kolonie Dignidad (\u010desky kolonie D\u016fstojnost) – jak se tehdy obec jmenovala, byla n\u011bmeck\u00e1 enkl\u00e1va na \u00fazem\u00ed Chilsk\u00e9 republiky. Jednalo se o n\u00e1bo\u017eensko-agr\u00e1rn\u00ed obec, zalo\u017eenou v roce 1961 uprchl\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm nacistick\u00fdm pedofilem – <\/span>Paulem Sch\u00e4ferem<\/b>. Jeden z nejhor\u0161\u00edch zlo\u010dinc\u016f, kter\u00fd \u017eil na \u00fazem\u00ed Chile, velev\u00e1\u017een\u00fd prorok, hlasatel slova bo\u017e\u00edho, a zt\u011blesn\u011bn\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista na Zemi. Nikdo nikdy nekontroloval jeho \u00fa\u010detnictv\u00ed, kolonie rostla jako st\u00e1t ve st\u00e1t\u011b, pod\u0159\u00edzen\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu v\u016fdci, homosexu\u00e1ln\u00edmu pedofilovi. To m\u011blo za n\u00e1sledek jeho pohrd\u00e1n\u00ed \u017eenami, kter\u00e9 byly \u010dasto sterilizov\u00e1ny. Ty si museli zakr\u00fdvat prsa, tance nesm\u011bly b\u00fdt vyz\u00fdvav\u00e9. Kosmetika, sex a intimnosti pro n\u011b byly zapov\u011bzeny jako d\u00edlo \u010f\u00e1bla.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Ve dnech pravicov\u00e9 diktatury <\/span>Augusta Pinocheta<\/b> (1973 – 1991) byla tato n\u011bmeck\u00e1 enkl\u00e1va p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00fdm st\u0159ediskem pro mu\u010den\u00ed chilsk\u00fdch politick\u00fdch disident\u016f. Po mnoho let se za po\u0159\u00e1dkumilovn\u00fdm sloganem <\/span>\u201cB\u016fh, pr\u00e1ce, k\u00e1ze\u0148,\u201c<\/span><\/i> skr\u00fdvalo otroctv\u00ed, obt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed mlad\u00fdch chlapc\u016f a vra\u017edy. B\u011bhem existence kolonie bylo v m\u00edstn\u00edch sklepen\u00edch v\u00edce ne\u017e 250 lid\u00ed vysl\u00fdch\u00e1no a krut\u011b mu\u010deno. Nav\u00edc na nich byly prov\u00e1d\u011bny experimenty. Od roku 1973 do roku 1978 zde bylo sp\u00e1ch\u00e1no nejm\u00e9n\u011b 100 vra\u017ed.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n N\u011aMECK\u00c9 POZAD\u00cd<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Po\u010d\u00e1tky kolonie Dignidad za\u010d\u00ednaj\u00ed v roce 1954 v mal\u00e9m n\u011bmeck\u00e9m m\u011bst\u011b Siegburg, nedaleko Bonnu, tehdej\u0161\u00edho hlavn\u00edho m\u011bsta z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka. Tam se v roce 1921 <\/span>Paul Sch\u00e4fer <\/b>narodil. Od ran\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed byl \u010dlenem Hitlerjugend a b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky slou\u017eil jako zdravotn\u00edk ve Wehrmachtu, kde dos\u00e1hl hodnosti des\u00e1tn\u00edka. Je zdokumentov\u00e1no, \u017ee i v obdob\u00ed T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e byly zaznamen\u00e1ny Sch\u00e4ferovy tendence k pedofilii. Jeho zvr\u00e1cenost vedla k tomu, \u017ee po v\u00e1lce zalo\u017eil d\u011btsk\u00fd domov a organizaci – polon\u00e1bo\u017eenskou spole\u010dnost, nebo chcete-li sektu, zvanou \u201cSoukrom\u00e1 soci\u00e1ln\u00ed mise.\u201c Jednou z my\u0161lenek jeho charitativn\u00ed mise bylo podporovat, poskytovat bydlen\u00ed a ochranu n\u011bmeck\u00fdm uprchl\u00edk\u016fm, nebo jednodu\u0161e – bezbo\u017en\u00fdm a bezp\u00e1te\u0159n\u00edm lidem, b\u00fdval\u00fdm nacist\u016fm, jich\u017e v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m N\u011bmecku bylo mnoho. V pr\u016fb\u011bhu let z\u00edskala spole\u010dnost pod z\u00e1\u0161titou n\u011bmeck\u00e9 baptistick\u00e9 c\u00edrkve velkou skupinu v\u011brn\u00fdch n\u00e1sledovn\u00edk\u016f.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n KOLONIE BYLA R\u00c1JEM PRO PEDOFILY <\/p>\r\n <\/p>\r\n Mezi Sch\u00e4ferov\u00fdm st\u00e1dem ove\u010dek bylo mnoho sirotk\u016f, kter\u00e9 se hlava komunity nestyd\u011bla sv\u00e1d\u011bt a nutit je plnit sv\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed rozmary. Na konci 50. let. byl Sch\u00e4fer obvin\u011bn ze sexu\u00e1ln\u00edho zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, tak se sbalil a okam\u017eit\u011b opustil N\u011bmecko a utekl z NSR. Kdy\u017e v roce 1961 uprchl Paul Sch\u00e4fer do Chile, u\u017e bylo zn\u00e1mo, o koho jde. P\u0159esto obdr\u017eel v Chile pomoc p\u0159i vytv\u00e1\u0159en\u00ed nov\u00e9 kolonie. 21. z\u00e1\u0159\u00ed 1961 Sch\u00e4fer koupil opu\u0161t\u011bnou farmu El Lavadero ji\u017en\u011b od Santiago de Chile, o v\u00fdm\u011b\u0159e 3062 hektar\u016f. Zde pr\u00e1vn\u011b zaregistroval toto m\u00edsto jako kolonii Dignidad – charitativn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed spole\u010dnost.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n \u201cChodil mezi lidmi a v euforii k\u0159i\u010del\u2026 V\u00edte kdo j\u00e1 jsem? A kolonist\u00e9 odpov\u00eddali\u2026 jeden – Jsi prorok! druh\u00fd – Jsi Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus!\u201d<\/b><\/p>\r\n<\/blockquote>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n VYTVO\u0158EN\u00cd KOLONIE<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Z N\u011bmecka p\u0159ijelo dal\u0161\u00edch 300 nov\u00fdch kolonist\u016f, a k nim se postupn\u011b p\u0159idalo n\u011bkolik Chilan\u016f. V jejich \u010dele st\u00e1l p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd Paul Sch\u00e4fer. Zu\u0159iv\u00fd manipul\u00e1tor, kter\u00fd vy\u017eadoval striktn\u00ed dodr\u017eov\u00e1n\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho po\u0159\u00e1dku dle jeho filozofie. V\u011bt\u0161ina d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ijely se Sch\u00e4ferem z N\u011bmecka (a bylo jich minim\u00e1ln\u011b 60) byly zneu\u017e\u00edv\u00e1ny. \u017d\u00e1dn\u00e9 z nich si nikdy nest\u011b\u017eovaly, proto\u017ee jim to p\u0159i\u0161lo norm\u00e1ln\u00ed. Sch\u00e4fer uvnit\u0159 kolonie vytv\u00e1\u0159\u00ed atmosf\u00e9ru plnou izolace a utajen\u00ed. Od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku existence enkl\u00e1vy za\u010d\u00edn\u00e1 pro \u010dleny komunity tot\u00e1ln\u00ed zm\u011bna zp\u016fsobu \u017eivota, pln\u00e1 repres\u00ed, p\u0159\u00edsn\u00e9 vnit\u0159n\u00ed kontroly, systematick\u00e9ho sexu\u00e1ln\u00edho zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed, mu\u010den\u00ed a zasahov\u00e1n\u00ed do soukrom\u00e9ho a ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota kolonie.\u00a0<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Jak\u00e9koli rodinn\u00e9 vazby, stejn\u011b jako sexu\u00e1ln\u00ed vztahy mezi \u017eenami a mu\u017ei, byly spojeny se smrteln\u00fdm h\u0159\u00edchem. \u017deny, mu\u017ei a jejich d\u011bti \u017eili v r\u016fzn\u00fdch chatk\u00e1ch a nem\u011bli prakticky \u017e\u00e1dn\u00fd vz\u00e1jemn\u00fd kontakt. \u201cVzpurn\u00e9\u201c nebo \u201cobt\u00ed\u017en\u00e9\u201c du\u0161e, kter\u00e9 se odchylovaly od re\u017eimu, byly podrobeny krut\u00e9mu zach\u00e1zen\u00ed – mu\u010den\u00ed psychotropn\u00edmi l\u00e1tkami a mu\u010den\u00ed elektrick\u00fdm proudem, a to a\u017e na pokraj smrti. Kolonie Dignidad nem\u016f\u017ee b\u00fdt naz\u00fdv\u00e1na sektou v prav\u00e9m slova smyslu. Na rozd\u00edl od jin\u00fdch radik\u00e1ln\u00edch kult\u016f, zde byly zcela zak\u00e1z\u00e1ny s\u0148atky. Spole\u010dnost byla postavena jen na osob\u011b zvr\u00e1cen\u00e9ho zakladatele, na jeho\u017e osob\u011b za\u010dala, a pozd\u011bji tak\u00e9 skon\u010dila. Kolonie otrok\u016f byla od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku odsouzena k z\u00e1niku, a\u010dkoliv to trvalo dlouh\u00fdch 30 let. Ka\u017ed\u00fd den, od \u00fasvitu do pozdn\u00edho ve\u010dera, sest\u00e1val z otrock\u00e9 pr\u00e1ce, to v\u0161e pod heslem \u201cTvrd\u00e1 pr\u00e1ce do posledn\u00ed kapky potu je skute\u010dn\u00fdm uct\u00edv\u00e1n\u00edm Boha.\u201c<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Do konce 60. let. byla kolonie obklopena str\u00e1\u017en\u00edmi v\u011b\u017eemi, t\u0159\u00edmetrov\u00fdmi ploty s elektrick\u00fdm ostnat\u00fdm dr\u00e1tem, ozbrojen\u00fdmi hl\u00eddkami a str\u00e1\u017en\u00fdmi psy.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Uvnit\u0159 osady fungoval tvrd\u00fd re\u017eim s masou totalitn\u00edch a sekt\u00e1\u0159sk\u00fdch pravidel a po\u017eadavk\u016f, kde byl praktikov\u00e1n vytrval\u00fd psychologick\u00fd tlak, tak\u00e9 formou sd\u00edlen\u00e9 odpov\u011bdnosti za p\u0159estupky, kter\u00e9 p\u0159ech\u00e1zely v mu\u010den\u00ed, zn\u00e1silnov\u00e1n\u00ed, \u0161ikanu a perverze. Jak se uk\u00e1zalo po likvidaci kolonie, Sch\u00e4fer a jeho t\u00fdm zde mu\u010dili postupn\u011b a\u017e n\u011bkolik tis\u00edc v\u011bz\u0148\u016f. Na tajn\u00e9m h\u0159bitov\u011b v kolonii byly nalezeny des\u00edtky t\u011bl. Z vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed je jist\u00e9, \u017ee i nechvaln\u011b proslul\u00fd nacistick\u00fd l\u00e9ka\u0159 <\/span>Josef Mengele, <\/b>kter\u00fd byl pro sv\u00e9 brut\u00e1ln\u00ed experimenty s lidmi naz\u00fdv\u00e1n \u201cand\u011bl smrti z Osv\u011btimi.\u201c<\/span> n\u011bjakou dobu \u201cpracoval\u201c na \u00fazem\u00ed kolonie Dignidad. Bohu\u017eel zv\u011bsti, \u017ee se tam skr\u00fdval po n\u011bjakou dobu Hitler\u016fv osobn\u00ed tajemn\u00edk – <\/span>Martin Bormann<\/b>, nebyly dosud d\u016fkazn\u011b podlo\u017eeny.\u00a0<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n PRVN\u00cd VZPOURA<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n I kdy\u017e Sch\u00e4ferovi n\u00e1sledovn\u00edci byli podrobeni neust\u00e1l\u00fdm metod\u00e1m kontroly v\u011bdom\u00ed, a byli nuceni denn\u011b br\u00e1t drogy, n\u011bkte\u0159\u00ed se za\u010dali bou\u0159it. Prvn\u00ed takov\u00fd incident nastal v roce 1966, spojen\u00fd s p\u0159\u00edpadem <\/span>Wolfganga M\u00fcllera. <\/b>\u00a0<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n V N\u011bmecku Sch\u00e4fer p\u0159esv\u011bd\u010dil Wolfgangovu matku, aby ho pustila do Chile. M\u00fcller dorazil do Chile ve v\u011bku 15 let, a brzy se vzbou\u0159il proti Sch\u00e4ferovu pohlavn\u00edmu zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed a otroctv\u00ed. M\u00fcller jednou uprchl a dostal se a\u017e do nejbli\u017e\u0161\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 osady, ale tam byl p\u0159ed\u00e1n chilsk\u00e9 policii, kter\u00e1 ho vr\u00e1tila zp\u011bt do kolonie. Kdy\u017e se M\u00fcller vr\u00e1til, byl mu\u010den – elektrick\u00fdmi \u0161oky, bit\u00edm a poni\u017eov\u00e1n\u00edm.\u00a0<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n P\u0159i druh\u00e9m \u00fat\u011bku dorazil M\u00fcller do Santiaga a kontaktoval svou matku, kter\u00e1 se s n\u00edm setkala. Sch\u00e4ferovi mu\u017ei v\u0161ak jeho matku v Santiagu oklamali. M\u00fcllerova matka byla odvezena do kolonie, kde byla nadopov\u00e1na drogami a dr\u017eena v m\u00edstn\u00ed nemocnici. Mezit\u00edm byl ale Wolfgang\u016fv p\u0159\u00edb\u011bh publikov\u00e1n v m\u00edstn\u00edm tisku a rozloben\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed donutilo Sch\u00e4fera matku propustit. Ta se pak spolu s Wolfgangem vr\u00e1tila do N\u011bmecka. Mezit\u00edm Sch\u00e4fer uprchl do sousedn\u00ed Argentiny, odkud obvinil Wolfganga z toho, \u017ee je \u201c\u0161\u00edlen\u00fd.\u201c Za\u010dal fiktivn\u00ed proces proti v\u016fdci sekty. Aby bylo mo\u017en\u00e9 pochopit jeho tehdej\u0161\u00ed moc, je nutn\u00e9 se pod\u00edvat kolem n\u011bj, na tzv. \u201cokruh p\u0159\u00e1tel.\u201d\u00a0<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n OKRUH \u201cP\u0158\u00c1TEL\u201d<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Zat\u00edmco Sch\u00e4fer nebo \u201cstr\u00fdc\u201c, jak s\u00e1m r\u00e1d \u0159\u00edkal, byl charismatick\u00fdm v\u016fdcem sekty, jakousi radou \u201cstar\u0161\u00edch\u201c byli b\u00fdval\u00ed voj\u00e1ci gestapa a vojensk\u00fd person\u00e1l, kte\u0159\u00ed znali modern\u00ed metody \u0161pion\u00e1\u017ee. Jakmile se usadili v Chile, bylo do kolonie pozv\u00e1no mnoho vlivn\u00fdch politik\u016f, soudc\u016f, obchodn\u00edk\u016f a policist\u016f.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Sch\u00e4ferovi lid\u00e9 za\u010dali vytv\u00e1\u0159et individu\u00e1ln\u00ed slo\u017eky, obsahuj\u00edc\u00ed osobn\u00ed \u00fadaje sv\u00fdch host\u016f. Mnoz\u00ed z nich padli do t\u00e9to n\u011bmeck\u00e9 pasti, kdy\u017e se odd\u00e1vali sexu\u00e1ln\u00edm vztah\u016fm s chlapci a d\u00edvkami v kolonii. Byli skryt\u011b nat\u00e1\u010deni a fotografov\u00e1ni b\u011bhem pohlavn\u00edho styku, a n\u00e1sledn\u011b byly d\u016fkazy pou\u017eity k vyd\u00edr\u00e1n\u00ed t\u011bchto lid\u00ed, co\u017e Sch\u00e4ferovi pom\u00e1halo chr\u00e1nit kolonii. V pr\u016fb\u011bhu let si tak vybudoval velmi silnou s\u00ed\u0165 p\u0159\u00edznivc\u016f z \u0159ad chilsk\u00e9 elity.\u00a0<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n A pr\u00e1v\u011b d\u00edky t\u011bmto vlivn\u00fdm p\u0159\u00edznivc\u016fm byl M\u00fcller\u016fv p\u0159\u00edpad uzav\u0159en, Sch\u00e4fer byl zpro\u0161t\u011bn v\u0161ech obvin\u011bn\u00ed, a kolonie byla schopna pokra\u010dovat ve sv\u00e9 \u010dinnosti a\u017e do roku 1970, kdy byl prezidentem zvolen <\/span>Salvador Allende<\/b>, v\u016fdce levicov\u00e9 koalice Lidov\u00e1 fronta. To vyvolalo v kolonii poplach, proto\u017ee Allendeho vl\u00e1da pl\u00e1novala m\u00edsto uzav\u0159\u00edt.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Sch\u00e4fer a jeho spolupachatel\u00e9 proto za\u010dali aktivn\u011b podporovat protivl\u00e1dn\u00ed s\u00edly,\u00a0 zejm\u00e9na extr\u00e9mn\u011b pravicovou organizaci z let 1971-1973 \u201cFrente Nacionalista Patria y Libertad,\u201c (N\u00e1rodn\u00ed fronta Vlast a Svoboda). Jednalo se o pravicovou polovojenskou skupinu, kter\u00e1 prov\u00e1d\u011bla ozbrojen\u00e9 operace proti stoupenc\u016fm Allendeho. Organizace zast\u00e1vala p\u0159\u00edsn\u011b antikomunistickou ideologii revolu\u010dn\u00edho nacionalismu a tzv. t\u0159et\u00ed cesty. Mnoho \u010dlen\u016f <\/span>Patria y Libertad <\/span><\/i>bylo vy\u0161koleno na \u00fazem\u00ed kolonie ve <\/span>Villa Baviera <\/b>a v\u011bt\u0161ina jejich zbran\u00ed byla propa\u0161ov\u00e1na p\u0159es jejich \u00fazem\u00ed. Podle Amnesty International, pot\u00e9, co byl Allende v roce 1973 svr\u017een, se Villa Baviera stala centrem pro zadr\u017eov\u00e1n\u00ed a v\u00fdslech politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f. Pozd\u011bji, po zm\u011bn\u011b re\u017eimu, byl v kolonii na z\u00e1klad\u011b vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed objeven masov\u00fd hrob s t\u011bly Chilan\u016f, kte\u0159\u00ed zmizeli b\u011bhem Pinochetovy diktatury. Do kolonie bylo odvezeno asi 100 v\u011bz\u0148\u016f, kde byli zabiti, jejich t\u011bla zmizela a mnoho dal\u0161\u00edch bylo mu\u010deno.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Pozd\u011bji i p\u0159esto, \u017ee se chilsk\u00e1 spole\u010dnost musela zcela pod\u0159\u00eddit diktatu\u0159e, si kolonie Dignidad zachovala svou autonomii, tajemstv\u00ed a moc. To bylo mo\u017en\u00e9 jen d\u00edky d\u016fmysln\u00e9mu propojen\u00ed n\u00e1rodn\u00ed a mezin\u00e1rodn\u00ed ochrann\u00e9 s\u00edt\u011b, vyvinut\u00e9 Sh\u00e4ferem a jeho suitou. A tento \u201cokruh p\u0159\u00e1tel\u201d se st\u00e1le v\u00edce rozr\u016fstal a rozr\u016fstal\u2026\u00a0<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Zmizen\u00ed\u00a0 Borise Weisfeilera<\/b><\/p>\r\n V roce 1985 se jist\u00fd Boris Weisfeiler rozhodl nav\u0161t\u00edvit Chile, a to i p\u0159es varov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 sestry, kv\u016fli nestabiln\u00ed politick\u00e9 situaci Pinochetova re\u017eimu. <\/span>Boris Yulievich Weisfeiler <\/b>byl americk\u00fd matematik sov\u011btsk\u00e9ho p\u016fvodu, profesor na pensylv\u00e1nsk\u00e9 univerzit\u011b a dobrodruh. Vydal se do lesn\u00ed z\u00f3ny pobl\u00ed\u017e kolonie, ale nikdy se nevr\u00e1til. Podle zpr\u00e1vy CIA ho chilsk\u00e1 policie zadr\u017eela nedaleko hranice kolonie a pot\u00e9 jej p\u0159edala Sch\u00e4ferovi a jeho spolupracovn\u00edk\u016fm. Sov\u011btsk\u00fd p\u016fvod byl zjevn\u011b podez\u0159el\u00fd a s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed byl zabit ve Villa Baviera. Zpr\u00e1va CIA uvedla, \u017ee jejich inform\u00e1tor odposlechl rozhovor p\u0159es r\u00e1dio, ve kter\u00e9m Paul Sch\u00e4fer \u0159ekl n\u011bmecky: <\/span>\u201cNebojte se, probl\u00e9m jsem vy\u0159e\u0161il. Tenhle chlap te\u010f j\u00ed brambory pod zem\u00ed.\u201c<\/span><\/i>\u00a0<\/span> <\/p>\r\n <\/p>\r\n SPOLUPR\u00c1CE S VOJENSKOU JUNTOU<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n S vojensk\u00fdm p\u0159evratem 11. z\u00e1\u0159\u00ed 1973 byla v Chile na cel\u00fdch 17 let z\u0159\u00edzena civiln\u011b-vojensk\u00e1 diktatura pod veden\u00edm <\/span>Augusta Pinocheta<\/b>, kterou lze bezpe\u010dn\u011b srovn\u00e1vat s Hitlerov\u00fdm nacistick\u00fdm re\u017eimem. Paul Sch\u00e4fer se kone\u010dn\u011b mohl c\u00edtit jako doma a hojn\u011b toho vyu\u017e\u00edval. Aktivn\u011b spolupracoval s chilskou tajnou polici\u00ed (DINA). Tento org\u00e1n byl vykonavatelem represivn\u00ed politiky, v jej\u00edm\u017e r\u00e1mci bylo v cel\u00e9 zemi vytvo\u0159eno kolem 13 tajn\u00fdch represivn\u00edch center, kde byly prov\u00e1d\u011bny v\u00fdslechy, mu\u010den\u00ed a vyhlazov\u00e1n\u00ed ne\u017e\u00e1douc\u00edch lid\u00ed. Ve skute\u010dnosti to byla analogie koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. Kolonie Dignidad se stala jedn\u00edm z t\u011bchto 13 center a dodnes je ve sv\u011bt\u011b nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed. Kolonie byla velmi vzd\u00e1len\u00e1 od hlavn\u00edho m\u011bsta, kde mu\u010ditel\u00e9 m\u011bli na \u201csvoji pr\u00e1ci klid.\u201d V\u011bz\u0148\u016fm byli zpravidla zav\u00e1zany o\u010di, p\u0159es hlavu jim nav\u00edc byl nasazen pytel a zacp\u00e1ny u\u0161i. Ocitli se tak na m\u00edst\u011b, ani\u017e by tu\u0161ili, kde jsou.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n B\u00fdval\u00fd agent <\/span>Samuel Fuenzalida<\/b> vypov\u011bd\u011bl, jak prob\u00edhalo klasick\u00e9 p\u0159ed\u00e1n\u00ed v\u011bz\u0148\u016f agenty DINA. \u201cPo p\u0159\u00edjezdu do kolonie p\u0159edali v\u011bzn\u011b u dve\u0159\u00ed a oni si ho odvedli. Agenti je n\u00e1sledovali do hlavn\u00edho s\u00e1lu, kde byli usazeni, poho\u0161t\u011bni n\u011bmeck\u00fdm j\u00eddlem a \u010dekali na Sch\u00e4fera a\u017e p\u0159ijde. Ten se po p\u0159\u00edchodu usadil do \u010dela stolu, po stran\u011b se sv\u00fdm n\u011bmeck\u00fdm ov\u010d\u00e1kem a ud\u011blal rukou gesto a \u0159ekl <\/span>fertig<\/span><\/i>. <\/span>\u201cV t\u00e9 dob\u011b jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee fertig znamen\u00e1 hotovo, ale dle pokynu ruky jsem si to domyslel,\u201d<\/span><\/i> dod\u00e1v\u00e1 Fuenzalida<\/span>.<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n ZDROJE FINANCOV\u00c1N\u00cd<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Postupem \u010dasu Dignidad doslova vzkv\u00e9tala d\u00edky otrock\u00e9 pr\u00e1ci, absenci da\u0148ov\u00e9ho zat\u00ed\u017een\u00ed a podnikatelsk\u00e9mu talentu Sch\u00e4efera a jeho spole\u010dnosti. P\u0159esn\u00e1 v\u00fd\u0161e finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f, kter\u00e9 pro\u0161ly koloni\u00ed Dinidad, nen\u00ed zn\u00e1ma. Je v\u0161ak mo\u017en\u00e9 s p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm tvrdit, \u017ee za \u201csoci\u00e1ln\u00ed fas\u00e1dou\u201d n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce st\u00e1la kolos\u00e1ln\u00ed obchodn\u00ed organizace s obrovsk\u00fdmi ekonomick\u00fdmi zdroji. Je zn\u00e1mo, \u017ee \u010d\u00e1st obyvatel enkl\u00e1vy se v\u011bnovala zem\u011bd\u011blstv\u00ed od r\u00e1na do noci. Zelenina a ovoce, maso a ml\u00e9\u010dn\u00e9 v\u00fdrobky, med, cukrovinky, byly p\u0159\u00edzniv\u011b prod\u00e1van\u00e9 v obchodn\u00edch \u0159et\u011bzc\u00edch v Chile i v N\u011bmecku. Krom\u011b toho m\u011bla enkl\u00e1va dv\u011b ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 plavidla v p\u0159\u00edstavu m\u011bsta Concepci\u00f3n, \u0161t\u011brkovnu, zlat\u00fd d\u016fl (s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed bylo zlato, ale i titan v cel\u00fdch kontejnerech tajn\u011b vyv\u00e1\u017eeno do N\u011bmecka), restaurace Family Club – to v\u0161e p\u0159in\u00e1\u0161elo \u010dist\u00fd zisk, kter\u00fd byl rozd\u011blen mezi v\u016fdce kolonie. B\u011bhem let Pinochetovy diktatury byla podle zpr\u00e1v v kolonii rozm\u00edst\u011bna tov\u00e1rna na mont\u00e1\u017e st\u0159eln\u00fdch zbran\u00ed, zejm\u00e9na kulomet\u016f. V kolonii byla um\u00edst\u011bna plnohodnotn\u00e1 p\u0159ist\u00e1vac\u00ed dr\u00e1ha, schopna pojmout velk\u00e1 n\u00e1kladn\u00ed letadla. Odkud a kam l\u00e9tala, se m\u016f\u017eeme jen dom\u00fd\u0161let\u2026 S pomoc\u00ed stejn\u00e9 p\u0159ist\u00e1vac\u00ed dr\u00e1hy sem byly doru\u010deny cel\u00e9 arzen\u00e1ly n\u011bmeck\u00fdch zbran\u00ed, kter\u00e9 se z\u0159ejm\u011b prodaly za hodn\u011b pen\u011bz Pinochetov\u011b vojensk\u00e9 junt\u011b.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n A jedna pikantnost unikaj\u00edc\u00ed pozornosti ve\u0159ejnosti je n\u00e1zor, \u017ee se Sch\u00e4fer mimo jin\u00e9 zab\u00fdval prodejem nemovitost\u00ed Wehrmachtu (Ozbrojen\u00fdch sil nacistick\u00e9ho N\u011bmecka), z\u00edskan\u00e9 za vl\u00e1dy T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e (1933-1945). Zaj\u00edmav\u00e9, je to, \u017ee nikdo s ur\u010ditost\u00ed nev\u00ed, kde se nyn\u00ed bohatstv\u00ed Paula Sch\u00e4fera a jeho vnit\u0159n\u00edho kruhu p\u0159\u00e1tel nach\u00e1z\u00ed. Existuj\u00ed nepotvrzen\u00e1 podez\u0159en\u00ed, \u017ee v\u011bt\u0161ina z nich se ukr\u00fdv\u00e1 na jednom nebo v\u00edce karibsk\u00fdch da\u0148ov\u00fdch r\u00e1j\u00edch.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n D\u011aTI PAULA SCH\u00c4FERA<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Je\u0161t\u011b p\u0159ed 30 lety si \u0159ada chilsk\u00fdch roln\u00edk\u016f myslela, \u017ee pokud daj\u00ed d\u011bti do n\u011bmeck\u00e9 kolonie, nebudou m\u00edt hlad, ani jim nebude zima, a bude o n\u011b dob\u0159e postar\u00e1no. Paradoxn\u011b proti tomu existuj\u00ed stovky poh\u0159e\u0161ovan\u00fdch d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 dodnes neznaj\u00ed sv\u00e9 prav\u00e9 rodi\u010de, a nesou si tak celo\u017eivotn\u00ed stigma. \u0158\u00edkalo se jim, \u017ee jsou to d\u011bti svobodn\u00fdch matek, kter\u00e9 nikdo nechce. N\u011bkte\u0159\u00ed jedinci byly jednodu\u0161e uneseni, svobodn\u00e9 matce se \u0159eklo, \u017ee d\u00edt\u011b zem\u0159elo a d\u00edt\u011bti, \u017ee bylo odlo\u017eeno. D\u011bti se kradly. Kolonista <\/span>Winfried Hempel Malesa<\/b> si vzpom\u00edn\u00e1, \u017ee kdy\u017e byl mal\u00fd, onemocn\u011bl a musel do nemocnice, tam byl hospitalizov\u00e1n a nikdy v\u00edc ho rodi\u010d\u016fm nevr\u00e1tili.<\/span> \u201c<\/i><\/b>N\u011bmci m\u011b v\u017edycky d\u00e1vali najevo, \u017ee jsem mezi adoptovan\u00fdmi d\u011btmi ten m\u00e9n\u011bcenn\u00fd. A toto trauma si s sebou nesu cel\u00fd \u017eivot.\u201d <\/span><\/i>Dodnes existuj\u00ed p\u0159\u00edpady, kdy rodi\u010de ani netu\u0161\u00ed, \u017ee jejich d\u00edt\u011b \u017eije. D\u011blalo se to tak, \u017ee se fal\u0161ovaly dokumenty, a rodi\u010d\u016fm se \u0159eklo, \u017ee d\u00edt\u011b zem\u0159elo. <\/span>Cristina Alfaro Contreras<\/b> byla zodpov\u011bdn\u00e1 \u00fa\u0159ednice v registru obyvatel v letech 1973 – 2000. To ona manipulovala z\u00e1znamy o adopc\u00edch d\u011bt\u00ed. Sama \u010dasto nav\u0161t\u011bvovala kolonii a musela o otroc\u00edch v\u011bd\u011bt. Jej\u00ed jm\u00e9no figuruje na cel\u00e9 \u0159ad\u011b adop\u010dn\u00edch list\u016f. V t\u00e9 dob\u011b to bylo velmi jednoduch\u00e9, proto\u017ee ofici\u00e1ln\u00ed autority \u0161ly na ruku Sch\u00e4ferovi. Nebyl pro n\u011bj v t\u00e9 dob\u011b probl\u00e9m manipulovat s matrikou a ovliv\u0148ovat z\u00e1znamy o obyvatelstvu.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Samotn\u00e1 kolonie m\u011bla tak\u00e9 svoji nemocnici, ale t\u011b\u017eko byste v n\u00ed hledali m\u00edsto p\u00e9\u010de a ochrany. Jej\u00edm \u0159editelem byl <\/span>Hartmuth Hopp<\/b>, prav\u00e1 ruka Sch\u00e4fera a jeden z dal\u0161\u00edch v\u016fdc\u016f sekty. Dnes o jeho p\u016fsoben\u00ed po boku Sch\u00e4fera nechce mluvit. Av\u0161ak n\u011bkdej\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 kolonie vypov\u00eddaj\u00ed ot\u0159esn\u00e9 v\u011bci. Hartmuth jim d\u00e1val l\u00e9ky bez p\u0159edpisu, kter\u00e9 museli denn\u011b u\u017e\u00edvat. N\u011bkte\u0159\u00ed dost\u00e1vali a\u017e 21 l\u00e9k\u016f denn\u011b! A to nebylo v\u0161echno. Hopp \u201cl\u00e9\u010dil\u201d i tresty v podob\u011b elektrick\u00fdch \u0161ok\u016f, za co\u017e byly odpov\u011bdn\u00e9 n\u011bkter\u00e9 zdravotn\u00ed sestry. Nechyb\u011bly ani lobotomie a sterilizace d\u00edvek. V p\u0159edstav\u00e1ch Sch\u00e4fera byly d\u00edvky v pubert\u011b, kdy\u017e se rozv\u00edjela jejich sexualita, posedl\u00e9 \u010f\u00e1blem, a proto byly sterilizov\u00e1ny obzvl\u00e1\u0161\u0165 brut\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem, elekt\u0159inou bez anestezie…<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n DIPLOMATICK\u00c1 FRA\u0160KA\u00a0<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n \u010cast\u00e9 kontakty s n\u011bmeckou ambas\u00e1dou mimo Sch\u00e4fera udr\u017eoval i Hartmuth Hopp. Do kolonie p\u0159i\u0161el v roce 1977 a od t\u00e9 doby rozv\u00edjel \u010dil\u00e9 kontakty s ambas\u00e1dou. O 10 let pozd\u011bji, n\u011bmeck\u00fd konzul p\u00ed\u0161e: Na z\u00e1klad\u011b \u010detn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv dr. Hoppa, po\u017e\u00e1dala kolonie o n\u00e1v\u0161t\u011bvu p\u0159edstavitel\u016f ambas\u00e1dy\u2026 A tak, zat\u00edmco ambas\u00e1da rezignovala na ochranu sv\u00fdch ob\u010dan\u016f v kolonii, udr\u017eovala si skv\u011bl\u00e9 kontakty s vedouc\u00edmi p\u0159edstaviteli kolonie.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Dal\u0161\u00ed \u00fanosy <\/strong><\/p>\r\n Podobn\u00fd, ale \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed osud potkal Elsiru, chilskou ob\u010danku v roce 1989, kter\u00e1 \u017eila na farm\u011b pobl\u00ed\u017e kolonie. Elsira se zaj\u00edmala o zvuky, kter\u00e9 sly\u0161ela t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou noc, a jednoho dne se odv\u00e1\u017eila j\u00edt a\u017e na leti\u0161t\u011b Villa Baviera. B\u011bhem rozhovoru, kter\u00fd byl poskytnut chilsk\u00e9mu televizn\u00edmu po\u0159adu Confo, Elsira popsala, co vid\u011bla: \u201cJakmile se setm\u011blo, za\u010dala p\u0159ist\u00e1vat letadla, pak dorazily kamiony a lid\u00e9 nakl\u00e1dali nebo vykl\u00e1dali n\u00e1klad. Zd\u00e1 se tak\u00e9, \u017ee v hor\u00e1ch byl podzemn\u00ed hang\u00e1r, proto\u017ee letadla najednou zmizela sm\u011brem k ho\u0159e. Bylo to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9.\u201c <\/em>\u00a0P\u0159i jin\u00e9 cest\u011b u\u017e to tak hladce neprob\u00edhalo. Op\u011bt dostala na pozemky kolonie Dignidad, kde ale byla zajata skupinou mu\u017e\u016f vedenou mu\u017eem se sklen\u011bn\u00fdm okem. “Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?” Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt \u0161pi\u00f3n!\u201d <\/em>k\u0159i\u010del na Elsiru star\u00fd mu\u017e l\u00e1manou \u0161pan\u011bl\u0161tinou. Po dlouh\u00e9 h\u00e1dce se Elsi\u0159e poda\u0159ilo p\u0159esv\u011bd\u010dit N\u011bmce, \u017ee nebyla \u0161pionem a omylem se dostala na \u00fazem\u00ed kolonie. “Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem v tisku vid\u011bla fotografii toho mu\u017ee, byl to Paul Sch\u00e4fer!”<\/em> <\/p>\r\n <\/p>\r\n N\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da ofici\u00e1ln\u011b \u017e\u00e1dala chilsk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed o prov\u011b\u0159en\u00ed informace, zda v\u00a0 kolonii nedoch\u00e1z\u00ed k poru\u0161ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v. Jak se v\u0161ak dalo o\u010dek\u00e1vat, bylo v\u017edy sd\u011bleno,\u00a0 \u017ee v kolonii neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 zadr\u017eovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed! N\u011bmeck\u00fd velvyslanec <\/span>Erich Str\u00e4tling<\/b>, kter\u00fd p\u016fsobil v Chile (v letech <\/span>1976 \u2013 1979) <\/span>byl dokonce mile p\u0159ekvapen, jak je kolonie veden\u00e1 a v\u0161echno funguje skv\u011ble. Kdy\u017e byl opakovan\u011b vyz\u00fdv\u00e1n, aby prov\u011b\u0159il podm\u00ednky v kolonii, po\u017e\u00e1dal p\u0159edstavitele letectva, aby mu p\u0159i p\u0159eletu nad ur\u010denou oblast\u00ed po\u0159\u00eddili fotografie. Jin\u00fdmi slovy, zat\u00edmco vojensk\u00e1 junta denn\u011b mu\u010dila, vysl\u00fdchala a zab\u00edjela lidi, n\u011bmeck\u00fd ambasador po\u017e\u00e1dal p\u0159edstavitele chilsk\u00e9ho letectva, aby mu ud\u011blal sn\u00edmky Kolonie Dignidad. Ud\u011blal kozla zahradn\u00edkem. Stratling se zdr\u00e1hal poslat pravdivou informaci do Bonnu, \u010d\u00edm\u017e se za\u0159adil po bok spolupachatel\u016f m\u00edstn\u00edch zlo\u010din\u016f. Velvyslanec ve\u0161ker\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed ze strany chilsk\u00e9 junty a p\u0159edstavitel\u016f kolonie Dignidad pova\u017eoval za dostate\u010dn\u00e9… Tot\u00e1ln\u00ed v\u00fdsm\u011bch ob\u011btem !<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n DEN, KDY PADL PAUL SCH\u00c4FER<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n 11. b\u0159ezna 1990 skon\u010dila \u00e9ra Pinochetova dikt\u00e1torsk\u00e9ho re\u017eimu a byla nastolena demokracie. V tomto roce, se za doby chilsk\u00e9ho prezidenta <\/span>Patricio Aylwina<\/b>, za\u010dalo smr\u00e1kat i nad koloni\u00ed. V lednu 1991 byla mise zbavena statusu \u201cenkl\u00e1vy\u201c, jako\u017e i v\u0161ech pr\u00e1vn\u00edch v\u00fdhod a pr\u00e1v. Charitativn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed spole\u010dnost Dignidad byla rozpu\u0161t\u011bna prezidentsk\u00fdm dekretem. D\u016fvod – o\u010dividn\u00e1 odchylka od stanoven\u00fdch c\u00edl\u016f a opakovan\u00e9 poru\u0161en\u00ed chilsk\u00e9ho z\u00e1kona. Proto\u017ee kolonie nem\u011bla s \u201dd\u016fstojnost\u00ed\u201c nic spole\u010dn\u00e9ho, bylo ve stejn\u00e9m roce \u00fazem\u00ed b\u00fdval\u00e9 mise p\u0159ejmenov\u00e1no na \u201cVilla Baviera\u201c (Bavorsk\u00e9 m\u011bste\u010dko).<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Sch\u00e4fer a jeho nejbli\u017e\u0161\u00ed spolupracovn\u00edci, Schmidt a Hopp, podnikli t\u011bsn\u011b p\u0159ed likvidac\u00ed kolonie nal\u00e9hav\u00e1 protiopat\u0159en\u00ed k rozd\u011blen\u00ed nemovitost\u00ed a pen\u011b\u017en\u00edch aktiv, vytvo\u0159en\u00ed nov\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a firem. <\/span>V roce 1997 Sch\u00e4fer, kter\u00fd byl obvin\u011bn v nep\u0159\u00edtomnosti, uprchl ze zem\u011b do sousedn\u00edho st\u00e1tu Argentina s kufry pen\u011bz, adoptivn\u00ed dcerou a dv\u011bma osobn\u00edmi str\u00e1\u017eci. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee utekl minim\u00e1ln\u011b s 20 miliony dolar\u016f… B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch osmi let se schov\u00e1val v Buenos Aires pod fale\u0161n\u00fdmi dokumenty. V b\u0159eznu 2005 byl kone\u010dn\u011b zat\u010den a vyd\u00e1n do Chile. Po rok trvaj\u00edc\u00edm soudn\u00edm procesu byl odsouzen na 33 let v\u011bzen\u00ed! Paul Sch\u00e4fer zem\u0159el na infarkt v cele ve v\u011bzen\u00ed Santiago 24. dubna 2010. Bylo mu 88 let.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Po zru\u0161en\u00ed sekty a vp\u00e1du policie do jejich s\u00eddla, za\u010daly na ve\u0159ejnost pronikat informace o vnit\u0159n\u00edm \u017eivot\u011b \u010dlen\u016f sekty. V praktick\u00e9m \u017eivot\u011b neum\u011bli v\u016fbec fungovat. St\u00e1li nap\u0159\u00edklad p\u0159ed semaforem, a nev\u011bd\u011bli, co maj\u00ed na ulici d\u011blat.\u00a0 Mezery ve vzd\u011bl\u00e1n\u00ed byly obrovsk\u00e9. Ve \u0161kole se u\u010dilo jen to z\u00e1kladn\u00ed. Matematika, n\u011bm\u010dina a n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161eho byla pr\u00e1ce. Je to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, ale nikdo nemluvil o sexu, ani o funkci pohlavn\u00edch org\u00e1n\u016f. <\/span>Erika Tymm Dreipelchir<\/b> vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee kdy\u017e se ve 40 letech vdala za jednoho kolonistu, st\u00e1le jen \u010dekali, \u017ee jim n\u011bkdo p\u0159inese d\u011bti. <\/span>\u201cV\u016fbec jsme nev\u011bd\u011bli, \u017ee abychom mohli m\u00edt d\u011bti, je pot\u0159eba m\u00edt i sex,\u201d <\/span><\/i>vypr\u00e1v\u00ed Erika. Jej\u00ed slova potvrzuje <\/span>Horst Schaffrick Bruckman<\/b>, dal\u0161\u00ed \u010dlen kolonie, kter\u00fd a\u017e do 32 let nev\u011bd\u011bl, jak se rod\u00ed d\u011bti. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee plod se vyv\u00edj\u00ed uvnit\u0159 \u017eeny. Nikdo to nev\u011bd\u011bl. Dokonce se trestal pouh\u00fd pohled na \u017eeny. Kolonist\u00e9 se museli pravideln\u011b ve\u0159ejn\u011b zpov\u00eddat ze sv\u00fdch h\u0159\u00edch\u016f, za kter\u00e9 byli ve\u0159ejn\u011b trest\u00e1ni. Pokud byl n\u011bkdo trest\u00e1n, v\u0161ichni se aktu museli \u00fa\u010dastnit. Kdo bil m\u00e1lo, toho si Sch\u00e4fer zavolal bokem a dostal taky. Byl to neuv\u011b\u0159iteln\u011b totalitn\u00ed re\u017eim, kdy se neust\u00e1le pracovalo. Neexistoval v\u00edkend, ani sv\u00e1tek. Nic takov\u00e9ho. Lid\u00e9 neum\u011bli \u0161pan\u011blsky, mezi sebou pou\u017e\u00edvali jen n\u011bm\u010dinu. Bibli mohlo \u010d\u00edst jen n\u011bkolik vyvolen\u00fdch. Uvnit\u0159 kolonie se neplatily \u017e\u00e1dn\u00e9 poplatky, mzdy, dan\u011b, vzkv\u00e9tal \u010dern\u00fd obchod s potravinami. Technologicky byla kolonie zabezpe\u010den\u00e1 tak, aby se nikdo nemohl dostat ven ani dovnit\u0159, ani\u017e by to str\u00e1\u017en\u00ed nezjistili. Zabezpe\u010den\u00ed v cel\u00e9m okruhu bylo pomoc\u00ed senzor\u016f, hl\u00e1si\u010d\u016f, infra\u010derven\u00fdch \u010didel.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n N\u011bkte\u0159\u00ed \u010dinovn\u00edci kolonie byli chyceni a odsouzen\u00ed za sexu\u00e1ln\u00ed n\u00e1sil\u00ed a dodnes sed\u00ed ve v\u011bzen\u00ed. Pouze jedin\u00fd z v\u016fdc\u016f sekty se vyhnul odsouzen\u00ed – Hartmuth Hopp. Celou dobu udr\u017eoval skv\u011bl\u00e9 kontakty s n\u011bmeckou ambas\u00e1dou, co\u017e se mu po z\u00e1niku kolonie vyplatilo.\u00a0 Od roku 2011 \u017eije voln\u011b v N\u011bmecku, kam uprchl. Chile \u017e\u00e1dala o vyd\u00e1n\u00ed, ale N\u011bmecko nevyd\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 ob\u010dany. Teprve v roce 2015 p\u0159i\u0161la \u017e\u00e1dost o odsouzen\u00ed, ale proces je slo\u017eit\u00fd, prozat\u00edm v\u0161e podl\u00e9h\u00e1 p\u0159ezkoum\u00e1n\u00ed. A to trv\u00e1 roky…\u00a0<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n SOU\u010cASNOST<\/b><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Villa Baviera je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 ve\u0159ejnosti. Zde \u017eije komunita 500 lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se zab\u00fdvaj\u00ed zem\u011bd\u011blstv\u00edm a chovem hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at. Asi 200 z nich jsou b\u00fdval\u00ed obyvatel\u00e9 kolonie, kte\u0159\u00ed necht\u011bli m\u00edsto opustit. Osada \u017eije hlavn\u011b z prodeje zem\u011bd\u011blsk\u00fdch produkt\u016f, vajec z m\u00edstn\u00ed dr\u016fbe\u017e\u00e1rny, kter\u00e1 produkuje asi 30 tis\u00edc vajec denn\u011b. V posledn\u00edch letech se nav\u00edc rozv\u00edj\u00ed velmi dob\u0159e odv\u011btv\u00ed cestovn\u00edho ruchu. Dnes je na m\u00edst\u011b hotel Baviera, v\u010detn\u011b mal\u00e9 expozice, v\u011bnovan\u00e9 ponur\u00e9 historii m\u00edsta.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Po \u00fat\u011bku Sch\u00e4fera si nikdo v kolonii nebyl jist\u00fd, zda a kdy se vr\u00e1t\u00ed. Teprve v roce 2004 byl umo\u017en\u011bn vstup do are\u00e1lu nov\u00e9mu n\u011bmeck\u00e9mu velvyslanci <\/span>Martinu Schaferovi <\/b>(nebyl nijak p\u0159\u00edbuzn\u00fd, jen shoda jmen). Bylo to poprv\u00e9, co se dozv\u011bd\u011bl skute\u010dnou pravdu o situaci v kolonii, a o zv\u011brstvech, kter\u00e9 Paul Sch\u00e4fer d\u011blal\u2026 Teprve tehdy za\u010dala n\u011bmeck\u00e1 ambas\u00e1da jednat a sna\u017eila se poskytnout kolonist\u016fm psychologickou a dal\u0161\u00ed pomoc. A jak to dopadlo? V\u00edce ne\u017e 100 ob\u011bt\u00ed \u017eije v N\u011bmecku a Rakousku, v\u011bt\u0161ina v chudob\u011b.\u00a0<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n V sou\u010dasnosti se vlastnictv\u00ed pozemk\u016f zm\u011bnilo v holding n\u011bkolika firem, ve kter\u00fdch kolonist\u00e9 – akcion\u00e1\u0159i maj\u00ed velmi mal\u00fd vliv. Z N\u011bmecka v\u0161echno kontroluje tajemn\u00e1 osoba jm\u00e9nem <\/span>Falx Swan<\/b>. \u0158\u00edd\u00ed v\u0161echny procesy uvnit\u0159 kolonie, a nepat\u0159\u00ed mezi d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed \u010dleny kolonie. Po\u017eaduje po b\u00fdval\u00fdch kolonistech n\u00e1jem.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n N\u011bmecko se rozhodlo od\u0161kodnit ob\u011bti z kolonie Dignidad. Spole\u010dn\u00e1 n\u011bmecko-chilsk\u00e1 komise v minul\u00e9m roce p\u0159edstavila pl\u00e1n finan\u010dn\u00ed pomoci ob\u011btem Colonia Dignidad s platbami a\u017e 10 000 EUR na osobu a podporou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00e9\u010de o nemocn\u00e9 a star\u00e9. Odhaduje se, \u017ee podpora m\u016f\u017ee m\u00edt celkov\u00e9 n\u00e1klady 3,5 milionu EUR, z \u010deho\u017e jeden milion ji\u017e byl n\u011bmeckou vl\u00e1dou schv\u00e1len, a brzy bude ob\u011btem dod\u00e1v\u00e1n.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Takov\u00e1 byla historie m\u00edsta, maj\u00edc\u00ed ko\u0159eny u\u017e v letech druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Ukazuje, \u017ee sta\u010d\u00ed trochu zaslepenosti a fanatismu, a \u017eivoty mnoha lid\u00ed se v m\u017eiku zm\u011bn\u00ed.<\/span><\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Film\u00a0<\/b><\/p>\r\n Film \u201cKolonie\u201d, nato\u010den\u00fd re\u017eis\u00e9rem F. Gallenbergrem v roce 2015 je zalo\u017een na skute\u010dn\u00fdch ud\u00e1lostech. Vypr\u00e1v\u00ed o n\u011bmeck\u00e9m mlad\u00e9m p\u00e1ru, o letu\u0161ce a levicov\u00e9m fotografovi, kte\u0159\u00ed se ocitli v epicentru vojensk\u00e9ho p\u0159evratu v Chile v roce 1973 a popisuje ud\u00e1losti, kter\u00e9 se odehr\u00e1vaj\u00ed v kolonii Dignidad. V are\u00e1li kolonie Dignidad na\u0161li vy\u0161etrovatel\u00e9 v roce 2005 obrovsk\u00fd arzen\u00e1l zbran\u00ed \u2013 t\u0159i pln\u00e9 kontejnery s kulomety, samopaly, ale i raketomety. Dokonce zde byl nalezen i 40 let star\u00fd tank, kter\u00fd schov\u00e1vali pod zem\u00ed.<\/span><\/p>\r\n<\/blockquote>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n Zdroje:<\/p>\r\n [1] St\u011bhule, T.: D\u011bsiv\u00e1 kolonie. Z\u00e1hady \u017eivota, 08\/2020. Str. 18-22. ISSN: 1804-9265<\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>\r\n <\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Pokud existuje v Chile t\u00e9ma, vzbuzuj\u00edc\u00ed st\u00e1l\u00e9 negativn\u00ed emoce, pak je to p\u0159\u00edpad Kolonie Dignidad. Dlouho jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak tohle obs\u00e1hl\u00e9 t\u00e9ma uchopit, aby bylo mo\u017en\u00e9 neznal\u00e9mu \u010dlov\u011bku dob\u0159e popsat a vysv\u011btlit cel\u00e9 pozad\u00ed t\u00e9to tragick\u00e9 etapy chilsk\u00fdch d\u011bjin. Ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 50 let se odv\u00edj\u00ed tento p\u0159\u00edb\u011bh, jako temn\u00e1 nit ve vztaz\u00edch mezi Chile a Spolkovou republikou N\u011bmecko. P\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd dodnes nebyl zcela uzav\u0159en…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3710,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[37],"tags":[63,5,198,163,197],"class_list":["post-3615","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-chile","tag-jizni-amerika","tag-kolonie","tag-naciste","tag-nemecko"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3615","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3615"}],"version-history":[{"count":10,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3615\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4677,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3615\/revisions\/4677"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3710"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3615"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3615"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3615"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/C_dignidad_paul_schaffer_es.jpg\")
\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/45195059_303.jpg\")
\r\n
<\/b><\/p>\r\n\r\n
![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/protected-area-1024x553.jpg\")
\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/15327847-v0-20190517123801615_ex.jpg\")
\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/Bild-03.03.20-um-17_46.jpg\")
\r\n\r\n
Dal\u0161\u00ed verze se objevila v \u010dl\u00e1nku publikovan\u00e9m v \u010dervnu 2006 v m\u00edstn\u00edch novin\u00e1ch La Nacion. V roce 1997 se jist\u00fd Daniel, b\u00fdval\u00fd chilsk\u00fd vojensk\u00fd d\u016fstojn\u00edk, setkal s konzulem USA a viceprezidentem v Santiagu. Daniel \u0159ekl <\/span>Larrymu Huffmanovi<\/b> a <\/span>Philipu Anteylerovi<\/b>, \u017ee v roce 1985 byl sou\u010d\u00e1st\u00ed hl\u00eddky, kter\u00e1 dopadla Borise Weisfeilera v hornat\u00e9 oblasti pobl\u00ed\u017e kolonie, a pot\u00e9 byl tento vyd\u00e1n do Villa Baviera, kde byl naposledy vid\u011bn na\u017eivu. Tak\u00e9 n\u011bkte\u0159\u00ed roln\u00edci, kte\u0159\u00ed pracovali v kolonii, uvedli, \u017ee vid\u011bli Borise v kolonii, ale proto\u017ee jim hrozilo nebezpe\u010d\u00ed, uprchli do Argentiny. Dva voj\u00e1ci, kte\u0159\u00ed se z\u00fa\u010dastnili hl\u00eddky, byli nalezeni mrtv\u00ed ve stejn\u00fd den – 4. prosince 2000. Jeden z nich se utopil v nedalek\u00e9 \u0159ece, a druh\u00fd byl nalezen mrtv\u00fd, se dv\u011bma pr\u016fst\u0159ely hlavy.<\/span><\/p>\r\n<\/blockquote>\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/chile-colonia-dignidad-sektenarzt-ermittlungen-krefeld-proteste_ex.jpg\")
\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/dignidad-bunker.jpg\")
\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/4873763-71-7260514_ex.jpg\")
\r\n\r\n
O n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji se Elsira chopila p\u0159\u00edle\u017eitosti a p\u0159edst\u00edrala, \u017ee pot\u0159ebuje o\u0161et\u0159en\u00ed v nemocnici Villa Baviera. “Kdy\u017e jsem \u010dekala na p\u0159ijmu, obe\u0161la jsem zahradu a uvid\u011bla z\u00e1blesk na vrcholu stromu.” Po bli\u017e\u0161\u00edm pohledu jsem zjistila, \u017ee se kamera pohybuje. Byla jich tam spousta,\u201c <\/em>\u0159ekla Elsira.\u00a0<\/p>\r\n<\/blockquote>\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/colonia-dignidad-chile_ex.jpg\")
\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/schaffer_arrest_ex.jpg\")
\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/36750011_403.jpg\")
\r\n
Zdroj: Asocacion por la Memoria y los Derechos Humanos Colonia Dignidad.<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n<\/div>\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/49248427_304_ex.jpg\")
\r\n![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/03\/colonia-dignidad_ex.jpg\")
\r\n\r\n
![\"\"](\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/01\/4413.jpg\")
<\/figure>\r\n<\/div>\r\n