{"id":3753,"date":"2021-03-06T00:10:00","date_gmt":"2021-03-05T23:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=3753"},"modified":"2021-03-05T15:17:46","modified_gmt":"2021-03-05T14:17:46","slug":"kdyz-bolivie-ztratila-cestu-k-mori","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2021\/03\/06\/kdyz-bolivie-ztratila-cestu-k-mori\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e Bol\u00edvie ztratila cestu k mo\u0159i"},"content":{"rendered":"\n

P\u0159ed 142 lety do\u0161lo k ozbrojen\u00e9mu konfliktu, kter\u00fd postavil Chile proti tehdej\u0161\u00edm spojenc\u016fm – Bol\u00edvii a Peru. V d\u016fsledku tohoto konfliktu Bol\u00edvie ztratila p\u0159\u00edstup k mo\u0159i, k \u010demu\u017e se je\u0161t\u011b dostaneme. V t\u00e9to v\u00e1lce v\u0161ak byli i dal\u0161\u00ed dva hr\u00e1\u010di: USA a Anglie, kter\u00e9 se uch\u00e1zely o strategick\u00fd vstup na jihoamerick\u00fd kontinent.<\/b><\/p>\n\n\n\n

V\u00e1lka v Pacifiku za\u010dala 14. \u00fanora 1879, v den, kdy Chile napadlo oblast Antofagasta, kter\u00e1 byla v t\u00e9 dob\u011b bol\u00edvijsk\u00fdm \u00fazem\u00edm. [1] Ne\u017e se dostaneme do konfliktu, je t\u0159eba si uv\u011bdomit historick\u00fd fakt velk\u00e9ho v\u00fdznamu: <\/span>prvn\u00ed kapitalistickou krizi z roku 1873<\/b>. Za\u010dalo to jako bankovn\u00ed krach v Evrop\u011b, a pot\u00e9 zas\u00e1hl USA, a\u017e nakonec propuklo na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni jako odraz expanze kapitalismu po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Nap\u0159\u00edklad zkrachovala Osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e (kdysi od  Turecka po Egypt, a cel\u00fd Bl\u00edzk\u00fd V\u00fdchod) a pak Peru, v t\u011bch letech nejzadlu\u017een\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b Latinsk\u00e9 Ameriky.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Na jihoamerick\u00e9m kontinentu byla touto kriz\u00ed nejv\u00edce zasa\u017eenou ekonomikou ta chilsk\u00e1. Krize v roce 1873 s sebou p\u0159inesla prudk\u00fd pokles cen surovin, vyv\u00e1\u017een\u00fdch z Chile: m\u011bdi, st\u0159\u00edbra a p\u0161enice.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Do 70. let 19. stolet\u00ed p\u0159edstavovalo Chile 43,6% sv\u011btov\u00e9 produkce m\u011bdi. Pokud jde o st\u0159\u00edbro, poklesly nejen ceny, ale tak\u00e9 v\u00fdvoz. Na jedn\u00e9 stran\u011b proto, \u017ee st\u0159\u00edbro p\u0159estalo b\u00fdt pou\u017e\u00edv\u00e1no jako ob\u011b\u017en\u00e1 m\u011bna v n\u011bkolika evropsk\u00fdch zem\u00edch a na stran\u011b druh\u00e9 kv\u016fli objevu st\u0159\u00edbrn\u00fdch dol\u016f na z\u00e1pad\u011b Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Po t\u011b\u017ea\u0159sk\u00e9 krizi n\u00e1sledovala zem\u011bd\u011blsk\u00e1 krize z roku 1874, kdy hodnota p\u0161enice na sv\u011btov\u00e9m trhu poklesla o 50%, proto\u017ee konkurovala rostouc\u00edmu trhu s p\u0161enic\u00ed v USA. Jak vid\u00edme, chilsk\u00e1 ekonomika doraz\u00ed do roku 1879 s velkou ekonomickou kontrakc\u00ed a reces\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n

A\u010dkoli se opakovan\u011b, a z r\u016fzn\u00fdch historiografick\u00fdch p\u0159\u00edstup\u016f a viz\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dinou v\u00e1lky bylo na jedn\u00e9 stran\u011b to, \u017ee Bol\u00edvie poru\u0161ila hrani\u010dn\u00ed smlouvu z roku 1874, a obchodn\u00ed dohody, kter\u00e9 podepsala s Chile, a na stran\u011b druh\u00e9, alianci vz\u00e1jemn\u00e9 obrany, kter\u00e1 existovala mezi Bol\u00edvi\u00ed a Peru od roku 1873. Je zjevn\u00e9, \u017ee v s\u00e1zce byly i jin\u00e9 z\u00e1jmy, kter\u00e9 v t\u00e9to souvislosti s hospod\u00e1\u0159skou kriz\u00ed vedly k drav\u00e9 v\u00e1lce bur\u017eoazi\u00ed t\u011bchto zem\u00ed. Poj\u010fme po \u010d\u00e1stech.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Hranice Bol\u00edvie, Chile a Peru p\u0159ed Pacifickou v\u00e1lkou. Zdroj: [5]<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Chile a Bol\u00edvie <\/b><\/p>\n\n\n\n

Smlouva, dohodnut\u00e1 mezi Chile a Bol\u00edvi\u00ed v roce 1874, byla hrani\u010dn\u00ed smlouvou, stejn\u011b jako ostatn\u00ed, o nich\u017e se diskutuje, proto\u017ee hranice n\u011bkolika st\u00e1t\u016f st\u00e1le je\u0161t\u011b nebyly jasn\u00e9. Z ekonomick\u00e9ho hlediska v pr\u016fb\u011bhu \u0161edes\u00e1t\u00fdch let rostla popt\u00e1vka po t\u011b\u017eb\u011b, v p\u0159\u00edpad\u011b Bol\u00edvie soust\u0159ed\u011bn\u00e9 na vyso\u010din\u011b. Pole Antofagasta byla p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1na peru\u00e1nsk\u00fdmi a chilsk\u00fdmi spole\u010dnostmi a kapit\u00e1lem. To byl p\u0159\u00edpad i chilsko-britsk\u00e9 spole\u010dnosti – <\/span>Compa\u00f1\u00eda de Salitres y Ferrocarril de Antofagasta<\/span><\/i>, kter\u00e1 podepsala dohodu s bolivijskou vl\u00e1dou, kde tato sl\u00edbila, \u017ee nebude vyb\u00edrat dan\u011b od lid\u00ed, spole\u010dnost\u00ed nebo vyv\u00e1\u017een\u00e9ho zbo\u017e\u00ed, celkem 25 let. Kdy\u017e kolem roku 1878 vypukla hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 recese, bolivijsk\u00e1 bur\u017eoazie dohodu ignorovala. Ulo\u017eila spole\u010dnosti Compa\u00f1\u00eda de Salitres da\u0148 ve v\u00fd\u0161i 10 cent\u016f za kvintal ledku vyv\u00e1\u017een\u00e9ho z bolivijsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed (kvintal = metrick\u00fd cent = 100 kg). Compa\u00f1\u00eda de Salitres nebo chcete-li <\/span>Nitrates and Railway Company of Antofagasta<\/span><\/i>, pokud m\u00e1te r\u00e1di angli\u010dtinu, odm\u00edtla zaplatit a vl\u00e1da Bol\u00edvie dne 14. \u00fanora 1879 rozhodla zm\u00edn\u011bnou spole\u010dnost zabavit. Chilsk\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 flotila, kter\u00e1 u\u017e hl\u00eddkovala v bl\u00edzkosti dva dny, pot\u0159ebovala pouze rozkaz napadnout Antofagastu.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Bolivijsko-peru\u00e1nsk\u00e1 aliance aneb jak ovl\u00e1dat andsk\u00fd ledek <\/b><\/p>\n\n\n\n

V regionech Antofagasta, v pou\u0161ti Atacama (\u00fazem\u00ed Bol\u00edvie), Iquique a Camarones (\u00fazem\u00ed Peru) byly soust\u0159ed\u011bny nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1soby ledku, kter\u00e9 se v t\u00e9 dob\u011b pou\u017e\u00edvaly jako hnojivo, a mimo jin\u00e9 tak\u00e9 k v\u00fdrob\u011b v\u00fdbu\u0161nin. Spolu s guanem (dal\u0161\u00edm hnojivem) p\u0159edstavovaly hlavn\u00ed v\u00fdvoz z Bol\u00edvie a Peru, surovin, kter\u00fdmi se t\u011bmto zem\u00edm poda\u0159ilo vstoupit na sv\u011btov\u00fd trh. Pokud jde o spojenectv\u00ed mezi Peru a Bol\u00edvi\u00ed, je pravda, \u017ee vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy obou zem\u00ed podepsaly v roce 1873 smlouvu o vz\u00e1jemn\u00e9 obran\u011b na ochranu sv\u00fdch nitr\u00e1tov\u00fdch z\u00e1jm\u016f. Chilsk\u00e1 bur\u017eoazie nebyla v\u011bt\u0161inov\u00fdm investorem do t\u011bchto spole\u010dnost\u00ed, ale m\u011bla k dispozici banky p\u0159i hled\u00e1n\u00ed \u00fav\u011br\u016f. a tak\u00e9 p\u0159\u00edstav Valparaiso byl povinn\u00fdm p\u0159ekladi\u0161t\u011bm pro ve\u0161ker\u00fd v\u00fdvoz ze t\u0159\u00ed zem\u00ed, kter\u00e9 \u0161ly do v\u00e1lky. A to natolik, \u017ee si Evropan\u00e9 mysleli, \u017ee ledek je chilsk\u00e9ho p\u016fvodu, nikoli peru\u00e1nsk\u00fd nebo bolivijsk\u00fd. Bol\u00edvie a Peru (jak jsem psal v\u00fd\u0161e, nejzadlu\u017een\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b v Americe), nemohly konkurovat \u017e\u00e1dn\u00e9 z t\u011bchto jmenovan\u00fdch v\u00fdhod. Z tohoto d\u016fvodu se andsk\u00e1 bur\u017eoazie rozhodla spojit, aby ochr\u00e1nila sv\u00e9 z\u00e1jmy. Byl to zjevn\u011b velk\u00fd sign\u00e1l nebezpe\u010d\u00ed pro chilsk\u00e9 podnikatele a britsk\u00e9 kapitalisty.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Dobov\u00e9 novinov\u00e9 titulky oznamuj\u00edc\u00ed obsazen\u00ed regionu Antofagasty Chilskou arm\u00e1dou. Zdroj: [4]<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Vztahy mezi Chile a Peru <\/b><\/p>\n\n\n\n

B\u011bhem funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed peru\u00e1nsk\u00e9ho prezidenta <\/span>Manuela Pardo (1834-1878),<\/b> byl v lednu 1873 p\u0159ijat v\u00fdnos, kter\u00fd p\u0159inutil v\u00fdrobce prodat svou produkci dusi\u010dnan\u016f st\u00e1tu, aby rozbil monopol, soust\u0159ed\u011bn\u00fd do rukou chilsk\u00e9 podnikatelsk\u00e9 komunity. Tato iniciativa byla bojkotov\u00e1na, neinformovala o skute\u010dn\u00fdch produk\u010dn\u00edch po\u010dtech, co\u017e zp\u016fsobilo, \u017ee v kv\u011btnu 1875 tent\u00fd\u017e prezident rozhodl o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed v\u0161ech dusi\u010dnan\u016f, a zak\u00e1zal ud\u011blov\u00e1n\u00ed licenc\u00ed. Krom\u011b toho byla v\u00fdkonn\u00e1 moc Peru opr\u00e1vn\u011bna uzav\u0159\u00edt smlouvu na dluh jako n\u00e1hradu t\u011bm, kte\u0159\u00ed budou vyvlastn\u011bni. Jak dob\u0159e poznamenal chilsk\u00fd marxistick\u00fd historik <\/span>Luis Vitale (1927-2010)<\/strong><\/b>, a\u010dkoliv se nejednalo o \u00fapln\u00e9 zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed, proto\u017ee vyvlastn\u011bn\u00ed b\u00fdval\u00ed vlastn\u00edci m\u011bli st\u00e1le na starosti t\u011b\u017ebu ledku, bylo to na tu dobu velmi sm\u011bl\u00e9 opat\u0159en\u00ed. Dal\u0161\u00edm krokem, slad\u011bn\u00fdm s p\u0159edchoz\u00edm, bylo na\u0159\u00edzen\u00ed gener\u00e1la <\/span>Mariana Ignacia Prada<\/b> (1825-1901)<\/strong><\/span> (jako \u00fastavn\u00edho prezidenta) v b\u0159eznu 1878, kter\u00fd navrhl koupit v\u0161echny z\u00e1soby ledku do 40 dn\u016f. T\u00edmto zp\u016fsobem n\u011bkolik nitr\u00e1tov\u00fdm spole\u010dnost\u00ed s anglick\u00fdm kapit\u00e1lem, vyu\u017eilo v\u00fdhod k prodeji sv\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed za trojn\u00e1sobek skute\u010dn\u00e9 hodnoty nebo pozemk\u016f, kter\u00e9 nebyly jejich majetkem. Chci zd\u016fraznit, \u017ee vl\u00e1da Peru\u00e1nc\u016f Manuela Pardo a Mariana Prada, zastupuj\u00edc\u00ed svou bur\u017eoazii, se t\u00edmto pokusili \u010delit postupu chilsk\u00e9 bur\u017eoazie. N\u00e1tlak na chilskou vl\u00e1du vyhl\u00e1sit v\u00e1lku byl snadn\u00fd, proto\u017ee akcion\u00e1\u0159i Compa\u00f1\u00eda de Salitres, byli funkcion\u00e1\u0159i chilsk\u00e9 vl\u00e1dy, ozbrojen\u00fdch sil, parlamentu a justice. Tato t\u0159en\u00ed a st\u0159ety z\u00e1jm\u016f vyvrcholily v dubnu 1879 vyhl\u00e1\u0161en\u00edm v\u00e1lky Chile proti Peru. Jak jsem popisoval, kontrola oblast\u00ed s ledkem, provinci\u00ed Antofagasta a Tarapac\u00e1 byla sporn\u00e1. Z tohoto d\u016fvodu by tato v\u00e1lka m\u011bla b\u00fdt naz\u00fdv\u00e1na \u201ev\u00e1lkou ledku\u201c.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Ob\u011bti boj\u016f b\u011bhem Pacifick\u00e9 v\u00e1lky. Zdroj: internet<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Imperialistick\u00e9 mocnosti neztr\u00e1cej\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost <\/b><\/p>\n\n\n\n

Ze t\u0159\u00ed zem\u00ed, kter\u00e9 \u0161ly do v\u00e1lky, byla pro tento \u00fa\u010del nejvybaven\u011bj\u0161\u00ed pouze Chile. Bol\u00edvie pro\u0161la svou vlastn\u00ed kriz\u00ed v d\u016fsledku sv\u011btov\u00e9 recese, popsan\u00e9 na za\u010d\u00e1tku, s n\u00ed\u017e nem\u011bla prost\u0159edky na boj. Pot\u00e9 v\u0161e z\u016fstalo v rukou peru\u00e1nsk\u00e9 arm\u00e1dy, kterou povzbudily USA. Severoamerick\u00e1 mocnost od za\u010d\u00e1tku podporovala bur\u017eoazii v Peru a Bol\u00edvii prodejem zbran\u00ed. Tento p\u0159\u00edstup nebyl \u201ez l\u00e1sky k demokracii a svobod\u011b\u201c, jak \u0159\u00edkali, ale proto\u017ee USA podporovaly Peru a jednaly jako prost\u0159edn\u00edk, vid\u011bly mo\u017enost zv\u00fd\u0161it sv\u016fj vliv v tichomo\u0159sk\u00e9 oblasti a st\u00e1t se nov\u00fdm trhem. V roce 1882 si americk\u00e1 bur\u017eoazie uv\u011bdomila, \u017ee Peru v\u00e1lku nevyhraje, pr\u00e1v\u011b naopak, a od otev\u0159en\u00e9 podpory t\u00e9to zem\u011b a ofenz\u00edvy proti Chile p\u0159e\u0161la k pacifisti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed roli. <\/span><\/p>\n\n\n\n

\"\"
\u010cerven\u011b a mod\u0159e zn\u00e1zorn\u011bn\u00e9 regiony, kter\u00e9 z\u00edskalo Chile po vyhran\u00e9 v\u00e1lce. Zdroj: El Pais.<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n

Anglie podporovala Chile. V\u00e1lka byla ide\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k obnoven\u00ed jejich vyvlastn\u011bn\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a konsolidaci jejich z\u00e1sah\u016f do regionu. Chilsk\u00fd parlament dal britsk\u00fdm kapitalist\u016fm z\u00e1ruky, \u017ee jejich pr\u00e1va na ledek, pokud by zv\u00edt\u011bzili, by nebyly dot\u010deny. Byla to z\u00e1ruka, \u017ee Velk\u00e1 Brit\u00e1nie mus\u00ed pokra\u010dovat v investic\u00edch a pomoci Chile k v\u00edt\u011bzstv\u00ed. A tak pom\u00e1hala v podob\u011b v\u00e1le\u010dn\u00fdch lod\u00ed, \u010dlun\u016f a zbran\u00ed z britsk\u00e9ho ostrova. Prvn\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed Chile dalo Anglii d\u016fvod pokra\u010dovat v tom d\u00e1l. Anglie neinvestovala do dobyt\u00ed Peru, investovala, aby z\u00edskala kontrolu nad ledkem. Z tohoto pohledu byl britsk\u00fd imperialismus velk\u00fdm v\u00edt\u011bzem v\u00e1lky.<\/span><\/p>\n\n\n\n

M\u00edr nezbytn\u00fd k zachov\u00e1n\u00ed soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed<\/b><\/p>\n\n\n\n

A\u010dkoli byla chilsk\u00e1 arm\u00e1da v lep\u0161\u00edm stavu ne\u017e jej\u00ed oponenti, uvnit\u0159 hranice nebylo bezpe\u010dno, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Mapuchov\u00e9 vyu\u017eili velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed odch\u00e1zeli bojovat do Peru, aby dali posledn\u00ed velkou r\u00e1nu chilsk\u00e9mu st\u00e1tu ve snaze z\u00edskat zp\u011bt svou zem. [2] Mapuchov\u00e9 za\u010dali d\u011blat probl\u00e9my pod\u00e9l hranice Chile, Bol\u00edvie ji\u017e nem\u011bla s\u00edlu, a arm\u00e1da a finance Peru byly velmi zten\u010den\u00e9. Ukon\u010den\u00ed konfliktu bylo proto nutn\u00e9; koneckonc\u016f ka\u017ed\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk v\u00e1lky br\u00e1nil soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Chilsk\u00e1 bur\u017eoazie dos\u00e1hla sv\u00fdch c\u00edl\u016f: v roce 1883 podepsala dohodu s Peru, kterou odstoupila provincii Tarapac\u00e1 a Arica, a v roce 1884 podepsala obdobnou smlouvu s Bol\u00edvii, kter\u00e1 j\u00ed postoupila provincii Antofagasta. Bol\u00edvie tedy u\u017e nikdy neuvid\u00ed Tich\u00fd oce\u00e1n. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti se USA nepoda\u0159ilo roz\u0161\u00ed\u0159it sv\u016fj vliv v Tichomo\u0159\u00ed, ale Anglii se to povedlo.<\/span><\/p>\n\n\n\n

\u201eAngli\u010dan\u00e9, kte\u0159\u00ed v roce 1875 m\u011bli v provozu pouze 15% spole\u010dnost\u00ed zab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se ledkem, v roce 1882 kontrolovali ji\u017e 34%. O osm let pozd\u011bji (1890, rok po v\u00e1lce) p\u0159e\u0161lo 70% dusi\u010dnanov\u00fdch spole\u010dnost\u00ed do rukou anglick\u00e9ho imperialismu.\u201c <\/p>Luis Vitale, Una interpretaci\u00f3n marxista de la historia de Chile, (1980), str. 105.<\/strong><\/cite><\/blockquote>\n\n\n\n

Spor o \u00fazem\u00ed trv\u00e1 d\u00e1l<\/b><\/p>\n\n\n\n

Od konce v\u00e1lky v Pacifiku si Bol\u00edvie zachovala po\u017eadavek obnovit p\u0159\u00edstup k mo\u0159i jako jeden ze sv\u00fdch princip\u016f suverenity, co\u017e Chile v\u017edy odm\u00edtlo. Chile pova\u017euje p\u0159\u00edpad uzav\u0159en\u00fd od podeps\u00e1n\u00ed smlouvy z roku 1904.<\/span><\/p>\n\n\n\n

Ob\u011b zem\u011b nemaj\u00ed diplomatick\u00e9 vztahy od roku 1978, kdy selhal posledn\u00ed pokus o vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed. V lo\u0148sk\u00e9m roce, kdy nastoupil do funkce bolivijsk\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e <\/span>Rogelio Mayta (1971), <\/b>byla znovu otev\u0159ena mo\u017enost obnoven\u00ed vztah\u016f s Chile, vzhledem k tomu, \u017ee se jedn\u00e1 o \u201ebratrsk\u00e9 a sousedsk\u00e9\u201c n\u00e1rody. Je v\u0161ak z\u0159ejm\u00e9, \u017ee proces takov\u00e9 povahy nebude snadn\u00fd, proto\u017ee Bol\u00edvie se nevzd\u00e1 po\u017eadavku na obnoven\u00ed p\u0159\u00edstupu k mo\u0159i. <\/span><\/p>\n\n\n\n

Na po\u010d\u00e1tku roku 2021, tak\u00e9 nov\u011b zvolen\u00fd prezident Bol\u00edvie <\/span>Luis Arce<\/b> (1963) varoval, \u017ee se zem\u011b nikdy nevzd\u00e1 sv\u00e9ho pr\u00e1va na p\u0159\u00edstup k Tich\u00e9mu oce\u00e1nu. Ve sv\u00e9m projevu k v\u00fdro\u010d\u00ed 142 let od za\u010d\u00e1tku invaze chilsk\u00fdch vojsk do Antofagasty \u0159ekl: \u201c<\/span>P\u0159ipom\u00edn\u00e1me si v\u00fdro\u010d\u00ed invaze do Antofagasty v roce 1879, vzd\u00e1v\u00e1me hold na\u0161im hrdink\u00e1m a hrdin\u016fm, kte\u0159\u00ed br\u00e1nili svrchovanost vlasti, jako je d\u00edvka Genoveva R\u00edos, kter\u00e1 riskovala sv\u016fj \u017eivot, aby zachr\u00e1nila na\u0161i trikol\u00f3ru. Nikdy se nevzd\u00e1me sv\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k mo\u0159i,<\/span><\/i>\u201c uvedl prezident na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch. [3][4]<\/span><\/p>\n\n\n\n

\n