{"id":4722,"date":"2023-04-08T00:10:27","date_gmt":"2023-04-07T22:10:27","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=4722"},"modified":"2023-04-03T11:07:13","modified_gmt":"2023-04-03T09:07:13","slug":"zahada-zmizeni-civilizace-nazca-byla-odhalena","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2023\/04\/08\/zahada-zmizeni-civilizace-nazca-byla-odhalena\/","title":{"rendered":"El misterio de la desaparici\u00f3n de la civilizaci\u00f3n Nazca ha sido resuelto"},"content":{"rendered":"<p><span style=\"font-weight: 400;\">Brit\u0161t\u00ed v\u011bdci z&nbsp;cambridgesk\u00e9 univerzity tvrd\u00ed, \u017ee Peru\u00e1nce zni\u010dilo to sam\u00e9 co civilizaci May\u016f!\u00a0<\/span><span style=\"font-weight: 400;\">Tajemn\u00e9 postavy a obrazce, namalovan\u00e9 na povrchu pou\u0161t\u011b Nazca (Peru), byly n\u00e1hodn\u011b objeveny d\u00edky leteck\u00e9 doprav\u011b a\u017e ve 20.&nbsp;stolet\u00ed. Dodnes pln\u011b nev\u00edme, pro\u010d byly nakresleny a co znamenaj\u00ed.\u00a0<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Tyto obrazce lze vid\u011bt pouze z&nbsp;letadla nebo z\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fd\u0161ky. Ale jak\u00e1 letadla mohla l\u00e9tat p\u0159ed stovkami let?<\/span><\/p>\n<figure id=\"attachment_3946\" aria-describedby=\"caption-attachment-3946\" style=\"width: 700px\" class=\"wp-caption aligncenter\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-3946 size-full\" src=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/10\/10_ex.jpg\" alt=\"Z\u00e1hadn\u00e9 obrazce na planine Nazca. Zdroj: internet\" width=\"700\" height=\"517\" srcset=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/10\/10_ex.jpg 700w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2021\/10\/10_ex-300x222.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 700px) 100vw, 700px\" \/><figcaption id=\"caption-attachment-3946\" class=\"wp-caption-text\">Z\u00e1hadn\u00e9 obrazce na planine Nazca. Zdroj: internet<\/figcaption><\/figure>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Rozkv\u011bt civilizace Nazca prob\u00edhal mezi 300 p\u0159. n.l. a 800 n.l. Tehdy byly vytvo\u0159eny slavn\u00e9 obrazce, ceremoni\u00e1ln\u00ed m\u011bsto Kauachi i d\u016fmysln\u00fd syst\u00e9m podzemn\u00edch akvadukt\u016f, kter\u00e9 funguj\u00ed dodnes. A najednou lid\u00e9, kte\u0159\u00ed vytvo\u0159ili tyto pam\u00e1tky, zmizeli. Ot\u00e1zkou je pro\u010d?<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Nejprve se v\u011bdci domn\u00edvali, \u017ee \u0161lo o klimatick\u00e9 zm\u011bny a procesy, kter\u00e9 dnes naz\u00fdv\u00e1me El Ni\u00f1o &#8211; oce\u00e1nsko-atmosf\u00e9rick\u00fd jev, kter\u00fd zp\u016fsobuje siln\u00e9 de\u0161t\u011b a katastrof\u00e1ln\u00ed povodn\u011b.\u00a0<\/span><span style=\"font-weight: 400;\">Ale nyn\u00ed brit\u0161t\u00ed v\u011bdci z&nbsp;univerzity v&nbsp;Cambridge, z\u0159ejm\u011b na\u0161li skute\u010dn\u00fd d\u016fvod pro z\u00e1nik andsk\u00e9 civilizace.\u00a0<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">V \u010dasopise <strong>Latin American Antiquity<\/strong> zve\u0159ejnili zpr\u00e1vu, ve kter\u00e9 uvedli, \u017ee civilizace Nazca mohla urychlit sv\u016fj z\u00e1nik aktivn\u00edm odles\u0148ov\u00e1n\u00edm.\u00a0<\/span><span style=\"font-weight: 400;\">Podle t\u011bchto badatel\u016f Indi\u00e1ni kmene Nazca p\u0159i\u0161li o mo\u017enost p\u011bstovat potraviny v&nbsp;\u00fadol\u00ed, a kv\u016fli odles\u0148ov\u00e1n\u00ed zde nastalo p\u0159\u00edli\u0161 such\u00e9 klima.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Domorodci obd\u011bl\u00e1vali p\u016fdu pro zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u00fa\u010dely, p\u011bstovali guarango (druh ak\u00e1cie). Tyto stromy \u017eij\u00ed tis\u00edce let, a pomohli regulovat \u00farodnost p\u016fdy a obsah jej\u00ed\u00a0 vlhkosti: ko\u0159eny guarango jsou do velk\u00e9 hloubky a vytv\u00e1\u0159\u00ed vlhk\u00e9 mikroklima a jejich list\u00ed poskytuje pot\u0159ebn\u00e9 hnojivo.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee Indi\u00e1ni nakonec zni\u010dili tolik star\u00fdch les\u016f, \u017ee ekosyst\u00e9m byl nen\u00e1vratn\u011b po\u0161kozen.\u00a0<\/span><span style=\"font-weight: 400;\">V\u011bdci poukazuj\u00ed na skute\u010dnost, \u017ee podobn\u00fdm zp\u016fsobem, pravd\u011bpodobn\u011b zanikla kolem roku 900 n.l. i maysk\u00e1 civilizace. <\/span><span style=\"font-weight: 400;\">Na sn\u00edmc\u00edch z\u00a0dru\u017eice NASA jsou vid\u011bt jasn\u011b viditeln\u00e9 rozd\u00edly ve vegetaci starobyl\u00fdch m\u011bst May\u016f.\u00a0<\/span><\/p>\n<figure id=\"attachment_687\" aria-describedby=\"caption-attachment-687\" style=\"width: 631px\" class=\"wp-caption aligncenter\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-687\" src=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/195-2.jpg\" alt=\"Maysk\u00e9 pam\u00e1tky jsou dodnes obest\u0159en\u00e9 tajemstv\u00edm. Zdroj: Internet\" width=\"631\" height=\"418\" srcset=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/195-2.jpg 1000w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/195-2-300x199.jpg 300w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/195-2-768x508.jpg 768w\" sizes=\"auto, (max-width: 631px) 100vw, 631px\" \/><figcaption id=\"caption-attachment-687\" class=\"wp-caption-text\">Maysk\u00e9 pam\u00e1tky jsou dodnes obest\u0159en\u00e9 tajemstv\u00edm. Zdroj: Internet<\/figcaption><\/figure>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">Mayov\u00e9 postavili budovy z&nbsp;v\u00e1pence za pou\u017eit\u00ed malty. Kdy\u017e se opu\u0161t\u011bn\u00e9 budovy rozpadly, chemik\u00e1lie z&nbsp;nich pronikly do p\u016fdy, ovlivnily r\u016fst rostlin a tak\u00e9 jejich chemick\u00e9 slo\u017een\u00ed,\u201c vysv\u011btluje archeolog William Saturno.\u00a0<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-weight: 400;\">\u201eTento destruktivn\u00ed proces zhor\u0161uje tot\u00e1ln\u00ed odles\u0148ov\u00e1n\u00ed, co\u017e zp\u016fsobuje zv\u00fd\u0161en\u00ed teploty a pokles sr\u00e1\u017eek. A pot\u00e9, jak vyschly rezervo\u00e1ry vody pro zem\u011bd\u011blsk\u00e9 pr\u00e1ce, \u017eivot to znemo\u017enilo. <\/span><span style=\"font-weight: 400;\">Odhalen\u00ed z\u00e1niku starov\u011bk\u00fdch civilizac\u00ed pom\u016f\u017ee lidstvu vyhnout se chyb\u00e1m z&nbsp;minulosti, &#8220;\u0159\u00edk\u00e1 odborn\u00edk NASA, Tom Seaver.<\/span><\/p>\n<p>Zdroje:<\/p>\n<p>[1] Wikipedia: L\u00edneas de Nazca. Online: <a href=\"https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/L%C3%ADneas_de_Nazca\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/L%C3%ADneas_de_Nazca<\/a><br \/>\n[2] <span style=\"font-weight: 400;\">Latin American Antiquity: Online:<\/span>\u00a0<a href=\"https:\/\/www.cambridge.org\/core\/journals\/latin-american-antiquity\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/www.cambridge.org\/core\/journals\/latin-american-antiquity<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Cient\u00edficos brit\u00e1nicos de la Universidad de Cambridge afirman que los peruanos fueron destruidos por \u00a1lo mismo que destruy\u00f3 la civilizaci\u00f3n maya! Misteriosas figuras y dibujos pintados en la superficie del desierto de Nazca (Per\u00fa) fueron descubiertos accidentalmente por v\u00eda a\u00e9rea en el siglo XX. A d\u00eda de hoy, no sabemos del todo por qu\u00e9 se dibujaron ni qu\u00e9 significan.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":4723,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_crdt_document":"","_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[3],"tags":[194,5,67,4,43],"class_list":["post-4722","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-archeologie","tag-indiani","tag-jizni-amerika","tag-nazca","tag-peru","tag-zahady"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.2","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":true,"content":false,"excerpt":true}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4722","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4722"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4722\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4726,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4722\/revisions\/4726"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4723"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4722"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4722"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4722"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}