{"id":5065,"date":"2024-10-18T00:30:40","date_gmt":"2024-10-17T22:30:40","guid":{"rendered":"https:\/\/tom-stehule.com\/?p=5065"},"modified":"2025-04-10T00:44:34","modified_gmt":"2025-04-09T22:44:34","slug":"nejvetsi-domorody-vladce-inku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2024\/10\/18\/nejvetsi-domorody-vladce-inku\/","title":{"rendered":"Nejv\u011bt\u0161\u00ed domorod\u00fd vl\u00e1dce Ink\u016f"},"content":{"rendered":"<p><strong>Nejv\u011bt\u0161\u00ed domorod\u00fd vl\u00e1dce, jak\u00e9ho kdy Amerika zrodila<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>Inkov\u00e9 by mo\u017en\u00e1 nedos\u00e1hli sv\u00fdch velk\u00fdch v\u00fdboj\u016f a architektonick\u00fdch pam\u00e1tek bez existence sv\u00e9ho c\u00edsa\u0159e <strong>Pachacuteca<\/strong>. V&nbsp;pr\u016fb\u011bhu 15.&nbsp;stolet\u00ed se tomuto inck\u00e9mu vl\u00e1dci poda\u0159ilo porazit sv\u00e9 nep\u0159\u00e1tele z&nbsp;kmene Chanca. Pot\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159il hranice sv\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a p\u0159em\u011bnil je v&nbsp;nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0159\u00ed\u0161i v&nbsp;Ji\u017en\u00ed Americe. Pod jeho vl\u00e1dou do\u0161lo k&nbsp;reform\u011b st\u00e1tu, vybudov\u00e1n\u00ed silnic, m\u011bst, chr\u00e1m\u016f a pam\u00e1tek tak neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch, jako je t\u0159eba Machu Picchu. V\u0161ichni kronik\u00e1\u0159i se shoduj\u00ed, \u017ee byl nejv\u011bt\u0161\u00edm c\u00edsa\u0159em, kter\u00fd v&nbsp;\u0159\u00ed\u0161i Ink\u016f existoval.<\/p>\n<p>Pachacutec (1418-1471), naz\u00fdvan\u00fd tak\u00e9 \u201ePachacutec Inca Yupanqui\u201c, byl dev\u00e1t\u00fdm inck\u00fdm vl\u00e1dcem, kter\u00fd um\u011bl mal\u00fd region\u00e1ln\u00ed st\u00e1t zm\u011bnit v&nbsp;rozs\u00e1hlou a prosperuj\u00edc\u00ed \u0159\u00ed\u0161i, je\u017e zahrnovala \u010d\u00e1st dne\u0161n\u00edch \u00fazem\u00ed Peru, Bol\u00edvie, Ekv\u00e1doru, Kolumbie, Argentiny a Chile. Jeho jm\u00e9no znamen\u00e1 \u201eP\u0159etvo\u0159itel sv\u011bta\u201c. Podle anglick\u00e9ho historika Clementa Markhama byl \u201enejv\u011bt\u0161\u00edm mu\u017eem domorod\u00e9 rasy, jak\u00e9ho kdy Amerika zrodila\u201c.<\/p>\n<p>Byl synem Inky Huiracochy a koji Mama Runtu. Jeho p\u016fvodn\u00ed jm\u00e9no bylo \u201eCusi Yupanqui\u201c (\u0160\u0165astn\u00fd princ). Jako d\u00edt\u011b se vzd\u011bl\u00e1val v&nbsp;\u201edomech v\u011bd\u011bn\u00ed\u201c (Yachaywasi) v&nbsp;historii, pr\u00e1vu, jazyce a v\u00e1le\u010dn\u00e9m um\u011bn\u00ed. Ji\u017e jako v\u00fdrostek byl obdivov\u00e1n vy\u0161\u0161\u00edmi vrstvami pro svou state\u010dnost a inteligenci.<\/p>\n<p>Inka Huiracocha jmenoval sv\u00e9ho bratra Inku Urca sv\u00fdm n\u00e1stupcem na tr\u016fnu. Ten ale nem\u011bl takov\u00e9 schopnosti a inteligenci jako jeho bratr Pachacutec. P\u0159ibli\u017en\u011b v&nbsp;roce 1430 se vydalo etnikum Chanca, hlavn\u00ed protivn\u00edci Ink\u016f, do boje o kontrolu \u00fazem\u00ed, vyslali do Cusca sv\u00e9 vyslance s&nbsp;v\u00fdzvou ke kapitulaci, jinak dojde k&nbsp;jejich invazi.<\/p>\n<p>Inka Huiracocha spolu se sv\u00fdm synem a n\u00e1stupcem Inkou Urcem uprchl z&nbsp;m\u011bsta Cuzco sm\u011brem ke sv\u00e9mu s\u00eddlu v&nbsp;Caquia Xaquixahuana. Mlad\u00fd Pachacutec se pot\u00e9 ujal veden\u00ed obrany a z\u00edskal podporu inck\u00fdch gener\u00e1l\u016f a \u0161lechty.<\/p>\n<p>Po mnoho let byli Chancov\u00e9 sousedy Ink\u016f, a jejich nejv\u011bt\u0161\u00edmi nep\u0159\u00e1teli v&nbsp;boji o kontrolu nad ji\u017en\u00ed andskou oblast\u00ed.<\/p>\n<p>P\u0159ibli\u017en\u011b v&nbsp;roce 1430 hrozilo, \u017ee Chancov\u00e9 napadnou Cusco, co\u017e vedlo k&nbsp;\u00fat\u011bku Inky Huiracochy a proz\u0159eteln\u00e9mu p\u0159\u00edchodu jeho syna, Inky Pachacuteca.<\/p>\n<p>Po Pachacutekov\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed u m\u011bsta Cuzco Chancov\u00e9 uprchli a uch\u00fdlili se do \u201eIchupampy\u201c, odkud se reorganizovali. Inkov\u00e9 pot\u00e9 p\u0159e\u0161li do \u00fatoku a rozpoutali epickou a m\u00fdtickou bitvu \u201eYahuar pampa\u201c (Pampa krve).<\/p>\n<p>Podle kronik znamenalo v\u00edt\u011bzstv\u00ed Ink\u016f v&nbsp;Yahuar Pamp\u011b za\u010d\u00e1tek n\u00e1sledn\u00fdch v\u00fdboj\u016f pod veden\u00edm Pachacuteka. Podle inck\u00e9ho sv\u011bton\u00e1zoru bylo toto v\u00edt\u011bzstv\u00ed rozhodnut\u00edm boh\u016f, kte\u0159\u00ed Pachacuteca jmenovali sv\u00fdm v\u016fdcem. Od t\u00e9 doby se z&nbsp;curacazgo v&nbsp;Cuscu stane \u0159\u00ed\u0161e a Pachacutec bude prvn\u00edm c\u00edsa\u0159em.<\/p>\n<p>Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed Ink\u016f v&nbsp;\u201eYahuar pampa\u201c vedl Inka Pachacutec expanzivn\u00ed proces prost\u0159ednictv\u00edm v\u00fdboj\u016f a spojenectv\u00ed s&nbsp;podroben\u00fdmi n\u00e1rody. \u0158\u00ed\u0161e se pak rozr\u016fstala tak rychle, \u017ee musel vytvo\u0159it novou \u0159\u00ed\u0161i \u201eTahuantinsuyo\u201c (\u0159\u00ed\u0161e Ink\u016f rozd\u011blen\u00e1 na 4 oblasti), aby mohl l\u00e9pe spravovat nov\u00e9 hranice sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed.<\/p>\n<p>Podle v\u00fdzkumu organick\u00fdch poz\u016fstatk\u016f s&nbsp;vyu\u017eit\u00edm uhl\u00edku C14 byla citadela Machu Picchu postavena v&nbsp;roce 1450, kdy \u0159\u00ed\u0161i vl\u00e1dl slavn\u00fd Inka Pachacutec. Na jej\u00ed stavbu p\u0159ivedl skupiny tis\u00edc\u016f mu\u017e\u016f pat\u0159\u00edc\u00edch k&nbsp;ned\u00e1vno dobyt\u00fdm n\u00e1rod\u016fm ze vzd\u00e1len\u00fdch zem\u00ed.<\/p>\n<p>D\u016fvod\u016f pro stavbu Machu Picchu bylo n\u011bkolik. Prvn\u00edm z&nbsp;nich je, \u017ee slou\u017eila jako do\u010dasn\u00e9 s\u00eddlo Inky Pachacuteca a jeho rodiny. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se tak\u00e9, \u017ee slou\u017eila jako str\u00e1\u017en\u00ed pevnost nad v\u00fdchodn\u00edmi kr\u00e1lovstv\u00edmi. A kone\u010dn\u011b slou\u017eila jako chr\u00e1m a m\u00edsto pobytu pro p\u0159ibli\u017en\u011b tis\u00edc lid\u00ed.<\/p>\n<p>Podle n\u011bkter\u00fdch kronik\u00e1\u0159\u016f je skute\u010dn\u00fd n\u00e1zev Machu Picchu \u201ePatallaqta\u201c, m\u00edsto, kter\u00e9 si Pachacutec vybral k&nbsp;poh\u0159ben\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee se zde nach\u00e1z\u00ed mumie velik\u00e9ho Inky. Jin\u00ed se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee se nach\u00e1z\u00ed ve \u010dtvrti San Blas ve m\u011bst\u011b Cusco. N\u011bkte\u0159\u00ed dokonce poukazuj\u00ed na to, \u017ee je poh\u0159ben pod nemocnic\u00ed San Andr\u00e9s v&nbsp;Lim\u011b. Jist\u00e9 je, \u017ee tyto ostatky zat\u00edm nikdo nena\u0161el.<\/p>\n<p><strong>Dal\u0161\u00ed d\u00edla Pachacutec:<\/strong><\/p>\n<ul>\n<li>Rekonstrukce chr\u00e1mu Coricancha ve m\u011bst\u011b Cusco.<\/li>\n<li>Zkr\u00e1\u0161len\u00ed m\u011bsta Cusco s&nbsp;n\u00e1m\u011bst\u00edmi, \u010dtvrt\u011bmi a pal\u00e1ci.<\/li>\n<li>Rekonstrukce pevnosti Coricancha.<\/li>\n<li>V\u00fdstavba citadely Ollantaytambo v&nbsp;Posv\u00e1tn\u00e9m \u00fadol\u00ed.<\/li>\n<li>V\u00fdstavba stovek kilometr\u016f silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b \u201eQhapac \u00f1an\u201c.<\/li>\n<li>Zalo\u017een\u00ed festivalu Wawa Inti Raymi.<\/li>\n<li>Povinn\u00e1 pr\u00e1ce ve prosp\u011bch inck\u00e9ho st\u00e1tu.<\/li>\n<li>Ustaven\u00ed Slunce jako nejvy\u0161\u0161\u00edho boha \u0159\u00ed\u0161e.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Pachacutec zem\u0159el p\u0159irozenou smrt\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b v&nbsp;roce 1471. V&nbsp;dob\u011b jeho smrti proch\u00e1zela inck\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e velkou organizac\u00ed a roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Jeho n\u00e1stupcem se stal jeho syn Tupac Inca Yupanqui, kter\u00fd se ujal v\u016fd\u010d\u00ed role a dob\u00fdval pro sv\u00e9ho otce nov\u00e1 \u00fazem\u00ed.<\/p>\n<p>Po sv\u00e9 smrti byl Pachacutec (jak bylo zvykem) mumifikov\u00e1n, a na n\u00e1m\u011bst\u00ed Aucaypata (dne\u0161n\u00ed Plaza de Armas v&nbsp;Cuscu) mu byla vzd\u00e1na honosn\u00e1 pocta, byl od\u011bn do zlata a st\u0159\u00edbra a tak\u00e9 do ozdob z&nbsp;pe\u0159\u00ed a dal\u0161\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f.<\/p>\n<p>Jeho mumie byla p\u0159enesena do chr\u00e1mu Tococache (dne\u0161n\u00ed kostel San Blas v&nbsp;Cuscu), stavby, kterou nechal postavit s\u00e1m Pachacutec jako chr\u00e1m boha blesku (Illapa).<\/p>\n<p>Historie veleb\u00ed Pachacuteca jako jednoho z&nbsp;nejv\u011bt\u0161\u00edch vl\u00e1dc\u016f p\u0159edkolumbovsk\u00e9 doby. Podle peru\u00e1nsk\u00e9 histori\u010dky Marie Rostworowsk\u00e9 Inka Pachacutec: \u201esv\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi dal geografickou a idiomatickou jednotu; inicioval jednotnost, kter\u00e1 pozd\u011bji umo\u017enila vznik dne\u0161n\u00edho Peru\u201c.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Nejv\u011bt\u0161\u00ed domorod\u00fd vl\u00e1dce, jak\u00e9ho kdy Amerika zrodila<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":3689,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[37],"tags":[34,14,7,13,5,65,4],"class_list":["post-5065","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-archeologie","tag-cusco","tag-historie","tag-inkove","tag-jizni-amerika","tag-machu-picchu","tag-peru"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5065","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5065"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5065\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5094,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5065\/revisions\/5094"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3689"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5065"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5065"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5065"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}