{"id":5083,"date":"2024-11-08T00:47:55","date_gmt":"2024-11-07T23:47:55","guid":{"rendered":"https:\/\/tom-stehule.com\/?p=5083"},"modified":"2024-10-28T03:59:07","modified_gmt":"2024-10-28T02:59:07","slug":"byli-olmeci-cernosi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2024\/11\/08\/byli-olmeci-cernosi\/","title":{"rendered":"Byli Olm\u00e9ci \u010derno\u0161i?"},"content":{"rendered":"<p><strong>N\u00e1zor, \u017ee mezoameri\u010dt\u00ed Olm\u00e9kov\u00e9 byli \u010dern\u00ed Afri\u010dan\u00e9, se st\u00e1le v\u00edce opakuje<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>Pokud v\u016fbec n\u011bco v\u00edte o kultu\u0159e <em>Olm\u00e9k\u016f<\/em> &#8211; jedn\u00e9 z&nbsp;nejstar\u0161\u00edch zn\u00e1m\u00fdch mezoamerick\u00fdch kultur z&nbsp;dne\u0161n\u00ed ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti Mexika &#8211; pak jsou to pravd\u011bpodobn\u011b ob\u0159\u00ed kamenn\u00e9 hlavy, kter\u00e9 vytesali.<\/p>\n<p>Kdybyste vid\u011bli obr\u00e1zek jedn\u00e9 z&nbsp;nich, okam\u017eit\u011b byste ji poznali. Je jich zn\u00e1mo sedmn\u00e1ct, jsou vysok\u00e9 od 1,5 do 3,5 metru, v\u00e1\u017e\u00ed od \u0161esti do pades\u00e1ti tun a poch\u00e1zej\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b z&nbsp;obdob\u00ed 1500 a\u017e 900 let p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem &#8211; nev\u00edme p\u0159esn\u011b kdy. \u0158\u00edk\u00e1 se jim ob\u0159\u00ed hlavy a nesou ur\u010ditou charakteristiku, kterou n\u011bkte\u0159\u00ed interpretuj\u00ed tak, \u017ee p\u0159evrac\u00ed prakticky v\u0161e, co v\u00edme o mezoamerick\u00e9 historii. Toti\u017e, \u017ee v\u011bt\u0161ina z&nbsp;nich zobrazuje \u0161irok\u00e9 nosy a velk\u00e9 rty, co\u017e jsou znaky, z&nbsp;nich\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed vyvozuj\u00ed, \u017ee <em>Olm\u00e9kov\u00e9<\/em> byli \u010dern\u00ed Afri\u010dan\u00e9.<\/p>\n<p><em>Olm\u00e9kov\u00e9<\/em> byli nedocen\u011bnou civilizac\u00ed, mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee nejsou zdaleka tak zn\u00e1m\u00ed jako pozd\u011bj\u0161\u00ed Azt\u00e9kov\u00e9, Mayov\u00e9 a Inkov\u00e9, kte\u0159\u00ed byli dobyti \u0160pan\u011bly, a byli \u0161iroce p\u0159edstaveni evropsk\u00e9mu sv\u011btu. A\u010dkoli <em>Olm\u00e9kov\u00e9<\/em> nebyli prvn\u00edm n\u00e1rodem, kter\u00fd os\u00eddlil Ameriku, jako prvn\u00ed vybudovali skute\u010dnou civilizaci se st\u00e1l\u00fdmi m\u011bstsk\u00fdmi chr\u00e1mov\u00fdmi komplexy, v\u010detn\u011b takov\u00fdch slavn\u00fdch m\u00edst, jako je <em>San Lorenzo Tenochtitlan<\/em> v&nbsp;mexick\u00e9m <em>Veracruzu.<\/em> M\u011bli hieroglyfy, ale nen\u00ed jasn\u00e9, zda p\u0159edstavovaly skute\u010dn\u00e9 proto-pismo, a doposud nebyly p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b p\u0159elo\u017eeny. Olm\u00e9ck\u00e1 civilizace p\u0159edch\u00e1zela pozd\u011bj\u0161\u00edm, slavn\u011bj\u0161\u00edm civilizac\u00edm natolik, \u017ee ani nev\u00edme, jak se sami naz\u00fdvali; byli to Azt\u00e9kov\u00e9, kte\u0159\u00ed je pojmenovali Olmeca, co\u017e znamen\u00e1 \u201elid\u00e9 z&nbsp;m\u00edsta, kde je guma\u201c.<\/p>\n<p>\u010casov\u00e1 osa os\u00eddlen\u00ed Ameriky je zn\u00e1ma z&nbsp;mnoha d\u016fkaz\u016f, a to nejen archeologick\u00fdch, ale i genetick\u00fdch. P\u0159ibli\u017en\u011b p\u0159ed 14&nbsp;000 lety se p\u0159edkov\u00e9 v\u0161ech p\u016fvodn\u00edch obyvatel Ameriky vydali na cestu ze Severn\u00ed Ameriky a\u017e dol\u016f p\u0159es Ji\u017en\u00ed Ameriku. M\u00e1me datovan\u00e9 ruiny po cel\u00e9 t\u00e9to trase, kter\u00e9 to potvrzuj\u00ed, a genetici mohou pomoc\u00ed mitochondri\u00e1ln\u00ed, autozom\u00e1ln\u00ed a dal\u0161\u00edch typ\u016f anal\u00fdz DNA prok\u00e1zat spole\u010dn\u00fd p\u016fvod. Starobyl\u00e1 DNA z&nbsp;hrobov\u00fdch m\u00edst n\u00e1m umo\u017e\u0148uje spojit dne\u0161n\u00ed populaci s&nbsp;prvn\u00edmi lidmi. Srovn\u00e1vac\u00ed genomika je obor, d\u00edky n\u011bmu\u017e se m\u016f\u017eeme pod\u00edvat na modern\u00ed populace od Sibi\u0159e a\u017e po nejji\u017en\u011bj\u0161\u00ed c\u00edp Ji\u017en\u00ed Ameriky, a ur\u010dit mezi nimi spole\u010dn\u00e9 genetick\u00e9 varianty, a dokonce odvodit historick\u00e9 souvislosti a migra\u010dn\u00ed trasy.<\/p>\n<p>Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, z&nbsp;ka\u017ed\u00e9ho v\u011bdn\u00edho oboru, kter\u00fd jsme schopni na tuto ot\u00e1zku aplikovat, dostaneme stejnou odpov\u011b\u010f: v\u0161ichni prvn\u00ed lid\u00e9 Ameriky maj\u00ed spole\u010dn\u00e9 p\u0159edky, kte\u0159\u00ed sem p\u0159i\u0161li ze Sibi\u0159e &#8211; po\u010d\u00ednaje dobou p\u0159ed 25&nbsp;000 lety. Neexistuj\u00ed v&nbsp;tom \u017e\u00e1dn\u00e9 podstatn\u00e9 pochyby a zcela chyb\u00ed genetick\u00e9 d\u016fkazy, kter\u00e9 by musely existovat, kdyby existovala ran\u00e1 populace, kter\u00e1 by p\u0159i\u0161la z&nbsp;n\u011bjak\u00e9ho jin\u00e9ho kontinentu.<\/p>\n<p>V&nbsp;roce 1862, kdy antropolog <em><strong>Jos\u00e9 Mar\u00eda Melgar y Serrano<\/strong><\/em> u\u010dinil prvn\u00ed zn\u00e1m\u00fd objev jedn\u00e9 z&nbsp;kolos\u00e1ln\u00edch hlav, av\u0161ak v\u011bda o genetice je\u0161t\u011b neexistovala. Vych\u00e1zeje pouze z&nbsp;rys\u016f obli\u010deje na kamenn\u00e9 hlav\u011b, Melgar ur\u010dil, \u017ee p\u0159edstavuje \u201eafrikoidn\u00edho\u201c \u010dlov\u011bka. V&nbsp;roce 1887 Alfredo Chavero souhlasil s&nbsp;identifikac\u00ed Afrikoida &#8211; ale \u0161el tak\u00e9 d\u00e1l a to, co se zd\u00e1lo b\u00fdt motivy na \u010delence \u0159ezby, interpretoval jako pravd\u011bpodobn\u011b \u010d\u00ednsk\u00e9ho p\u016fvodu. Domn\u011bnka, \u017ee Olm\u00e9kov\u00e9 m\u011bli \u010d\u00ednsk\u00fd p\u016fvod, je domn\u011bnka, kterou n\u011bkte\u0159\u00ed vyslovuj\u00ed dodnes a spekuluj\u00ed o tom, \u017ee poch\u00e1zeli od uprchl\u00edk\u016f z&nbsp;dynastie \u0160ang, z&nbsp;doby kolem roku 1200 p\u0159. n. l. &#8211; tato my\u0161lenka nem\u00e1 v&nbsp;podstat\u011b \u017e\u00e1dnou akademickou podporu a nelze ji p\u0159izp\u016fsobit \u017e\u00e1dn\u00fdm existuj\u00edc\u00edm d\u016fkaz\u016fm.<\/p>\n<p>Alternativn\u00ed teorie v\u0161ak pokra\u010duj\u00ed i d\u00e1le. Norsk\u00fd dobrodruh a alternativn\u00ed historik <em><strong>Thor Heyerdahl <\/strong><\/em>(1914-2002) postavil v&nbsp;roce 1970 papyrusov\u00fd vor, nazvan\u00fd <em>Ra II<\/em>, a plul na n\u011bm z&nbsp;<em>Maroka<\/em> na <em>Barbados,<\/em> ve snaze dok\u00e1zat d\u00e1vn\u00fd p\u0159\u00edm\u00fd kontakt mezi Egyp\u0165any a Amerikou, co\u017e je dal\u0161\u00ed my\u0161lenka, kter\u00e1 nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou akademickou podporu. Kdy\u017e <em>Heyerdahl<\/em> vid\u011bl jednu konkr\u00e9tn\u00ed olm\u00e9ckou hlavu, interpretoval ji jako zobrazen\u00ed jedince s&nbsp;vousy a nosem p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edm zob\u00e1k. Tvrdil, \u017ee <em>Olm\u00e9kov\u00e9<\/em> museli m\u00edt seversk\u00e9 p\u0159edky, a jako d\u016fkaz, \u017ee je to mo\u017en\u00e9, uv\u00e1d\u011bl svou vlastn\u00ed plavbu v&nbsp;Ra II. Nejv\u011bt\u0161\u00ed podpo\u0159e &#8211; i kdy\u017e bez akademick\u00e9 podpory &#8211; se v\u0161ak dnes t\u011b\u0161\u00ed v\u00edce domn\u011bnka o \u010dern\u00e9 Africe.<\/p>\n<p>Tato my\u0161lenka nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou podporu mezi relevantn\u00edmi odborn\u00edky, ale uk\u00e1zalo se, \u017ee je p\u016fsobiv\u00e1 ve sv\u00e9m \u0161\u00ed\u0159en\u00ed v&nbsp;jin\u00fdch oborech a prosakov\u00e1n\u00ed do popkultury. Pot\u00e9, co ho zaujal v\u00fdklad mexick\u00fdch badatel\u016f z&nbsp;19.&nbsp;stolet\u00ed o <em>\u201eafrikoidn\u00edch\u201c<\/em> kolos\u00e1ln\u00edch hlav\u00e1ch, napsal polsko-americk\u00fd lingvista<em><strong> Leo Wiener<\/strong> <\/em>(1862-1939) &#8211; kter\u00fd byl plodn\u00fdm autorem &#8211; t\u0159\u00edsvazkovou knihu Afrika a objeven\u00ed Ameriky. V&nbsp;n\u00ed pouk\u00e1zal na podle n\u011bj \u010detn\u00e9 podobnosti mezi p\u016fvodn\u00edmi obyvateli Ameriky a z\u00e1padn\u00ed Afriky, podobnosti v&nbsp;jazyce, zem\u011bd\u011blstv\u00ed, um\u011bn\u00ed a technologii. Kniha v\u0161ak byla povrchn\u00ed a do\u010dkala se obrovsk\u00e9 kritiky t\u00e9m\u011b\u0159 ze v\u0161ech v\u011bdn\u00edch obor\u016f, do kter\u00fdch zabloudila. Jedn\u00edm z&nbsp;p\u0159\u00edklad\u016f je jeho tvrzen\u00ed, \u017ee slovo bavlna je v&nbsp;jazyc\u00edch p\u016fvodn\u00edch obyvatel Ameriky i z\u00e1padn\u00ed Afriky stejn\u00e9, stejn\u011b jako samotn\u00e1 plodina, a proto se musela roz\u0161\u00ed\u0159it z&nbsp;Afriky do Ameriky prost\u0159ednictv\u00edm ran\u00e9ho kontaktu. Ve skute\u010dnosti neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, \u017ee by toto slovo existovalo v&nbsp;obou kultur\u00e1ch. Kniha se dochovala, ale v\u011bdci ji d\u016fsledn\u011b ignorovali, proto\u017ee byla \u0161patn\u00e1.<\/p>\n<p>Trvalo v\u00edce ne\u017e 50 let, ne\u017e \u0161tafetu p\u0159evzal jin\u00fd badatel, a tentokr\u00e1t byl mnohem vlivn\u011bj\u0161\u00ed. V&nbsp;roce 1976 postgradu\u00e1ln\u00ed student africk\u00fdch studi\u00ed na Rutgersov\u011b univerzit\u011b napsal a vydal knihu <em>P\u0159i\u0161li p\u0159ed Kolumbem<\/em>. Student se jmenoval <strong><em>Ivan Van Sertima<\/em><\/strong> (1935-2009) a jeho kniha zas\u00e1hla v&nbsp;prav\u00fd \u010das kulturn\u00ed historii. Bylo to v&nbsp;dob\u011b vrchol\u00edc\u00edho hnut\u00ed New Age, v&nbsp;n\u011bm\u017e byly v&nbsp;m\u00f3d\u011b alternativn\u00ed syst\u00e9my v\u00edry v\u0161eho druhu, v\u010detn\u011b astrologie, spiritismu, teori\u00ed o starov\u011bk\u00fdch astronautech a alternativn\u00ed archeologie. Van Sertima se zam\u011b\u0159il p\u0159edev\u0161\u00edm na Olm\u00e9ky a kolos\u00e1ln\u00ed hlavy, ale tvrdil, \u017ee existuje i mnoho dal\u0161\u00edch typ\u016f olm\u00e9ck\u00e9ho um\u011bn\u00ed, kter\u00e9 podle n\u011bj p\u0159edstavuj\u00ed \u010dern\u00e9 Afri\u010dany. Hovo\u0159il o archeologick\u00fdch n\u00e1lezech, or\u00e1ln\u00ed historii, lingvistick\u00fdch anal\u00fdz\u00e1ch a historick\u00fdch z\u00e1znamech. A proto\u017ee se jednalo o obdob\u00ed Nov\u00e9ho v\u011bku, hovo\u0159il Van Sertima tak\u00e9 o pyramidov\u00e9 energii a jej\u00edm vyu\u017eit\u00ed na obou kontinentech, stejn\u011b jako o n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 symbolice. A\u010dkoli byla kniha naps\u00e1na ji\u017e v&nbsp;roce 1976, dodnes je na Amazonu nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed, m\u00e1 v\u00edce ne\u017e 4000 hodnocen\u00ed a pr\u016fm\u011brnou zn\u00e1mku 4,8 hv\u011bzdi\u010dky. A tady je ta d\u011bsiv\u00e1 \u010d\u00e1st: Shrnut\u00ed v\u0161ech recenz\u00ed, kter\u00e9 vygenerovala um\u011bl\u00e1 inteligence Amazonu, je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n<p>Z\u00e1kazn\u00edci shled\u00e1vaj\u00ed knihu plnou informac\u00ed, kter\u00e9 se ve \u0161kole neu\u010dili. Popisuj\u00ed ji jako komplexn\u00ed studii o tom, jak Afri\u010dan\u00e9 cestovali do Evropy a z&nbsp;Evropy. \u010cten\u00e1\u0159i tak\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee kniha je dob\u0159e napsan\u00e1 a zaj\u00edmav\u00e1.<\/p>\n<p>Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee se v&nbsp;n\u00ed p\u00ed\u0161e o Evrop\u011b m\u00edsto o Americe, ale i tak &#8211; \u201eInformace, kter\u00e9 se ve \u0161kole neu\u010dili.\u201c I pades\u00e1t let po vyd\u00e1n\u00ed jsou \u010dten\u00e1\u0159i la\u010dn\u00edc\u00ed po konspirac\u00edch st\u00e1le nad\u0161eni p\u0159\u00edslibem zak\u00e1zan\u00fdch v\u011bdomost\u00ed a hltaj\u00ed je.<\/p>\n<p>Objevuj\u00ed se v\u0161ak i snahy dostat m\u00fdtus o<em> \u010cern\u00fdch Olm\u00e9c\u00edch<\/em> do hlavn\u00edho proudu n\u00e1zor\u016f. V&nbsp;roce 2020 publikovali \u010dty\u0159i auto\u0159i &#8211; v\u0161ichni bu\u010f pedagogov\u00e9, nebo profeso\u0159i afroamerick\u00fdch studi\u00ed &#8211; v&nbsp;\u010dasopise <em>The Urban Review<\/em> \u010dl\u00e1nek s&nbsp;n\u00e1zvem <em>\u201eEarly Pioneers of the Americas: The Role of the Olmecs in Urban Education and Social Studies Curriculum\u201c.<\/em> \u010cl\u00e1nek p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed rozs\u00e1hl\u00fd argument pro zm\u011bnu osnov spole\u010densk\u00fdch v\u011bd na ve\u0159ejn\u00fdch \u0161kol\u00e1ch tak, aby zahrnovaly p\u0159\u00ednos Olm\u00e9k\u016f pro americkou historii a kulturu &#8211; <em>\u010cern\u00ed Olm\u00e9kov\u00e9.<\/em> Auto\u0159i hojn\u011b cituj\u00ed<em> Van Sertima<\/em> i dal\u0161\u00ed autory <em>pseudoarcheologie<\/em> a <em>pseudohistorie.<\/em> Vynech\u00e1n\u00ed v\u00fduky o \u010dern\u00fdch Olm\u00e9c\u00edch je podle nich rasistick\u00e9. A p\u0159iznejme si, \u017ee by asi bylo &#8211; kdyby to byla pravda. Nen\u00ed.<\/p>\n<p>Kr\u00e1tce po zve\u0159ejn\u011bn\u00ed tohoto \u010dl\u00e1nku zve\u0159ejnili archeolog <em>Kurly Tlapoyawa<\/em> a historik <em>Ruben Arellano Tlakatekatl,<\/em> spoluorganiz\u00e1to\u0159i podcastu<em> Tales From Aztlantis<\/em>, otev\u0159en\u00fd dopis pro <em>The Urban Review:<\/em><\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201eU\u010den\u00ed o nepodlo\u017een\u00e9m a myln\u00e9m tvrzen\u00ed, \u017ee Olm\u00e9kov\u00e9 byli \u010dern\u00ed Afri\u010dan\u00e9, je stejn\u011b kolonialistick\u00e9 jako eurocentrick\u00fd model, proti n\u011bmu\u017e afrocentrist\u00e9 broj\u00ed. Takov\u00e1 tvrzen\u00ed o Olm\u00e9c\u00edch jsou v\u00fdsledkem zastaral\u00fdch rasov\u00fdch sv\u011bton\u00e1zor\u016f ran\u00fdch evropsk\u00fdch spisovatel\u016f, z&nbsp;nich\u017e mnoz\u00ed do Ameriky nikdy nevkro\u010dili, v&nbsp;kombinaci s&nbsp;afrocentrick\u00fdmi bl\u00e1boly pseudou\u010denc\u016f, jako jsou Ivan Van Sertima a Clyde Winters, z&nbsp;nich\u017e ani jeden nen\u00ed odborn\u00edkem na Mezoameriku. My\u0161lenka \u201e\u010dern\u00fdch Olm\u00e9k\u016f\u201c m\u00e1 ko\u0159eny v&nbsp;pseudohistorick\u00e9m revizionismu a legitimn\u00ed mezoameri\u010dt\u00ed v\u011bdci ji nep\u0159ij\u00edmaj\u00ed. M\u011blo by b\u00fdt jasn\u011b \u0159e\u010deno, \u017ee neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 archeologick\u00e9, faunistick\u00e9, floristick\u00e9, genetick\u00e9 ani historick\u00e9 d\u016fkazy, kter\u00e9 by podporovaly m\u00fdtus o \u201e\u010dern\u00fdch Olm\u00e9c\u00edch\u201c. Ve skute\u010dnosti v\u011bdci jako Gabriel Haslip-Viera, Warren Barbour a Bernard Ortiz de Montellano publikovali rozs\u00e1hl\u00e9 v\u00fdzkumy vyvracej\u00edc\u00ed Van Sertima a m\u00fdtus \u201e\u010dern\u00fdch Olm\u00e9k\u016f\u201c.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Ve v\u0161ech diskus\u00edch na toto t\u00e9ma &#8211; a dokonce i v&nbsp;recenz\u00edch na Amazonu na knihu <em>Van Sertima<\/em> &#8211; se objevuj\u00ed obvin\u011bn\u00ed z&nbsp;rasismu a kolonialismu. Nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee kritiky n\u011bkdo obvin\u00ed z&nbsp;rasismu za takov\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed mo\u017enosti proniknut\u00ed \u010dern\u00fdch obyvatel do Ameriky. Je to pr\u00e1v\u011b nyn\u00ed v&nbsp;Americe v&nbsp;m\u00f3d\u011b <em>&#8211; \u201ePokud nev\u011b\u0159\u00edte m\u00e9 verzi d\u011bjin, jste rasista.\u201c<\/em> Je to opravdu ne\u0161\u0165astn\u00e9, proto\u017ee to, co by m\u011blo b\u00fdt st\u0159\u00edzliv\u00fdm a pou\u010dn\u00fdm archeologick\u00fdm a historick\u00fdm t\u00e9matem, zamo\u0159uje emocemi a ideologi\u00ed &#8211; op\u011bt to odv\u00e1d\u00ed pozornost tam, kam pat\u0159\u00ed, a m\u011bn\u00ed celou v\u011bc v&nbsp;kulturn\u00ed v\u00e1lku, kterou nikdo nevyhraje.<br \/>\nN\u011bkolik t\u00fddn\u016f po zve\u0159ejn\u011bn\u00ed otev\u0159en\u00e9ho dopisu <em>The Urban Review<\/em> \u010dl\u00e1nek st\u00e1hl s&nbsp;n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm koment\u00e1\u0159em:<\/p>\n<ul>\n<li><em>\u201e\u0160\u00e9fredaktor st\u00e1hl tento \u010dl\u00e1nek (Wiggan et al. 2020) na z\u00e1klad\u011b obav vznesen\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159i. Po postpublika\u010dn\u00edm recenzn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee teorie, \u017ee Olm\u00e9kov\u00e9 byli \u010dern\u00ed Afri\u010dan\u00e9, na n\u00ed\u017e je zalo\u017een pl\u00e1n lekce, nen\u00ed podle sou\u010dasn\u00e9 mezoamerick\u00e9 archeologie a genetick\u00fdch d\u016fkaz\u016f opodstatn\u011bn\u00e1. Autor\u016fm bylo nab\u00eddnuto, aby k&nbsp;dal\u0161\u00edmu recenzn\u00edmu \u0159\u00edzen\u00ed p\u0159edlo\u017eili revidovan\u00fd rukopis dopln\u011bn\u00fd o informace zalo\u017een\u00e9 na sou\u010dasn\u00fdch poznatc\u00edch.<\/em><br \/>\n<em>Autor Greg Wiggan jm\u00e9nem v\u0161ech spoluautor\u016f prohl\u00e1sil, \u017ee s&nbsp;t\u00edmto odvol\u00e1n\u00edm nesouhlas\u00ed.\u201c<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>\u201ePost-publika\u010dn\u00ed peer-review\u201c prob\u00edh\u00e1 p\u0159ed publikac\u00ed, co\u017e je jeho cel\u00fd \u00fa\u010del. \u010cl\u00e1nek byl zalo\u017een v\u00fdhradn\u011b na fale\u0161n\u00e9m p\u0159edpokladu, kter\u00fd je tak fale\u0161n\u00fd, \u017ee si ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee zjistit fakta za 5 minut na Googlu. To, \u017ee se tito auto\u0159i nedok\u00e1zali obt\u011b\u017eovat s&nbsp;v\u00fdzkumem tohoto t\u00e9matu, o kter\u00e9m tak v\u00e1\u0161niv\u011b p\u00ed\u0161\u00ed, nad r\u00e1mec p\u0159e\u010dten\u00ed n\u011bkolika zdiskreditovan\u00fdch masov\u011b prod\u00e1van\u00fdch knih ze stejn\u00e9 police jako <em>D\u00e4nikenova<\/em> kniha \u201e<em>Vzpom\u00ednky na budoucnost<\/em>\u201c, je stejn\u011b \u0161patn\u00e9 jako to, \u017ee ho redakto\u0159i The Urban Review publikovali bez recenzn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\n<p><strong>Z&nbsp;m\u00fdtu o \u010dern\u00fdch Olm\u00e9c\u00edch si lze vz\u00edt dv\u011b ponau\u010den\u00ed.<\/strong><\/p>\n<p>Za prv\u00e9, \u017ee um\u011bn\u00ed je \u010dasto stylizovan\u00e9. Picassovy obrazy nejsou d\u016fkazem toho, \u017ee lid\u00e9 chodili s&nbsp;jedn\u00edm okem tr\u010d\u00edc\u00edm z&nbsp;boku hlavy, a olm\u00e9ck\u00e9 kolos\u00e1ln\u00ed hlavy nejsou d\u016fkazem toho, \u017ee j\u00e1dro mezoamerick\u00e9 populace tvo\u0159ili Afri\u010dan\u00e9.<\/p>\n<p>Za druh\u00e9, bez ohledu na to, jak vratk\u00fd je ko\u0159en nepravdiv\u00e9ho tvrzen\u00ed, bez ohledu na to, jak snadno se d\u00e1 vyvr\u00e1tit, m\u016f\u017ee st\u00e1le z\u00edskat mocnou oporu v&nbsp;kultu\u0159e.<\/p>\n<p style=\"text-align: right\"><em>Podle Skeptical Rew.\u00a0<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>N\u00e1zor, \u017ee mezoameri\u010dt\u00ed Olm\u00e9kov\u00e9 byli \u010dern\u00ed Afri\u010dan\u00e9, se st\u00e1le v\u00edce opakuje<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":5084,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","video_url":"","footnotes":""},"categories":[37],"tags":[34,7,154],"class_list":["post-5083","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-archeologie","tag-historie","tag-olmekove"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.7","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5083","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5083"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5083\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5086,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5083\/revisions\/5086"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/5084"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5083"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5083"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5083"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}