{"id":5284,"date":"2025-07-11T00:52:34","date_gmt":"2025-07-10T22:52:34","guid":{"rendered":"https:\/\/tom-stehule.com\/?p=5284"},"modified":"2025-11-18T10:12:18","modified_gmt":"2025-11-18T09:12:18","slug":"civilizace-v-sechin-bajo","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2025\/07\/11\/civilizace-v-sechin-bajo\/","title":{"rendered":"Civilizace v&nbsp;Sechin Bajo"},"content":{"rendered":"<p><strong>Prastar\u00e9 ob\u0159adn\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 d\u00e1vn\u00ed stavitel\u00e9 vybudovali p\u0159ed 5500 lety, objevili v&nbsp;roce 2008 archeologov\u00e9 v&nbsp;oblasti centr\u00e1ln\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Peru.<\/strong><!--more--><\/p>\n<p>Propadl\u00e9 prostranstv\u00ed okrouhl\u00e9ho tvaru bylo vybudov\u00e1no z&nbsp;kamen\u00ed a vep\u0159ovic a tvo\u0159ilo sou\u010d\u00e1st komplexu Sech\u00edn Bajo na svaz\u00edch And asi 330 kilometr\u016f severoz\u00e1padn\u011b od hlavn\u00edho m\u011bsta Limy, a 12 km od pob\u0159e\u017e\u00ed Tich\u00e9ho oce\u00e1nu.<\/p>\n<p>Plocha o pr\u016fm\u011bru 14 metr\u016f slou\u017eila jako spole\u010densk\u00fd a ritu\u00e1ln\u00ed prostor. Na p\u0159ilehl\u00fdch struktur\u00e1ch, kter\u00e9 vznikly kolem roku 1800 p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem, byly objeveny vep\u0159ovicov\u00e9 vlysy dva metry vysok\u00e9. Zobrazuj\u00ed<br \/>\nob\u011btn\u00edky, p\u0159\u00edpadn\u011b v\u00e1le\u010dn\u00edky stoj\u00edc\u00ed s&nbsp;rozpa\u017een\u00fdma rukama a s&nbsp;ritu\u00e1ln\u00edm no\u017eem v&nbsp;jedn\u00e9 ruce a s&nbsp;lidskou hlavou v&nbsp;druh\u00e9.<\/p>\n<p>M\u00edsto evidentn\u011b vyu\u017e\u00edvala rozvinut\u00e1 civilizace, ekonomicky stabiln\u00ed, co\u017e je podm\u00ednka nutn\u00e1 k&nbsp;vybudov\u00e1n\u00ed takov\u00e9ho ob\u0159adn\u00edho prostoru. Badatel\u00e9 ale nevylu\u010duj\u00ed dal\u0161\u00ed objevy, proto\u017ee ve v\u011bt\u0161\u00ed hloubce byly zaznamen\u00e1ny dal\u0161\u00ed nejm\u00e9n\u011b \u010dty\u0159i podobn\u00e9 plochy. Pravd\u011bpodobn\u011b byly p\u0159estavov\u00e1ny ka\u017ed\u00fdch 100 a\u017e 300 let.<\/p>\n<p>Objev je dal\u0161\u00edm dokladem toho, \u017ee zdej\u0161\u00ed lid\u00e9 byli stejn\u011b schopn\u00ed vytv\u00e1\u0159et prosp\u00edvaj\u00edc\u00ed civilizace, a to ve stejnou dobu, jako civilizace na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b a v&nbsp;ji\u017en\u00ed Asii, tvrd\u00ed Ruth Shady, v\u00fdznamn\u00e1 peru\u00e1nsk\u00e1 archeolo\u017eka, jej\u00ed\u017e t\u00fdm objevil v&nbsp;roce 2001 m\u011bsto Caral vzd\u00e1len\u00e9 od Sech\u00ednu jen p\u00e1r hodin j\u00edzdy. V&nbsp;Caralu, jen\u017e pat\u0159\u00ed k&nbsp;nejstar\u0161\u00edm m\u011bst\u016fm na z\u00e1padn\u00ed polokouli a datov\u00e1n byl a\u017e do roku 2627 p\u0159.n.l., jsou podobn\u00e9 stavby jako v&nbsp;Sech\u00edn Bajo.<\/p>\n<p>Komplex Sech\u00edn Bajo, kter\u00fd se rozkl\u00e1d\u00e1 na plo\u0161e 180 kr\u00e1t 120 metr\u016f, je ale podle Fuchse se v\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed mnohem star\u0161\u00ed. \u00dadol\u00ed Casma a Sechin byla pravd\u011bpodobn\u011b os\u00eddlena ji\u017e kolem roku 4500 p\u0159. n. l. stabiln\u00edm a usedl\u00fdm nebo polousedl\u00fdm obyvatelstvem, kter\u00e9 nakonec vytvo\u0159ilo monument\u00e1ln\u00ed architekturu nalezenou v&nbsp;Sechin Bajo. Datum, kdy se zem\u011bd\u011blstv\u00ed stalo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm zdrojem ob\u017eivy lid\u00ed z&nbsp;\u00fadol\u00ed, je ov\u0161em nejist\u00e9.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Obr. v&nbsp;titulku je ilustra\u010dn\u00ed<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Prastar\u00e9 ob\u0159adn\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 d\u00e1vn\u00ed stavitel\u00e9 vybudovali p\u0159ed 5500 lety, objevili v&nbsp;roce 2008 archeologov\u00e9 v&nbsp;oblasti centr\u00e1ln\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Peru.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":5080,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[3,2],"tags":[34,7,5,4],"class_list":["post-5284","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-archeologie","category-top","tag-archeologie","tag-historie","tag-jizni-amerika","tag-peru"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5284","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5284"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5284\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5368,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5284\/revisions\/5368"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/5080"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5284"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5284"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5284"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}