{"id":5424,"date":"2026-09-12T00:21:23","date_gmt":"2026-09-11T22:21:23","guid":{"rendered":"https:\/\/tom-stehule.com\/?p=5424"},"modified":"2026-02-07T22:50:31","modified_gmt":"2026-02-07T21:50:31","slug":"kdo-byl-ramon-mercader","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2026\/09\/12\/kdo-byl-ramon-mercader\/","title":{"rendered":"Kdo byl Ramon Mercader"},"content":{"rendered":"

Ramon Mercader<\/em>, zn\u00e1m\u00fd tak\u00e9 jako Ramon Ivanovi\u010d L\u00f3pe<\/em>z, se narodil 7. \u00fanora 1913.<\/strong><\/p>\n

Byl \u0161pan\u011blsk\u00fdm komunistou a agentem sov\u011btsk\u00fdch st\u00e1tn\u00edch bezpe\u010dnostn\u00edch slo\u017eek. Je zn\u00e1m\u00fd jako vrah Lva Trock\u00e9ho<\/em>, za co\u017e mu byl ud\u011blen titul Hrdina Sov\u011btsk\u00e9ho svazu<\/em>. Je bratrem Luise Mercadera<\/em> a \u010dlenem Komunistick\u00e9 strany \u0160pan\u011blska.<\/p>\n

Narodil se v Barcelon\u011b do bohat\u00e9 rodiny katal\u00e1nsk\u00e9ho \u017eelezni\u010dn\u00edho magn\u00e1ta Pau Mercadera<\/em>. Vyr\u016fstal ve Francii se svou kub\u00e1nskou matkou Eustaqui\u00ed Mar\u00edou Caridad del R\u00edo Hern\u00e1ndez.<\/em> Ve 20. letech 20. stolet\u00ed \u017eil v Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n

Byl jedn\u00edm z v\u016fdc\u016f komunistick\u00e9 ml\u00e1de\u017enick\u00e9 organizace v Barcelon\u011b.<\/em> V roce 1935 byl odsouzen za komunistick\u00e9 aktivity a str\u00e1vil n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f ve v\u011bzen\u00ed ve Val<\/em>encii. Bojoval ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce na stran\u011b republik\u00e1n\u016f a b\u011bhem bitev u Guadalajary<\/em> m\u011bl hodnost majora.<\/p>\n

V roce 1937 byl Mercader<\/em> s pomoc\u00ed sv\u00e9 matky, Caridad del Rio<\/em>, sov\u011btsk\u00e9 tajn\u00e9 agentky, naverbov\u00e1n NKVD SSSR. Pod veden\u00edm Nauma Eitingona<\/em> zorganizoval atent\u00e1t na Lva Trock\u00e9ho<\/em>, b\u00fdval\u00e9ho lidov\u00e9ho komisa\u0159e pro vojensk\u00e9 a n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1le\u017eitosti Sov\u011btsk\u00e9ho Ruska. Trockij<\/em> byl v roce 1929 vyho\u0161t\u011bn ze SSSR, v roce 1932 zbaven sov\u011btsk\u00e9ho ob\u010danstv\u00ed a v roce 1938 se stal inici\u00e1torem \u010ctvrt\u00e9 internacion\u00e1ly.<\/em> Veden\u00ed V\u0161esvazov\u00e9 komunistick\u00e9 strany (bol\u0161evik\u016f)<\/em> ho pova\u017eovalo za nejhor\u0161\u00edho nep\u0159\u00edtele SSSR a sov\u011btsk\u00e9 moci a tak\u00e9 za zr\u00e1dce marxistick\u00fdch my\u0161lenek.<\/p>\n

V z\u00e1\u0159\u00ed 1939 cestoval Ramon Mercader<\/em> s pasem na jm\u00e9no kanadsk\u00e9ho podnikatele Franka Jacksona<\/em> do New Yorku a sbl\u00ed\u017eil se se Sylvi\u00ed Ageloffovou<\/em>, \u010dlenkou Trock\u00e9ho \u00fazk\u00e9ho kruhu. V \u0159\u00edjnu t\u00e9ho\u017e roku se Mercader<\/em> p\u0159est\u011bhoval do Mexico City<\/em>, kde Trockij<\/em> \u017eil se svou rodinou, zd\u00e1nliv\u011b s odvol\u00e1n\u00edm na obchod (ve skute\u010dnosti to byla z\u00e1st\u011brka, kterou mu vymyslel Eitingon),<\/em> a p\u0159esv\u011bd\u010dil Ageloffa,<\/em> aby se k n\u011bmu nast\u011bhoval. V b\u0159eznu 1940 pod jm\u00e9nem Kana\u010fana Franka Jacksona<\/em> a s Ageloffovou<\/em> pomoc\u00ed poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvil Trock\u00e9ho vilu. Trock\u00e9mu<\/em> se mlad\u00fd mu\u017e, kter\u00fd se dovedn\u011b vyd\u00e1val za p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e9ho trockistu,<\/em> zal\u00edbil.<\/p>\n

20. srpna 1940 Jackson-Mercader<\/em> dorazil do vily pod z\u00e1minkou, \u017ee chce Trock\u00e9mu uk\u00e1zat \u010dl\u00e1nek, kter\u00fd napsal. Kdy\u017e ho Trockij za\u010dal \u010d\u00edst, ude\u0159il ho cep\u00ednem do hlavy. R\u00e1na byla provedena zezadu a shora.<\/p>\n

Mercader<\/em> doufal, \u017ee Trock\u00e9ho<\/em> zabije ti\u0161e a unikne nepozorovan\u011b, ale Trockij<\/em> k\u0159i\u010del a napadl ho. Dorazily str\u00e1\u017ee, kter\u00e9 usly\u0161ely jeho k\u0159ik, Mercadera<\/em> p\u0159emohly a pot\u00e9 ho zbily, ale Trockij<\/em> jim na\u0159\u00eddil, aby ho nezab\u00edjeli. Eitingon<\/em> \u010dekal venku v aut\u011b, ale kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Mercader<\/em> byl zadr\u017een, odjel a uprchl ze zem\u011b. Trock\u00e9ho<\/em> r\u00e1na byla hlubok\u00e1 sedm centimetr\u016f, ale p\u0159e\u017eil t\u00e9m\u011b\u0159 den.<\/p>\n

Po sv\u00e9m zat\u010den\u00ed se Mercader,<\/em> vysv\u011btluj\u00edc\u00ed sv\u00e9 \u010diny aktem pomsty osam\u011bl\u00e9ho bojovn\u00edka, ji\u017e nep\u0159edstavoval jako Kana\u010fan Jackson,<\/em> ale jako Belgi\u010dan Jacques Mornard<\/em> a odm\u00edtl vypov\u00eddat. \u201e\u00dato\u010dn\u00edk se p\u0159edstavil jako Jean Morgan Vandendreisch a je jedn\u00edm z Trock\u00e9ho n\u00e1sledovn\u00edk\u016f a nejbli\u017e\u0161\u00edch spolupracovn\u00edk\u016f,\u201c<\/em> uvedly 22. srpna 1940 noviny Pravda.<\/em> Rychle se uk\u00e1zalo, \u017ee \u201eMornar\u201c<\/em> ve skute\u010dnosti nebyl Belgi\u010dan, a teorie, \u017ee za vra\u017edou st\u00e1la sov\u011btsk\u00e1 rozv\u011bdka, se stala hlavn\u00ed teori\u00ed v mezin\u00e1rodn\u00edch m\u00e9di\u00edch. Toto\u017enost vraha v\u0161ak nikdy nebyla stanovena.<\/p>\n

Dlouho byl dr\u017een v policejn\u00ed vazb\u011b, neust\u00e1le vystaven bit\u00ed a mu\u010den\u00ed. V b\u0159eznu 1941 byl Mercader<\/em> p\u0159evezen do m\u011bstsk\u00e9 v\u011bznice, kde byly podm\u00ednky m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed. Mexick\u00fd soud ho pod jm\u00e9nem Jacques Mornar<\/em> odsoudil k 20 let\u016fm v\u011bzen\u00ed, co\u017e je maxim\u00e1ln\u00ed trest podle z\u00e1kona. Ramon Mercader<\/em> si odpykal cel\u00fd trest, byl propu\u0161t\u011bn 6. kv\u011btna 1960 a odvezen na Kubu, odkud byl tajn\u011b p\u0159epraven do SSSR.<\/p>\n

Dekretem prezidia Nejvy\u0161\u0161\u00edho sov\u011btu SSSR z<\/em> 31. kv\u011btna 1960 byl Ramon Ivanovi\u010d Mercader-L\u00f3pez<\/em> vyznamen\u00e1n titulem Hrdina Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, Leninov\u00fdm \u0159\u00e1dem a Zlatou hv\u011bzdou (\u010d. 11089)<\/em>; vyznamen\u00e1n\u00ed p\u0159evzal osobn\u011b od \u0161\u00e9fa KGB Alexandra \u0160elepina.<\/em><\/p>\n

Byl zam\u011bstnancem \u00dastavu marxismu-leninismu<\/em> p\u0159i \u00dast\u0159edn\u00edm v\u00fdboru KSSS<\/em>. Pracoval v budov\u011b \u00dast\u0159edn\u00edho stranick\u00e9ho archivu, nyn\u00ed Rusk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho archivu spole\u010densko-politick\u00fdch d\u011bjin, na ulici Bol\u0161aja Dmitrovka 15. Jen m\u00e1lo zam\u011bstnanc\u016f znalo Mercaderovo tajemstv\u00ed; jin\u00ed ho pova\u017eovali jednodu\u0161e za v\u00e1le\u010dn\u00e9ho veter\u00e1na \u2013 Hrdinu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu<\/em>. Dostal st\u00e1tn\u00ed da\u010du v Kratov\u011b, pot\u00e9 \u010dty\u0159pokojov\u00fd byt pobl\u00ed\u017e stanice metra Sokol.<\/p>\n

V polovin\u011b 70. let se p\u0159est\u011bhoval na Kubu, kde na pozv\u00e1n\u00ed kub\u00e1nsk\u00e9ho v\u016fdce Fidela Castra pracoval jako poradce ministerstva zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed.<\/p>\n

Zem\u0159el v roce 1978 ve v\u011bku 65 let na plicn\u00ed sarkom.<\/p>\n

Popel Ramona Mercadera<\/em> byl p\u0159evezen do Moskvy a poh\u0159ben na h\u0159bitov\u011b v Kuncevu pod jm\u00e9nem Ramon Ivanovi\u010d Lopez<\/em>. U hrobu byl vzty\u010den pomn\u00edk.<\/p>\n

V literatu\u0159e:<\/strong><\/p>\n