{"id":708,"date":"2017-07-01T00:10:19","date_gmt":"2017-06-30T22:10:19","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=708"},"modified":"2017-07-01T16:23:44","modified_gmt":"2017-07-01T14:23:44","slug":"byli-aztekove-jako-nacisti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2017\/07\/01\/byli-aztekove-jako-nacisti\/","title":{"rendered":"Byli Azt\u00e9kov\u00e9 jako nacisti ?"},"content":{"rendered":"<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">\u201eB\u011bdovat nad z\u00e1nikem azt\u00e9ck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e je jako b\u011bdovat nad por\u00e1\u017ekou nacist\u016f\u201c. Tento kontroverzn\u00ed n\u00e1zor \u0159ekl p\u0159edseda \u0161pan\u011blsk\u00e9 ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00ed televize RTVE ve sv\u00e9m projevu, ve kter\u00e9m zd\u016fraznil, \u017ee \u0160pan\u011blsko p\u0159i\u0161lo Ameriku evangelizovat a civilizovat.\u00a0<\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">P\u0159edseda RTVE, <strong>Jos\u00e9 Antonio S\u00e1nchez<\/strong>, [1] \u0159ekl na setk\u00e1n\u00ed instituce Casa America [2] v&nbsp;Madridu, \u017ee \u0160pan\u011blsko nikdy nebylo koloniz\u00e1torem, ale naopak p\u0159ineslo \u201eevangeliza\u010dn\u00ed a civiliza\u010dn\u00ed\u201c pokrok.<\/span><\/p>\n<figure id=\"attachment_724\" aria-describedby=\"caption-attachment-724\" style=\"width: 400px\" class=\"wp-caption alignright\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-724\" src=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/06\/preee-444.jpg_594723958-300x164.jpg\" alt=\"\" width=\"400\" height=\"219\" srcset=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/06\/preee-444.jpg_594723958-300x164.jpg 300w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/06\/preee-444.jpg_594723958.jpg 760w\" sizes=\"auto, (max-width: 400px) 100vw, 400px\" \/><figcaption id=\"caption-attachment-724\" class=\"wp-caption-text\"><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 14px;\">S\u00e1nchez hovo\u0159\u00ed na setk\u00e1n\u00ed Casa America.Zdroj: debate.com.mx<\/span><\/figcaption><\/figure>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Jos\u00e9 S\u00e1nchez, kter\u00fd byl jmenov\u00e1n \u0161pan\u011blskou Lidovou stranou jako prezident RTVE v&nbsp;roce 2014, p\u0159isoudil velk\u00fd vliv proti\u0161pan\u011blsk\u00e9 legend\u011b, kter\u00e1 tvrd\u00ed, \u017ee tento evropsk\u00fd n\u00e1rod byl pln\u00fd \u201ezaostal\u00fdch a barbarsk\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed vyhubili Indi\u00e1ny.\u201c\u00a0<\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">\u201eJak\u00e9 \u0161patn\u00e9 v\u011bci vlastn\u011b ud\u011blali ? M\u016f\u017ee mi n\u011bkdo \u0159\u00edct, \u017ee dob\u00fdv\u00e1n\u00ed nebylo opodstatn\u011bn\u00e9?\u201d<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 16px;\"><strong><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif;\">Azt\u00e9\u010dt\u00ed nacist\u00e9 ?<\/span><\/strong><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Ve sv\u00e9 \u0159e\u010di S\u00e1nchez citoval australskou histori\u010dku <strong>Ingu Clendinnen<\/strong> [3]: \u201eB\u011bdovat nad z\u00e1nikem azt\u00e9ck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e je jako b\u011bdovat nad por\u00e1\u017ekou nacist\u016f ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Azt\u00e9ck\u00e1 kultura byla krvav\u00fdm totalitarismem, kde bylo zabito mezi 20.000 a 30.000 lidmi ro\u010dn\u011b.&#8221; Tyto kontroverzn\u00ed v\u00fdroky, kter\u00e9 byly zaznamenan\u00e9 na video, vyvolaly silnou kritiku na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch. S\u00e1nchez se pozd\u011bji za sv\u00e1 slova omluvil. Ale d\u00e1 se to takto jednodu\u0161e odsoudit? Co kdy\u017e je na tom p\u0159ece jen trocha pravdy ? <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 16px;\"><strong><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif;\">Bou\u0159liv\u00e9 reakce na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch<\/span><\/strong><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Internetov\u00ed u\u017eivatel\u00e9 vyj\u00e1d\u0159ili sv\u016fj siln\u00fd odpor k&nbsp;t\u011bmto kontroverzn\u00edm n\u00e1zor\u016fm. N\u011bkte\u0159\u00ed u\u017eivatel\u00e9 soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00ed p\u0159ipomn\u011bli p\u0159edsedovi RTVE, \u017ee to ve skute\u010dnosti byla jejich civilizace, kter\u00e1 \u201ezni\u010dila celou kulturu.\u201c<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 16px;\"><strong><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif;\">\u201c\u010cern\u00e1\u201d legenda<\/span><\/strong><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">\u201eByli jsme velk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e a v\u0161echny \u0159\u00ed\u0161e maj\u00ed n\u011bjakou svoji \u201c\u010dernou\u201d legendu, podobn\u011b jako se to dnes d\u011bje s&nbsp;USA,\u201c \u0159ekl Sanchez. \u0160pan\u011blsko v&nbsp;patn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed \u201ebylo dne\u0161n\u00edm Z\u00e1padem. Jak by se mohlo zab\u00fdvat vyhlazov\u00e1n\u00edm lid\u00ed,\u201c dodal.<img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-725 size-full alignleft\" src=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/06\/mexican-indian-maiden-4300087.jpg\" alt=\"\" width=\"301\" height=\"450\" srcset=\"https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/06\/mexican-indian-maiden-4300087.jpg 301w, https:\/\/tom-stehule.com\/wp-content\/uploads\/2017\/06\/mexican-indian-maiden-4300087-201x300.jpg 201w\" sizes=\"auto, (max-width: 301px) 100vw, 301px\" \/><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">\u00a0Term\u00edn \u201c\u010cern\u00e1 legenda\u201d [4] razil <strong>Julian Juderias<\/strong> [5] v&nbsp;roce 1914. Je pova\u017eov\u00e1na za \u0161pan\u011blskou antikampa\u0148, vyvinutou v&nbsp;\u0161estn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed pro \u201ediskreditaci politick\u00e9 \u010dinnosti kr\u00e1l\u016f\u201c.\u00a0<\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Nicm\u00e9n\u011b, kolumbijsk\u00fd spisovatel <strong>William Ospina<\/strong> [6] ji popisuje jako zakr\u00fdv\u00e1n\u00ed \u201eobrovsk\u00e9ho koloni\u00e1ln\u00edho rabov\u00e1n\u00ed\u201c a uruguaysk\u00fd publicista <strong>Eduardo Galeano<\/strong> [7] jako \u201er\u016f\u017eovou legendu, kter\u00e1 zm\u00edr\u0148uje obrovskou vinu imperi\u00e1ln\u00ed spole\u010dnosti proti p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fdm zpr\u00e1v\u00e1m o devastaci koloni\u00ed.\u201c<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 16px;\"><strong><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif;\">\u0160pan\u011blsk\u00e1 \u201egenocida\u201c<\/span><\/strong><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Na rozd\u00edl od prohl\u00e1\u0161en\u00ed S\u00e1ncheze, venezuelsk\u00fd intelektu\u00e1l <strong>Luis Britto<\/strong>, [8] se v&nbsp;rozhovoru pro RT zeptal: \u201eA co by se stalo, kdyby p\u0159ilet\u011bli nap\u0159\u00edklad mimozem\u0161\u0165an\u00e9 a donutili ho (J.A. S\u00e1ncheze, pozn. TS), aby se z\u0159ekl sv\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, a nemluvil sv\u00fdm jazykem, aby opustil sv\u00e9 zvyky a pracoval pro n\u011b jako otrok? Ospravedln\u00ed to d\u011bl\u00e1n\u00ed \u0161patn\u00fdch v\u011bci?&#8221;<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Historik Britto, specialista na sv\u011btov\u00e9 d\u011bjiny, odm\u00edt\u00e1 v\u00fdroky S\u00e1ncheze a tvrd\u00ed, \u017ee \u0161pan\u011blsk\u00e1 invaze v&nbsp;Americe \u201evy\u00fastila v&nbsp;genocidu zhruba 60 milion\u016f lid\u00ed.\u201c Vysv\u011btluje, \u017ee ne v\u0161echna \u00famrt\u00ed byly vra\u017edy. \u201eConquista mimo jin\u00e9 p\u0159inesla i epidemie a \u00famrt\u00ed z&nbsp;hladu, kter\u00e9 se dostavilo po zni\u010den\u00ed kultur p\u016fvodn\u00edch obyvatel.\u201c<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Tento venezuelsk\u00fd esejista zmi\u0148uje \u0161pan\u011blsk\u00e9 kroniky napsan\u00e9 <strong>Frayem Bartolom\u00e9 de las Casas<\/strong> [9] a <strong>Bernardino Sahag\u00fanem<\/strong> [10] a tak\u00e9 pr\u00e1ci <strong>Miguela Le\u00f3n Portillase<\/strong>, [11] editora antologie indi\u00e1nsk\u00fdch spis\u016f b\u011bhem dob\u00fdv\u00e1n\u00ed Mexika, jako historick\u00e9ho materi\u00e1lu pop\u00edraj\u00edc\u00edho S\u00e1nchezovo l\u017ei.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">\u201e\u010clov\u011bk m\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed potenci\u00e1l d\u011blat dobr\u00e9 v\u011bci. Pro\u010d mus\u00ed vyr\u00e1b\u011bt smrt a otroctv\u00ed?\u201d pt\u00e1 se Britto.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 16px;\"><strong><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif;\">Moje pozn\u00e1mka na z\u00e1v\u011br:<\/span><\/strong><\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Jist\u00e9 je, \u017ee historie nezn\u00e1 slovo \u201ckdyby\u201d. Historie u\u017e odezn\u011bla a d\u00edky n\u00ed jsme tady. Nestane se hor\u0161\u00ed ani lep\u0161\u00ed, i kdyby nad n\u00ed debatovaly arm\u00e1dy intelektu\u00e1l\u016f, d\u00edvaj\u00edc\u00edch se na d\u00e1vno pro\u0161l\u00e9 ud\u00e1losti dne\u0161n\u00edmi, mnohdy r\u016f\u017eov\u00fdmi br\u00fdlemi. Nelze hodnotit, co kdo tehdy ud\u011blal nebo neud\u011blal &#8211; m\u011bl sv\u00e9 mo\u017enosti a schopnosti a v\u011bd\u011bl jen to, co v&nbsp;dan\u00e9 epo\u0161e m\u011bl v\u011bd\u011bt. A ruku na srdce &#8211; jedn\u00e1me dnes tak plnohodnotn\u011b, s&nbsp;v\u011bdom\u00edm v\u0161eho, co n\u00e1m sv\u011bt d\u00e1v\u00e1 za mo\u017enosti a schopnosti? To zase zhodnot\u00ed budouc\u00ed generace.<\/span><\/p>\n<blockquote><p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 14px;\"><strong>Co je Casa America ?<br \/>\n<\/strong><\/span><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 14px;\">Casa de America je ve\u0159ejn\u00e9 konsorcium, kter\u00e9 si klade za c\u00edl pos\u00edlit vztahy mezi \u0160pan\u011blskem a ob\u011bma Amerikami, zejm\u00e9na v&nbsp;Latinsk\u00e9 Americe. R\u016fzn\u00e9 platformy hledaj\u00ed vytvo\u0159en\u00ed vhodn\u00fdch podm\u00ednek k&nbsp;rozhovor\u016fm o americk\u00fdch t\u00e9matech a zve\u0159ej\u0148uj\u00ed r\u016fzn\u00e9 skute\u010dnosti. Ve \u0160pan\u011blsku jsou organizov\u00e1ny semin\u00e1\u0159e, konference, kulat\u00e9 stoly, v\u00fdstavy, filmy, koncerty, debaty, prezentace knih, rozhovory nebo rozhlasov\u00e9 vys\u00edl\u00e1n\u00ed a televize zab\u00fdvaj\u00edc\u00edmi se ot\u00e1zkami tohoto kontinentu. Jejich akce jsou otev\u0159en\u00e9 pro ve\u0159ejnost, \u010dleny vl\u00e1d na obou stran\u00e1ch Atlantiku, m\u00e9dia, diplomaty, spole\u010dnosti a tak\u00e9 p\u0159edstavitel\u00e9 kulturn\u00edho a akademick\u00e9ho sv\u011bta. Casa de America m\u00e1 tak\u00e9 \u201avirtu\u00e1ln\u00ed kancel\u00e1\u0159\u2018, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje \u0161\u00ed\u0159en\u00ed sv\u00fdch aktivit a iniciativ po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b prost\u0159ednictv\u00fdm internetu a nov\u00fdch technologi\u00ed, a zaji\u0161\u0165uje tak propojen\u00ed s&nbsp;ostatn\u00edmi institucemi a centry v&nbsp;Latinsk\u00e9 Americe.<\/span><\/p><\/blockquote>\n<p><span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">Zdroje:<\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[1] Jos\u00e9 Antonio S\u00e1nchez Dom\u00ednguez. Wikipedia. Online: <a href=\"https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Jos\u00e9_Antonio_S\u00e1nchez_Dom\u00ednguez\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Jos\u00e9_Antonio_S\u00e1nchez_Dom\u00ednguez<\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[2] Casa Am\u00e9rica. Descubre, disfruta, piensa y ven. Online: <a href=\"http:\/\/www.casamerica.es\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.casamerica.es<\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[3] Inga Clendinnen. Wikipedia. Online: <a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Inga_Clendinnen\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Inga_Clendinnen<\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[4] Br. Jos\u00e9 M. Beson. La leyenda negra y la conquista de Am\u00e9rica. Universalia en Linea. Online: <a href=\"http:\/\/www.universalia.usb.ve\/ediciones_anteriores\/anteriores\/universalia27\/leyenda_negra.html\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">http:\/\/www.universalia.usb.ve\/ediciones_anteriores\/anteriores\/universalia27\/leyenda_negra.html<\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[5] Juli\u00e1n Juder\u00edas y Loyot. Wikipedia. Online: <a href=\"https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Juli\u00e1n_Juder\u00edas_y_Loyot\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Juli\u00e1n_Juder\u00edas_y_Loyot <\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[6] William Ospina. Wikipedia. Online: <a href=\"https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/William_Ospina\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/William_Ospina <\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[7] Eduardo Galeano. Wikipedia. Online: <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Eduardo_Galeano\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Eduardo_Galeano <\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[8] Luis Britto Garc\u00eda. Wikipedia. Online: <a href=\"https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Luis_Britto_Garc\u00eda\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Luis_Britto_Garc\u00eda <\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[9] Bartolom\u00e9 de las Casas. Wikipedia. Online: <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Bartolom\u00e9_de_las_Casas\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Bartolom\u00e9_de_las_Casas <\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[10] Bernardino de Sahag\u00fan. Wikipedia. Online: <a href=\"https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Bernardino_de_Sahag\u00fan\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Bernardino_de_Sahag\u00fan <\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[11] Miguel Le\u00f3n-Portilla. Wikipedia. Online: <a href=\"https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Miguel_Le\u00f3n-Portilla\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/es.wikipedia.org\/wiki\/Miguel_Le\u00f3n-Portilla <\/a><\/span><br \/>\n<span style=\"font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: 16px;\">[12] Nathali G\u00f3mez. &#8220;Lamentar la desaparici\u00f3n del Imperio azteca es como mostrar pesar por la derrota de los nazis&#8221;. RT.com. 6.4.2017. Online: <a href=\"https:\/\/actualidad.rt.com\/actualidad\/235087-sanchez-espana-comparar-imperio-azteca-nazi\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">https:\/\/actualidad.rt.com\/actualidad\/235087-sanchez-espana-comparar-imperio-azteca-nazi<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u201eB\u011bdovat nad z\u00e1nikem azt\u00e9ck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e je jako b\u011bdovat nad por\u00e1\u017ekou nacist\u016f\u201c. Tento kontroverzn\u00ed n\u00e1zor \u0159ekl p\u0159edseda \u0161pan\u011blsk\u00e9 ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00ed televize RTVE<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":820,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[37],"tags":[62,5,49],"class_list":["post-708","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-aztekove","tag-jizni-amerika","tag-mexiko"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"es":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/708","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=708"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/708\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":728,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/708\/revisions\/728"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/820"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=708"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=708"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=708"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}