{"id":87,"date":"2023-06-10T00:10:00","date_gmt":"2023-06-09T22:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/tom-stehule.com\/?p=87"},"modified":"2023-04-04T11:39:56","modified_gmt":"2023-04-04T09:39:56","slug":"ztracene-tajemstvi-o-smrti-atahualpy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/2023\/06\/10\/ztracene-tajemstvi-o-smrti-atahualpy\/","title":{"rendered":"El secreto de la muerte de Atahualpa"},"content":{"rendered":"

Rozhodl jsem se dnes p\u0159i v\u00fdro\u010d\u00ed popravy inck\u00e9ho panovn\u00edka Atahualpy znovu propagovat p\u0159eklad dopisu nazvan\u00e9ho \u201eOtrava v Cajamarce\u201c<\/em>, kde, jak zn\u00e1mo podle kronik v roce 1532 zapo\u010dal z\u00e1bor Inck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e Tahuantinsuyu<\/em> rukami \u0160pan\u011bl\u016f. Kroniky hovo\u0159\u00ed jasn\u011b. Inck\u00fd kr\u00e1l Atahualpa<\/em> byl zajat na n\u00e1m\u011bst\u00ed v Cajamarce<\/em> po krvav\u00e9m souboji s dobyvateli. Potud zn\u00e1m\u00e1 historie. Ale dnes u\u017e tak\u00e9 v\u00edme, \u017ee \u0161pan\u011blsk\u00e9 kroniky si celou \u0159adu fakt\u016f \u201ep\u0159izp\u016fsobily k obrazu sv\u00e9mu\u201c, aby ud\u00e1losti vy\u0161ly v jejich prosp\u011bch.<\/span><\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

V roce 1998 Laura Laurencich-Minelli, Ph.D.<\/em>, doktorka antropologie na univerzit\u011b v Bologni, zve\u0159ejnila na kongresu v Lim\u011b dopis, kter\u00fd podepsal Francisco de Chaves<\/em>, prav\u00e1 ruka Francisca Pizarra<\/em>\u00a0b\u011bhem prvn\u00edch let dob\u00fdv\u00e1n\u00ed Peru. Tento text popisuje stra\u0161livou past, kterou Pizarro pou\u017eil pro usnadn\u011bn\u00ed sv\u00e9ho \u00fasp\u011bchu: otr\u00e1ven\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fdch gener\u00e1l\u016f a poradc\u016f v okol\u00ed prvn\u00edho Inky.<\/span><\/p>\n

Dopis byl adresov\u00e1n tehdej\u0161\u00edmu kr\u00e1li Karlu V.<\/em> 5. sprna 1533 a byl po mnoho let sou\u010d\u00e1st\u00ed dokument\u016f v d\u011bdictv\u00ed sle\u010dny Clary Miccinelli<\/em> (odtud n\u00e1zev dokumenty Miccinelli<\/em>). P\u016fvodn\u011b p\u0159i\u0161el od Itala Amadea I. Savoye<\/em>, kter\u00fd byl kr\u00e1lem \u0160pan\u011blska v letech 1870-1873. Zve\u0159ejn\u011bn\u00ed dopisu zp\u016fsobilo na akademick\u00e9 p\u016fd\u011b poprask. Dodnes jsou i tac\u00ed, jako nap\u0159\u00edklad historik Teodor Hampe<\/em>, kter\u00fd dopis pova\u017euje za falzifik\u00e1t.<\/span>
\n Pravdou v\u0161ak je, \u017ee dopis byl p\u0159edlo\u017een k v\u011bdeck\u00e9 anal\u00fdze a v\u00fdsledek odpov\u00edd\u00e1 dob\u011b jeho datov\u00e1n\u00ed [1].<\/strong> V jeho prosp\u011bch tak\u00e9 hovo\u0159\u00ed represe prov\u00e1d\u011bn\u00e9 Pizarrem<\/em> v po\u010d\u00e1tku dob\u00fdv\u00e1n\u00ed Peru, aby se zabr\u00e1nilo zve\u0159ejn\u011bn\u00ed dokument\u016f, kter\u00e9 by mohly poskvrnit epick\u00fd t\u00f3n toho, co se stalo v Cajamarce. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u0159\u00e1dky jsou souhrnn\u00fdm p\u0159episem p\u016fvodn\u00edho dopisu Francisca de Chaves<\/em> psan\u00e9ho kr\u00e1li.<\/span><\/p>\n

“Va\u0161e Veli\u010denstvo. <\/em><\/span><\/p>\n

J\u00e1 Francisco de Chaves, poddan\u00fd Jej\u00edho Veli\u010denstva, rod\u00e1k z Trujilla, potomek rodu Chaves, v\u017edy ve slu\u017eb\u00e1ch koruny, jako jeden z dobyvatel\u016f tohoto kr\u00e1lovstv\u00ed Peru, pokorn\u00fd slu\u017eebn\u00edk, p\u00ed\u0161i Va\u0161emu Veli\u010denstvu, d\u00e1vaje V\u00e1m na v\u011bdom\u00ed v\u0161e, co se stalo v t\u00e9to zemi. Byl jsem spolubojovn\u00edk m\u00e9ho krajana, guvern\u00e9ra Francisca Pizarra. Vypluli jsme z Panamy na stejn\u00e9 lodi, 27. prosince 1530, s c\u00edlem dob\u00fdt toto kr\u00e1lovstv\u00ed Peru. Existuje mnoho verz\u00ed o zajet\u00ed kr\u00e1le t\u00e9to zem\u011b (Atahualpy), ale p\u00ed\u0161u V\u00e1m ud\u00e1losti tak, jak se staly v Cajamarce, ve v\u0161\u00ed po\u010destnosti, respektu a loajalit\u011b a cti, kterou si \u0160pan\u011blsk\u00e1 koruna zaslou\u017e\u00ed. Dopluli jsme na lodi Santa Catalina, kormidlovan\u00e9 Bartolom\u00e9 Ruizem. Mezi pos\u00e1dkou byly i z\u00e1stupci c\u00edrkve: Vicente Valverde, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk \u0159\u00e1du Santo Domingo, mni\u0161i Juan de Yepes a Reginaldo de Pedraza. B\u011bhem cesty Don Francisco Pizarro a tito t\u0159i c\u00edrkevn\u00ed hodnost\u00e1\u0159i velmi \u010dasto hovo\u0159ili a sp\u0159\u00e1dali sv\u00e9 pl\u00e1ny. Don Francisco jim \u0159ekl, \u017ee indi\u00e1ny pot\u011b\u0161\u00ed v\u00ednem z hrozn\u016f a jin\u00fdmi lik\u00e9ry r\u016fzn\u00fdch chut\u00ed, a \u017ee d\u00edky v\u00ednu z\u00edsk\u00e1 mnoho kamar\u00e1d\u016f mezi indi\u00e1ny a pak \u017ee je mazan\u011b vyu\u017eije k pora\u017een\u00ed davu divok\u00fdch a dob\u0159e vyzbrojen\u00fdch nep\u0159\u00e1tel. Jak jist\u011b Va\u0161e Veli\u010denstvo rozum\u00ed, takto byla dojedn\u00e1na strategie pro tento razantn\u00ed podnik. \u0158eholn\u00edci ud\u011blali zl\u00e9 rozhodnut\u00ed odporuj\u00edc\u00edm Bo\u017e\u00edm z\u00e1kon\u016fm. Vid\u011bl jsem v jednom rohu lodi \u010dty\u0159i m\u011bchy, na kter\u00fdch byl n\u00e1pis “Kapit\u00e1novo v\u00edno”. Francisco Pizarro a mni\u0161i ud\u011blali tajnou dohodu: p\u0159\u00edsahali, \u017ee budou sd\u00edlet sl\u00e1vu a bohatstv\u00ed, a nikdy se nezrad\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b, pozd\u011bji mnich Reginaldo Pedraza se rozhodl odd\u011blit a vr\u00e1til se do Panamy s ta\u0161kou zelen\u00fdch kamen\u016f. My, kte\u0159\u00ed jsme kr\u00e1\u010deli po hor\u00e1ch tohoto kr\u00e1lovstv\u00ed, jsme museli p\u0159ekonat \u00fanavu a t\u011b\u017ek\u00e9 podm\u00ednky: proch\u00e1z\u00edme m\u011bsta, \u0159eky a hory. Neo\u010dek\u00e1van\u011b jsme obdr\u017eeli zpr\u00e1vu, \u017ee jsme kousek cesty od kr\u00e1le Ink\u016f, kter\u00fd krajem cestoval hrd\u00fd na sv\u016fj triumf (v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad sv\u00fdm bratrem Huascarem). V Cajamarce, na p\u0159\u00edkaz Francisca Pizarra, p\u0159ekladatel Felipillo nalil dv\u011b sklenky dobr\u00e9ho v\u00edna na po\u010dest Atahualpy. Zm\u00edn\u00edm se, \u017ee Felipillo byl z lidu Chimores a p\u0159ed p\u011bti lety byl zajat Pizarrem, kter\u00fd ho vychoval jako sv\u00e9ho p\u0159ekladatele. Kdy\u017e byl p\u0159ed prvn\u00edm Inkou, vyjad\u0159oval mu velkou \u00factu a strach. Se skromn\u00fdmi slovy p\u0159elo\u017eil, co \u0159\u00edkaj\u00ed na\u0161i p\u0159edstavitel\u00e9. Kdy\u017e Pizarro uznal, \u017ee nade\u0161el spr\u00e1vn\u00fd \u010das, p\u0159ik\u00e1zal, aby Felipillo p\u0159inesl v\u00edno, kter\u00e9 otr\u00e1vili \u0159eholn\u00edci. Pizarro vkl\u00e1dal celou svou nad\u011bji, \u017ee prohnan\u00e1 lest bude fungovat, proto\u017ee jsme st\u00e1li proti obrovsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. S p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fdmi slovy o m\u00edru a p\u0159\u00e1telstv\u00ed Felipillo nalil otr\u00e1ven\u00e9 v\u00edno kapit\u00e1n\u016fm a vojensk\u00fdm poradc\u016fm prvn\u00edho Inky. Brzy za\u010dal smrt\u00edc\u00ed n\u00e1poj \u00fa\u010dinkovat, a kdy\u017e Inka vid\u011bl um\u00edrat sv\u00e9 kapit\u00e1ny, byl p\u0159ekvapen\u00fd a velmi zmaten\u00fd. Tehdy nastal \u010das zavelet k \u00fatoku jezdectva a pou\u017e\u00edt st\u0159eln\u00e9 zbran\u011b. Toto je pravda, a ne to, co pozd\u011bji \u0159ekl Pizarro, \u017ee slavn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed bylo darem a pomoc\u00ed svat\u00e9ho Jakuba. Jen obrovsk\u00fdm klamem je tento podvod, kter\u00fd d\u016fstojn\u00edk p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed Jeho Veli\u010denstvu. Pizarro dal p\u0159ednost podvodu p\u0159ed volbou bojovat se ct\u00ed a odvahou. M\u00ed odv\u00e1\u017en\u00ed a hrd\u00ed rodi\u010de \u0159\u00edkali: \u201eje lep\u0161\u00ed ztratit mu\u017ee ne\u017e dobr\u00e9 jm\u00e9no\u201c. <\/em><\/span>
\n Smrt\u00edc\u00ed jed dal v\u00edt\u011bzstv\u00ed guvern\u00e9rovi, neslavn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, kter\u00e9 nikdy p\u0159edt\u00edm nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd dobyvatel na sv\u011bt\u011b. Chamtivost pro v\u0161echno zlato sv\u011bta, vojev\u016fdce nem\u016f\u017ee nikdy ztratit zdrav\u00fd rozum, aby ud\u011blal to, co ud\u011blal, obrovsky urazil pora\u017een\u00e9ho kr\u00e1le. I kdy\u017e pohan, byl to urozen\u00fd kr\u00e1l a m\u011bl sv\u00e1 pr\u00e1va. V\u00edte, \u017ee kr\u00e1le Atahualpu um\u00edstili do uzav\u0159en\u00e9 kobky, kde jej hl\u00eddali neust\u00e1le \u010dty\u0159i mu\u017ei bez jak\u00e9koliv svobody, i p\u0159esto, \u017ee \u0159ekl, \u017ee je ochoten nav\u0161t\u00edvit a vzd\u00e1t hold Jeho Veli\u010denstvu? Mo\u017en\u00e1 se Pizarro ob\u00e1val, \u017ee by pravda vy\u0161la najevo. Toto bohat\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed mus\u00ed b\u00fdt sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho panstv\u00ed, Va\u0161e Veli\u010denstvo, nikoliv Dona Francisca Pizarra a jeho pokladn\u00edka Alonsa De Riquelme. Nehled\u011b na to, \u017ee v\u011bze\u0148 dodr\u017eel slovo, aby z\u00edskal svobodu, byl ob\u017ealov\u00e1n za zradu a vzpurnost. Ani\u017e by ud\u011blal n\u011bjakou \u0161kodu, Atahualpa zem\u0159el dne 26. \u010dervence tohoto roku. Tento skutek zp\u016fsobil pobou\u0159en\u00ed a zmatek, nebo\u0165 mnoz\u00ed nesouhlasili s popravou, dokonce i brat\u0159i a p\u0159\u00e1tel\u00e9 Dona Francisca Pizarra. Nicm\u00e9n\u011b zem\u0159el, za spolu\u00fa\u010dasti mnich\u016f dominik\u00e1n\u016f. Jeho Veli\u010denstvo samo posoud\u00ed z\u00e1va\u017enost skute\u010dnost\u00ed. <\/em><\/span>
\n V\u00edm, \u017ee Francisco Pizarro prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9ho sekret\u00e1\u0159e ozna\u010dil za le\u017e v\u0161e, co se stalo v t\u00e9to zemi. Rozhodnut\u00ed k odstran\u011bn\u00ed Inky podpo\u0159ilo to, \u017ee \u0159ekli, \u017ee v\u011bze\u0148 sp\u0159\u00e1dal proti n\u00e1m \u00fatok jeho obrovsk\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e1 m\u011bla p\u0159ij\u00edt z Cusca. Pravda ov\u0161em je, \u017ee jsme nikde nezahl\u00e9dli ani velkou arm\u00e1du, ani \u017e\u00e1dnou men\u0161\u00ed jednotku. V\u011bze\u0148 byl dob\u0159e st\u0159e\u017een ve dne i v noci, a ne\u010d\u00edhalo na n\u00e1s \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 mo\u017enost pokl\u00e1dat \u0161pan\u011blsk\u00e9 zlo\u010diny za \u010destn\u00e9. Moji prarodi\u010de m\u011b nau\u010dili, \u017ee bez poctiv\u00fdch pravidel a za vyu\u017eit\u00ed zrady, nebylo nikdy dosa\u017eeno slavn\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Byl jsem poslu\u0161n\u00fd a v\u011brn\u00fd spole\u010dn\u00edk kapit\u00e1na. Bojoval jsem po jeho boku v pr\u016fb\u011bhu dob\u00fdv\u00e1n\u00ed t\u011bchto \u00fazem\u00ed: z Tumbes a\u017e do Tangarar\u00e1, San Miguel, Motupe a\u017e do Sana. Nam\u00e1hav\u00fd boj trval sedm m\u011bs\u00edc\u016f. P\u0159ijeli jsme do provincie Cajamarca. Na\u0161e arm\u00e1da se skl\u00e1dala ze 177 mu\u017e\u016f s o\u0161t\u011bpy, p\u00edkami a me\u010di. Z toho bylo 67 voj\u00e1k\u016f na kon\u00edch, 110 p\u011b\u0161\u00e1k\u016f, 3 mu\u0161ket\u00fd\u0159i a 27 st\u0159elc\u016f z ku\u0161\u00ed. Byla sobota 15. listopadu 1532. Inka si u\u017e\u00edval hork\u00fdch pramen\u016f, asi 2 m\u00edle od Cajamarcy. Kapit\u00e1n, kdy\u017e vid\u011bl mno\u017estv\u00ed indi\u00e1n\u016f, upozornil sv\u00e9 d\u011blost\u0159elce se dv\u011bma d\u011bly 8-10 stop dlouh\u00fdch. <\/em><\/span>
\n S nap\u011bt\u00edm jsme \u010dekali na nep\u0159\u00edtele. Byl jsem velmi bl\u00edzko Pizarra. Atahualpova arm\u00e1da m\u011bla v\u00edce jak 10 tis\u00edc indi\u00e1n\u016f. V\u0161ichni vyzbrojeni praky, palc\u00e1ty, o\u0161t\u011bpy, \u0161t\u00edty a dal\u0161\u00edm vybaven\u00edm. A\u010dkoliv m\u011bl Atahualpa mnohem v\u00edce indi\u00e1n\u016f, bitva neza\u010dala d\u00edky lsti. Otrava fungovala. N\u011bkte\u0159\u00ed hodnost\u00e1\u0159i padli ihned mrtv\u00ed, jin\u00ed se sv\u00edjeli v utrpen\u00ed a bolestech. Nejbli\u017e\u0161\u00ed poradci prvn\u00edho Inky padli jako po z\u00e1sahu bleskem, byli jednodu\u0161e vy\u0159azeni. Atahualpa si myslel, \u017ee se jedn\u00e1 o bo\u017e\u00ed trest, kter\u00fd z\u00e1ke\u0159n\u011b porazil jeho gener\u00e1ly. Bez velen\u00ed a rozkaz\u016f in\u010dt\u00ed voj\u00e1ci neza\u00fato\u010dili. P\u0159i\u0161el v\u0161ak rozkaz od kapit\u00e1na Pizarra. Na\u0159\u00eddil sv\u00fdm lidem, aby zajali Inku tak, \u017ee mu dali no\u017ee a d\u00fdky ke krku a hrudi. Kapit\u00e1n a mnich Valverde mu p\u0159ik\u00e1zali, aby rozk\u00e1zal sv\u00fdm voj\u00e1k\u016fm, aby okam\u017eit\u011b opustili n\u00e1m\u011bst\u00ed. Inka ve strachu ze smrti k\u0159i\u010del, aby ut\u00edkali. Nastala panika a mnoho indi\u00e1n\u016f, kdy\u017e vid\u011bli co se stalo, za\u010dali ut\u00edkat a jeden p\u0159es druh\u00e9ho padali. Vyd\u011b\u0161en\u00ed indi\u00e1ni v\u011b\u0159ili, \u017ee se d\u011bj\u00ed nadp\u0159irozen\u00e9 ud\u00e1losti. V kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edli jsme zranili a zabili mnoho indi\u00e1n\u016f. V\u0161echno to bylo velmi dob\u0159e napl\u00e1novan\u00e9. V\u011bzte, Va\u0161e Veli\u010denstvo, \u017ee inkov\u00e9 nech\u00e1pali, co se stalo jejich gener\u00e1l\u016fm v Cajamarce, a dosud to nev\u011bd\u00ed. St\u00e1le v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee to byl trest Bo\u017e\u00ed a obrac\u00ed o\u010di k nebes\u016fm. P\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee to byla pomsta n\u011bkter\u00e9ho z boh\u016f potrestat Inku a jeho lid (\u2026) Domorodci neznali jin\u00fd jed, ne\u017e ten, kter\u00fd pou\u017e\u00edvali k nam\u00e1\u010den\u00ed sv\u00fdch otr\u00e1ven\u00fdch \u0161\u00edp\u016f. Pod n\u00e1porem na\u0161ich zbran\u00ed, mu\u0161ket, kop\u00ed a me\u010d\u016f, a zejm\u00e9na momentem p\u0159ekvapen\u00ed, jsme zabili na t\u0159i tis\u00edce mu\u017e\u016f. Podvod je ne\u010destn\u00fd! Neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 mo\u017enost jak pokl\u00e1dat \u0161pan\u011blsk\u00e9 zlo\u010diny za \u010destn\u00e9.<\/em><\/span><\/p>\n

\"Zajet\u00edTakto byla vyhr\u00e1na bitva v Cajamarce. Mnich Vicente Valverde u\u010dinil n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed modlitbu: \u201eD\u00edky Bohu za v\u0161echno dobrodin\u00ed, kter\u00e9 jsi n\u00e1m prok\u00e1zal, d\u011bkuji zejm\u00e9na Proz\u0159etelnosti a je\u0161t\u011b v\u00edce Auripigmentu (nerost zp\u016fsobuj\u00edc\u00ed prudkou otravu)\u201c. Mus\u00edm se p\u0159iznat Va\u0161e Veli\u010denstvo, \u017ee jsem zabil mnoho indi\u00e1n\u016f. Nebr\u00e1nili se se ct\u00ed, jak se slu\u0161\u00ed na voj\u00e1ky, proto\u017ee ut\u00edkali. J\u00e1 jsem vyhr\u00e1l svoji \u010dest, zlato a \u017eeny. Dosud jsem ml\u010del a bezohledn\u011b oslavoval fale\u0161n\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Ale pak jsem si uv\u011bdomil, \u017ee kapit\u00e1n a mni\u0161i byli arogantn\u00ed, \u0161patn\u00ed a zl\u00ed. Jejich pochyben\u00ed se zapsalo do historie kr\u00e1lovstv\u00ed Peru krv\u00ed a panikou, a smrt\u00ed ne\u0161\u0165astn\u00e9ho kr\u00e1le Atahualpy, ani\u017e by cokoliv zp\u016fsobil.<\/em><\/span>
\n Nespokojili se s tolika kr\u00e1de\u017eemi, \u0161kodami, plen\u011bn\u00edm tolika zlata a st\u0159\u00edbra a drah\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f obrovsk\u00e9 hodnoty, ani se smrt\u00ed tis\u00edc\u016f mu\u017e\u016f ve jm\u00e9nu Jeho Veli\u010denstva a P\u00e1na Boha. Zp\u016fsobili tolik tyranie, \u017ee by to Jeho Veli\u010denstvo urazilo (\u2026). Jako slu\u017eebn\u00edk Jeho Veli\u010denstva, bez v\u00e1\u0161n\u011b, s touhou po spravedlnosti, pos\u00edl\u00e1m V\u00e1m tento dopis, abyste poznal pravdu. Jsem si jist, \u017ee je v z\u00e1jmu guvern\u00e9ra, ps\u00e1t l\u017ei, v\u0161echny vzd\u00e1len\u00e9 pravd\u011b. Tak\u00e9 jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee nebude \u017e\u00e1dn\u00e9 vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, tak\u017ee guvern\u00e9r, jeho str\u00e1\u017ee a v\u011brn\u00ed n\u00e1sledovn\u00edci si budou d\u00e1l d\u011blat, co cht\u011bj\u00ed. V\u011brn\u00ed Pizarrovi jsou: jeho pokladn\u00edk Alonso de Riquelme, mnich Vicente Valverde, kapit\u00e1ni Hernando Soto a Sebasti\u00e1n de Belalc\u00e1zar, jeho nevlastn\u00ed brat\u0159i ze strany otce: Juan Gonzalo a Hernando a jeho nevlastn\u00edho bratr ze strany matky Francisco Martin de Alc\u00e1ntara.<\/em><\/span>
\n Zde jsme v\u0161ichni ostatn\u00ed hl\u00edd\u00e1ni a vy\u0161et\u0159ov\u00e1ni, zejm\u00e9na n\u00e1m je zak\u00e1z\u00e1no vyn\u00e1\u0161et zpr\u00e1vy a v\u011bci mimo z\u00e1jem kapit\u00e1na. Jako p\u0159\u00edm\u00fd sv\u011bdek m\u00e1m mnoho dal\u0161\u00edch informac\u00ed pro Va\u0161e Veli\u010denstvo, kter\u00e9 by m\u011bly b\u00fdt v p\u0159edm\u011btu Va\u0161eho z\u00e1jmu. Nap\u0159\u00edklad, \u010d\u00edm v\u00edce zlata a bohatstv\u00ed objevujeme, a ka\u017ed\u00fd den se n\u011bco najde, Don Francisco Pizarro ho zabere pro sebe a tajn\u011b se rozd\u011bl\u00ed se sv\u00fdmi bratry a p\u0159\u00edvr\u017eence. Tak\u00e9 jsme se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee m\u011bl hodn\u011b zlata ukryt\u00e9ho tak, aby o n\u011bm nikdo nev\u011bd\u011bl. M\u011bl byste v\u011bd\u011bt Va\u0161e Veli\u010denstvo, kr\u00e1li t\u011bchto nov\u00fdch provinci\u00ed, Nejvy\u0161\u0161\u00ed Pane n\u00e1s v\u0161ech, \u017ee jsme dobyli toto \u00fazem\u00ed s \u010dist\u00fdm srdcem pod hlavi\u010dkou Leonu a Kastilie. P\u011btinu, kterou dost\u00e1v\u00e1te, nen\u00ed skute\u010dn\u00e1 p\u011btina, na kterou m\u00e1te n\u00e1rok. <\/em><\/span>
\n Pokud V\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1m le\u017e, zatra\u0165te mne a p\u0159ika\u017ete, a\u0165 mi setnou hlavu. Ud\u011bl\u00e1m maximum pro to, aby se tento dopis dostal k Va\u0161im ruk\u00e1m i p\u0159esto, \u017ee kapit\u00e1n n\u00e1m vyhro\u017euje exempl\u00e1rn\u00edm trestem, pokud budeme informovat o tom jedu a dal\u0161\u00edm jejich protipr\u00e1vn\u00edm jedn\u00e1n\u00ed. Modl\u00edm se k Bohu, Na\u0161emu P\u00e1nu, \u017ee v\u0161e dob\u0159e dopadne. Tak\u017ee, vzhledem k m\u00e9mu opa\u010dn\u00e9mu postoji, a proto\u017ee nesouhlas\u00edm s t\u00edm, co vid\u00edm a co jsem vid\u011bl, Francesco Pizarro m\u00e1 d\u016fvod m\u011b nen\u00e1vid\u011bt a ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee m\u011b zabij\u00ed. Kapit\u00e1n b\u00fdval m\u00fdm p\u0159\u00edtelem, te\u010f m\u011b vyt\u00fdk\u00e1, \u017ee jsem vzbou\u0159enec. Podez\u0159\u00edv\u00e1 v\u0161echny. Zabil mnicha Juana de Yapese za poru\u0161en\u00ed p\u0159\u00edsahy o zachov\u00e1n\u00ed jejich tajemstv\u00ed. Neodpustil mu ani po jeho prosb\u00e1ch a \u201eodm\u011bnil\u201c ho \u017eivotem v\u011b\u010dn\u00fdm. To je v\u0161e, o \u010dem V\u00e1s a\u017e dosud mohu informovat, Veli\u010denstvo. V\u011b\u0159te mi, nem\u00e1m v sob\u011b z\u00e1\u0161\u0165 ani z\u00e1vist, jen v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee vykon\u00e1te spravedlnost mezi sv\u00fdmi poddan\u00fdmi a exempl\u00e1rn\u011b potrest\u00e1te ty, kte\u0159\u00ed p\u00e1chaj\u00ed zv\u011brstva a zlo\u010diny. N\u00e1\u0161 p\u00e1n, kostel nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed (\u2026) Spravujte pe\u010dliv\u011b sv\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, tak jak to Va\u0161e Veli\u010denstvo vy\u017eaduje.<\/em><\/span><\/p>\n

Cajamarca 5. srpna 1533. Jeho pokorn\u00fd slu\u017eebn\u00edk Don Francisco de Chaves.<\/em><\/span><\/p>\n

Polemika nad pravost\u00ed dopisu je a\u017e dosud otev\u0159ena, ale na tomto p\u0159\u00edkladu lze vid\u011bt, \u017ee mus\u00edme uj\u00edt je\u0161t\u011b dlouhou cestu k pochopen\u00ed cel\u00e9 historie. Vyu\u017e\u00edv\u00e1m t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti a mohu doporu\u010dit knihu, kterou napsal etno-historik Matthew Restall<\/em> s n\u00e1zvem “Sedm m\u00fdt\u016f \u0160pan\u011blsk\u00e9ho dob\u00fdv\u00e1n\u00ed”<\/em> a nebo pr\u00e1ci uruguaysk\u00e9ho spisovatele Eduardo Galeano “Otev\u0159en\u00e9 \u017e\u00edly Latinsk\u00e9 Ameriky”<\/em>. Bohu\u017eel v \u010cesk\u00e9 republice, pokud je mi zn\u00e1mo, nejsou k dost\u00e1n\u00ed.<\/span><\/p>\n

A nebo m\u016f\u017eete p\u0159ij\u00edt na moji p\u0159edn\u00e1\u0161ku a dozv\u00edte se o t\u00e9to tragick\u00e9 historii v\u00edc.<\/span><\/p>\n

Laura Laurencich-Minelli, Ph.D.,<\/strong> doktorka antropologie na univerzit\u011b v Bologni, hlavn\u00ed profesorka starov\u011bk\u00fdch civilizac\u00ed a \u0159editelka Corpus Precolombioanum Italico, tj. \u0159editelka institutu kter\u00fd se star\u00e1 o star\u00e9 americk\u00e9 dokumenty, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed Italsk\u00e9 sb\u00edrky. Odkaz na jej\u00ed profil na LinkedIn<\/a>.<\/em><\/span><\/p>\n

Teodor Hampe Mart\u00ednez <\/strong>– doktor v oboru historie z Complutense University v Madridu (1986); \u0158\u00e1dn\u00fd profesor na Pape\u017esk\u00e9 katolick\u00e9 univerzit\u011b v Peru a N\u00e1rodn\u00ed univerzit\u011b San Marcos. Je \u010dlenem historick\u00e9ho centra Military Peru, institutu Ricardo Palma a peru\u00e1nsk\u00e9 spole\u010dnosti klasick\u00fdch studi\u00ed. Je autorem a editorem tuctu knih a v\u00edce ne\u017e sta \u010dl\u00e1nk\u016f v odborn\u00fdch \u010dasopisech v Americe a Evrop\u011b. Zem\u0159el 7. \u00fanora 2016. Online<\/a><\/em><\/span><\/p>\n

K t\u00e9matu dopisu se \u010dasem je\u0161t\u011b vr\u00e1t\u00edm.<\/span><\/p>\n

Zdroje:<\/strong><\/span><\/p>\n

[1] Laurencich-Minelli, L.: La conquista del Per\u00fa con el veneno?\u00a0La inquietante denuncia del conquistador Francisco de Chaves\u00a0a su Majestad el Rey (Cajamarca 5 de agosto 1533). Online<\/a>
\n<\/span>[2] Lo que nunca se habl\u00f3 del encuentro en Cajamarca entre Francisco Pizarro y Atawallpa. 24.03.2016. La Rotativa. Online<\/a><\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Hoy, en el aniversario de la ejecuci\u00f3n del gobernante inca Atahualpa, he decidido volver a promover la traducci\u00f3n de la carta titulada “El envenenamiento de Cajamarca”, donde, como se sabe por las cr\u00f3nicas, en 1532 comenz\u00f3 la toma del imperio inca del Tahuantinsuyu a manos de los espa\u00f1oles. Las cr\u00f3nicas son claras. El rey inca Atahualpa fue capturado en la plaza de Cajamarca tras un sangriento duelo con los conquistadores. Hasta aqu\u00ed, historia conocida. Pero hoy sabemos tambi\u00e9n que las cr\u00f3nicas espa\u00f1olas “adaptaron” a su imagen y semejanza una serie de hechos para que los acontecimientos les favorecieran.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":88,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"colormag_page_container_layout":"default_layout","colormag_page_sidebar_layout":"default_layout","_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"__cvm_playback_settings":[],"__cvm_video_id":"","footnotes":""},"categories":[32],"tags":[18,22,21,19,20,5,4,16],"class_list":["post-87","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zahady","tag-atahualpa","tag-cajamarca","tag-conquista","tag-francesco-pizarro","tag-francisco-de-chaves","tag-jizni-amerika","tag-peru","tag-tahuantinsuyo"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.2","language":"es","enabled_languages":["cz","es"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":true},"es":{"title":true,"content":false,"excerpt":true}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/87","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=87"}],"version-history":[{"count":21,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/87\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4694,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/87\/revisions\/4694"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media\/88"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=87"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=87"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tom-stehule.com\/es\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=87"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}