︎Socha kultury Vicús, známá jako „Venuše chladu“

Tato postava zobrazuje nahou ženu, jejíž ruce zřejmě spočívaly na předmětu, jehož byla socha součástí. Soška byla vyrobena z jemného 24 karátového zlata a vypadá jako platinový obklad. Tzv. „Venus de Frias“ je socha kultury Frias neboli Vicús (150. př. n. l. – 400 n. l.), kterou objevili v roce 1956 vykradači hrobů (huaqueros) ve městě Frias (Ayabaca, Piura). Naštěstí byli zadrženi při prodeji, spolu s dalšími kousky zlata, které našli. „Venus de Frias“ (jak ji pojmenovali archeologové) symbolizuje plodnost, život a regeneraci.

Soška je vysoká 38 cm a váží 60 gramů. Zkroucené pájené drátky zvýrazňují obrovské oči. Rysy sochy jsou notoricky ženské i přes široká ramena a úzké boky. Pro zvětšení svého objemu byla figurka vytvořena z různých plechů, které byly podrobeny technice kování a odpuzování, aby byly nakonec spájeny. Z uší jí visí dva kroužky. Podobné byly nalezeny v měděných truhlících jako ozdoby, které byly nepochybně určeny vznešeným bojovníkům.

Někteří odborníci kvůli tvarovým charakteristikám sošky tvrdí, že její původ by mohl být importován, z kultury Tolita – Tumaco (500 př. n. l.  – 500 n.l.) v Ekvádoru. Jiní archeologové však argumentují, že místní zlatníci byli takovou kulturou pouze ovlivněni. Třetí hypotéza poukazuje na to, že ve Friasu byla osada Tolita, která fungovala jako administrativní a slavnostní centrum. Každopádně nedaleko místa bylo správní sídlo Vicús, na stejnojmenné hoře v nadmořské výšce 170 m.n m. zvané „Cerro Vicús“, podle které byla pojmenována tato záhadná kultura, která sloužila jako spojení s dalšími andskými městy nacházejícími se dále na sever. Je třeba poznamenat, že kultura Vicus se rozvinula kolem dnešní Piury, na severním konci Peru. Tento region sloužil jako kulturní hranice mezi oblastmi, které jsou dnes Ekvádorem a Peru.

Proto jsou v umění Vicus vidět umělecké rysy z obou krajů. Po objevení této sošky se v následujícím desetiletí archeologům v oblasti Cerro Vicús podařilo najít nejrozsáhlejší hřbitov tohoto stylu. Odhaduje se, že během let, kdy bylo tajně rabováno, bylo znesvěceno více než 2000 hrobů, jejichž obsah se dohaduje na více než 40 tisíc exemplářů. Většina z toho šla do soukromých sbírek v zahraničí, především do USA.

Kultura Vicús získala vlivy i od dalších tehdejších kultur, jako byla kultura Virú a zejména Mochica. Tento vztah byl interpretován jako příchod elitářských jedinců, kteří se spojili s elitami kultury Vicús, ale následně se dostali do konfliktu, což způsobilo kolaps místní společnosti poté, co byli zlikvidováni a tak zmizeli z historie.

Teprve poté, co byly objeveny nelegálně vyrabované zlaté předměty, se mohl svět dozvědět o existenci této kultury, o níž do té doby nikdo nic nevěděl. Dnes jsou tyto předměty k vidění ve Zlatém sále Městského muzea kultury Vicús v Piuře, kde se uchovaly jak tato soška Venuše chladu, tak všechny další objevené poklady.