Jak pomohl Pinochet Britům v boji o Falklandy

8.10.1992 byl v Londýně zatčen bývalý diktátor Chile – generál Augusto Pinochet (1915-2006). Stalo se tak během jeho léčebného pobytu v Anglii, na základě mezinárodního zatykače, jež vydal španělský soud z důvodu podezření z vraždy. Pinochet byl obviněn z vraždy a pronásledování stovek svých spoluobčanů během jeho vlády. O zatykači zjevně věděl, ale věřil tomu, že na ostrov oblačného Albionu, na něj ruka Evropského soudního dvora nedosáhne.

Byl tu ještě jeden důvod, proč věřil ve své bezpečí právě v Anglii. Velký generál zde prožil ne právě nejlepší rok pod policejním dozorem v předměstské vile ve Wentfordu. Věřil, že jej Angličané nenechají v chudobě a vzpomenou na jeho roli v konfliktu o Falklandské ostrovy v roce 1982.
A Pinochet měl pravdu …

Co vedlo Pinocheta k podpoře Británie proti svému sousedovi a také v podstatě nejbližšímu spojenci – Argentině?

Válka Argentiny s Británií o Falklandy…
Připomeňme, že v Argentině vládla v té době v podstatě sesterská vojenská junta Jorche Videla, podobná té chilské jako vejce vejci.  Uchopila moc v roce 1976 svržením Isabely Perónové. Nastaly temné roky nazvané špinavá válka, oficiálně Proces národní reorganizace. Disidenti byli zavíráni nebo odváženi do tajných věznic, kde je mučili a zabíjeli. Vojáci svrhávali lidi z letadel do moře. Mezi oběti patřily také dvě jeptišky z Francie.„Jsou neznámí, zmizelí. Nemají žádnou podstatu. Nejsou mrtví ani živí. Zmizeli,” vysvětloval generál Videla osud tisíců lidí.

Vojenská diktatura začala mít postupně problémy s ovládáním země. Pokusila se proto zachránit rozpoutáním války. V roce 1982 poslala vojáky dobýt Falklandy, kterým Argentinci říkají Malvíny. Pokus ale nebyl úspěšný a vojenská junta záhy přišla o moc. Ale vraťme se zpět k Chile. Pinochet poznal, že Anglie nemá v regionu konkrétního spojence, ale má jen pouze své specifické zájmy. Kromě toho mu imponovala tvrdost tehdejší premiérky Velké Británie – Železné lady – Margaret Thatcherové. Však také v době, kdy na Pinocheta byl vydán zatykač, byly tyto soudní úřady a instituce touto význačnou dámou označeny za „úředníky policejního státu“ a „mezinárodní spiknutí levičáků“. A proces proti němu popsala jako “nesmyslný” a domácí vězení jako “právní pomsta”.

Je zajímavé, proč byl tento generál tak důležitý pro Železnou lady. Bývalá premiérka vysvětlila svůj postoj tím, že “Londýn by neměl zapomenout na své přátele.”
Thatcherová všem připomněla, že Pinochet je “náš krásný přítel v Jižní Americe”, který byl aktivním spojencem Spojeného království v roce 1982 ve válce o Falklandy (Malviny), a proto “Británie se zneuctila tím, že umožnila jeho nezákonné zatčení.”

V březnu 2000, po 16 měsících držení Augusto Pinocheta ve vazbě, byl propuštěn a vrátil se do Chile. Pomohly chilskému diktátorovi dokumenty, které byly před několika lety odtajněny?

Malá válka
Válka o Falklandské ostrovy roku 1982 se vyznačovala celou řadou zvláštností. Začalo to tím, že místní regionální mocnost – Argentina – se rozhodla obnovit svou svrchovanost nad sporným územím těchto ostrovů, a to vojenskou akcí. Invaze proběhla rychle a vcelku v klidu, po slabém odporu britských námořníků. Argentina slavila vítězství. Ne nadlouho, na pouhé dva a půl měsíce.

Spojené království rychle shromáždilo svou armádu, která přišla na ostrovy a obnovila svou svrchovanost. Aniž bychom se dívali na omezený charakter malé války, vidíme v ní všechny atributy velkého válečného konfliktu: použití loďstva a leteckých sil, potopené velké lodě, výsadky jednotek pěchoty a dokonce i obrněných zbraní. Války se zúčastnily také strategické bombardéry a jaderné ponorky. Angličané získali výhodu ve vzduchu a na moři, obsadili letiště a porazili seskupení argentinských sil na ostrovech. Ale jaká byla úloha Chile v této válce?

Podpora ze vzduchu
Na samém počátku této války byl Pinochet znechucen troufalostí argentinských sousedů směrem k Britům. Navrhl tedy Britům nasazení jejich vojenských letadel z chilských leteckých základen. Byl to odvážný krok, když Argentina předstihla Chile v ekonomickém a vojenském potenciálu.

Důvodem Pinochetova rozhodnutí bylo, že země Jižní Ameriky mají již tradičně vůči sobě územní požadavky. A protože Argentina se nebála zaútočit na dalekou a mocnou Anglii, co od ní mohl očekávat bližší a slabší soused?

Diktátor se tak rozhodl oslabit soupeře anglickýma rukama a byl připraven udělat všechno pro tento účel. Ale toto “všechno” nefungovalo. Britové se rozhodli neprozradit spojenectví s Chile. Nechtěli vystavit tuto zemi případnému odvetnému útoku z Argentiny a možná nechtěli čelit nepřátelství dalších jihoamerických zemí, které byly do té doby ve sporu o Falklandy neutrální.

Podle bývalého velitele chilského letectva Fernanda Matteiho však na žádost britské armády dostali od Chile „informační pomoc“. Pinochet o tom věděl a dal k tomu svolení. Nebyl však předem o všem informován, aby v případě potřeby mohl diktátor tvrdit, že neměl všechny lidi pod svou kontrolou. Nechtěl přerušit vztahy se svými sousedy, ale jen mírně je kazil. Politika …
Britové poslali své letadlo do Chile, které dělalo radioelektronický průzkum And, aby zachytilo rádiové signály z Argentiny. Kromě toho tam byli vedle anglické posádky také chilští “pozorovatelé”. Podle Mattei tato spolupráce trvala po celou válku. Z chilské letecké základny na ostrově San Felix startoval britský radioelektronický a průzkumný letoun Nimrod R-1 ELINT ke sledování a zachycení argentinského radiového vysílání ve válečné zóně.[1]  A z druhé základny v Agua Fresca se britský průzkumný letoun Canberra objevil na jaře 1982 neočekávaně s čerstvými chilskými výsostnými znaky! Pravidelně létal směrem k Falklandským ostrovům “za účelem provádění fotoprůzkumu a rozpoznání situace v regionu.” Chilané tyto lety vysvětlili testováním nových technologií a výcvikem svých pilotů … britskými instruktory.
Díky tomuto “školení” přijali britští velitelé každý den čerstvé fotografické materiály o situaci na ostrovech s informacemi o dislokaci soupeře, obsazení důležitých objektů a výsledků bombardování. A to všechno – po válce dostávali Chilané od Britů desítky letadel, radarů a raket.

Pozemní operace
Nikdo samozřejmě neplánoval žádnou akci na chilsko-argentinské hranici. Ale i zde však Pinochetův režim podporoval anglické úsilí, pokud jde o jeho sílu. 18.5.1982 provedla britské komando podvratnou operaci s kódovým označením “Mikado”, která měla za cíl zničit tři odpalovací zařízení protilodních řízených střel Exocet na argentinské základně Rio Grande. Tyto střely v této válce ukázaly svou děsivou účinnost.[2],[3]

Tato akce se nezdařila, posádka vrtulníku a komando se muselo vzdát Chilanům, kteří s nimi zacházeli velmi přátelsky. Jedním z nejvýznamnějších faktorů se však stala významná politická pozice Chile ve vztazích s Argentinou, která donutila Argentinu držet polovinu svých pozemních sil na své západní hranici. Proto síly královské britské armády, které zahrnovaly parašutisty, pěchotu, jednotky zvláštního určení, atd., postupovaly relativně snadno, protože nejlepší soupeřovy síly nebyly umístěny na ostrovech. V době, kdy Angličané brali stovky a tisíce slabě ozbrojených a nevycvičených branců s bídnou morálkou do zajetí, stály na chilské hranici vynikající horské jednotky a Aeromobilní brigády argentinských commandos.

Paralelní realita
Co by se stalo, kdyby Pinochet podporoval diktátora Argentiny, Leopolda Galitieriho (1926-2003), který mu byl drahý, a zůstal v neutrální pozici? Co kdyby Argentinci mohli převést své nejlepší jednotky na sporné ostrovy a opevnili by se tam? Zkusme popustit uzdu fantazii. Ozbrojené síly Argentiny v té době čítaly dvě obrněné, čtyři mechanizované, dvě horské a jednu automobilovou brigádu a řadu menších jednotek a podjednotek. Kromě toho mělo námořnictvo pět pěchotních praporů a subverzi a průzkumný prapor. Pokud by tyto síly s dobrými zbraněmi a dobře vycvičené přistály na ostrovech, pro Brity by nebylo tak snadné je rychle získat zpět.

A kdyby v oblasti konfliktu byly všechny 155 mm houfnice, snadno by přečíslily britské dělostřelectvo, Britové by se nemohli přiblížit k břehům a podporovat výsadek dělostřeleckou palbou. Bylo by však nutné je chránit před vzdušnými útoky tím, že na Falklandech by se musely umístit silné protivzdušné síly v podobě výkonných protiletadlových řízených střel.

A co je nejdůležitější – pokud by Argentinci posílili své pozice na ostrovech a vybudovali tam přistávací dráhy pro své letectvo, plus celou infrastrukturu pro něj, získali by výhodu ve vzduchu bez ohledu na úsilí Angličanů.

Ale vzhledem k pozici Pinocheta, celá elitní argentinská pěchota byla na vlastních hranicích a letectvo nebojovalo proti Britům, ale střežilo vzdušné hranice Argentiny. Tímto způsobem se chilský diktátor významně podílel na vítězství Britů ve Falklandské válce.

Zdroje:
[1] Nimrod R-1 ELINT: ELectronic INTelligence – letoun pro elektronický průzkum. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hawker_Siddeley_Nimrod
[2] Jedná se o letecké protilodní rakety francouzské výroby. Wikipedia: Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Exocet
[3] 4. května 1982 rakety Exocet, odpálené z argentinského letadla Super Etendard, potopily britský raketový torpédoborec HMS Sheffield a 25. května 1982 transportní loď Atlantic. Kromě toho 12. června 1982 rakety Exocet MM38, vystřelené z improvizovaného pobřežního raketometu, zasáhly torpédoborec HMS Glamorgan, který však byl opraven na moři během několika desítek hodin, a vrátil se do provozu. Značné oslabení britských sil mohlo nastat, pokud by byla zasažena letadlová loď HMS Invincible, na kterou bylo 30.5.1982 zaútočeno argentinskou armádou, ale podle britské strany nebyla zasažena. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/HMS_Sheffield_(D80)
[4] Taylor, A.: 30 Years Since the Falklands War. 30.03.2012. Online: https://www.theatlantic.com/photo/2012/03/30-years-since-the-falklands-war/100272/