Ekvádor řekl jasné NE neoliberalismu

Ekvádor během posledních několika týdnů postihly demonstrace, které ochromily celou zemi. Masové demonstrace jsou součástí protestu proti ekonomickým opatřením, prováděným vládou neoliberálů. Ekvádor je tak dalším příkladem neschopnosti neoliberalismu zajistit politickou, sociální a ekonomickou stabilitu země. Tlak vyvolaný těmito reformami způsobil, že vláda musela od svých plánů po 11 dnech ustoupit.

Protesty začaly 3. října 2019 pod vedením Konfederace původních obyvatel Ekvádoru (CONAIE) a Sjednocené dělnické fronty (FUT). Důvodem bylo dvojnásobné zvýšení ceny benzínu a motorové nafty, jakož i daňové a pracovní reformy, které vedou k zbídačení obyvatelstva.

Nárůst cen pohonných hmot od 1. října 2019 okamžitě vedl ke zvýšení cen potravin, a ke zvýšení nákladů na cestování ve veřejné dopravě. Původní, vládou navržený „pracovní balíček“ zahrnoval snížení zaměstnanosti v rozpočtových odvětvích, snížení mezd na základě dočasných pracovních smluv o 20%, a snížení doby dovolené pro zaměstnance veřejného sektoru z 30 na 15 dní. Tyto na první pohled drastická opatření byly doplněny snížením daně pro velké podniky. Opatření zavedená prezidentským dekretem jsou diktována Mezinárodním měnovým fondem (MMF), a jsou podmínkou pro poskytnutí půjčky ve výši 4,2 miliardy dolarů.

Je třeba poznamenat, že bývalý prezident Ekvádoru Rafael Correa (ve funkci 2007-2017), vykonával sociální politiku v ekonomice, dotoval prodej pohonných hmot obyvatelstvu za nízké ceny, prostřednictvím přerozdělování příjmů z ropy, zavedl vzdělání a zdravotnictví zdarma pro nejchudší vrstvy obyvatel, včetně určité finanční podpory. Poté, co se v roce 2017 dostal k moci Lenin Moreno (z hlediska ekvádorské ústavy Rafael Correa již nemohl potřetí kandidovat), jeho vláda začala provádět neoliberální reformy vedené MMF (ačkoli nebyly oznámeny ve volebním programu), a odklonil zemi od protiamerického kurzu zahraniční politiky. To se projevilo tím, že Ekvádor v roce 2018 opustil skupinu ALBA. To je mezinárodní organizace v Latinské Americe, založená Venezuelou a Kubou. Smyslem spolupráce mezi zeměmi ALBA je sociální, ekonomická a politická integrace Latinské Ameriky a Karibiku. Cílem organizace ALBA je mj. zavedení nové měny SUCRE. Zároveň začal podporovat Juana Guaida ve Venezuele.

Poté, co reformy nepřinesly očekávaný ekonomický růst, Moreno za své neúspěchy sklidil tvrdou kritiku od bývalého prezidenta, v jehož vládě byl víceprezidentem. Výsledkem je skutečnost, že současný prezident před obyvateli země ztratil legitimitu, a stal se rukojmím zájmů těch, kteří ho ovládají.

Téměř ihned po vyvolání prvních nepokojů, začala blokace silnic a všeobecná stávka v dopravě, která paralyzovala celou zemi na dva dny. Krize se projevila i tak, že některá města zásobovala armáda potravinami pouze letecky. Byly zaznamenány problémy s dodávkami vody, i útoky na televizní vysílače. Na řadě míst došlo k zadržení příslušníků policie a armády. V hlavním městě Quitu maskovaní útočníci zaútočili zápalnými bombami na vládní budovy. Demonstrace si vyžádaly za celou dobu 7 mrtvých, 1340 zraněných y 1152 zadržených. Zapálena byla i budova státního zastupitelství. Není zřejmé, zda útočníci a agresoři pocházejí z řad Indiánů, jejichž zaštiťující organizace násilí odmítají. Indiáni obviňují ekvádorský stát z porušování lidských práv a brutálního potlačování demonstrací. Jsou zaznamenány a natočeny incidenty, kdy policie hází bomby se slzným plynem do “bezpečných zón” na pozemcích univerzity v Quitu, kde demonstrující Indiáni odpočívají, často i se svými rodinami. V zemi byl během protestů vyhlášen výjimečný stav a později i zákaz nočního vycházení v Quitu.

Moreno a vláda narychlo opustili Quito a přestěhovali se do bezpečí města Guayaquilu. To samozřejmě nepřispělo k potlačení protestu, ba právě naopak. Moreno navíc zareagoval tak, že obvinil venezuelského prezidenta Nicolase Madura, že se spojil s bývalým prezidentem Ekvádoru Rafaelem Correou, aby ho dostal zpět k moci.

8. října 2019 protestující zabrali budovu Národního shromáždění Ekvádoru, 9. října – byla zablokována tři ropná zařízení, kde se okamžitě zastavila práce. Vývoz ropy, především do USA, je pro Ekvádor hlavním zdrojem příjmů. Moreno konečně souhlasil s rozhovory s hnutím odporu prostřednictvím kanceláře OSN, ale vedení FUT podle agentury EFE dialog zprvu odmítlo. Požadavkem Indiánů bylo totiž okamžité zrušení sporného dekretu. To prezident zprvu rezolutně vyloučil. Indiáni tedy odmítli dále vyjednávat, dokud nebude zrušen prezidentský dekret.

Ekonomické slogany protestujících byly rychle nahrazeny politickými požadavky na rezignaci vlády a prezidenta. Ekvádorská ústava ve svých podmínkách stanoví volby v případě lidových nepokojů včetně jasného postupu: všechny orgány moci jsou rozpuštěny, a jsou naplánovány nové volby. Sázka na přerušení těžby ropy, a hrozba předčasných voleb vytvořilo obrovský tlak na prezidenta. Proto v neděli 13. října 2019 došlo k obratu. „Domorodá mobilizace skončí a Dekret 883 bude odvolán,“ prohlásil prezident Moreno s odkazem na balíček úsporných opatření. „Pro Ekvádor nastal okamžik míru a shody,“ řekl místní koordinátor OSN Arnaud Peral, který působil v roli zprostředkovatele rozhovorů.

Oznámení vyvolalo v hlavním městě Quitu bouřlivé oslavy. Navíc na základě vzájemných jednání, obě strany ohlásily, že budou společně pracovat na nové sadě opatření, která by snížila vládní výdaje. 

Ekvádor je členem OPEC a jeho hlavním příjmem jsou peníze z prodeje ropy. Země v posledních letech prochází velkou ekonomickou krizí. Ekvádor má dluh ve výši 64 mld. USD, který každoročně o 10 mld. USD narůstá. Na vině jsou velké investice a následný pokles cen ropy…https://www.youtube.com/watch?time_continue=2&v=HrDBY2BVjsY

Souvislosti: Konfederace původních obyvatel Ekvádoru (CONAIE), která byla vytvořena v roce 1986, přinutila v roce 2000 rezignaci 51. prezidenta Ekvádoru Hamila Mauada a v roce 2005 52. Lucia Gutierreze. 8. října CONAIE oznámila velkou národní mobilizaci (Gran Movilización Nacional) na „posvátných územích“ amerických indiánských rezervací a přerušení dialogu s vládou. Rafael Correa, který žije v Belgii, popřel jakékoli zapojení do protestů.

Tyto události v Ekvádoru se konají na pozadí nadcházejícího návratu peronistů k moci v Argentině či vlády Jaira Bolsonara v Brazílii, kde se také provádí liberální reformy. Navzdory volebnímu vítězství není mezi lidmi populární, a nemá podporu v parlamentu. To vše naznačuje, že proamerická neoliberální politika s privatizací státního majetku ve prospěch amerických společností výměnou za půjčky MMF, nevede k hospodářskému růstu a blahobytu. V Latinské Americe se znovu začíná rodit levicový obrat.

Více fotografií z Quita: https://rpp.pe/mundo/actualidad/crisis-en-ecuador-asi-amanecieron-las-calles-de-quito-tras-violentas-protestas-contra-el-gobierno-fotos-noticia-1224347

Zdroje:

[1] Ekvádorský prezident ruší sadu úsporných opatření. 14.10.2019. novinky.cz. Online: https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/ekvadorsky-prezident-rusi-sadu-uspornych-opatreni-40299720 

[2] Ecuador: Manifestantes y policías celebran en las calles fin de las protestas. 13.10.2019. elcomercio.pe. Online: https://elcomercio.pe/mundo/latinoamerica/crisis-en-ecuador-en-vivo-indigenas-y-el-gobierno-de-lenin-moreno-abren-dialogo-tras-violenta-jornada-en-quito-noticia/ 

[3] Gobierno e indígenas de Ecuador acuerdan derogar el decreto que eliminaba los subsidios a combustibles y detener las protestas. 14.10.2019. rt.com. Online: https://actualidad.rt.com/actualidad/330180-ecuador-derogan-decreto-paquetazo-levantan-protestas

[4] Presidente llama a reconciliación tras ola de protestas en Ecuador. 16.10.2019. Online:http://spanish.xinhuanet.com/2019-10/16/c_138474827.htm