Svícen z And

Geoglyf (obrovský obraz na povrchu země), v Pisco, je často považován za jeden z nejzáhadnějších archeologických nalezišť v Jižní Americe.
Je často nazýván svícen v Andách, protože jeho podobnost se svícnem je zřetelná. Je na svahu, což umožňuje, aby byl vidět daleko od moře, ze vzdálenosti 19 km. Existují protichůdné odhady jeho velikosti, v rozmezí od 181 m do 244 m.

Svícen je často přičítán kultuře Paracas, z doby prvního tisíciletí n.l. Obraz byl vytvořen vyrytím do hloubky až jeden metr tvrzeného písku. Stejně jako “svícen”, zde existují i jiné obrazce vyryté do kopců.

Někteří autoři tvrdí, že svícen reprezentuje Nejsvětější Trojici, což mí být dobré znamení. Další badatelé tvrdí, že od prostředního výběžku vedlo obrovské lano, a další šňůry a lana byla spojena s dalšími rameny. Erich von Däniken (1935) spekuluje, že byly součástí systému nějakých kladek. Spisovatel Beltrán García je citován Robertem Charrouxem (1909-1978) navrhl, že to může být “obrovský a přesný seismograf, který je schopen registrovat telurické vlny a seismické otřesy přicházejí nejen z Peru, ale z celé planety…”

Další badatel Frank Joseph navrhl, že „svícen“ se podobá Durmanu (Datura stramomium), používaná jako halucinogenní droga, když se kouří nebo se vdechuje v horké vodě. Navrhl, že pravěcí obyvatelé regionu Paracas sbírali rostliny v Kalifornii, což je nejbližší oblast, kde roste, a vytvořili geoglyf jako označení, aby trefili domů. To je poněkud přitažené za vlasy.

Místní folklór popisuje svícen jako památku dávných námořníků, představující hromosvod boha Viracocha. Mezi další návrhy o jeho symbolice patří kaktus nebo souhvězdí Jižního kříže. Nebo – že byl používán jako orientační značka pro lodě, plavící se mimo poloostrov.

“Svícen” je jistě tajemný. Není ale jediný důkaz, že byl vyroben technologicky vyspělou neznámou civilizací. Je jen důkazem toho, jak málo toho v současné době víme o předkolumbijských kulturách.

Čtěte: Záhadný trojzubec