El Niño – nový jev ve starých souvislostech

O starobylých peruánských říších jsem zde již něco málo psal. A není lepší příležitosti k tomu, abychom se podívali trochu na to, jak vlastně podobná společenství mohla skončit. Je možné, že to vůbec nemuselo být tak tajemné, jak je někdy prezentováno. Je třeba si uvědomit, jak hluboce jsme stále spojeni s přírodou, i když máme pokrokové technologie. Klimatické změny, které možná u nás nejsou až tak patrné, jsou v Peru velmi jasně zřetelné. Je to taková planetární laboratoř. Počasí mělo vždy obrovský vliv na život a smrt těchto říší a zároveň v každé kultuře usmiřování klimatu probíhalo malinko jinak.

Můžeme se podívat na jednu z nejzajímavějších civilizací, kulturu Moche [1]. Klimatické záznamy, získané ze vzorku andského ledu, vypovídají o dramatických projevech jevu El Niño někdy po roce 650 – napřed přišlo souvislé období záplav a pak sucha (což by srazilo na kolena téměř každou kulturu). K tomu už dnes víme z archeologických vykopávek, že již kolem roku 700 byla kultura Mochiků na ústupu. Všechno nasvědčuje tomu, že vypukla nejspíš občanská válka. Během následujícího století kultura Mochiků zcela zanikla. Některé z jejich objektů pohltil písek, některé převzala jiná kultura. Zda jejich rozklad způsobily tyto klimatické změny, nebo občanská vzpoura, vyvolaná obrovskými náklady, potřebnými k vydržování tak rozsáhlé teokracie, nevíme.[2] Ale podle vědeckých teorií můžeme dnes lépe rekonstruovat to, co se mohlo stát. Proč o tom píši ?

Peru v tomto roce prochází jedním takovým jevem [3]. Místní ho nazývají “el niño costero”, což ve významu znamená, že postihuje hlavně pobřežní oblasti. Některá města trpí lokálními záplavami, protože prší v místech, kde normálně celá léta nespadne ani kapka. To postihlo například město Chiclayo [4] a ohroženo začíná být i vedlejší Trujillo, obě na severu země. Postižená je i Lima s lokálními záplavami [5]. A co hlavně, otepluje se moře.

Agentura Andina [6] vydala počátkem února 2017 varování, podle kterého Peru čeká nejteplejší měsíc tohoto roku. Sluneční ultra-fialové (dále jen UV) záření bude po celé zemi dosahovat extrémních hodnot a na několika místech středních And vystoupá až na 19 bodů z celkových 20, varoval specialista Národního meteorologického institutu Peru (Senamhi), Paul Alva. Agentura vydala varování pro obyvatele hor v peruánských Andách, zvláště v regionech Cusco, Puno, Junín a Cerro de Pasco (obě poslední dvě místa jsou ve výšce 4000 m.n.m.), kde již stouply tyto hodnoty na úroveň 19.

Pamatuji si vyprávění jednoho stařečka z Trujilla, který nám vyprávěl, že při posledním velmi silném jevu El Niño v roce 1997 [7] pršelo tolik, že se rozvodnila místní řeka a vyplavila pozůstatky mrtvol ze hřbitova. Ty pak několik dní plavaly v ulicích. Do toho bylo velké horko a tak si asi umíte představit, že v tu chvíli zavládl všude obrovský zápach, infekce a samozřejmě závadná voda.
Také vyprávěl, že díky mouchám, které začaly přenášet infekci, téměř celá rodina dostala zánět spojivek. Pro obyčejné lidi to bylo peklo. Jak vypadá v těchto dnech situace kolem sluneční radiace můžete vidět z extrémních hodnot na obrázku.

Podle peruánského biologa Yuri Hookera, klimatické změny posledních 10 let jsou větší než ty, které se udály v posledních 50 letech [8]. A realita mu dává za pravdu: sesuvy půdy, prudké bouřky, zvýšení teploty moří, studené vlny, extrémní teploty…

Změny v mořích ovlivňují především tyto 3 faktory: Teplota moře, UV záření a kyselost. Z přiloženého obrázku je patrné, že sluneční radiace je již v extrémních hodnotách. Co to vlastně způsobuje?

Mnoho mořských organismů je citlivých právě na sluneční UV záření. To v Peru nyní výrazně vzrostlo a jako první ovlivňuje žijící plankton povrchových vod. Zároveň dochází k zeslabení pravidelných větrů a přehřáté vody západního Pacifiku se přesouvají k pobřeží Jižní Ameriky v protisměru nad Humboltův proud. Teplota moře se zvedne až o 7 °C, termoklima se dostává do hloubky, ustávají výstupné proudy, horní vodní vrstvy jsou bez živin a spodní nejsou nedostatečně okysličené. Vodní živočichové, počínaje těmi nejmenšími, nemají dostatek potravy a hynou. Obdobně na tom jsou i ostatní k ním přidružení, jako vodní savci a ptáci. Tato situace přináší i velikou ekonomickou katastrofu, která může trvat i několik let, než se pokleslé množství ryb vrátí na původní hodnoty, a rybolov, který je pro tamní oblasti alfou i omegou, se stane opět rentabilní.[9]

Dalším faktorem, který souvisí s mořskými proudy a změnou v oceánech (a který není tak známý), je kyselost. „Mořské proudy díky svým pohybům uvolňují metan, uložený v sedimentech na mořském dně. Z atmosféry se do vody také dostávají kyselé plyny (skleníkový efekt), které voda absorbuje,“ říká Hooker [10]. Výsledkem jsou rozpuštěné nebo oslabené organismy. Kyselost ochuzuje kvalitu planktonu, který je motorem života v moři.

Každá civilizace v Peru se tak s problémem klimatických změn vyrovnávala po svém. Některé zvolily cestu lidských obětí k uspokojení vrtkavých nálad bohů, jako třeba Mochikové. Jiné civilizace vybudovaly svůj vlastní systém ekologické udržitelnosti, ze kterého si dodnes můžeme brát velký příklad – jako třeba Caral.[11] Jisté však je, že z dlouhodobého hlediska nepřežila ani jedna. Je to pro nás poučení?

Myslím, že pokud si dáme dohromady, že dvě a dvě jsou čtyři, zjistíme, že ty tragické a záhadné konce různých peruánských nebo dokonce i středoamerických civilizací nemusely být vůbec záhadné. Stačilo několik desetiletí sucha a katastrof a lidé svoje příbytky opustili sami, případně se mezi sebou utkali o zbývající zdroje v občanských a jiných válkách. Přáním nám může být snad jen to, aby se nikdy podobná katastrofa takového rozsahu znovu neobjevila, i když poslední desetiletí se s globálním oteplováním situace jen zhoršuje. Při poslední návštěvě ledovce v Pastoruri (viz. úvodní foto) mi bylo opravdu smutno, ledovec stále ubývá….

Zdroje:
[1] Stěhule, T.: Močikové – stavitelé hliněných pyramid. Tom-Stehule.com, 20.1.2017. Online: http://tom-stehule.com/2017/01/20/mochikove-stavitele-hlinenych-pyramid/
[2] Thomson, Hugh: Posvátná země. Hledání starověkého Peru. BB art, Praha 2008, ISBN: 978-80-7381-418-2
[3] Un fenómeno El Niño podría llegar este verano, según Enfen. RPP, 3.2.2017. Online: http://rpp.pe/peru/actualidad/un-fenomeno-el-nino-podria-llegar-este-verano-segun-enfen-noticia-1028355?ns_source=self&ns_mchannel=portada.buscador&ns_campaign=busquedas&ns_linkname=1
[4] Ocho horas de lluvias en Chiclayo dejaron más de 30 casas colapsadas. RPP, 2.2.2017. Online: http://rpp.pe/peru/lambayeque/ocho-horas-de-lluvias-en-chiclayo-dejo-mas-de-30-casas-colapsadas-noticia-1028057/6
[5] Río Rímac se desbordó a la altura de la autopista Ramiro Prialé. El Comercio, 26.1.2017. Online: http://elcomercio.pe/sociedad/lima/rio-rimac-se-desbordo-autopista-ramiro-priale-noticia-1963693
[6] Perú afrontará en febrero radiación solar más alta del mundo. Andina, 1.2.2017. Online: http://www.andina.com.pe/agencia/noticia-peru-afrontara-febrero-radiacion-solar-mas-alta-del-mundo-651967.aspx
[7] El Niño (fenómeno). Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/El_Ni%C3%B1o_(fen%C3%B3meno)#Los_Ni.C3.B1os_hist.C3.B3ricos
[8] Borda, L.: Cómo afecta el cambio climático a las especies marinas en el Perú? RPP, 2.2.2017. Online: http://rpp.pe/ciencia/biologia/como-afecta-el-cambio-climatico-a-las-especies-marinas-en-el-peru-noticia-1028213?ns_source=self&ns_mchannel=portada.buscador&ns_campaign=busquedas&ns_linkname=1
[9] Peruánský proud. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Peru%C3%A1nsk%C3%BD_proud
[10] Borda, L.: Cómo afecta el cambio climático a las especies marinas en el Perú? RPP, 2.2.2017. Online: http://rpp.pe/ciencia/biologia/como-afecta-el-cambio-climatico-a-las-especies-marinas-en-el-peru-noticia-1028213?ns_source=self&ns_mchannel=portada.buscador&ns_campaign=busquedas&ns_linkname=1
[11] Stěhule, T.: Hlášení o prosperitě a zániku říše Caral. Tom-Stehule.com, 10.2.2017. Online: http://www.tom-stehule.com/2017/02/10/hlaseni-o-prosperite-a-zaniku-rise-caral/