Změny v náboženské mapě Latinské Ameriky

V poslední době se některé zraky lidí upírají k Jižní Americe jako k poslední pravé baště křesťanské víry. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak se víra na tomto kontinentě vyvíjí. Rozsáhlý výzkum v Latinské Americe o náboženské příslušnosti byl prováděn v období od října 2013 do února 2014. Průzkum byl proveden v 18 zemích a také na americkém území v Portoriku.

Společně tyto země a Portoriko tvoří více než 95% celkové populace Latinské Ameriky. Průzkum se uskutečnil pod záštitou organizace Pew Forum, [1] která analyzuje náboženské změny a její dopady na společnost po celém světě. V listopadu roku 2014 organizace zveřejnila úplnou zprávu s výsledky tohoto průzkumu.

Během 50 let poklesl počet katolíků o 20%!

Historické údaje naznačují, že po většinu dvacátého století, od roku 1900 až do roku 1960 bylo nejméně 90% obyvatel Latinské Ameriky katolického vyznání. V roce 1910 bylo odhadováno, že 94% všech Latinoameričanů bylo katolíků a pouze asi 1% byli protestanti. Podle údajů ze sčítání lidu z Brazílie a Mexika a historických odhadů z databáze světových náboženství, podíl katolíků začal klesat v regionu od počátku 70. let.

Podle nového průzkumu se odhaduje, že dnes je 69% obyvatel Latinské Ameriky katolického vyznání, zatímco 19% patří k protestantským církvím a 8% jsou nábožensky nevyhranění (ateisté, agnostici atd.). Zbývající 4% zahrnují svědky Jehovovy, mormony, muslimy, hinduisty, židy, spiritualisty a přívržence afroamerických náboženství (Umbanda, Kandomble, atd.). Odklon od tradiční katolické víry zaznamenalo například i Mexiko, kde vznikl kult přívrženců tzv. Svaté smrti (La Santa Muerte). [2][3]

Katolická církev však téměř ve všech sledovaných zemích utrpěla ztráty kvůli náboženským změnám, kdy se část obyvatelstva připojila k církvi evangelické nebo letničním vírám, a nebo ji zcela opustila, a k žádné víře se nehlásí. Pro srovnání, období mezi lety 1970 a 2014 je poznamenáno výrazným poklesem procenta katolíků téměř ve všech sledovaných zemích – od 47 bodového poklesu v Hondurasu až po 5 procentních bodů v Paraguayi (Tab. 1).

Méně katolíků, více protestantů

Příkladem může být Brazílie, kde se v letech 1970 až 2010 počet evangelíků zvýšil z 5% na 20% a katolíci naopak zaznamenali propad, z 92% na 68%. Mnoho současných Latinoameričanů – včetně významného procenta katolíků a protestantů – se hlásí k vírám a praktikám často spojených s afro-karibskými, afro-brazilskými nebo domorodými náboženstvími. Například téměř více jak třetina dospělých v každé zkoumané zemi věří, že někteří lidé mohou vrhat kletby nebo kouzla, která pak způsobují škody. Víra v čarodějnictví a reinkarnaci jsou také rozšířené a ve většině zemí v něj věří přes 20% obyvatel. Liší se snad jen postupy při uctívání.

Ateistická Uruguay

Zajímavou zemí, vymykající se většině, je podle průzkumu Uruguay. Je nejvíce sekulární zemí Latinské Ameriky. Pro představu, 37% Uruguajců nemá žádné zvláštní náboženství nebo jsou to ateisté či agnostici. V žádné jiné latinskoamerické zemi, která byla zahrnuta do výzkumu, nedosahuje ateismus ani 20%!

V Uruguayi má oddělení náboženství od státu dlouhou historii. V roce 1861 vláda znárodnila hřbitovy po celé zemi a přerušila jejich vztahy s církvemi. Brzy poté vláda zakázala, aby církve měly roli ve veřejném vzdělání nebo při uzavírání sňatků. Sekularizace pokračovala i ve 20. století. Nová ústava zakotvila oddělení náboženství od veřejného života, odkazy na Boha byly odstraněny z parlamentní přísahy a náboženské odkazy byly vypuštěny i ze jmen měst a obcí.[4]

Dnes má Uruguay zdaleka nejnižší úroveň náboženské angažovanosti mezi dotazovanými zeměmi. Méně než třetina jejích obyvatel (28%) zastává názor, že v jejich životě je náboženství velmi důležité. Poměrně málo Uruguajců se denně modlí (29%) nebo navštěvují týdenní bohoslužby (pouze 13%). V sousední Brazílii se naopak 61% dospělých hlásí, že se denně modlí a 45% chodí na bohoslužby alespoň jednou týdně.

Pokud jde o sociální názory a postoje k morálce, Uruguay trvale vystupuje za svůj liberalismus. Je to jediná země, v níž většina veřejnosti upřednostňuje, aby páry stejného pohlaví mohly legálně uzavřít manželství (62%), a kde až polovina dospělých (54%) tvrdí, že potrat by měl být legální ve většině případů. A nakonec je to také jediná země v regionu, kde většina (57%) říká, že náboženští vůdci by neměli mít v politických otázkách vůbec žádný vliv.

Závěrem lze podotknout, že křesťanská víra se začíná postupně drolit a rozmělňovat na úkor jiných náboženských směrů nebo ateismu a jen budoucí vývoj nám ukáže, jak to Jižní Ameriku ovlivní.

Zdroje:

[1] Religion in Latin America. 13.11.2014. pewforum.org. Online: http://www.pewforum.org/2014/11/13/religion-in-latin-america/
[2] Stěhule, T.: V Mexiku vítězí podivný kult smrti. 18.11.2017. tom-stehule.com. Online: http://tom-stehule.com/2017/11/18/v-mexiku-vitezi-podivny-kult-smrti/
[3] Stěhule, T.: Mexiko: Podivuhodné rituály smrti. 10.03.2017. tom-stehule.com. Online: http://tom-stehule.com/2017/03/10/mexiko-podivuhodne-ritualy-smrti/
[4] Alanis, Walter and Santiago Altieri. 2011. “Family Law in Uruguay.” Kluwer Law International, page 96.