Záhada věží Sillustani v Peru
Oficiální historie má svůj vlastní koncept, který říká, že mnoho starověkých struktur sloužilo buď k pohřbům, nebo ke kultovním účelům. A totéž platí o slavných peruánských památkách – věžích Sillustani. Jedná se o velmi zajímavé konstrukce, vytvořené polygonálním zdivem, ve tvaru tlustých kamenných válců.
Věže Silustani se nacházejí na břehu jezera Umayo, 35 km severně od Puna v Peru. Samotné stavby se nazývají chullpas. Podle názoru historiků jde o standardní pohřební stavby pro poslední odpočinek bohatých rodin ajmarského lidu během existence království Qulla v 15. století, než byli podrobeni říší Inků.
Je tedy jasné, že archeologové hledají uvnitř věží mumie. Navíc to dobře zapadá do obecného konceptu oficiální historie.
Mnoho věží bylo vážně poškozeno lupiči, kteří se v nich snažili najít poklady. A předpokládá se, že některé věže nebyly nikdy dokončeny. Nebo možná byly zničeny? Stojí za to o tom přemýšlet.
Když vidíme tyto složité, těžkopádné konstrukce s dokonale přiléhavými kameny, nelze si nevšimnout, že jsou některé sjednocené vrstvy viditelné, a existují také polygonální párové kameny. Proč byly stavěny tak složité stavby? Je to jen místo posledního odpočinku někoho, i když velmi vznešené osoby? Proč ne, pro faraóny byly také údajně stavěny celé pyramidy. A to bylo o mnoho více práce… pokud tomu takto budeme věřit.
Existují však i jiné verze účelu těchto staveb. Věže Sillustani mohly být pece na vápno nebo dokonce cement. Tento předpoklad je rovněž vhodný například i pro věž ve starověké Palmýře v Sýrii.
A podobné vápenné pece existují i jinde, například v Rusku.
Věže Sillustani jsou postaveny jako stěny v Cuzcu z obrovských bloků, dobře vytesaných z kamene (nadšenci mohou uvažovat i o tom, že tyto kameny byly tekuté a poté odlité) a dokonale přiložené k sobě bez jakéhokoli pojiva.
Je možné, že polygonální stěny v Cusco a další „Incké“ struktury byly vyrobeny z drceného kamene, naplněny do formy a poté silikátem proměněný ze sypkého materiálu v pevný kámen? A k tomu by mohly pomoci právě tyto věže.
Při porovnání věží s pecemi pro pražení vápna, lze najít jistou podobnost.
Jednalo se o pec?
Výroba vápna není složitá. Horní část pece je naložena směsí drceného vápence s dřevěným uhlím, a při jejich spalování se hotové vápno usazuje na dně.
A ještě jedna zajímavost – podivný tvar jezera, na jehož břehu tyto věže stojí. Je jasné, že vápenné pece byly vždy postaveny v blízkosti lomu. A jezero je zatopený lom.…
Nedaleko kopce, kde stojí věže, je ostrov s úplně plochým, jako by seřízlým vrškem, a dolů k vodě jsou terasy. Všechno jakoby do sebe zapadá. Jezero je zatopený lom, na jehož břehu jsou starobylé pece pro spalování stavebního materiálu, ze kterého byly postaveny peruánské stavby.
Takové vysvětlení nezapadá do oficiálního vysvětlení o hrobkách. Ovšem existují i jiné verze, například že stavby sloužily pro obranné účely (v případě nepřátelských útoků sem bylo možné skrýt děti, ženy a staré lidi. Dále mohly být používány jako pozorovací stanoviště a informovat ostatní věže o přiblížení nepřítele. Existují i další verze, že se jednalo o krematoria, kdo ví. Co si o tom myslíte vy?
Zdroje:
[1] Высказываю версию, для чего построили башни Сильюстани в Перу. Ряд фактов говорит, что официальная история не права. 09.04.2021. Online: Высказываю версию, для чего построили башни Сильюстани в Перу. Ряд фактов говорит, что официальная история не права | Ломая копья | Яндекс Дзен (yandex.ru)
