Brazilský prezident uzavřel Amazonii těžařům
Po silných protestech řady organizací, zabývajících se ochranou životního prostředí, a dále některých politiků a umělců, brazilský soud 30. srpna 2017 pozastavil platnost sporného dekretu. [1] Avšak po dalším tlaku, byl prezident Michel Temer [2] donucen dekret zcela zrušit. [3]
Rozhodnutí bylo zveřejněno v úterý 26. září 2017 v ústředním věstníku vlády. [4] Brazilský senátor za stát Amapá Randolfe Rodrigues [5] už vítězství oznámil na svém Instagramu. [6] I když vláda ustoupila tlaku veřejnosti, nevyloučila, že se v budoucnu ke spornému dekretu vrátí. Stejně tomu bylo i u národního parku Jamanxim [7] ve státě Pará, který by byl již zanikl, ale rozhodnutí bylo nakonec zrušeno po tlaku veřejnosti. Nový projekt se však nakonec vrátil do parlamentu, nyní s návrhy na ještě větší škrty v prostoru parku !
V tomto případě se brazilský prezident nakonec rozhodl změnit názor a ukončil spornou vyhlášku ohledně parku Renca. Proti se postavily také místní kmeny Wajaperů, kteří v oblasti žijí. [8] Vláda se nejdříve snažila situaci zmírnit a vydala nový dekret se zárukami, že tyto oblasti budou zachovány. Ale ani to nepomohlo. Veřejné mínění bylo příliš silné.
Dokonce na festivalu Rock in Rio [9] se hrálo proti ambicím vlády. Několik umělců přímo demonstrovalo proti zániku Rency. Například zpěváčka Alice Keys přivedla zástupce domorodců na jeviště, aby společně protestovali a naléhali na senátory, aby pracovali na zrušení Temerovy vyhlášky.
Rezervace Renca vznikla v roce 1984 na konci vojenské diktatury. Rozkládá se ve dvou státech – Pará a Amapá a zabírá obrovských 46.619 kilometrů čtverečních. [10]
Od počátku bylo určeno, že pouze státní společnost pro výzkum nerostných surovin (CPRM), vlastněná Ministerstvem dolů a energetiky, by mohla provádět geologický výzkum s cílem zhodnotit výskyt rud v oblasti. Zjistilo se, že oblast je velmi bohatá na měď. V praxi bylo ale provedeno jen málo výzkumů na zjištění obchodního potenciálu. Naproti tomu chráněné oblasti se rozšířily. Polovina území obývaných domorodým kmenem Wajaperů je právě v rámci rezervace Renca.
Podle institutu pro produkci nerostných surovin (DNPM) Ministerstva dolů a energetiky může být ze zákona využíváno pouze 25% ze 46.450 čtverečních kilometrů rezervace. Tento předpoklad ale neodpovídá údajům Institutu Imazon, [11] který odhaduje, že pouze 10,5% je vhodných pro hospodářství. Ve zbývajících oblastech se nacházejí ochranné rezervace indiánů.
Tento návrh je však neslučitelný s ochranným projektem, říká Michel de Souza, koordinátor veřejné politiky WWF Brazílie (Světový fond na ochranu přírody). [12] „Pokud rezervaci otevřete, bude nevyhnutelně docházet k odlesňování, a to i v případě, že budete dodržovat všechna pravidla průzkumu nerostných surovin. Otázka totiž zní, jak je budete těžit? Jak vybudujete silnice, kterými dopravíte těžké stroje do lesa a zařízení potřebné pro těžbu nerostných surovin?“ ptá se.
Jen v Brazílii za posledních několik desetiletí amazonský deštný prales ztratil zhruba pětinu původní plochy. V některých státech, jako třeba Mato Grosso, došlo v důsledku zemědělské činnosti k obrovskému odlesnění, které se zbrzdilo teprve v posledních několika letech. V roce 2005 brazilská vláda uvedla, že 48 procent odlesňování Amazonie, ke kterému došlo v letech 2003 a 2004, došlo právě v Mato Grosso. [13]
Brazílie v červenci 2017 oznámila plán revitalizace svého těžebního sektoru a zvýšení jeho podílu na ekonomice ze 4% na 6%. Průmysl zaměstnává 200 000 lidí v zemi, kde je rekordních 14 milionů lidí bez práce. [14] Proto s klesající ekonomikou a potřebou obnovit hospodářský růst se téma zrušení národních parků pravděpodobně brzy vrátí.
Zdroje:
[1] Benitez, A., Juiz suspende ato de Temer que libera iniciativa privada a explorar área da Amazônia. 30.08.2017. elpais.com. Online: https://brasil.elpais.com/brasil/2017/08/30/politica/1504105777_233176.html
[2] Michel Temer, Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Michel_Temer
[3] Jimenéz, C., Renca: Temer revoga polêmico decreto que ameaça reservas da Amazônia. 26.09.2017. elpais.com. Online: https://brasil.elpais.com/brasil/2017/09/25/politica/1506372008_097256.html
[4] Imprensa Nacional. Casa Civil da Presidéncia da República. Online: http://portal.imprensanacional.gov.br
[5] Randolfe Rodrigues. Wikipedia. Online: https://pt.wikipedia.org/wiki/Randolfe_Rodrigues
[6] Randolfe Rodrigues. randolferodrigues. Instagram. 26.09.2017. Online: https://www.instagram.com/p/BZegqICnPgG/
[7] Jamanxim National Park. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Jamanxim_National_Park
[8] Jimenéz, C., Povo Wajãpi, uma barreira indígena contra a mineração na Amazônia. 11.09.2017. elpais.com. Online: https://brasil.elpais.com/brasil/2017/09/08/politica/1504900974_634992.html
[9] Rock in Rio. Oficial webpage. Online: http://rockinrio.com/rio/pt-BR
[10] García, B., The world protests as Amazon forests are opened to mining. 28.08.2017. theconversation.com. Online: https://theconversation.com/the-world-protests-as-amazon-forests-are-opened-to-mining-83034
[11] Imazon Brasil. Online: http://imazon.org.br/?lang=en
[12] Světový fond na ochranu přírody. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Světový_fond_na_ochranu_přírody
[13] Amazon Deforestation, Mato Grosso, Brazil. Earth observatory. NASA. 2006 Online: https://earthobservatory.nasa.gov/IOTD/view.php?id=6811
[14] Brasil suspende polémico decreto para realizar explotación minera en la Amazonía. CNN. 1.09.2017. Online: http://cnnespanol.cnn.com/2017/09/01/brasil-suspende-polemico-decreto-para-realizar-explotacion-minera-en-la-amazonia/#0