Seznam odhalující peníze 12.000 argentinských nacistů 

Píše se rok 1984 a Olegario Brest kontroluje řadu zbytečných dokumentů v knihovně Banade (Biblioteca del Congreso de la Nación), pár metrů od Casa Rosada, sídla argentinského prezidenta. První měsíce nové demokratické vlády Raúla Alfonsína právě uběhly. Bankéř, který se chystá odejít do důchodu, objevuje téměř náhodně seznam, na kterém jsou jména a příjmení, data a členské karty.

Chystá se seznam vyhodit, ale nakonec zaváhá, a rozhodne se je předat svému podřízenému, tehdejšímu mladému vědci, jménem Pedro Filipuzzi, který nemůže uvěřit tomu, co vidí: dokument, datovaný na konec 30. let a do počátku let 40., obsahuje jména 12 000 lidí a společností, napojených na místní pobočku nacistické strany, která na oplátku nechala prostředky uložit na jediný účet švýcarské banky. Předpokládá se, že tyto peníze pocházejí z drancování Židů z Německa a dalších zemí světa, během první fáze režimu Adolfa Hitlera.

S tímto seznamem v ruce se mu povedlo vyvolat legislativní vyšetřování, které už jednou v minulosti začalo, ale bylo zapomenuto na více než sedm desetiletí. Na základě toho centrum Simona Wiesenthala dne 2. března 2020 požádalo švýcarskou banku Credit Suisse Bank (dědičku Schweitzerische Kreditanstalt, u které byly vedeny původní vklady), aby umožnila přístup k informacím o účtu, zmrazenému na konci druhé světové války.

Díky náhodnému zjištění je toto vyšetřování základem iniciativy poznání osudu prostředků, které by dnes činily asi 33 000 milionů EUR.

Centrum Simona Wiesenthala

„Věříme, že tyto peníze umístěné na velkých neaktivních účtech byly produktem rabování židovských obětí,“ uvedl v dopise adresovaném orgánům banky Credit Suisse Dr. Šimon Samuels ředitel pro mezinárodní vztahy centra Wiesenthal a jeho ředitel pro Latinskou Ameriku Ariel Gelblung.
Během třicátých let 20. století byl u moci v Argentině pronacistický vojenský režim v čele s prezidenty José Félixem Uriburu a jeho nástupcem Agustínem Pedro Justo, pro které byla vzrůstající nacistická přítomnost vítaná. Pod hlavičkou Německého cechovního svazu měl nacismus během 30. let v Argentině zelenou. Během těchto vlád vykonávali svou činnost bez problémů a dokonce uspořádali masivní akci v Luna Parku v dubnu 1938. V Buenos Aires měli dokonce dvě sídla: na ulici Moreno 900 a 25 de Mayo 145, méně než dva bloky od Casa Rosada!

Luna Park, Buenos Aires v dubnu 1938. Nacistické setkání. Zdroj: internet

Do roku 1938 existovala oficiální statistika 1 400 členů zahraniční sekce NSDAP/AO (Německá národní dělnická socialistická strana / zahraniční organizace) se sídlem v Argentině, jakož i více než 12 000 členů podporujících skrytou „Německou spolkovou společnost“, dříve nazývanou “UAG-německá pracovní fronta“ (DAF-Deutsche Arbeitsfront) a dalších 8 000 členů sdružených v dalších nacistických organizacích.

Přečtěte si také:  Bylo nalezeno 18 milionů dolarů Pablo Escobara

V roce 1938 byl prezident Justo nahrazen protinacistickým prezidentem Roberto Ortizem, který za účelem denacifikace Argentiny zřídil “Zvláštní komisi pro vyšetřování protiamerických aktivit.“

V čele se socialistou Enriquem Dickmanem zaznamenala komise mezi svými úspěchy zajištění seznamu jmen a přidružených společností a to krátce po jedné policejní razii provedené v roce 1941 v sídle UAG – německé pracovní fronty (DAF-Deutsche Arbeitsfront), která je zastupovala. Bylo zjištěno, že všechny argentinské přidružené subjekty měly prostředky na jediném účtu švýcarské banky, propojené s druhým účtem Bank der Deutschen Arbeitsfront v Berlíně, ovládaného nacisty. “Seznam byl spálen v roce 1943 za vlády pronacistické skupiny důstojníků (GOU). Dokonce ani v kongresu nebyly žádné kopie,“ souhlasí Gelblung a Filipuzzi. Díky tomuto náhodnému nálezu o mnoho let později, je probíhající vyšetřování základem iniciativy poznání osudu fondů, který by dnes činil asi 35 000 milionů EUR.

Seznam nacistů objevený v Argentině. Zdroj: Centrum Simona Wiesenthala.

Centrum  Simona Wiesenthala požádalo o přístup k archivovaným svazkům Credit Suisse, aby tento problém vyřešilo jménem neustále se snižujícího počtu přeživších holocaustu.

Centrum Simona Wiesenthala
Co seznam obsahuje?

V seznamu přidružených společností a jejich bankovních účtech jsou názvy německých společností, které v té době spolupracovaly s Hitlerovým režimem. Centrum Wiesenthal zdůrazňuje především nechvalně proslulou IG Farben (dodavatel plynu Cyklon-B, používaný k vyhlazování Židů a dalších obětí nacismu) a finanční organizace, jako je Německá transatlantická banka a Německá banka Jižní Ameriky.

Gelblung dodal, že “mnoho jmen na seznamu se vztahovalo k pronacistickým společnostem zařazeným na seznam společností, se kterými bylo zakázáno obchodovat ze strany Spojených států amerických a Spojeného království během druhé světové války.“

Kromě toho v seznamu vyniká sugestivní jméno: jméno německého obchodníka se dřevem Ludwiga Freude, který se usadil v zemi a měl blízký vztah s prezidentem Juanem Domingem Perónem a jeho druhou manželkou Evou Duarte.

Seznam obsahuje jména, data narození, čísla v nacistické straně a údaje o bankovních účtech. Zdroj: Centrum Simona Wiesenthala.

V seznamu se Freude objevuje spolu se svým číslem člena nacistické strany, 405. Stejně jako dalších 12 000 dalších nacistů. Jeho prostředky byly konvergované na účet 4063 německé banky, která byla o několik let později pohlcena bankou Credit Suisse.

Seznam obsahuje sugestivní jména jako Ludwig Freude, německý obchodník se dřevem, který se usadil v Argentině a měl blízký vztah s Juanem Perónem a jeho manželkou, Evou Perónovou.

Filipuzzi připomíná, že Freude byl vyznamenán nacisty “orlem za zásluhy za rozvoj průmyslu v Argentině“. Jak sám Perón řekl, v polovině října 1945 mu Freude půjčil svůj venkovský dům na ostrově El Tigre, aby se “schoval“ před armádou, která ho hledala. Jeho následné zadržení mělo za následek mobilizaci 17. října 1945 (Den loajality je v Argentině známý pro každoroční připomenutí 17. října, den, kdy došlo k velké mobilizaci práce a odborů, která vyžadovala osvobození tehdejšího plukovníka Juana Dominga Peróna) a zrození peronismu.

Přečtěte si také:  Kniha: Keltův sen

Perón mu později poděkoval za toto gesto a jmenoval jeho syna Rodolfa jako svého osobního sekretáře. Z tohoto místa a podle historiků, jako je Uki Goñi, pomohl Freude junior nacistickým vůdcům dostat se do Argentiny, včetně Adolfa Eichmanna, zodpovědného za “konečné řešení židovské otázky” jinými slovy likvidace židů – a Josefa Mengeleho, lékaře, známého pro jeho kruté a smrtící experimenty s lidmi v koncentračním táboře v Osvětimi.

Alfredo Freude, vnuk Ludwiga, je dnes jedním z bývalých majitelů účtů, který také požaduje otevření konta u švýcarské banky. “Ludwig Freude jako prezident německé transatlantické banky uložil peníze do bezpečí ve Švýcarsku, což jsou peníze, které jeho příbuzní v Argentině hledají,“ říká Filipuzzi. Podle Gelblunga, “účty se začaly plnit zjevně poté, co v Německu došlo k arizaci a masivním konfiskacím židovského majetku v této zemi,“ což si zaslouží alespoň vyšetřování.

“Při dobrém jméně Credit Suisse doufáme, že tento příběh a aktiva ze seznamu 12 000 nacistů, která stále existují a která byla údajně vypleněna, budou viděny z nové perspektivy,“ uzavírají Samuels a Gelblung požadavek ve svém dopise úředníkům švýcarské banky.

V dopise viceprezidentovi Credit Suisse, Christianu Küngovi, středisko dále uvedlo:

“Věříme, že tyto neaktivní účty budou s největší pravděpodobností obsahovat peníze vyplývající z rabování židovských obětí podle norimberských zákonů ze 30. letech 20. století,“ dodal. „Pane Küngu, v roce 1997 jsme uspořádali společně se společností Winterthur Insurance důležitou konferenci v Ženevě na téma “Restituce: morální dluh k historii “. Několik týdnů před naší konferencí jsem přijal telefonický hovor od Credit Suisse s žádostí o záštitu tohoto setkání. “… V duchu názvu konference jsem požádal našeho badatele o přístup k účtům vyplývajícím z disponibilních prostředků. Nedostal jsem žádnou odpověď,“ řekl Samuels.

Dr. Šimon Samuels, centrum Simona Wiesenthala.

Pro více informací je možné kontaktovat Dr. Šimona Samuelse na tel. +336 09770158 nebo Dr. Ariela Gelblunga na tel.  +54911 49695365. Zároveň je možné se připojit ke sledování aktivit Centra Simona Wiesenthala na Facebooku – http://www.facebook.com/CSWLA

Zdroje:

[1] Rosemberg J.: Documento: la lista que revela el dinero de los nazis argentinos. 2.3.2020. Online: https://www.lanacion.com.ar/politica/documento-lista-revela-dinero-nazis-argentinos-nid2338903
[2] Wiesenthal Centre Reveals 12,000 Names of Nazis in Argentina, Many of Whom Apparently Had Accounts Transferred to Credit Suisse. 2.3.2020. Online: http://www.wiesenthal.com/about/news/wiesenthal-center-argentina-nazi.html

Tomáš

cestovatel, publicista.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..