Ekvádor: Příběh zavražděných misionářů

Je tomu již více jak 60 let, kdy bylo pět amerických misionářů zabito divokými domorodci v ekvádorské džungli. Jim Elliot,[1] Nate Saint, Ed McCully, Peter Fleming a Roger Youderian byli zabiti 8. ledna 1956. Zodpovědnost za tuto vraždu měli lidé kmene Huaorani (kečuánci je opovržlivě nazývají „Auca“, což znamená „divocí“ nebo „nepřátelé“), které se Američané pokoušeli evangelizovat.

Jejich příběh se tehdy dostal do hlavních zpráv celého světa. Vše začalo někdy v září roku 1955, kdy se k Natemu připojili jeho čtyři společníci a pustili se společně do plánu na evangelizaci Indiánů, který pojmenovali velkoryse – Operace Auca. [2] Začali mapovat oblast a při jednom z mnoha přeletů ekvádorské džungle, pilot Saint zahlédl osadu Huaoranů. Od počátku byl celý plán riskantní, neboť tento kmen v izolaci byl známý velkou agresivitou nejen vůči cizím návštěvníkům, ale dokonce i mezi nimi samotnými.

Misionáři vymysleli způsob, jak bezpečně kmen kontaktovat a to nejprve z letadla za pomoci reproduktoru a košů s dárky. Mezitím se Elliot naučil několik frází v jazyce Huaorani od ženy téhož kmene, jménem Dayuma, [3], která opustila svou společnost a stala se ústřední postavou a přítelkyní misionářů. Reproduktory zavěšené na letadle opakovaly frázi : „Biti miti punimupa,“ které v jejich rodném jazyce znamená „Mám tě rád, chci být tvůj přítel.“

Dne 6. října 1955 poslali na zem první dary – malou nádobu obsahující knoflíky a horninovou sůl. Dárcovství pokračovalo v následujících týdnech, kdy misionáři “upustili” mačety, stuhy, oděvy, hrnce a různé další drobnosti. Po několika dnech se Indiáni už sami shromažďovali v očekávání darů.

Nakonec sami Huaorani zanechali na zemi dar na oplátku: čelenku z ptačích peří. Misionáři to chápali jako přívětivé gesto a začali chystat plán na společné setkání. Nate Saint našel vhodné místo na přistání, v písku, podél řeky Curaray. Nejdříve si místo vyzkoušel a zkusil se dotknout koly, aby viděl, jestli se zaboří nebo ne. Bylo to dobré.

Konečně tedy 3. ledna Nate a Ed přistáli. Písek se ukázal měkčí, než se domnívali, ale tím, že upustil vzduch z pneumatik, bylo možné bezpečně přistát a zase vzlétnout. Postupně přivezli i ostatní členy a začali s výstavbou dřevěných domů. Během porážení stromů křičeli přátelská slova do křoví. O čtyři dny později se objevil jeden muž a dvě ženy z kmene Huaorani. V neděli 8. ledna 1956, několik příslušníků kmene Auca zamířilo k ‚Palm Beach‘, jak misionáři oblast přistání nazvali.

Po prvotním přátelském pozemním kontaktu se třemi členy kmene, byli napadeni šesti dalšími bojovníky kmene Auca a třemi jejich ženami. Ed McCully byl zabit mladou dívkou jménem Mincaye, která ho těžce zmrzačila mačetou poté, co se pokusil chytit a zadržet jednoho z útočníků.

V půl páté odpoledne byl jako obvykle čas na pravidelný rádiový kontakt. Marja na základně zapíná rádio. Nic! Že by byli muži pozváni do vesnice Huaoranů? Čekala dál. Neozval se však žádný hlas. Minuty ubíhaly a měnily se na hodiny. Rádio však stále mlčelo…

Johnny Keenan, který podporoval skupinu ze základny, proletěl přes Palm Beach v pondělí ráno. Oznámil Marje, že spatřil Nateho letadlo, částečně zbavené některých jeho součástí. Ve středu spatřil první tělo ze vzduchu. Pak další. Brzy bylo zřejmé, že všech pět mužů je mrtvých. Teprve v dalších dnech se dostali na místo po zemi, aby mohli těla pohřbít.

Časopis Life publikoval desetistránkový článek o Elliotovu poslání a smrti jeho přátel. Elizabeth Elliotová [4] se po smrti svého manžela společně s dalšími misionáři pustila do práce mezi Indiány z kmene Huaorani, kteří zabili jejího muže, kde pokračovali v jejich evangelizaci. Aucas nakonec přijali křesťanskou víru, včetně těch členů kmene, kteří vraždili. Později vysvětlili, proč těchto pět mužů zabili. Údajně ze strachu, neboť je považovali za kanibaly.

Dále publikovala dvě knihy, Shadow of Almighty: The Life and testament of Jim Elliot (Stín Všemohoucího: Život a odkaz Jima Elliota) a druhou knihu: Branami Krásy (Trough Gates of Splendor), které popisují život a smrt jejího manžela. Cestovala po USA a sdílela své znalosti a zkušenosti až do svých sedmdesáti let. V roce 1991 vznikla křesťanská škola Jima Elliota v Denveru, Colorado. V roce 1997 vznikla křesťanská střední škola Jima Elliota v Lodi, Kalifornie.

Půl století po této tragédii, v roce 2005 byl natočen film “Na konci světa”, [5] který připomněl tuto tragickou událost.

Na téma této “násilné” evangelizace můžeme pohlížet pokaždé jinak, vždy v duchu doby, která nás provází. Na jednu stranu je dobře, že k evangelizaci došlo. Na straně druhé je třeba vnímat tento vpád do izolované kultury jako naprosto výjimečný akt, který mohl být členy kmene vnímán jako agrese a vyvolal reakci v podobě vraždy. Ať na to máte názor jakýkoliv, doporučuji shlédnout výše zmiňovaný film. Je to jedna z možností, jak se nejrychleji přiblížit k pocitům a pohnutkám členů této operace.

Zdroje:

*úvodní fotka je pouze ilustrační a nesouvisí s uvedeným článkem.

[1] Jim Elliot. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jim_Elliot
[2] Operation Auca. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Auca
[3] Dayuma. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Dayuma
[4] Elisabeth Elliot, Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Elisabeth_Elliot
[5] Hanon, Jim. Na konci světa.(End of the Spear) Drama USA, 2005. Online: http://www.csfd.cz/film/191526-na-konci-sveta/prehled/
[6] Graves, D. Missionaries Died in Ecuador Jungle. 2006. Online: http://www.christianity.com/church/church-history/timeline/1901-2000/missionaries-died-in-ecuador-jungle-11630813.html
[7] La historia de los misioneros estadounidenses asesinados por indígenas de Ecuador. 24.02.2017. rt.com. Online: https://actualidad.rt.com/actualidad/231859-historia-misioneros-estadounidenses-asesinados-huaorani