Násilný kult uctívačů „jaguářího hada“

Minulý týden proběhla tiskem, dokonce i naším českým, [1] zpráva o nálezu podivně poškozených koster v horách severního Peru. Antropologové podle výsledků dosavadních výzkumů usuzují, že způsobená zranění by mohla mít rituální charakter a byla způsobena krátce před smrtí. Studie byla publikována v září tohoto roku v americkém vědeckém časopise “Plos One”. [2] Pro staré peruánské civilizace byla vždy smrt něčím víc, než jen odchodem z tohoto světa a proto jsem se začal pídit po dalších informacích, souvisejících s historii naleziště, a výsledky přináším v tomto článku.

Ceremoniální komplex Pacopampa patřil kultuře, která se rozvíjela přibližně v období 1200 – 500 př. n.l., ve výšce 2500 m.n.m. a byla současníkem kultury Chavín de Huántar. [3] Na komplexu pracují odborníci od roku 2005, kdy byla navázána spolupráce s japonským výzkumným týmem, jenž před časem zprávu o zvláštních nálezech publikoval.

První větší objev přišel v roce 2009, kdy byla objevena neporušená hrobka ženy, která žila kolem roku 900 př. n.l. a pravděpodobně měla v oblasti velký vliv. Tato žena dostala jméno “Dáma z Pacopampy”, na výšku měřila 155 cm a zemřela ve věku mezi 30 a 40 lety. Její lebka byla uměle deformována. Byla pohřbena v bohatém pohřebním oděvu, který byl doplněn zlatými náušnicemi, keramikou a náhrdelníkem z mušlí.

Uctívači jaguářího hada nebo hadího jaguára ?

Dalších pět hrobů bylo objeveno v roce 2012 a tyto nálezy odpovídají osobám, jenž v této kultuře patřily k elitě. V roce 2015 tým výzkumníků oznámil objev hrobky s ostatky dalších dvou vysoce postavených osobností, pravděpodobně šlo o kněze. Stáří nálezu se odhaduje na 2700 let (tedy z doby asi 700 př. n.l.). Zvláštní bylo, že obě těla byla pohřbena společně, v hloubce jednoho metru, ve fetální poloze a v opačných směrech.

Jeden z nich měl po svém boku láhev černé barvy s keramickým třmenem, vyrobenou ve tvaru hada s hlavou jaguára. Podobný exemplář nemá v prehispánské keramice obdoby! Druhý jedinec měl obrovský náhrdelník z 25 zlatých korálků, které jsou tvarované jako číslo 8 a jsou velmi šikovně posazené. Vypadá to, že zlatníci chtěli simulovat pohyby hada. Kolem lebek byly nalezeny stopy rumělky. Toto zjištění dokazuje, že v této vzdálené minulosti již existovaly kněžské elity, které uplatňovaly moc nad obyvatelstvem za pomoci nějakého podivného hadího kultu.

Během období vykopávek (2005 – 2015), bylo nalezeno celkem 104 koster, z nichž ve 38 případech se jednalo o děti a v 66 případech o dospělé. Z toho vykazovalo sedm osob známky zvlášť traumatických zranění (6,7%), např. zlomeniny v lebeční oblasti nebo obličejových kostí! A všichni s těmito zraněními byli nalezeni na jedné pohřební platformě. Přítomnost různých druhů lidských koster (bohatých kněží vs. chudých lidí) ze stejné doby demonstruje vznik sociální nerovnosti, spojené s výstavbou slavnostní architektury a rozvojem rituálů. Podle odborníků, kostry lidí s těmito vážnými zraněními jsou pohřbeny v místech s vysokou ceremoniální činností, a proto se předpokládá, že tato smrtící aktivita byla v těchto společnostech považována za jednu z nejdůležitějších.

Je dokázáno, že v Pacopampě se prováděly rituály související s vodou a výrobou potravin, poté, co byly objeveny podzemní kanálové systémy a ozdoby z mušlí, určené pro rituální použití. Pacopampa se nachází v horách, kde, pokud došlo k většímu seskupení lidí, muselo nevyhnutelně dojít k limitům při výrobě potravin. Známky násilí pak můžou být důkazem rostoucího sociálního napětí. To celé pak v rituálním kontextu mohlo být vedlejším produktem procesu vymezení jedné části obyvatelstva proti druhé.

Toto násilí má podle antropologů spojitost s kultem dravých zvířat, ve kterém se projevovalo násilí prostřednictvím veřejných rituálních praktik. V centrálních Andách byli dravci, zejména kočkovité šelmy, hlavní klíčovou ikonou, která odrážela náboženský postoj během formativního období (1300 – 900 př.n.l.). Například v chrámu Chavín de Huántar je zobrazen přerod Člověka v Jaguára, který tím přebírá sílu tohoto zvířete nebo se stává samotným zvířetem.

Tito antropomorfizovaní tvorové zdůraznili viditelnou roli vysoce postavených členů kultu a pomohli odůvodnit elitní monopol na život, smrt a sociálně-ekonomickou kontrolu, a to prostřednictvím rituálu. I když podobná informace může být pro některé možná překvapivá, dnes víme, že v Peru se nacházela řada kultur, jež s rituály smrti a obětování lidí jasně kalkulovaly. Vždy to bylo v důsledku základních potřeb přežití v nevyrovnaném boji s přírodou.

Můžeme jen zapojit svoji fantazii a představit si dramatický děj, provázející tyto rituály v době, kdy na druhé straně světa vzkvétala etruská civilizace v Itálii, Řekové kolonizovali další oblasti a vznikl epos Odysseia.

Zdroje:

[1] Archeologové objevili v Peru staré, rituálně poškozené kostry. Mocní zřejmě mučili chudé. ceskatelevize.cz. 18.10.2017. Online: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2277034-archeologove-objevili-v-peru-stare-ritualne-poskozene-kostry-mocni-zrejme-mucili-chude
[2] Tomohito Nagaoka, Kazuhiro Uzawa, Yuji Seki, Daniel Morales Chocano: Pacopampa: Early evidence of violence at a ceremonial site in the northern Peruvian highlands. PlosOne, 27.9.2017. Online: http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0185421
[3] Stěhule, T.: Chavín de Huántar: Své největší tajemství stále ukrývá. tom-stehule.com. 02.09.2017. Online: http://tom-stehule.com/2017/09/02/chavin-de-huantar-sve-nejvetsi-tajemstvi-stale-ukryva/

Fotografie:

[4] Pacopampa: inicio de la civilización andina. unmsm.edu.pe. 06.11.2015. http://www.unmsm.edu.pe/noticias/ver/pacopampa-civilizacion-andina#prettyPhoto
[5] Complejo Arqueológico Pacopampa en los Ojos del Mundo. pacopampa.com. 03.10.2015. Online: http://www.pacopampa.com/2015/10/complejo-arqueologico-pacopampa-en-los-ojos-del-mundo/