Argentina: Skryté nacistické tajemství

San Ignacio, ospalé městečko na severu Argentiny by nebylo asi ničím zajímavé, snad jen načervenalou zemí a ruinami starého jezuitského kláštera. To nejzajímavější se ale nalézá v jeho okolí. Asi šest kilometrů směrem k řece se nachází vstup do národního parku Teyú Cuaré. Odtud je třeba pokračovat pěšky strmou stezkou asi 20 minut a proklestit si cestu mačetou, něž se dojde na místo, kde byly pro svět v roce 2015 objeveny ruiny budov, které architektonicky nezapadaly do stavebního stylu, který se v oblasti po celá léta používá. Přivolaní archeologové institutu CAU [1] při univerzitě v Buenos Aires na místě zjistili, že se s největší pravděpodobností jednalo o nacistickou základnu.
Vědci zjistili, že ležení se skládá z několika budov. Některé byly určeny na bydlení, jiné jako sklad, a další stále napůl skryté – jako hlídkové budovy. Umožňují panoramatický výhled a mají stěny až tři metry tlusté. Celá stavba je uzpůsobena tak, aby chránila hlavní budovu, která se nachází uprostřed komplexu. Na místě byly nalezeny také zbytky strážních budov, opěrných zdí na klíčových strategických místech. Ze způsobu výstavby je zřejmé, že stavbu prováděl někdo, kdo měl zkušenosti s vedením války, protože stavby byly navrženy tak, aby dávaly jasnou poziční výhodu obráncům.

Při prvním průzkumu byly nalezeny německé mince z období 1938 -1944. Podle toho archeologové usoudili, že doba výstavby mohla spadat do první poloviny 40. let dvacátého století.
„Zdá se, že v polovině druhé světové války, kdy už bylo jasné, že válka se pro říši nevyvíjí příznivě (…) nacistické letectvo s využitím mapování se pustilo do odvážných tajných projektů, zaměřených na výstavbu úkrytů pro vysoké pohlaváry říše. Počítalo se s vybudováním úkrytů na nepřístupných místech, v poušti, v horách nebo uprostřed džungle, jako je tomu v případě tohoto komplexu,“ řekl Daniel Schávelzon [2], ředitel institutu CAU, který byl pozván do Misiones jako vedoucí výzkumného týmu.
Při dalším průzkumu si jeden z pracovníků všiml nesouměrně umístěného kamene. Pod ním objevili starou plechovku od ovoce z počátku 40 let. Uvnitř byly argentinské peníze z té doby, pohlednice ze setkání mezi Benito Mussolinim a Adolfem Hitlerem a také výstřižek z novin s obrázkem německého vojáka s hákovým křížem. Navíc tam byla ještě jedna menší miska od pedikúry (původem z Německa), která obsahovala mince – 50 říšských feniků (Německo, 1942), dvě jednokorunové mince (Slovenská republika, 1940), jeden dinár (Jugoslávie, 1938) a jedna mince argentinského centu, zavedená v roce 1939. “Nevylučuje se, že vlastníkem těchto drobných peněz byl nějaký voják, který emigroval do Argentiny a skončil v pralese v Misiones. Možná dokonce za účelem ostrahy přístupu do centrální vily, postavené mezi dvěma skalními útesy. Myslíme si, že ta plechovka byla někoho, kdo uložil svoje vzpomínky na mládi a mezi ně i mince z míst, které navštívil během druhé světové války,” vysvětlil Schávelzon. [3]

Další cenné objevy, které tým uskutečnil, byly jámy, které sloužily k uložení komunálního odpadu. V těchto jámách byly objeveny láhve od léků na žaludeční potíže (ví se, že Hitler trpěl žaludečními problémy, ale také to nemusí vůbec nic znamenat, neboť žaludeční potíže z jídla v Jižní Americe jsou zcela běžnou záležitostí) a další plechovky, mnoho z nich německého původu, spolu se zbytky čínského servisu. Můžeme se ptát, kde se v pralese ve 40. letech vzal takový luxusní servis a komu asi sloužil? Byl to právě Hitler, který měl být tím střeženým obyvatelem vily? Nevíme a asi se to již nikdy nedozvíme. Dávno před objevením “nacistické základny” bylo v Misiones místo, pojmenované místními jako “Dům Martina Bormanna”. I když jeho útěk byl později popřen a tělo nalezeno v Berlíně, některé hypotézy uvádějí, že skončil v Argentině. [4]
Při průzkumu základny archeologové provedli i vykopávky na tomto zvláštním místě. Kromě stop po menších kamenných budovách byla objevena i hráz. Existuje domněnka, že měla bránit přístup od řeky. Jsou na ní použity stejné kameny, které sloužily k výstavbě centrální vily. Navíc po okolí jsou zasázeny ovocné stromy. [5]
Sergio Widder, ředitel centra Simona Wiesenthala pro Latinskou Ameriku, řekl, [6] že s velkou pravděpodobností se nacisté snažili usadit i v odlehlých místech, kde se cítili více chráněni, ale hypotéza úkrytů v Misiones by měla být lépe ověřena.

Avšak vědci z institutu CAU se domnívají, že nacističtí pohlaváři nikdy nemuseli využívat tato útočiště. Po příjezdu do Argentiny se rychle přesvědčili o tom, že se dá v klidu žit ve městech bez potřeby nějak se skrývat. Důkazy o nacistické přítomnosti tak mohou pocházet pouze z období přípravy a výstavby základny. Ať tak či onak, otázka nalezeného nacistického útočiště rozvířila vody kolem útěku Adolfa Hitlera a jeho případného azylu v Argentině.
V dubnu 2017 vychází na toto téma v Argentině kniha, kterou napsal právě ředitel institutu CAU, Daniel Schávelzon, zabývající se touto tajemnou základnou uprostřed argentinských pralesů. Kniha se jmenuje “Teyú Cuaré, Arqueología de un refugio nazi en la Argentina” (volný překlad: Teyú Cuaré, Archeologie uvnitř nacistického útočiště v Argentině).

Zdroje:

[1] Centro de arqueología urbana. Argentina. Online: http://www.iaa.fadu.uba.ar/cau/
[2] Daniel Schávelzon. Online: http://www.danielschavelzon.com.ar
[3] Ernesto Azarkevich: Hallan más pruebas de la existencia de un refugio de jerarcas nazis.. Clarin.com, 22.06.2015. Online: http://www.clarin.com/sociedad/hallan-pruebas-existencia-refugio-jerarcas_0_r1Ra8vYvQg.html
[4] Martin Bormann. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Bormann
[5] Ernesto Azarkevich: Hallan más pruebas de la existencia de un refugio de jerarcas nazis. Clarin.com, 22.06.2015. Online: http://www.clarin.com/sociedad/hallan-pruebas-existencia-refugio-jerarcas_0_r1Ra8vYvQg.html
[6] Leo Gonzáles Pérez: Creen haber hallado en Misiones un refugio de jerarcas nazis.Clarin.com, 22.03.2015. Online: http://www.clarin.com/sociedad/refugio-nazis-misiones_0_SyLJ1G9w7x.html