Proč Inkové postavili Machu Picchu tak daleko?
Nové geologické průzkumy odhalily důvody, proč starověká andská civilizace umístila své mistrovské dílo na vrchol hory Macchu Picchu. Tento archeologický skvost jihoamerického Peru si stále drží mnoho tajemství. Vědci se trvale snaží vysvětlit, proč se Incká říše rozhodla postavit tuto citadelu ve vzdáleném prostředí, vysoko v horách údolí řeky Urubamba-Vilcanota.
Tým vědců se snaží pochopit, proč Inkové umístili své mistrovské dílo, jeden z největších architektonických úspěchů lidstva, na takovém nepřístupném místě. Zdá se, že tajemství spočívá v geologických zlomech.
Na výročním zasedání Americké geologické společnosti (GSA) představil geolog Rualdo Menegat z Federální univerzity v Rio Grande de Sul v Brazílii výsledky podrobné geoarcheologické analýzy. Zjistil, že Inkové úmyslně postavili Machu Picchu na tomto místě právě kvůli tektonickým zlomům.
„Poloha Machu Picchu není náhodná“, říká Menegat v prohlášení. „Bylo by nemožné vybudovat takové místo ve vysokých horách, kdyby se podloží nezlomilo,“ říká.
K dosažení tohoto závěru použil jeho tým satelitní snímky a terénní měření k mapování husté sítě zlomů a geologických poruch, nalezených pod Machu Picchu. Analýza ukazuje, že tyto poruchy se pohybují od malých viditelných zlomů v jednotlivých horninách, až po velké linie, dlouhé až 175 kilometrů, což naznačuje orientaci některých říčních údolí v oblasti Cusco.
Menegat navíc zjistil, že tyto chyby a zlomeniny působí společně, a některé z nich byly zodpovědné za vytvoření celého pohoří And v průběhu posledních osmi milionů let.
Vědci zjistili, že některé z těchto zlomů jsou orientovány směrem severovýchod-jihozápad, a jiné na severozápad-jihovýchod. Tímto způsobem se kříží ve tvaru „X“ přesně pod Machu Picchu.
Studie uvádí, že městské sektory, svatyně, a také okolní zemědělská pole byly postaveny podle umístění zlomů. „Hlavní sektory, budovy a schody byly postaveny podle těchto určených poruch,“ uvedli autoři.
„V Machu Picchu byly skály natolik roztříštěné, že bylo možné stavět města na vysoké topografické úrovni, strategicky bezpečné proti geologickým rizikům a extrémním podmínkám,“ říkají.
Menší starodávná incká města, jako jsou Ollantaytambo, Pisac a Cusco, leží také na křižovatce těchto zlomů. „Každé z těchto míst je vyjádřením hlavních směrů geologických zlomů v místě.“
Výsledky ukazují, že síť poruch a zlomů je pro konstrukci Machu Picchu stejně důležitá, jako technika používaná k opracování kamene. Jako velcí mistři kameníci, využili Inkové hojné množství stavebních materiálů v zóně poruchy.
“Intenzivní geologický lom předurčil skály, aby se rozbily po stejných rovinách slabosti, což značně snížilo energii potřebnou k jejich následnému vyřezání,“ říká Menegat.
Kromě pomoci při tvarování kamenů v Machu Picchu, tektonické zlomy pravděpodobně nabídly i další výhody – například zdroj vody. „Tektonické poruchy v oblasti směřovaly vodu snadno na místo.“
Také stavba svatyně na tak vysokém místě ji chránila před sesuvy půdy (huaicos), což je v oblasti andských oblastí velmi běžné, vysvětluje odborník. Kromě výše uvedeného pomohly geologické poruchy také doslova “vypustit” vodu z Machu Picchu místo během intenzivních bouří.
“Asi dvě třetiny práce při vybudování svatyně zahrnovalo výstavbu podzemních odtoků,“ říká Menegat. “Již existující zlomy tomuto procesu pomohly a přispěly k jeho pozoruhodné ochraně,“ uzavírá. Díky této studii jsme se dostali o krok blíž k pochopení toho, jak a proč Machu Picchu vlastně vzniklo.
Nový výzkum poskytuje mírně netradiční pohled na stavbu legendárního města. Z oblasti, ve které se orientuje jen pár opravdu zkušených odborníků. Proto vítězoslavné a oslavné články, jásající nad “vyřešením” záhady, nelze považovat za konečné. Výzkum totiž vyvolává značné pochybnosti a otázky, které napadnou jak laika, tak i zejména toho, kdo toto místo a peruánské hory zná. Proto je dobré se ptát:
Je geologický zlom opravu důvodem pro stavbu díky snadnému zdroji stavebního materiálu? Kdo na Machu Picchu byl, jistě se podiví nad rozsahem stavebních prací a snadno si představí obrovské množství stavebního materiálu který se musel přesunout. Je opravdu nutné mít k dispozici geologický zlom? Navíc, podle vyjádření výzkumníků, i podle logiky podstaty geologických zlomů, na místech vyvěrají studny podzemní vody. To je zřejmě pravda, ovšem na Machu Picchu žádná studna není, a celá stavba významně hospodařila jen a pouze s dešťovou vodou! [1]
A je tu další problém, spojený s geologickými zlomy. Tak významná stavba, určená pro Syna Slunce, nejvyššího Inku, by se přece správně měla zlomům vyhnout! Proč? Přece proto, že jde o oblast geologicky nestabilní, a náchylnou k zemětřesení. To všechno staví jásot nad “odhalením” důvodu stavby Machu Picchu úplně na hlavu. Budu rád, pokud mi to nějaký geolog vysvětlí, je možné, že se mýlím.
Napadá mě však jedna souvislost, která by mohla s geologickými zlomy souviset, i když se jedná o dosud ne zcela objasněný fenomén. Jedná se o tzv. zemská světla. Tento fenomén “zemských (nebo zemětřesných) světel” – earthquake light (EQL) [2], má vznikat právě na místech geologických zlomů. Existuje teorie, podle které se geologické kry spolu vzájemně třou a vytvářejí světelné piezoelektrické jevy – tj. podivné světelné jevy – světla na zemi i na obloze, i podivné světélkování atmosféry, právě před, při a po zemětřesení. A tak mě napadá, že tyto světelné jevy, vymykající se běžným jevům, opakující se na určitém místě, by mohly být důvodem, proč někde vybudovat svatyni, zasvěcenou bohům. Nicméně, pokud se jedná o Machu Picchu, nejsme si ani jisti, do jaké míry to bylo ceremoniální centrum, a do jaké míry to bylo sídlo panovníka. Je to možné? Nevíme. Ale je to můj příspěvek k novému výzkumu o důvodu stavby Machu Picchu.
Zdroje:
[1] Smith, J.: Machu Picchu’s Stairway of Fountains. January, 2013. Online: https://www.archaeology.org/issues/59-1301/76-sidebars/394-machu-picchu-inca-hydraulic-engineering
[2] EQL . Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Earthquake_light
[3] Redacción EC: ¿Por qué los incas decidieron construir Machu Picchu en un lugar tan remoto? 24/09/2019. Online: https://elcomercio.pe/tecnologia/ciencias/secreto-inca-revela-decidieron-construir-machu-picchu-lugar-remoto-mexico-colombia-argentina-noticia-679372-noticia/