Kdo byla Nora Astorga?
Přestože život nikaragujské revolucionářky Nory Astorgy Gadeaové byl zasvěcem obnově nikaragujské vlády, je připomínána díky svádění a vraždě generála. Byla členkou Sandinistické fronty národního osvobození a po vítězství Sandinistické revoluce se stala právničkou, soudkyní, političkou a nikaragujskou zástupkyní v OSN (v letech 1986 až 1988), ale proslavila se popravou.
Nikaragujský generál Reinaldo Pérez Vega, známý jako „El Perro“ nebo „Pes“, byl zástupcem velitele Národní gardy a měl pověst agresora, známého svými brutálními represemi vůči sandinistickému hnutí. Byl rád, když ho po téměř roce námluv konečně pozvali do bytu Nory Astorgy, která byla pohlednou, 28letou právničkou. Nevěděl, že u Nory na něj čekají sandinističtí operativci, kteří ho chtěli unést a vyměnit za politické vězně. Když Vega vzdoroval, podřízli mu hrdlo. Generálovo tělo bylo později nalezeno, zabalené do sandinistické vlajky.
Kariéra Astorgy ale nezačala, ani neskončila svedením a popravou Vegy, k níž došlo 8. března, na Mezinárodní den žen, v roce 1978.
Jako radikálka byla Astorga během své právnické fakulty kurýrem sandinistického hnutí a aktivně se podílela na zakládání takzvaných útočišť pro sandinistické agenty. Po popravě Vegy uprchla Astorga do výcvikového tábora Sandinistů. Tam, potřetí těhotná, se naučila střílet z AK-47.
Tím, že se Astorga připojila k Sandinistickému hnutí, riskovala také svou vlastní rodinu, do které na začátku 70. let patřil její manžel, méně radikální aktivista, a její dvě děti.
V roce 1978, v roce, kdy byl popraven Vega, bylo napětí v zemi obzvláště vysoké. Když byl vládnoucí režim v roce 1979 svržen, Astorga se vrátila do Managuy, aby se stala vlivným vůdcem nové vlády. Pak se snažila dokázat své odhodlání nejen ve změně režimu, proti kterému vystupovala, ale také vybudovat něco lepšího.
Astorga se stala prokurátorkou, a ve své nové roli byla zapojena do téměř 6000 soudních řízení o lidských právech. Pokračovala v práci v nikaragujské zahraniční službě, kde se rychle dostala na výsluní a vystoupala tak vysoko, že byla jmenována velvyslankyní ve Spojených státech, ale její kandidatura byla zamítnuta kvůli přetrvávající americké nespokojenosti s pádem proamerického diktátora Somozy. Místo toho se stala nikaragujskou velvyslankyní při OSN.
Již ve svých 37 letech se stala Astorga mezinárodním diplomatem a získávala velké zásilky pomoci pro Nikaraguu. Psala projevy pro prezidenta Daniela Ortegu během jeho zahraničních cest. V roce 1988, ve věku 39 let, pouhé dva roky po přijetí funkce v OSN, Astorga zemřela na rakovinu děložního čípku.