Téma osídlení Ameriky znovu budí emoce

Byla Amerika osídlena před 15 000 lety, jak říká všeobecně uznávaná teorie a nebo tomu bylo daleko dříve? Ačkoliv obecně zavedená teorie o osídlení amerického kontinentu je široce známá, občas se vyskytnou kontroverzní názory a teorie, které hypotézu, známou jako “Clovis First”, zpochybňují. Nejinak se tomu stalo nedávno, kdy vědecká skupina kolem archeologa Carlose Aschera oznámila nález důkazů z doby před více než 40 tisíci lety…

Začnu možná trochu zeširoka. Asi hodinu jízdy od peruánského města Trujillo se v údolí Chicama nachází starobylá, 30 metrů vysoká, impozantní pyramida, dnes náležící ke komplexu El Brujo, o kterém jsem již psal v minulosti.[1] Nazývá se Huaca Prieta. Podle nové studie amerického archeologa Toma Dillehaye totiž bylo její největší tajemství dlouho zakopáno hluboko pod ní.
To dělá z tohoto místa jedno z nejstarších archeologických nalezišť v Americe a naznačuje, že první migranti v regionu se mohli překvapivě pohybovat podél pobřeží prostřednictvím dřevěných vorů. Vědec měl zpočátku zájem o průzkum samotného kopce. Ale geologové v jeho týmu chtěli studovat půdorys pyramidy, takže “jsme šli dolů,” vysvětlil později Dillehay.

Nejhlubší výkop se kopal celých 5 let a dosahuje úctyhodných 31 metrů. I když to možná zní šíleně, přesto tyto hluboké vrstvy obsahovaly stopy lidské práce: kamenné nástroje, kosti zvířat a rostlinné pozůstatky, jež zanechali někteří z nejstarších známých amerických osadníků! Radiokarbonová analýza nalezených předmětů prokázala, že se jedná o téměř 15 000 let starou záležitost. Tento nález přispěl k tomu, že někteří vědci mají za to, že by Huaca Prieta měla být připojena k malému, ale stále rostoucímu seznamu míst, jež by svými nálezy, staršími více než 14 tisíc let, mohly změnit vizi vědců o nejranějších Američanech.

Archeologové si dosud mysleli, že první lidé se do Ameriky dostali ze Sibiře přes zamrzlou Beringovu úžinu, před asi 13 000 lety. V posledních letech však dobře zdokumentované starší lokality, jako je Monte Verde v Chile,[2] přesvědčily většinu archeologů, že lidé se do Ameriky dostali už před 14.500 lety, což znamená, že by museli projít Kanadou dlouho předtím, než tam existoval ledový koridor. To by jim ponechalo jednu logickou cestu do Ameriky: na pobřeží Pacifiku. Jedná se tedy o novou hypotézu, bohužel prozatím bez přímých důkazů.

“Nový nález není dost starý na to, aby dokázal, že první Američané přišli po pobřeží,” říká samotný Dillehay, který také pracoval na vykopávkách v Monte Verde.

Ale zpět k pyramidě Huaca Prieta. Kromě stáří nám totiž poskytuje i podrobný snímek o životě na pobřeží za velmi starých časů. Nejstarší obyvatelé žili v přechodných táborech, v mokřadech, kde kromě jiného jedli avokádo, chilli, měkkýše, žraloky a různé ptactvo. Zajímavé je, že Dillehay nenalezl žádné oštěpy, sítě ani harpuny. Ale má podezření, že je tehdejší lidé nepotřebovali, protože bouřky, které zasáhly mořskou hladinu, způsobily záplavy hluboko do vnitrozemí. Tam po nich zůstaly bazény plné mořských tvorů. Pak je lovci mohli jednoduše chytit, říká Dillehay.

Až potud se vědecká práce pohybuje v přibližně stejných časových mantinelech v duchu teorie “Clovis First”. Ale 18. května 2018 přišla mediální smršť v podobě informace, že byly objeveny nové důkazy o přítomnosti lidí v Jižní Americe dokonce již před 40 000 lety (například španělská verze CNN).[3]

Zpráva informuje, že tým argentinských archeologů pod vedením Carlose Aschera nalezl v oblasti zvané Antofagasta de la Sierra, v argentinské provincii Catamarca, trsy lidských vlasů, stejně jako kamenné nástroje.[4] Jedná se o jeskyni, kde mimo jiné byly nalezeny i skalní malby a obrazy, a další kulturní zbytky z jiných období. Stáří těchto pozůstatků bylo datováno v laboratořích ve Spojených státech a v těchto týdnech se čeká na další laboratorní výsledky. Jeskyně se nachází ve vysokohorském ekosystému, zvaném Puna, a odpovídá tomu i zdejší počasí.[5] To je poměrně kruté – studené a suché podnebí, s častými teplotami pod 0 °C. Možná i díky tomu zůstaly nalezené stopy zachovány zmrzlé až do dnešních dnů.

Tým Carlose Aschera, který stojí za objevem. Zdroj [7]
Již se ozvalo několik vědeckých kapacit, například argentinský antropolog a horolezec Christian Vitry, který zdůraznil, že objev zahájí novou a bouřlivou diskusi ve vědecké komunitě o osudu teorie “Clovis First”. “Není nijak drobnou skutečností, že v severozápadní Argentině existuje nález starý 40 tisíc let, když nejstarší známé nálezy máme kolem 11 a 12 tisíc let,” řekl.

Pokud i další testy potvrdí stáří nálezů, tak to výrazným způsobem zpochybní teorii o tom, že americký kontinent začal být obýván lidmi asi před 15 tisíci lety. Vitry je antropolog, specializující se na archeologii, a také pracuje jako profesor geografie a biologických věd. Věnoval roky studiu vysokohorských svatyní a archeologických cest.

Důkaz, že Puna byla obývána již před 40 000 lety, otřese základy vědění o historii člověka v Americe!

Avšak je třeba připomenout, že ojedinělé nálezy, zpochybňující obecně přijatý scénář osídlení, tu byly už dříve. Např. nálezy v jeskyni Bluefish Caves v kanadském Yukonu jsou datovány na 24.000 let př. n.l., což ukazuje, že ojediněné skupiny osadníků pronikaly na americký kontinent už deset tisíc let dříve, než se tak dělo masově, po poslední době ledové.[6]

Nové nálezy budou pochopitelně zkoumány a musí projít ohněm kritiky. Bude nutné odlišit masové a ojedinělé migrační toky. Něco jiného jsou jednotlivé stopy po osídlení v Severní Americe, než nejnovější nález v Argentině. Je nepravděpodobné, že by skupina lidí prošla nepozorovaně celý americký kontinent a nezanechala po sobě nikde jinde žádné stopy. A tak výjimečné závěry vyžadují samozřejmě i výjimečné důkazy. Nález samozřejmě musí vyloučit námitky, na které přijde i úplný laik v archeologii – třeba možné kontaminace nálezové situace pozdějšími lidskými aktivitami, což už nám historie několikrát předvedla.

Pravdou ovšem je, že z těchto senzačních zpráv často čerpají hlavně spekulativní weby, tahající pak čtenáře za nos. Jednak jim to zvyšuje návštěvnost, a jejich autoři sprostě parazitují na skutečné práci vědců a vytrhávají ze souvislostí zatím neověřená fakta. Proč to dělají? Jedni si činí reklamu na svoji cestovní kancelář po záhadném jihoamerickém kontinentu (např. Hidden Inka Tours), další sbírají senzace pro své knihy (např. Graham Hancock), a jiní spekulují se zvýšeným čtenářským zájmem pro prodej reklamy na svém webu. (např. Sueneé). Co na tom, že zprávy se dříve či později upřesní a doplní, a ze senzačního sdělení za pár týdnů nezbyde zhola nic. Nikdo už nebude číst obsáhlé zprávy archeologů, uvádějících nález do patřičných vztahů a souvislostí, ale bombastické zprávy se stále budou připomínat. Nyní s obvyklým dovětkem, že převratné informace jsou zatajovány a potlačovány.

Zdroje:

[1] Stěhule, T.:Na návštěvě u Dámy z Cao. tom-stehule.com. 09.06.2018. Online: http://tom-stehule.com/2018/06/09/na-navsteve-u-damy-z-cao/
[2] Monte Verde. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Monte_Verde
[3] Encuentran la evidencia humana más antigua de Argentina (y quizá de América Latina). cnnespanol.cnn.com. 18.05.2018. Online: https://cnnespanol.cnn.com/2018/05/18/encuentran-la-evidencia-humana-mas-antigua-de-argentina-y-quiza-de-america-latina/#0
[4] Antofagasta de la Sierra. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Antofagasta_de_la_Sierra
[5] Puna. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Puna
[6]  Bluefish Caves. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Bluefish_Caves

Foto:
[7] Ferrer, P.: Hallan evidencia de que la Puna estuvo habitada hace 40 mil años. eltribuno.com. 18.05.2018. Online: https://www.eltribuno.com/salta/nota/2018-5-18-0-0-0-hallan-evidencia-de-que-la-puna-estuvo-habitada-hace-40-mil-anos

Přečtěte si také:  Další vikingské sídlo objevené v Americe

Tomáš

cestovatel, publicista.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.