Proč jsou kubánské doutníky tak výjimečné?

Vzpomínám si, jak mi kdosi vyprávěl, zda vím, proč jsou kubánské doutníky tak ceněné? Je to prý proto, že jsou srolovány krásnými mulatkami na holých stehnech! Bohužel už nezmínil, kolik mulatek je třeba s ohledem na objem produkce, a korozivní účinek listů tabáku na kůži…

Vynález tabákových doutníků sahá až do 16. století (vynalezli ho Španělé, kteří kolonizovali Latinskou Ameriku) a jejich konečná konsolidace jako součást luxusní konzumace nastala až o téměř tři století později. Na doutnících se objevil papírový pásek, a to díky ruské carevně Kateřině II., která byla na nich závislá, a postarala se o to, aby jí tabák neulpíval na  prstech.

Nicméně není jasné, proč zrovna kubánské doutníky jsou považovány za nejlepší a nejsou to například dominikánské doutníky. Pravděpodobně to je způsobeno tím, že po mnoho let investovalo mnoho různých vlivných lidí do vytváření této značky. Zkrátka, vysoce postavení, bohatí a slavní lidé raději kouřili doutníky z Kuby, což přispělo k upevnění jejich elitního postavení a staly se pojmem.

Je známo, že John F. Kennedy před podpisem vyhlášky o blokádě Kuby nařídil svému tajemníkovi, k zakoupení velkých zásob  kubánských doutníků, aby jich měl prezident Spojených států k dispozici více než tisíc kusů. Kubánské doutníky stojí hodně: cena začíná na pěti dolarech a nejdražší stojí 1150 dolarů – (jedná se o exkluzivní sérii, vydanou před 14 lety).

Až do 80. let nebylo možné koupit doutníky Cohiba – byly určeny těm nejvýznamnějším hostům Kuby. Plantáže a továrna se nacházely ve vile samotného Fidela Castra Ruz. Dostat se dovnitř bylo možné jen na speciální průkaz a dělníci byli na práci zde najímáni teprve po důkladném prověření dotazníkem, a po kontrole kubánskými tajnými službami.

Co je kubánský doutník?

Emigranti z Kuby, utíkající na Floridu, přinesli návody na výrobu doutníků, ale na nových místech pobytu se nové doutníky ukázaly jako „špatný vtip“: k jejich výrobě je třeba používat výhradně černý tabák Havana. I když existuje mnoho variant tabáku, na konečnou chuť doutníku mají vliv i další faktory, které jsou na Kubě jedinečné, a není možné je v receptuře nahradit.

Samotný doutník sestává ze tří prvků: krycí list (vnější), formující (vázací) a vnitřní (je to také náplň nebo výplň). Chuť doutníku a potěšení z kouření závisí právě na náplni. Plnivo se vyrábí z tabáku dle třídy kvality dva až pět. Tvarovací vrstva ovlivňuje délku a tloušťku doutníku. Pro krycí vrstvu jsou vybrány ideální listy – bez žil, skvrn, jednotné barvy a požadované pružnosti.

Hodně záleží na zralosti tabáku, jehož „věk“ nesmí být kratší než 4,5 měsíce – pak se s ním dá pracovat a dokáže se dostat do správného tvaru. Listy tabáku na keři jsou řazeny do tří úrovní, z nichž každá má své vlastní jedinečné vlastnosti.

Horní vrstva se nazývá Ligero, je nejvíce nasycena energií slunce a je zodpovědná za sílu doutníku. Ligero se nachází v samém srdci doutníku. Za vůni je zodpovědná druhá úroveň, Seco. Třetí, Volado, sestává z nejhustších listů, díky kterým doutník správně doutná.

Složitost výroby doutníků a různé triky lze přirovnat k vytvoření dobrého vína nebo brandy. Stejně jako toto specifické pití, mají i doutníky své obdivovatele a odpůrce, a ne každý rozumí způsobu a stylu kouření doutníků.