Jakou hrůzu skrývá tato peruánská mumie?
Pokud jste ještě neslyšeli o strašných mumiích lidu Chachapoyas, který žil v 15. století, tak si o nich něco řekneme. Jsou plné hrůzy. Jejich polohy jsou nepřirozené a strašné… Proč?
Mumie národa Chachapoya udělala na norského umělce, malíře Edvarda Muncha (1863-1944) opravdu nezapomenutelný dojem. Jeden z jeho slavných obrazů „Výkřik“ z roku 1893 byl inspirován touto mumií. Její tvář je výraz strachu, hrůzy, úzkosti. Stojí za zmínku, že Munch žil v neustálých obavách a depresích, a byl i léčen v psychiatrické léčebně. Den za dnem maloval křičící postavu. Říká se, že mumii viděl na Světové výstavě v Paříži v roce 1889.
Mumie lidu Chachapoya dělala na citlivé lidi, kterými byli zvláště umělci, silný dojem. Také Paul Gauguin (1848-1903) načrtl náčrt mumie, která vyvolává bolest, strach, hrůzu. Stojí za zmínku, že tento umělec byl přitahován ke všemu neobvyklému. I Gauguin, jehož dílo je plné totemů a idolů, žil v Peru až do svých sedmi let. Hledal inspiraci v cestování, žil v chatrčích a po Paříži netruchlil.
Munch i Gauguin byli zasaženi hrůzou právě této mumie, která byla představena v Paříži. Ale jak se mumie dostala na výstavu? Mumie se dostala do sbírek Muzea člověka na konci 19. století, a to díky „černému archeologovi“, vykradači hrobů, a tak není možné o ní říci cokoli dalšího…
Dnes však už víme více.
Národ Chachapoya vytvořil starověkou civilizaci, která existovala v Peru až do poloviny 15. století. Kronikář španělských dobyvatelů poznamenal, že vzhled Chachapoyanů je neobvyklý. Měli krásnou pleť, byli nejkrásnější ze všech Indiánů, které se mu kdy podařilo vidět. Ženy z Chachapoy byly tak krásné, že si je Inkové brali za manželky.
Chachapoyové měli potřebu co nejlépe zachovat těla svých zemřelých. Ale v kraji, kde žili, nebylo sucho, ani jiné podmínky k tomu, aby mumifikovaly jejich těla. Žili v oblasti se silnými dešti, které velmi rychle ničily mrtvou organickou hmotu.
Proto své mrtvé umísťovali do staveb s velkými zdmi z přírodního kamene, kam postavili své kamenné desky nebo mauzoleum. Hlavně skalní obydlí nabídla přírodní ochranu před deštěm, a protože tam nerostly ani žádné rostliny, zůstaly zde pozůstatky v suchu.
Mumie byly umístěny na hromadě dřeva, které je oddělilo od případně mokré země. A o umístění celé stavby bylo rozhodnuto s ohledem na proudy vzduchu, aby bylo místo vždy větráno a osvěženo. Vytvořila se takové malé mikroklima, trochu vlhké a o něco chladnějšího než okolní životní prostředí.
Mumie byly ošetřeny sofistikovanými mumifikačními technikami, které umožnily zesnulému neuvěřitelně udržet vzhled zesnulé osoby. Po smrti mrtvému svázali končetiny, aby přinutili klouby do pozice plodu, jako by seděly s hyperreflexními nohama a rukama nad krkem a obličejem. S kůží se zacházelo jako se zvířecí kůží, dbalo se na zachování rysu obličeje a snažilo se snížit její hmotnost na minimum, aby se snadněji přepravovala a umístila do skalního hrobu.
Aby se z mrtvého zachovalo co nejvíce, byla těla zabalena do několika vrstev izolační tkáně. Když byly tyto pytle otevřeny o staletí později, efekt je opravdu děsivý. Pozice mrtvol vyvolává dojem, že se chrání před něčím, co je ohrožuje.
Více než 200 mumií, nalezených v muzeu Leymebamba (Amazon – Peru) bylo nalezeno u laguny kondorů. A dodnes je to výzkumná oblast pro učence po celém světě.
Chachapoyané žili v horách, pro které jim Inkové dali přezdívku „bojovníci z oblaků“. Jejich první obydlí se objevila v desátém století, pevnosti Chachapoyanů byly vysoko v horách, ve výšce a tři tisíce metrů nad mořem. Chcete-li se k nim dostat, musíte jít po úzké cestě, ohraničené zdmi.
Chachapoyans pěstovali obživu na polích. Nechtěli bojovat, ale Inkové se snažili jejich tradice zničit. Chachapoya nemohl vyřešit problém s Inky klidně, bylo to prokázáno analýzou DNA.
Inkové byli schopní Chachapoyany přemoci, a po dobytí se k nim chovali krutě. Vědci dospěli k závěru, že Inkové spálili civilizaci Chachapoya spolu s lidmi, kteří tam žili. Zabili zajatce a obětovali je bohům. Aby k nim bohové byli shovívaví, obětovali i děti. Před hroznými obřady jim dali alkoholické nápoje. Zanechali oběti na mrazu s vyrvanými srdci, nebo je pohřbili zaživa.
Inkové byli krutí, a nařídili Chachapoyanům nucené přemístění. Brzy nato však byli sami podrobeni Španěly…